Druhý jednací den 29. schůze Poslanecké sněmovny, ve středu 26. srpna 2026, měl jediné skutečné téma: novelu zákonů v oblasti veřejných rozpočtů, kterou prezident republiky vrátil sněmovně k novému projednání. Rozprava trvala od rána do půl druhé odpoledne, hlasování skončilo přehlasováním veta a zákon půjde k vyhlášení. Nová podoba rozpočtových pravidel tak určí mantinely hospodaření vlád až do roku 2036.
Sněmovna si hned ráno stanovila pevný čas hlasování
Jednací den začal procedurálním návrhem předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé. Podle něj se sněmovnímu tisku číslo 90 věnovala sněmovna už mimořádně dlouho, projednávání senátních vratek trvalo v minulém volebním období v průměru kolem tří hodin a celý předchozí den byl prostor k debatě o prezidentském vetu. Návrh proto stanovil, že hlasování o zákonu jako celku proběhne téhož dne od 13:30, pokud rozprava neskončí dříve.
Sněmovna návrh schválila v hlasování číslo 58 poměrem 89 hlasů proti 43 při 132 přihlášených poslancích. Tím byl dán rámec celého dne: rozprava mohla běžet dál, ale její konec byl předem daný.
Vláda: současná pravidla neumožňují sestavit reálný rozpočet
Těžiště vládní argumentace nesla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Její teze byla přímočará: prezidentovo odůvodnění staví problém na hlavu. Nikoli novela, ale dosavadní nastavení národních rozpočtových mantinelů brání sestavit rozpočet, který zároveň pokryje investice, obranu a provoz státu. Fiskální odpovědnost podle ní nestojí na formálních limitech, ale na aktivní politice na příjmové i výdajové straně.
Ministryně opakovaně odmítla tvrzení, že zákon sám zvyšuje deficit. Podle jejího výkladu zákon pouze určuje pravidla, podle nichž se rozpočet sestavuje, zatímco o konkrétních výdajích rozhoduje sněmovna při schvalování rozpočtu jako celku.
Fiskálně strukturální plán a jednání s Evropskou komisí
Zásadní část vládní obhajoby stála na evropském rámci. Od roku 2024 stanovuje Evropská komise každé členské zemi fiskálně strukturální plán s výdajovou trajektorií. Podle Schillerové zanechala předchozí vláda plán, který by nebyla schopna splnit ani sama, a odchylku od trajektorie zveřejnilo ministerstvo financí na svých stránkách ještě v listopadu 2025.
Po sérii jednání, jichž se podle ministryně účastnil i premiér a první vicepremiér, doporučila Evropská komise v červenci Radě nový český plán ke schválení. Formální potvrzení má proběhnout na říjnovém řádném zasedání Rady ministrů financí. Vláda podle ministryně současně připravuje balíček opatření na příjmové i výdajové straně, který nejprve projedná koalice a poté sněmovna.
Výjimka pro obranné výdaje a evropská úniková doložka
Novela prodlužuje o tři roky, tedy do roku 2036, národní výjimku, podle níž se obranné výdaje nad dvě procenta HDP nezapočítávají do výdajových rámců. Podle ministryně financí dostala tato výjimka do zákona podobu za předchozí vlády a ona sama pro ni tehdy hlasovala; novela na ní nemění nic jiného než konečné datum. Prakticky ji přitom vláda teď potřebovat nemusí, protože přednost má evropská úniková doložka pro obranné výdaje, která platí do roku 2028 a počítá se podle metodiky stanovené Evropskou komisí.
I při využití doložky by podle ní Česko zůstalo pod hranicí tří procent HDP, protože právě tak je nastaven schvalovaný fiskálně strukturální plán. Potřeba investovat do obrany podle ministryně rokem 2028 neskončí, takže doložka se buď prodlouží, nebo bude národní úprava potřeba.
Jaderné bloky mimo rozpočet
Samostatnou kapitolou byla výstavba nových jaderných bloků. Jde o investici v řádu stovek miliard korun, se kterou státní rozpočet nepočítá. Stát ji financuje formou půjčky společnosti, která bloky staví a která peníze bude vracet, a celá operace se odehrává mimo rozpočet v souladu s metodikou Eurostatu.
Podle ministryně financí na tom není nic mimořádného: zahrnutí takové investice přímo do rozpočtu by přineslo jen zmatek v číslech. Na potřebě levné energie a dostavby bloků se přitom podle jejích slov shodne celá sněmovna, projekt začala jedna vláda a další v něm pokračovaly.
Mimořádné navýšení výdajů při bezpečnostním ohrožení
Nejcitlivějším bodem novely je možnost vlády mimořádně navýšit výdaje až o deset procent při zhoršené bezpečnostní situaci. Ministryně financí ji obhajovala tím, že ustanovení nevzniklo na ministerstvu financí z rozmaru: vychází ze závěrů národního cvičení Obrana 2024 a aliančního cvičení CMX25 a z doporučení bezpečnostních institucí. Připravoval ho už předchozí ministr financí, který s ním došel až na jednání vlády.
Úprava míří na situaci, kdy nebezpečí bezprostředně hrozí, ale ještě nebyl vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu ani válečný stav, tedy kdy se rozhoduje v hodinách, ne v týdnech. Dodatečné výdaje nelze podle ministryně uvolnit libovolně, musí navazovat na opatření připravená Bezpečnostní radou státu. Konečnou kontrolu sněmovna neztrácí, protože vláda se jí ze svého hospodaření odpovídá.
Rozpočty parlamentních kapitol a kontrola sněmovny
Druhá výhrada mířila na takzvané parlamentní kapitoly, tedy rozpočty institucí jako Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Národní rozpočtová rada nebo obě komory parlamentu. Novela umožňuje ministerstvu financí upravit jejich rozpočet v průběhu přípravy, ale výhradně po dohodě se správcem kapitoly.
Podle ministryně financí jde o reakci na praxi, ne o oslabení nezávislosti: rozpočtový výbor přes léto standardně nezasedá, kapitoly mají rozpočet schválený už v červnu a samy si někdy dodatečnou změnu vyžádají. Kdo nesouhlasí, s tím dohoda nevznikne, a poslední slovo nad rozpočtem jako celkem má tak jako tak sněmovna.
Příjmová strana rozpočtu jako vládní téma
První vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček posunul debatu od výdajových limitů k výkonu ekonomiky. Soustředění výhradně na škrty podle něj naráží na strop: bez rozhýbání příjmové strany, kterou nastartuje podnikatelský sektor, se veřejné finance dlouhodobě neuřídí.
Konkrétní čísla dal do kontrastu se škrty, které požaduje opozice: kolem 200 miliard korun na obranu a zhruba 180 miliard na dopravu. Kdo chce výrazně nižší schodek bez vyšších příjmů, musí podle něj otevřeně říct, že klíčové dopravní stavby a energetické projekty se stavět nebudou. Vládní zásah do cen energií označil za jeden z důvodů, proč patří česká inflace k nejnižším v Evropské unii.
Energetika, jádro a technické vzdělávání
V energetice vláda podle Havlíčka postupuje ve třech liniích. Jadernou větev představuje dostavba bloků a další lokality, dokončená notifikace kapacitních mechanismů má umožnit stavbu stabilních plynových zdrojů a obnovitelné zdroje mají tyto stabilní kapacity vyvažovat. Součástí je i diverzifikace dodávek plynu, kterou vláda vyjednává se Spojenými státy, Ázerbájdžánem a Norskem.
Na trhu práce vicepremiér zmínil mistrovskou zkoušku schválenou vládou, návrat polytechnické výchovy do školních osnov od roku 2028, přípravu technicky zaměřených střediskových základních škol, z nichž první funguje v Českých Budějovicích, a kontraktové financování vybraných oborů v připravované novele vysokoškolského zákona.
Motoristé: tento rozpočet je pro nás problém, další podmíníme reformami
Za menšího koaličního partnera vystoupil vicepremiér a ministr Petr Macinka. Přiznal, že jeho strana měla vždy konzervativní postoj k deficitům a že rozpočet na příští rok je pro ni problém. Zároveň připomněl reálné mocenské poměry: volební výsledek Motoristů byl šest procent, ne šedesát šest.
Další rozpočty proto chce jeho strana podmiňovat strukturálními změnami napříč oblastmi tak, aby se situace neopakovala. Vznik Motoristů podle Macinky souvisel i s tím, že se dřívější pravicová strana od těchto principů odklonila.
Závěrečné slovo: rovnice, která nevychází
Před koncem rozpravy shrnula ministryně financí vládní pozici do jednoduchého propočtu. Prezidentův požadavek podle ní znamená současně rekordní výdaje na obranu, kde každá desetina procenta HDP představuje téměř deset miliard korun navíc a kde už samotná dvě procenta dělají v kapitole ministerstva obrany 191 miliard korun, a zároveň setrvání u národních mantinelů, podle nichž měl schodek roku 2027 činit nejvýše 150 miliard.
Snížit schodek zhruba z 300 na 150 miliard a současně přidat desítky miliard na obranu podle ní nelze bez zastavení rozestavěných dálnic a železnic nebo bez zásahu do čistých mezd. Vláda podle jejích slov nehlasuje proti prezidentovi, ale pro možnost sestavit zákonný a realistický rozpočet po konsolidační dráze, kterou doporučila Evropská komise.
Hlasování: veto přehlasováno 104 hlasy
Ve 13:30 sněmovna nejprve ukončila rozpravu v hlasování číslo 59, kdy se pro vyslovilo 101 ze 172 přihlášených poslanců proti 70 hlasům. Ministryně financí ani zpravodajka závěrečné slovo nevyužily. Samotné hlasování o zákonu se kvůli poruše hlasovacího zařízení na několik minut odložilo.
V hlasování číslo 60 pak sněmovna setrvala na vráceném zákonu poměrem 104 hlasů proti 72 při 176 přihlášených poslancích. Podmínku stanoví čl. 50 Ústavy: pokud sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasy, zákon se vyhlásí. Opoziční poslanci po hlasování ohlásili ústavní stížnost. Schůzi pak sněmovna přerušila hlasováním číslo 61 poměrem 156 hlasů proti jednomu.
Závěr
Pětihodinová rozprava skončila přesně tak, jak ji ranní procedurální hlasování naplánovalo. Vláda prosadila pravidla, podle nichž bude sestavovat rozpočet na rok 2027: s prodlouženou výjimkou pro obranné výdaje, s možností mimořádně navýšit výdaje při bezpečnostním ohrožení a s odkazem na evropskou konsolidační trajektorii jako hlavní kotvu. Skutečnou zkouškou nové úpravy bude až samotný návrh rozpočtu a připravovaný balíček opatření na příjmové i výdajové straně.
