Třicátá schůze Poslanecké sněmovny začala v úterý 8. září odpoledne a skončila až po osmé hodině večer. Většinu času zabral spor o návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun a o toxickou zátěž objevenou v Národním parku Šumava. Z pořadu schůze nakonec vypadly všechny opoziční body a Sněmovna projednala jen tři věci: harmonogram projednávání rozpočtu a dva zákony, které jí vrátil Senát.
Schodek 389 miliard korun v době růstu
Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2027 schodek 389 miliard korun, tedy o 79 miliard více než letos. Jde o druhý nejvyšší nominální schodek v historii samostatné České republiky; vyšší byl jen v pandemickém roce 2021. Kapitálové výdaje mají přitom dosáhnout 289,6 miliardy korun, takže si stát půjčuje zhruba sto miliard na něco jiného než na investice. Meziroční nárůst schodku o 79 miliard doprovází zvýšení kapitálových výdajů jen o 26,4 miliardy.
Sporné je i samotné číslo. Vláda prezentuje deficit veřejných financí jako číslo pod hranicí 3 procent HDP, ale teprve po odečtení evropské únikové doložky na obranné výdaje; bez ní jde o 3,5 procenta. Národní rozpočtová rada navíc připomíná dalších 30 miliard korun na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, které vláda přesunula na mimorozpočtový účet. Se započtením této částky se srovnatelný schodek dostává na 419 miliard korun.
Do popředí se dostala také cena už existujícího dluhu. Výdaje kapitoly státní dluh mají vzrůst ze zhruba 110 na téměř 130 miliard korun, což je zhruba rozpočet celého ministerstva vnitra. Dluh sektoru vládních institucí činil v roce 2025 celkem 44,3 procenta HDP, pro rok 2027 vládní plán počítá s 46,9 procenta. Evropská komise ve střednědobém scénáři bez dodatečných opatření odhaduje český veřejný dluh kolem 56 procent HDP v roce 2036, Národní rozpočtová rada klade dosažení hranice dluhové brzdy na rok 2037.
Vláda: rozpočet je z 97 procent svázaný mandatorními výdaji
Za vládu se do debaty pustil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj je současný rozpočet z 97 procent tvořen mandatorními a kvazimandatorními výdaji a největší část těchto zákonných nároků vznikla za předchozí vlády. Škrtnout položku tužkou podle něj nejde, protože stát by ji stejně musel doplatit.
Motoristé podle Červeného přinášejí do koaličního vyjednávání škrty za nejméně 80 miliard korun pro příští rok. Ministerstvo životního prostředí samo snížilo provozní náklady o 9,7 procenta a snižuje počty zaměstnanců. Vláda podle ministra na rozdíl od svých předchůdců rovnou přiznává, kolik chybí, místo aby na konci roku oznamovala, že to nevyšlo. Zmínil také 20 miliard korun, o které přišly zdravotní pojišťovny za minulého ministra financí, a prověřování toho, kam odteklo 40 miliard určených na odstraňování škod po povodních v roce 2024.
Snižování schodku podle něj vyplývá i z evropských pravidel: v roce 2028 a dalších letech má být deficit postupně nižší. Opozice mu na to namítla, že jde o odklad, protože skok o 130 až 140 miliard korun má nastat až v roce 2028, tedy rok před řádnými sněmovními volbami.
Cermat a soukromé školy jako hledaná úspora
Do rozpočtové debaty vstoupily i víkendové úvahy o tom, kde ušetřit ve školství. Premiér Andrej Babiš navrhl zrušit Cermat, státní organizaci zajišťující jednotné přijímací zkoušky a maturity, s odůvodněním, že by to přineslo stovky milionů. Ministr školství Robert Plaga vzápětí veřejně uvedl, že by to smysl nemělo a že komerční náhrada by rodiče vyšla dráž.
Druhým nápadem bylo sebrat peníze soukromým a církevním školám. Ministr školství k tomu řekl, že se debatě nebrání, ale že mu v rozpočtu chybí tři miliardy na mandatorní výdaje. Do těchto škol chodí více než 130 tisíc dětí, na středních školách pokrývají 17 procent kapacity a v Praze více než třetinu. Rozpočet na soukromé a církevní školství dohromady činí zhruba 21 miliard korun, tedy hluboko pod deseti procenty rozpočtu ministerstva školství, a peníze se posílají na žáka, s ročním zpožděním a v nižší částce než u obecních škol. Kdyby tyto děti přešly do veřejných škol, stát by za ně zaplatil více, ne méně.
Rozpočet ministerstva školství má pro příští rok vzrůst o 1,36 procenta, zatímco celkové výdaje státu rostou o více než 6 procent. Sám ministr přiznává, že v kapitole chybí ještě šest miliard na zákonné výdaje.
Tisíc tun kontaminované zeminy na Šumavě
Nejzávažnější novou informaci dne přinesl ministr životního prostředí. V Národním parku Šumava, v katastrálním území Zhůří, v místě bývalého cvičiště Československé lidové armády, potvrdil terénní průzkum z června až srpna letošního roku více než tisíc tun kontaminované zeminy a přes 200 sudů s toxickými látkami. Jde o dioxiny a furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Při požáru by z nich mohl vzniknout fosgen a nádoby by mohly explodovat.
Lokalita je od nálezu uzavřená a hlídá ji policie. Sanace má proběhnout ve čtyřech etapách: od konce září do počátku listopadu se mají odvézt sudy a velkokapacitní nádrže, zbylé etapy do první poloviny roku 2028 počítají s odvozem kontaminované zeminy a s průzkumem, zda látky nezasáhly spodní vody. Odhadovaná cena je zhruba 200 milionů korun s tím, že částka může narůst.
Ministr zároveň otevřel otázku odpovědnosti. Závěrečnou zprávu o rozsahu zátěže odevzdala odborná firma ministerstvu 29. srpna 2023 a doporučovala okamžitou sanaci i ostrahu lokality; v červnu téhož roku tam byla nalezena protipěchotní mina volně na povrchu. Podle Červeného se nekonalo nic a území zůstalo neuzavřené.
Spor o to, kdo o sudech věděl a kdy
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík na to reagoval citacemi z materiálů, které vznikly až za současného vedení resortu. Podle nich se ministerstvo o sudech dozvědělo teprve v listopadu 2025, kdy na možné riziko upozornil vrchní ředitel; předchozí sanace z let 2021 a 2023 se týkaly železného bunkru a propadlého stropu betonového objektu a řídil je Národní park Šumava. Prohlídka lokality na konci dubna 2026, jíž se účastnili zástupci ministerstva životního prostředí i ministerstva obrany, podle zápisu nezjistila patrné anomálie ani zjevné známky kontaminace a obrana lokalitu označila za zabezpečenou. Dosavadní sanace stála tři miliony korun, dokončení bylo odhadováno na čtyři až šest milionů.
Hladík se proto ptal, na základě čeho ministr v polovině června zadal bez výběrového řízení zakázku za 3,2 milionu korun na průzkum lokality, proč nezveřejnil výslednou zprávu, která měla být odevzdána 21. srpna, a z jakých podkladů vzešel odhad 200 milionů na sanaci. Poukázal také na majetkové propojení dodavatelské firmy s kandidátkou Motoristů.
Vlastní sadu otázek přidal poslanec Martin Šmída. Připomněl, že o úniku bojové chemické látky informoval na sociálních sítích poslanec Filip Turek: nejprve mluvil o yperitu, pak se opravil na fosgen, a nepotvrdilo se ani to. Chtěl vědět, jak byla stanovena částka na sanaci a kdo bude práce provádět.
Pozastavené dotace a střet zájmů premiéra
Druhou linkou celého odpoledne bylo rozhodnutí Evropské komise, která pozastavila proplácení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Podle vyjádření Komise se premiér Andrej Babiš nachází v potenciálním střetu zájmů a svěřenský fond situaci dostatečně neřeší.
Opoziční poslanci na tom postavili většinu svých návrhů na nové body schůze a žádali, aby ministerstva a fondy okamžitě zastavily proplácení dotací i z národních zdrojů a aby firmy holdingu byly vyloučeny z veřejných zakázek. Praktickým jádrem sporu je, že peníze, které Evropská unie neproplatí, zaplatí Česká republika ze státního rozpočtu.
Ani jeden z opozičních bodů na pořad neprošel
Po pěti hodinách přednesených návrhů přišlo hlasování. Sněmovna nejprve schválila návrhy grémia a poté návrh předsedkyně klubu ANO Taťány Malé, aby se na čtvrtek zařadila novela zákona o pozemních komunikacích. Ještě na začátku schůze prošel její procedurální návrh jménem klubů ANO, SPD a Motoristů, aby se jednalo i po devatenácté a jednadvacáté hodině.
Následovalo 24 hlasování o opozičních návrzích na nové body, od rozpočtu přes školství a zdravotnictví až po ekologickou zátěž na Šumavě. Neprošel ani jeden; poměr se ve všech případech pohyboval kolem 78 hlasů pro a 100 proti. Jednání navíc na pět minut přerušila porucha hlasovacího zařízení.
Harmonogram rozpočtu prošel bez jediného hlasu proti
Prvním skutečně projednaným bodem byl časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027 a střednědobého výhledu na léta 2028 a 2029. Uvedl ho předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora a rozprava zůstala prázdná, protože se do ní nikdo nepřihlásil.
Podle schváleného plánu vláda předloží návrh rozpočtu nejpozději 30. září, první čtení připadá na středu 21. října, výbory mají odevzdat usnesení ke kapitolám do 6. listopadu, společná schůzka zpravodajů je na 11. listopadu, druhé čtení na 25. listopadu a třetí čtení na 2. prosince. Usnesení podpořilo 163 poslanců, proti nebyl nikdo.
Zákon o státních zaměstnancích se vrátil ze Senátu
Následovaly dva tisky, které Senát 19. srpna zamítl: samotný zákon o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech a doprovodný změnový zákon. Předkladatel Radek Vondráček připomněl, že návrh nahrál do systému 29. prosince 2025 a Sněmovna se jím zabývá počtvrté. Podstatou reformy je překlopení právních poměrů státních zaměstnanců z veřejnoprávního do soukromoprávního režimu a opuštění správního řízení včetně dvouinstančnosti. Jiný způsob, jak českou státní správu zefektivnit a zmodernizovat, podle něj neexistuje, a ani opozice a senátoři si podle jeho slov netroufli tvrdit, že současný systém je správný.
Vondráček zároveň navrhl sloučit obecnou rozpravu k oběma tiskům. Sněmovna to schválila poměrem 119 ku jednomu.
Výhrady Senátu: přílepky, politizace a pravomoc prezidenta
Stanovisko horní komory přednesla senátorka Adéla Šípová a rozdělila je do sedmi okruhů. Prvním je procesní deficit: reforma přišla jako poslanecký návrh, takže obešla mezirezortní připomínkové řízení, hodnocení dopadů regulace i posouzení Legislativní radou vlády. Senát se podle ní ani nedozvěděl, kdo zákon fakticky psal.
Druhý okruh se týká politizace státní správy. Zákon ruší funkci nejvyššího státního tajemníka, mění služební komisi na poradní orgán bez rozhodovacích pravomocí a umožňuje členům vlády vyhradit si jednotlivé personální případy. Lhůta pro opakované pracovní hodnocení se zkracuje na 30 dnů a ruší se systém hledání náhradního místa. Do zákona se dostala pětiletá funkční období tajemníků obecních úřadů a ředitelů krajských úřadů s účinností od 1. listopadu 2026, tedy krátce po komunálních volbách, a zvýhodnění bývalých poslanců a senátorů, kteří nemusí dokládat praxi ve veřejné správě.
Nejostřejší výhrada mířila na doprovodný zákon, jehož rozsah v průběhu projednávání narostl z 24 na 82 částí. Jedna z vložených změn odebírá prezidentovi pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích a přenáší ji na ministra zahraničních věcí. Podle Senátu jde o zásah do pravomoci zakotvené v článku 63 Ústavy, který nelze provést běžným zákonem. Autorem pozměňovacího návrhu, jemuž se v debatě říká Lex Pomsta, je poslanec Libor Vondráček. Senátoři upozornili i na riziko pro čerpání z Národního plánu obnovy.
Sněmovna Senát přehlasovala, oba zákony platí
Po přestávce na poradu klubu SPD došlo na hlasování. Setrvat na původním znění vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů; postup, jímž Sněmovna přehlasuje Senát, popisuje článek 47 Ústavy. Zákon o státních zaměstnancích podpořilo 104 poslanců, proti bylo 68. U doprovodného změnového zákona byl poměr 104 ku 69. Oba návrhy tak byly přijaty.
Zbylé body z bloku zákonů ze Senátu, tedy stavební zákon a evidence tržeb, se na řadu nedostaly. Předsedající schůzi přerušila do středy 9. září.
Co z jednání zbývá
Z šesti a půl hodiny jednání vzešly tři výsledky: schválený jízdní řád pro rozpočet, dva zákony přijaté navzdory Senátu a otevřený spor o toxickou zátěž na Šumavě, kde se obě strany rozcházejí už v tom, kdy se o ní stát dozvěděl. Návrh rozpočtu se schodkem 389 miliard korun má Sněmovna na stole nejpozději na konci září a debata o něm se povede až do začátku prosince.
