Devět vylosovaných poslanců, devět témat a jeden premiér u mikrofonu. Ústní interpelace, kterými poslanci podle čl. 53 Ústavy žádají vládu o vysvětlení, tentokrát prošly od evropského rozpočtu přes obranné výdaje a bydlení až po peníze na výstavbu základních škol. Andrej Babiš odpovídal skoro hodinu a půl a téměř v každé odpovědi porovnával šest měsíců své vlády se čtyřmi lety té předchozí. Záznam je z počátku července, tedy z doby těsně před summitem NATO v Ankaře.
Vyjednávání o evropském rozpočtu na roky 2028 až 2034
Víceletý finanční rámec je podle premiéra vůbec nejdůležitější úkol, který na předsedu vlády v tomto období čeká. Rozhodovat se bude koncem listopadu; předseda Evropské rady Antonio Costa by rád, aby se členské státy domluvily ještě letos, protože ve hře jsou francouzské volby a s nimi možná změna poměrů.
Spor se vede o to, kolik peněz zůstane státům a kolik dostane k rozdělování Evropská komise. Dosud připadalo 66 procent členským státům a 34 procent komisi, nový návrh poměr obrací na 56 ku 44 ve prospěch Bruselu. Původní návrh komise měl Česku ubrat téměř deset miliard eur oproti minulému rámci. Kyperské předsednictví podle premiéra změnilo vyjednávací rámec a částku se podařilo snížit o 1,5 miliardy eur, což vláda hodnotí pozitivně.
Česko nečeká, až se vyjednávání pohne samo. Obnovila se skupina přátel koheze, ve které je podle premiéra šestnáct členských států se společnými prioritami. Novinkou je, že komise chce o penězích na kohezi a zemědělství jednat v jedné obálce, takže se nejdřív vyjednává o celkovém balíku a teprve pak o rozdělení uvnitř.
Z vyjednaných peněz by komise ráda 43 procent směřovala do zelených programů a dalších 16 procent do měkkých projektů. Proti tomu staví vláda argument, že staré členské státy si dálnice a rychlovlaky postavily dávno, kdežto Česko je dostavuje teprve teď. Prioritou zůstává politika soudržnosti, maximální národní alokace a peníze na konkurenceschopnost, průmysl, dopravní a energetickou infrastrukturu i zdravotnictví.
Vláda vyhodnotila programové prohlášení
Na dotaz, jaké ukazatele si vláda stanovila a kdy je vyhodnotí, přišla odpověď v číslech. Vyhodnoceno bylo 978 resortních položek. Splněno nebo fakticky dokončeno je 195 z nich, tedy 19,9 procenta, v průběžném plnění jich je 774 (79,1 procenta) a devět položek, necelé procento, je označeno jako nezahájené. Celé programové prohlášení chtěla vláda projít veřejně, položku po položce, hned jak bude mít summit v Ankaře za sebou.
Zdravotnictví má samostatných 119 vyhodnocených položek, z toho 22 splněných, 97 rozpracovaných a nula nezahájených. Premiér vypočetl urgentní stomatologické pohotovosti včetně smluvního zajištění, možnost předepisovat léky v ambulancích, telemedicínu, radiofarmaka, posílenou koordinační roli praktického lékaře, navýšené kapacity lékařských fakult a novelu, která umožňuje stanovit maximální cenu výrobce u léčiv. Do rozpočtu příštího roku vláda přidala 24 miliard korun na státní pojištěnce. Zdůvodnila to tím, že bývalý ministr zdravotnictví Válek vyčerpal 20 miliard z rezerv zdravotních pojišťoven; bez posílení plateb by podle premiéra zdravotnictví zkolabovalo.
V sociální oblasti vláda pro rok 2026 navýšila financování sociálních služeb o 1,4 miliardy korun a našla 176 milionů na centra duševního zdraví. Zastavila zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné osob samostatně výdělečně činných, zálohy se vracejí na úroveň před konsolidačním balíčkem, sleva na sociálním pojištění pro pracující seniory zůstává a rodičovský příspěvek se zvýšil.
Ankara, dvě procenta a spor o složení delegace
Interpelace proběhly pár dní před summitem NATO v Ankaře a jedna z otázek mířila právě na něj. Česko podle premiéra Ukrajinu podporuje, k platbám ve výši 70 miliard eur ročně, které navrhlo Německo, se ale nepřipojí: peníze na to nejsou a přednost má plnění dvou procent HDP na obranu. Muniční iniciativa přitom pokračuje, byť na ni má vláda vlastní názor.
Většinu odpovědi zabralo srovnání s minulostí. Rozpočet armády byl v roce 2009 na 56 miliardách, v roce 2014 na 42 miliardách a technika byla ruská. Při vstupu do NATO mělo Česko 75 tisíc vojáků, k 1. lednu 2026 jich bylo 25 575. Jediný vytýkací dopis z NATO za neplnění závazků přišel podle premiéra za vlády ODS. Předchozí vládě vytkl, že v prosinci 2024 vykázala předplatby na letouny F-35 v celkovém objemu 70 miliard, a přesto se na dvě procenta nedostala. Na ministerstvu obrany se podle něj vyšetřuje nejméně dvacet zakázek.
Interpelující poslanec proti tomu postavil vlastní čísla: 75 miliard na obranu v roce 2020 a 171,1 miliardy loni. Ptal se také, proč vláda vede spor s Hradem o vedení delegace. Premiér odpověděl, že vláda si účast prezidenta v Ankaře nepřeje, protože ji považuje za poškozování České republiky. Vystoupit chtěl sám, s projevem schváleným vládou; mandát by podle něj byl stejný, i kdyby delegaci vedl prezident. Česko mělo v pořadí vystupujících sedmadvacáté místo a každá delegace pět minut. Spor nakonec skončil tak, že na summit 7. a 8. července odletěli oba, každý s vlastním programem.
Ruští diplomaté: notifikace ano, autorizace zatím ne
Sankční balíček Evropské unie umožňuje státům požadovat autorizaci při vstupu ruských diplomatů akreditovaných v jiných členských zemích. Česko podle premiéra zavedlo v lednu notifikaci cest neakreditovaného ruského diplomatického personálu přes své území, stejně jako většina států unie, a zpřísnění na autorizaci si drží v pohotovosti pro případ eskalace. Jedinou zemí Evropské unie, která k autorizaci sáhla, je podle premiéra zatím Estonsko.
Bezpečnostní rada státu podle premiéra k opatření žádné doporučení nevydala a ředitel BIS Koudelka na ní naopak uvedl, že riziko spojené s těmito osobami je v Česku ze všech evropských zemí nejnižší. Vláda se opírá o to, co následovalo po Vrběticích: podle premiéra Česko vypovědělo 140 ruských diplomatů, což neudělal nikdo jiný, ani Spojené státy, ani Velká Británie. Česko má vedle unijních sankcí i vlastní vnitrostátní sankční mechanismus a spolupracuje s partnery včetně Spojených států, Velké Británie a Izraele.
Bydlení: statistika zahájených bytů a byty pro profese
Odpověď na dotaz k dostupnému bydlení stála na datech Českého statistického úřadu. V letech 2018 až 2021 bylo podle premiéra zahájeno o 11 871 bytů více, v roce 2021 jich bylo 44 992, a to i přes covid. Za následující volební období počet nově zahájených bytů klesl zhruba ze 42 tisíc na 35 tisíc, konkrétně na 35 819.
Vláda staví plán na novém stavebním zákoně a na bytech pro profese, které stát potřebuje: pro zdravotní sestry, vojáky, hasiče a policisty. Chystá se také výstavba vysokoškolských kolejí, do níž se podle premiéra od revoluce nikdo nepustil.
Otázky na kauzy ministryně Mrázové a na černé stavby na jejím pozemku premiér odmítl s tím, že se k nim ministryně vyjádřila sama a že jde o kampaň. Proti návrhu, aby politici museli v majetkovém přiznání uvádět i obecní byty, ale nic nenamítá.
Školkovné, rodiny a stav veřejných financí
Znovuzavedené školkovné míří podle vlády na náklady předškolní péče, ne na konkrétní příjmovou skupinu. Smyslem je snížit rodičům finanční zátěž spojenou s hlídáním dítěte a podpořit tak jejich ekonomickou aktivitu a slaďování práce s rodinou. Rodiny často nevyužívají soukromé školky a dětské skupiny z pohodlí, ale proto, že v místě není volná kapacita veřejného zařízení. Osvobození od úplaty ve veřejných mateřských školách je nově navázané na superdávku, dříve na přídavek na dítě.
Premiér zároveň připomněl, že školkovné zrušila předchozí vláda v konsolidačním balíčku. Za ni podle něj klesl i počet narozených dětí, ze 115 tisíc na zhruba 75 tisíc ročně. Vláda teď připravuje opatření pro návrat matek z rodičovské dovolené na pracovní trh.
Na námitku, že sleva nejde do daňového bonusu, a tedy nepomůže samoživitelkám a rodinám s nižšími příjmy, premiér slíbil, že se s návrhem na školkovné do bonusu seznámí a projedná ho. Debatu o dluhu odmítl s tím, že po předchozí vládě zdědil devadesátimiliardovou díru a rozpočtové provizorium, zatímco během covidu jeho vláda poslala zaměstnancům a živnostníkům 450 miliard.
Vztahy se Spojenými státy
Zahraniční politiku dělá podle premiéra svrchovaná země, ne úřad, který si v Bruselu chodí pro poznámky. Ministr zahraničních věcí, který je zároveň předsedou Motoristů sobě, je ve Spojených státech známý a aktivní. Sám premiér připomněl pět setkání s Donaldem Trumpem, v Bílém domě i v Pentagonu a CIA.
Spojené státy podle něj nemají co Česku vytýkat, protože nejde o kolonii, ale o partnera. Vypočetl případy, kdy Praha Washingtonu vyšla vstříc, od amerického občana s podezřením na ebolu po vydání hackera, a připomněl zakázku na vrtulníky Venom a Viper, které nahradily ruskou techniku. Do Ankary jel s tím, že bude obhajovat závazek, podle kterého Česko dvě procenta poprvé v historii splní příští rok.
Střet zájmů a nárokové dotace
Nárokové dotace se podle premiéra přiznávají podle počtu hektarů nebo kusů dobytka. Nikdo o nich neuvažuje a nikdo je nepřiděluje: kdo splní podmínky, dostane je, a pravidla se rozhodují v Evropské unii, ne v Česku. Proto podle něj střet zájmů u tohoto typu podpory vzniknout nemůže. Evropská komise výplatu nárokových dotací nikdy nepozastavila ani během auditu v Česku a žádný soud podle premiéra samotný nárok nezpochybnil.
Interpelující poslanec tvrdí opak. Odvolal se na odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, podle kterých ustanovení o střetu zájmů dopadá i na dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu, což aprobovalo usnesení Ústavního soudu z dubna 2025. Žádal omluvu za tvrzení, že úkoloval nezávislou instituci, a vyzval vládu, aby fond zahájil alespoň jedno správní řízení, v němž by výklad zákona prověřil soud.
Premiér odpověď postavil na tom, že předchozí vláda neměla jiný program než boj proti němu a proti Agrofertu, firmě, která podle něj odvedla do veřejných rozpočtů přes šedesát miliard korun. Oznámení, že stát bude po Agrofertu vymáhat veškeré dotace, které podle něj poslanec zveřejnil týdny před volbami, označil za politický boj a vyjádřil naději, že celou věc někdo prověří.
Peníze na výstavbu základních škol
Poslední interpelace mířila na dotační program pro výstavbu základních škol, který by měl běžet sedm let a mít zhruba 4,5 miliardy korun. Premiér slíbil, že za peníze bude bojovat, hned ale dodal, že rozpočet na rok 2027 se bude sestavovat těžko: limituje ho strukturální deficit po předchozí vládě a nově do něj mluví i Evropská komise, které vláda musela poslat vysvětlení své strategie orientované na investice.
Na stole je čerstvá analýza naplněnosti kapacit základních škol. Na rozdíl od předchozích jde až na úroveň obcí, ne jen obcí s rozšířenou působností, a vedle stávajících kapacit pracuje s extrapolací demografických dat Českého statistického úřadu. Nárůst počtu žáků se podle ní dá čekat asi u 1800 obcí z více než 6250. Premiér jmenoval konkrétní projekty, se kterými se počítá: svazkové školy v Mníšku pod Brdy a v Odolené Vodě, dále Pardubice, Tišnov, Slavkov u Brna a Brandýs.
Vedle investic zdůraznil prevenci. Agresivita na školách, tlak sociálních sítí a nedostatek metodiků prevence i dětských psychiatrů jsou podle něj problém, který se penězi na beton sám nevyřeší. Na závěr nadhodil i kreativní zdroj příjmů, totiž vstup letiště na burzu se čtyřicetiprocentním podílem uvedeným na trh.
Závěr
Devadesát minut interpelací ukázalo dvě roviny. V té první vláda vypočítávala čísla: 978 vyhodnocených položek programového prohlášení, 24 miliard na státní pojištěnce, 1,4 miliardy do sociálních služeb, 1,5 miliardy eur, o které kyperské předsednictví zmírnilo navrhovaný škrt v evropském rozpočtu. Ve druhé se každá odpověď dřív nebo později vrátila k bilanci předchozí vlády. Nejvíc konkrétních závazků padlo u školství: analýza kapacit až na úroveň obcí je hotová a premiér přislíbil, že se základním školám bude vláda při sestavování rozpočtu věnovat.
