Devětadvacátá schůze Poslanecké sněmovny měla na programu jedinou opravdu velkou věc: novelu zákona o rozpočtových pravidlech a o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou sněmovně vrátil prezident republiky Petr Pavel. Jednání začalo v úterý v deset dopoledne, skončilo po jednadvacáté hodině a k samotnému hlasování o vetu se prvního dne vůbec nedostalo. Deset hodin spolkl spor o to, co všechno se na pořad schůze ještě vejde.
Vláda žádá, aby sněmovna veto přehlasovala
Novelu přišla obhájit místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Připomněla, že před sněmovnou s tímto zákonem stojí už popáté, nepočítá-li jednání výborů: nejprve ve třetím čtení, poté po vrácení ze Senátu a teď potřetí kvůli prezidentskému vetu. Právo hlavy státu vrátit zákon podle článku 50 Ústavy podle ní respektuje, se způsobem, jakým k němu prezident dospěl, ale zásadně nesouhlasí.
Vytkla mu, že si ji k zákonu nepozval, ačkoli veřejně deklaroval ochotu si legislativu nechat od ministrů vysvětlit. Přišla by prý s čísly, zákonnými souvislostmi i s propočtem konkrétních dopadů. Protože se tak nestalo, argumentaci přednesla rovnou v jednacím sále.
Obrana za 191 miliard proti stropu 150 miliard
Jádro vládní argumentace je početní. Podle informace ministra obrany z minulého týdne budou dvě procenta HDP znamenat v příštím roce zhruba 191 miliard korun přímo v kapitole ministerstva obrany. Prezident podle ní přitom veřejně prohlásil, že ani tato částka nestačí a že by se Česko mělo dostat o několik desetin procenta výš. Každá taková desetina znamená téměř deset miliard korun výdajů navíc.
Současně by veto ponechalo v účinnosti starý národní limit, podle kterého smí schodek státního rozpočtu v roce 2027 činit nejvýše 150 miliard korun. To by znamenalo během jediného roku škrtnout zhruba polovinu z 300 miliard, které vláda převzala pro rok 2026. Obojí naráz podle ministryně financí nevychází: buď víc peněz na obranu a realistické mantinely, nebo trvání na 150 miliardách a odpověď na otázku, kterých výdajů se stát vzdá. Kdyby zůstala v platnosti přísnější domácí pravidla, mají při sestavování rozpočtu přednost před evropskými, a rozpočet by tak byl buď nezákonný, nebo ekonomicky neudržitelný.
Účet za hospodaření minulé vlády
Značnou část vystoupení zabral výčet toho, co nová vláda podle svých slov po předchůdcích narovnává. V rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 zůstaly nekryté výdaje za 37,2 miliardy korun. Zdravotnictví bylo pro tentýž rok nastaveno se schodkem kolem 15,5 miliardy a s několika pojišťovnami na hraně platební schopnosti, takže vláda musela prosadit mimořádné přerozdělení 7,9 miliardy z Všeobecné zdravotní pojišťovny a předsunout 13,1 miliardy plateb za státní pojištěnce. V regionálním školství chybělo 3,7 miliardy na platy učitelů, které se mezitím financovaly přesuny uvnitř kapitoly.
Rok 2025 skončil podle ministryně financí schodkem překročeným oproti plánu o téměř 50 miliard korun. Podpora obnovitelných zdrojů energie byla podrozpočtována o 17,4 miliardy, příjmy z emisních povolenek naopak nadhodnoceny o 16,3 miliardy, výdaje na regionální školství překročily rozpočet o téměř deset miliard a sociální dávky o téměř sedm. Na tato rizika podle ní upozorňovala i Národní rozpočtová rada a prezidentův vlastní ekonomický poradce David Marek, který podpis takového rozpočtu nedoporučil, po jeho podpisu rozpočtové triky veřejně kritizoval a spolupráci s prezidentskou kanceláří následně ukončil.
Tři důvody veta a odpověď ministerstva financí
Prezident uvedl ve svém stanovisku tři hlavní důvody a vládní odpověď šla postupně po všech třech. K obavě o dopady na veřejné finance zaznělo, že je to přesně naopak: současné nastavení pravidel neumožňuje sestavit rozpočet zaměřený na investice a bezpečnost. Evropská komise už vyhodnotila nový fiskálně strukturální plán na roky 2027 až 2030 jako vyhovující evropským pravidlům a doporučila jej Radě ke schválení. Plán počítá s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP v příštím roce a s dalším poklesem zhruba o půl procentního bodu ročně; schvalovat by jej měl Ecofin začátkem října.
Druhou výtkou je možnost mimořádně zvýšit výdaje až o deset procent při zhoršené bezpečnostní situaci. Tato úprava podle ministryně financí nevznikla na ministerstvu, ale vychází ze závěrů národních a aliančních cvičení Obrana 2024 a CMX25 a připravovala se už za minulé vlády. Je určena pro situaci, kdy nebezpečí bezprostředně hrozí, ale ještě nebyl vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu ani válečný stav, a dodatečné výdaje musí navazovat na opatření připravená Bezpečnostní radou státu.
Třetí výhrada míří na rozpočty institucí nezávislých na vládě, tedy například Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky nebo Národní rozpočtové rady. Ministerstvo financí je podle novely může v průběhu přípravy změnit pouze po dohodě se správcem dané kapitoly; kdo nesouhlasí, s tím dohoda nevznikne, a konečné slovo nad rozpočtem má stejně sněmovna. Novela má podle vlády řešit praktický problém, že přes léto rozpočtový výbor standardně nezasedá, takže nelze pružně vyhovět ani oprávněnému požadavku samotné dotčené instituce.
Deset hodin o pořadu schůze a 54 zamítnutých návrhů
Ještě než vůbec došlo na otevření prvního bodu, čekal sněmovnu maraton. Hned v úvodu prosadily kluby ANO, SPD a Motoristů procedurální návrh, aby se jednalo i po devatenácté a jednadvacáté hodině; pro bylo 90 poslanců, proti 47. Právě kvůli vetu, které je pro koalici prioritou, chtěla mít vláda jistotu, že se bod stihne otevřít.
Následovalo víc než osm hodin vystoupení a desítky opozičních návrhů na zařazení nových bodů. Opakovaně se v nich vracelo sucho a hospodaření s vodou, dále kapacity základních škol, plánovaná centralizace zdravotní péče, státní kulturní politika a vztah ministerstva kultury k veřejnoprávním médiím, sociální služby, akcelerační zóny, evropský systém ETS2 nebo podnikatelské zázemí premiéra. Vedle nich padaly návrhy na zařazení konkrétní legislativy: rozpočtové určení daní, zrušení zákazu prodeje o státních svátcích, podmínky podnikání v cestovním ruchu, novelu o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce nebo ratifikaci přílohy mezinárodní úmluvy.
Výsledek byl u všech stejný. Sněmovna postupně zamítla 54 návrhů na doplnění programu, poměry se držely kolem 65 hlasů pro a 98 proti. Původně navržený pořad 29. schůze pak prošel v poměru 100 ku 70.
Otevření bodu a opoziční kritika
Krátce po osmé večerní předsedající konečně otevřel bod číslo jedna, tedy zákon vrácený prezidentem republiky. Ministryně financí i zpravodajka garančního výboru možnost vyjádřit se ke stanovisku hlavy státu využít nechtěly, argumenty už zazněly dopoledne, a rozprava se tak rovnou otevřela opozičním řečníkům.
Poslanec Jakob si vzal na zbytek večera slovo a postavil vystoupení na sedmi otázkách, na které podle něj vláda nedala přesvědčivou odpověď. Opíral se o dva důvody, které prezident ve stanovisku uvedl jako hlavní, tedy obavu o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabení parlamentní kontroly nad rozpočtovými procesy, a o společné prohlášení dvacítky nezávislých ekonomů. Namítal, že novela umožní navýšit výdaje o víc než 200 miliard korun bez souhlasu sněmovny a že o infrastrukturní výjimce nikdo neumí říct, kolik bude stát. Navrhoval místo toho čistou harmonizační novelu, která by převedla evropský fiskální rámec do českého práva bez širokých domácích výjimek.
Přerušení a hlasování až druhý den
Kolem jedenadvacáté hodiny předsedající na základě dohody všech poslaneckých klubů schůzi přerušil do středečního rána do devíti hodin. Rozprava pak pokračovala tam, kde skončila, a teprve po ní mohlo přijít hlasování.
To mělo jasně danou laťku. Původní sněmovní verzi zákona prosadila koalice přesně 101 hlasem, tedy nejtěsnější možnou většinou, a stejných nejméně 101 hlasů bylo potřeba i k přehlasování prezidentského veta. Ve středu 26. srpna se koalici sešlo 104 hlasů, proti bylo 72 opozičních poslanců. Veto tím padlo a novela může vstoupit v účinnost. Opozice ohlásila, že se kvůli ní obrátí na Ústavní soud.
Co z toho plyne
Ze dne, který měl být o rozpočtových pravidlech, se stal především test toho, jak pevně koalice drží pohromadě při hlasování. Většina fungovala spolehlivě u všech pětapadesáti hlasování o programu a obstála i u samotného veta, kde nakonec získala o tři hlasy víc, než bylo nezbytné. Otázka, podle jakých pravidel bude Česko sestavovat rozpočet na rok 2027, je tím zodpovězena. Spor o ně se ale přesouvá k Ústavnímu soudu.
