Předseda Senátu Miloš Vystrčil poletí na Tchaj-wan komerční linkou poté, co mu vládní kabinet odmítl přidělit státní speciál. Vystrčil sám situaci označil za „nůž do zad" — za kudlu v zádech nejen sobě, ale i podnikatelům a zástupcům univerzit, kteří mají cestu absolvovat s ním. Jenomže komerční let, který je pro drtivou většinu obyvatel naprostou samozřejmostí, jako tragédie nepůsobí. Spíše jako přiblížení se realitě běžných daňových poplatníků, kteří státní speciály neznají jinak než z médií. Vědomí, že komerční linka přitom existuje přímo z Prahy, věc dále komplikuje.
Babišova vláda se přitom k celé věci vyjádřila věcně: státní letadla slouží primárně pro potřeby vlády, nikoli parlamentních špiček, a zahraniční politika se má řídit pragmatismem a národními ekonomickými zájmy — nikoliv PR výjezdy s doprovodem proseka do první třídy. Připomínka cestovních účtů za dřívější tchaj-wanské delegace — konkrétně čtvrt milionu za catering a alkohol — hovoří za vše. Stojí za to sledovat, zda i komerční linka přinese podobně bohatý inventář.
Milion chvilek ohlásil první pochod Prahou na obranu veřejnoprávních médií. Organizace, jejíž předseda se na vedení spolku vrátil v listopadu 2025, přišla s výzvou „Ruce pryč od médií veřejné služby" — a tentokrát ne s manifestací na Letné, ale s pochodem ulicemi. Podnět k tomu dala vládní novela, která by přesunula financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků do státního rozpočtu, a přitom oběma institucím pro příští rok ubrala přes miliardu korun.
Ironie situace spočívá v tom, že veřejnoprávní média jsou ze zákona zřízena a financována státem — a boj proti jejich „zestátnění" je proto pojmová zkratka, která se sama sobě podrývá pod nohama. Odbory ČT i ČRo mezitím 22. dubna 2026 vyhlásily stávkovou pohotovost a připojily se k ní tisíce zaměstnanců z obou institucí. Zazněla výzva ke stávce — ovšem s přesahem: pokud stanice přesto dokáží vysílat i v době, kdy část zaměstnanců nestávkuje a nemaká, otvírá se oprávněná otázka, zda jsou skutečně poddimenzovány, jak samy tvrdí.
Studentské demonstrace na podporu médií doplnily týden plný protestů. Průzkumy přitom ukazují, že mladí lidé českou televizi ani rozhlas téměř nesledují — demonstrovat za ně ale přišli. Omluvenka ze školy a televizní kamery jsou silným motivátorem v každé generaci. Výzkum agentury STEM současně potvrdil, že přibližně 60 % Čechů přechod financování ČT a ČRo pod státní rozpočet vítá — a 17 členských zemí EU takový model již dávno praktikuje.
V Maďarsku proběhly parlamentní volby, které skončily porážkou Viktora Orbána po šestnácti letech u moci. Péter Magyar a jeho strana Tisza získali ústavní většinu a výrazně porazili dosavadního premiéra Orbána. Reakce přišla promptně: Evropská komise avizovala odblokování dříve zadržených fondů pro Budapešť. Záhy na to se obnovil tok ropy ropovodem Družba, jenž byl dříve poškozen a neopravitelný. Shoda okolností nebo logická posloupnost? Komentář si čtenář může udělat sám.
Na Středním východě pokračuje příměří v íránském konfliktu — zatím bez jasného výhledu na trvalé řešení. Americko-íránské jednání vázne, Írán uzavřel Hormuzský průliv pro vlastní lodě a trhy reagují překvapivě klidně. Asijské ekonomiky závislé na perském zálivu si zatím zorganizovaly alternativní dodávky. Klíčová otázka zůstává otevřená: jak dlouho íránská ekonomika ustojí pokračující blokádu.
