Česká televize s agenturou Kantar ukázala na příštího premiéra, Starostové ovládli Prahu a Milion chvilek se omlouval za čepice za 1190 korun. Do toho kancléř Merz hrozí zablokovat rozpočet EU kvůli Ukrajině a ODS hledá nového předsedu. Ironický přehled týdne, ve kterém opozice dělá všechno pro to, aby vládě znemožnila vládnout.
Oldřich Kaiser a herci, kteří raději mlčí
Herec Oldřich Kaiser vystoupil na demonstraci před Českou televizí a jeho slova se okamžitě stala předmětem sporu: mluvil vážně, nebo si z demonstrantů tropil legraci? Kaiser přitom k plánu vlády zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas promluvil už několikrát, svým typickým ironickým a lehce matoucím humorem. Kdo jeho výroky četl celé, o sdělení pochybovat nemusel – zrušení poplatků podporuje.
Přízračné bylo spíš to, jak se ho „správná strana“ okamžitě pokusila přivlastnit. Nedokázala přijmout, že snad jediný známý herec souhlasí s vládním záměrem. Kaiser si z ní pak dělal legraci dál a svůj postoj ještě upřesnil.
Není ale sám. Herců a hereček, kteří smýšlejí podobně, je víc, jenže v uměleckých souborech a v profesní komunitě drží jazyk za zuby. Vědí, že stojí na „nesprávné straně“, a z umělecké fronty se na ní stát nesmí. Připomíná to dobu před rokem 1989, kdy se lidé báli říct názor nahlas – a k tomu dnes patří i výzvy bývalého ministra vnitra Víta Rakušana, že bonzovat se sice nemá, ale oznámit a nahlásit se to musí.
17. listopad bez Babiše
Letošní 17. listopad hrozí být nejsmutnějším od roku 1989: den, který patří všem, si ještě víc přivlastní jedna strana se svým jediným názorem a takzvanou pravdou. Ironie je o to větší, že tytéž kruhy léta Andreji Babišovi vstup na Národní třídu prakticky zakazovaly – kdykoli přišel, pískaly a křičely, ať tam nechodí. Prezident Petr Pavel s komunistickou minulostí je tam přitom vítán jako hrdina.
Premiér Babiš letos oznámil, že bude na důležité návštěvě v Izraeli, a kritici křičí znovu. Důvod je prostý: sebral jim možnost křičet na něj přímo na místě. Patos, který se na Národní třídě každoročně odehrává, je přitom falešný. Politici tam nemají chodit z povinnosti ani kvůli politickému PR; ať si každý, politiky nevyjímaje, svátek oslaví po svém.
Mezi prvními kritiky nechyběl pirátský Zdeněk Hřib, podle kterého by premiér měl být schopen se pietní akce zúčastnit.
Kantar ukázal na Rakušana
Česká televize v nedělní debatě zveřejnila model agentury Kantar, podle kterého STAN s 23,5 procenta výrazně stáhl náskok ANO. Ve studiu seděl i předseda STAN Vít Rakušan a debata se nesla v duchu, jako by se den předtím konaly volby. Česká televize si to dovolila v době, kdy bojuje o vlastní peníze, její zaměstnanci stávkují a ředitel jedná s premiérem.
Jenže jen tři dny předtím vyšel průzkum NMS s opačným trendem: ANO posiluje, STAN a ODS klesají a Starostové mají zhruba 17,8 procenta. Podobný obraz nabídly i další agentury. Kantar tak Starosty vystřelil o šest bodů nahoru a ANO otočil trend. Historie se opakuje – stejně „ulítlý“ výsledek ukazovala Česká televize s Kantarem před volbami v roce 2021 u koalice Pirátů a STAN, která pak ve volbách skončila zhruba na polovině.
Taková čísla nejsou nevinná. Průzkumy bývají sebenaplňující a virtuální realita vytváří tu politickou, jak je vidět na ODS. Vládní politici, kteří v debatě seděli – vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček a Radim Fiala z SPD –, by měli příště podobná čísla rovnou odmítnout komentovat. Jediné, co na celé věci budí optimismus: ukázat na někoho jako na příštího premiéra bývá spolehlivý způsob, jak zajistit, že se jím nestane.
Vyhlídka na premiéra Rakušana totiž děsí. Jeho čtyři roky na vnitru připomínají týmy proti dezinformacím, manuály na odhalování lidí s nesprávným názorem a výzvy k udávání. Pokud z něj chtějí udělat premiéra, nasypou do něj obrovské peníze a mediální podporu a budou na tom pracovat celé tři roky.
Praha pod vedením Starostů
V Praze se po dlouhém vyjednávání konečně sestavila koalice: město povede STAN spolu s koalicí Spolu a hnutím Praha sobě Jana Čižinského, Piráti míří do opozice. Rozhodnutí má jednoduché vysvětlení – za Starosty i za Prahou sobě podle moderátorova čtení stojí stejný okruh investorů a sponzorů.
Fronta je jednoznačná: Pražský hrad, Ústavní soud, výrazný vliv v Senátu a přízeň médií. Teď přibyla Praha a do sbírky chybí už jen premiér Rakušan po příštích sněmovních volbách. Představa, že na Hradě diktuje prezident Pavel a ve Strakově akademii premiér Rakušan, s většinou ve Sněmovně k tomu, je přesně ta, které je třeba se bát.
Čepice za 1190 korun
Milion chvilek pro demokracii nabízel ve svém e-shopu čepici s motivem Večerníčka za 1190 korun. Po vlně kritiky se spolek omluvil, že podcenil, jak bude symbol občanského úsilí působit na drahém zboží, a kolekci stáhl z prodeje. Vyrobené kusy se přesto vyprodaly. Cenu spolek zdůvodňoval udržitelným textilem s certifikací etického původu a férových pracovních podmínek.
Celé to dokládá, že kasičkáři v čele s Mikulášem Minářem nejsou jen manipulátoři: přesně vědí, s kým pracují, a své příznivce nešetří. Kdo postaví a řídí továrnu na demonstrace s podvodnými argumenty, skončí jako prodejce předražených čepic. Otázkou zůstává, jestli na Večerníčkovu čepici měl spolek vůbec licenci – někdo ji nakreslil a ve světě lidí, kteří ctí zákony, se tomu říká autorské právo.
S nadsázkou se nabízí obchodní plán: všechny čepice vykoupit a na nedělní demonstraci 15. listopadu na Letné je prodávat dál – za pět tisíc, bez účtenek, jen v hotovosti a do velké kasy. Na stánku nebude chybět ani další „merch“: svazek klíčů k zacinkání za demokracii, zámek svobody slova, zvoneček demokracie s příplatkem za každé zazvonění a koště proti dezinformacím. Hodnoty za všechny peníze.
Hřib, Turek a povolenky
V nedělní debatě na Nově předvedl Zdeněk Hřib argumentaci, nad kterou se Filip Turek stále víc smál: Česko a jeho průmysl prý na emisních povolenkách vydělávají, stejně jako budou vydělávat na nových povolenkách ETS2, které všechno ještě víc zdraží. A povolenky našemu průmyslu prý platí západní Evropa.
Turek mu položil jednoduchou otázku a sám odpověděl: povolenky platí náš průmysl, a protože jsou mnohem dražší, než měly být, dusí ho a snižují jeho konkurenceschopnost. Nejhorší na tom je, že Piráti takovým tvrzením opravdu věří. U jiných politiků by člověk mohl usoudit, že jen lžou; u Pirátů jde o přesvědčení. Debata měla i dohru s diplomem – Turek přinesl do studia svůj vysokoškolský diplom a Hřibovi ho ukázal.
Prezident Pavel, reklama a Černouček
Petr Pavel je mistrem náhod: kam přijde, tam zrovna někdo leží na zemi nebo potřebuje pomoc a prezident ho zachrání. Teď se mu stala další náhoda – nedobrovolně se objevil v další reklamě, tentokrát firmy, která prodává oblečení. Kdyby v pracovním oblečení začal konečně pracovat politicky, místo aby pětiletku dotahoval jen samými motorkami, větroni a videi, byla by to dobrá zpráva.
Jedno poděkování si ale prezident zaslouží. Motoristé mohou slavit v jeho rodném Černoučku, kde získali svůj první komunální mandát. S nadsázkou: rozhodující hlas určitě patřil prezidentovi, který si tak odpracovává svoje hříchy. A až Pavel přestoupí k Motoristům, konečně jmenuje Filipa Turka ministrem – vždyť je sám velký motorkář.
Fiala se vrací
Návod, jak má vláda reagovat na demonstrace, přišel od nečekaného autora. Bývalý premiér Petr Fiala poskytl rozhovor CNN Prima News, ve kterém mluvil o možném návratu do vedení ODS. Současnému předsedovi Martinu Kupkovi v něm podle moderátorova čtení mydlí schody: popisuje, jak by ODS měla fungovat, a je to přesný opak toho, s čím Kupka vyhrál volbu předsedy. Stranu hodnotí jako oslabenou, bez stylu a srozumitelnosti – další kudla do zad.
Fiala v rozhovoru zdůraznil, že k demokracii patří, aby občané mohli i během volebního období vyjadřovat názor a korigovat rozhodnutí vlády, a že vládní většina musí dbát na práva menšiny. Jako premiér ale mluvil jinak: pod tlakem demonstrací jednat nebude, protože by to znamenalo, že kdokoli začne demonstrovat, dosáhne splnění svých požadavků. Tehdy měl pravdu.
Vláda Andreje Babiše má zrušení poplatků za ČT a ČRo ve svém programovém prohlášení a s ním získala důvěru Sněmovny. Kdyby závazek nesplnila, demokratický princip by porušila. Někdo volby vyhrál a někdo prohrál. Opozice se přesto už rok snaží vládnout mimo ústavní pořádek – přes média, nátlakové neziskovky a ulici. A zároveň vládě vyčítá, že neplní programové prohlášení.
ODS hledá nového předsedu
Průzkumy mají sílu hýbat politikou na základě virtuální reality a ODS je toho důkazem. Po několika průzkumech, které ukázaly její propad, v ní dochází trpělivost a sbírají se hlasy na výměnu předsedy Kupky, přestože stranu vede teprve krátce. Z Děčína zaznělo, že strana potřebuje „nového Topolánka“ – rafana a bouráka, který nebude bez chyb a nebude umět dokonale spisovně, ale zaujme jako opoziční lídr.
ODS je zoufalá jako celek. Petr Fiala ji podle tohoto čtení tak nakazil lhaním, falešným moralizováním a „hodnotami“, že se z toho asi už nikdy neprobere. Pokud ale hledá rafana a bouráka, kandidát se nabízí sám: bývalý řeporyjský starosta Pavel Novotný, který si nedávno odpykal trest a slavně se vrátil do ODS. To by byla nonstop hodnotová legrace.
Matematika demonstrací
Divák navrhl zavést na uměleckých školách povinnou matematiku a není to špatný nápad. Vláda má za sebou zhruba 2,8 milionu voličů a zavazují ji volební sliby i programové prohlášení, do kterého všechny tři vládní strany vložily co nejvíc ze svých priorit. Když se na Letné sejde i čtvrt milionu lidí, není to ani desetina.
Zrušení poplatků navíc nikoho nepřekvapilo. Andrej Babiš, dnes premiér, i Tomio Okamura, dnes předseda Sněmovny, ho slibovali snad na každém předvolebním mítinku: poplatky zrušíme a financování přesuneme do státního rozpočtu. Věděli to všichni včetně opozice, médií a kasičkářů. Vláda slib nezradila. Pokud by se teď lekla, mimoústavní hybridní mašinerie by si jen ověřila, že se dá vládnout i bez vítězství ve volbách a bez většiny ve Sněmovně.
Rakušanův policejní prezident
Proč je ve funkci stále policejní prezident Martin Vondrášek? Do čela policie ho jmenoval Vít Rakušan, který předtím ukončil působení jeho předchůdce. Vondrášek je zatím jediný policejní prezident, který se musel omluvit vlastním podřízeným – za to, jak se vyjádřil k zákroku proti mladíkovi, který na mítinku Andreje Babiše vzal reproduktor.
Nová vláda má stejné právo, jaké měl Rakušan: vybrat si vlastního policejního prezidenta. Jestli chce nechat Rakušanova šéfa policie sloužit celé volební období, je otázka. O to citlivější, že se dál vyšetřují i politické kauzy, které se týkají opozice.
Merzovo ultimátum
Německo je znovu nejnebezpečnější zemí Evropy. Kancléř Friedrich Merz postavil ultimátum: buď Ukrajinu finančně podpoří všechny členské státy včetně Česka, nebo Německo zablokuje rozpočet EU. Místo aby se kancléř nejsilnější unijní země snažil o konec války a zapojil se do jednání Ameriky, Ruska a Ukrajiny, vyhrožuje blokádou peněz, které do rozpočtu posílají i ostatní státy. Že nejde o žádné půjčky, ale o dary, které Ukrajina nikdy nesplatí, řekl teď i Václav Klaus.
Premiér Babiš se na Slovensku sešel s premiérem Robertem Ficem a oba Merzovo ultimátum odmítli. Za předchozí vlády by Česko podle tohoto čtení poslalo Ukrajině ještě víc, než vůbec chce prezident Zelenskyj. Babiš by mohl Merzovi oplatit stejnou mincí a pohrozit blokádou kvůli ETS2 – jen s vědomím, že zablokovaný rozpočet znamená i zablokované české peníze.
Druhou ránou je Merzovo trvání na nových emisních povolenkách ETS2, které Babiš odmítá. Česko je nejprůmyslovější zemí EU a povolenky drtí jeho průmysl. Paradoxně drtí i ten německý: němečtí průmyslníci varují, že s energiemi mnohem dražšími než v Americe a v Číně skončí bez průmyslu a bez práce. Jejich kancléř přesto prosazuje schéma, které evropskou i německou ekonomiku zničí ještě víc. Zavedení ETS2 se o rok odkládá, ale počítá se s ním dál; vláda tvrdí, že ho do české legislativy nepřevede a bude s Evropskou komisí bojovat. A peníze pro Ukrajinu už unii docházejí – i proto, že kvůli Green Dealu ekonomicky stagnuje. Merz je tak vlastně německý Petr Fiala.
Nejsme děti
Komentář Seznam Zpráv vzkazuje Babišovi, Rajchlovi a dalším politikům, že lidé ve Večerníčkových čepicích nejsou děti. S tím lze souhlasit: děti mají na nevědomost právo, protože zkušenosti teprve sbírají. Dospělý, který chodí v předražené čepici na náměstí a tvrdí, že někdo chce zestátnit už tak státní média, ale demonstruje jen hloupost.
Text ukazuje, jak dnes přemýšlejí, nebo spíš nepřemýšlejí, česká média, z nichž se vytratil rozum stejně jako z ulic a náměstí, kam opozice a Minář posílají lidi kvůli vylhaným důvodům.
Opozice se zastala ruských hokejistek
Kouzlo nechtěného: po výroku ministra Petra Macinky o ruských hokejistkách jako „mužatkách“ se opozice najednou zastává ruských sportovkyň. Den předtím pro ni byli Rusové hlavním nepřítelem, druhý den sdílí fotky ruských hokejistek. Hlavně že se dalo zaútočit na ministra.
Zapadá to do vzorce, kterým opozice reaguje na všechno: jeden den vyčítá vládě, že neplní programové prohlášení, na jehož základě získala důvěru Sněmovny, druhý den ji kritizuje za to, že ho plní – například zrušením poplatků za ČT a ČRo. Podle moderátorova čtení k tomu patří i stížnosti v Bruselu na stav svobody médií v Česku.
Závěr
Týden ukázal stejný vzorec z mnoha stran: průzkum, který jako by měl vyrobit příštího premiéra, opozice, která nedokáže přijmout volební porážku, a aktivisté, kteří ze svých příznivců tahají peníze za čepice. Vláda má jasný mandát i program a jediné, co by ji teď mohlo položit, je to, že se lekne ulice. A z Berlína přichází nebezpečí, které Česko ohrožuje víc než cokoli z domácí scény: ultimáta kvůli Ukrajině a povolenky, které dusí průmysl.
