Publicista Pavel Šik odhalil na svém Facebooku kontext, který česká veřejnoprávní média kolem kauzy Vystrčil–Ankara zamlčela. Premiér Andrej Babiš odmítl poskytnout vládní letadlo předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, jenž mířil na summit do Ankary. ČT a Český rozhlas celou věc rámovaly jako politickou revanš — jenže skutečný kontext je o Tchaj-wanu a o tom, kdo tam Vystrčil ve skutečnosti zastupuje.
Vystrčil má na Tchaj-wanu výhradní politické vazby na Demokratickou pokrokovou stranu (DPP). Jenže DPP od roku 2021 ztratila parlamentní většinu, dostala se do politické izolace a čelí odvolávacím tlakům ze strany koalice Kuomintangu a TPP, která dnes ovládá zákonodárnou moc. Tchaj-wanská prezidentka navíc absolvovala historické jednání s Pekingem a tamní vláda přijala vstřícná opatření vůči Číně. Vystrčilova cesta by tak fakticky reprezentovala jednu ze stran tchaj-wanské politiky, ne celou Českou republiku. Tento kontext veřejnoprávní média divákům nepředala.
Česká televize hrozí stávkou kvůli změně financování
Česká televize avizuje stávku v reakci na parlamentní debatu o přechodu z koncesionářských poplatků na přímé financování ze státního rozpočtu. Zaměstnanci ČT obdrželi omluvenky z výuky pro studenty vysokých škol, aby se mohli protestů zúčastnit. Filosofická fakulta UK vydala studentům potvrzení o omluvené absenci za účast v demonstraci.
Klíčová otázka ale zní jinak: způsob financování sám o sobě nezajistí nezávislost. ČT čelí politickým tlakům i dnes, protože sama reflektuje jen jednu část politického spektra a reaguje výhradně na apely tamních příznivců. Hospodaření ČT má nově kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad — a právě tato vyhlídka zaměstnance televize zjevně znepokojuje více než debata o principech žurnalistiky. Skutečná nezávislost leží v obsahu a redakční kultuře, ne ve způsobu plateb.
Řezníček: nástupce Václava Moravce moderuje stranicky
Nedělní diskuzní pořad České televize pod vedením Řezníčka, nástupce Václava Moravce, nabídl ukázku stranické moderace v přímém přenosu. Moderátor kladl politikům hodnotové soudy namísto neutrálních otázek, přebíral argumentář opozice od poslance Bendy a vysílal sérii naváděcích formulací namísto věcného protiprostoru. V jednom záběru dokonce přesně zopakoval slova z připravené opozičně laděné korespondence.
Moderování politických debat by mělo divákovi umožnit udělat si vlastní názor. Místo toho Řezníček servíroval hotové závěry — vzorec totožný s přístupem Václava Moravce, kde jsou politici přizváni nikoli proto, aby byli slyšet, ale aby moderátor mohl vyniknout na jejich pozadí. Tento způsob práce dříve pohltil Moravce i Noru Friedrichovou — vždy se v určitém okamžiku přestřelí.
Ve vedlejší kauze večera: tisková konference ex-ministryně Evy Decroix a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Decroix vystoupila ofenzivně — stěžovala si na výhrůžky a dehonestaci — přičemž Tejc hovořil konkrétně o nepotismu a dalších proviněních v kauze. Komentář k průběhu: Decroix po celé tři dny před konferencí mlčela na sociálních sítích, což kontrastuje s její běžnou verbální agresivitou. Tisková konference neměla charakter věcné komunikace — šlo o emotivní ofenzívu bez konkrétních podkladů.
