Znovu zveřejněný záznam ze Sněmovny je datovatelný přesně: Andrej Babiš v něm mluví o návštěvě slovenského prezidenta Pellegriniho v Praze „včera“ a o vládou právě schválených vyšších poplatcích za veřejnoprávní média. Obojí spadá na 26. června 2024, projev tedy zazněl 27. června 2024 — tehdy z opoziční lavice, půldruhého roku před tím, než se Babiš stal premiérem. Nic z toho, co v něm zaznívá, není aktuální zpráva; hodnotu má jako doklad toho, s čím tehdejší opozice do voleb šla a co z toho po změně vlády skutečně přišlo na řadu.
Vztahy se Slovenskem a zrušené konzultace
Ústředním terčem je tehdejší premiér Petr Fiala a jeho výrok, že společné konzultace se slovenskou vládou nejsou na pořadu dne. Babiš mu vyčítá, že návštěvu Pellegriniho v Praze nevyužil ke smíření, ale zopakoval, že svého postoje nelituje. Důvod, kterým vláda přerušení konzultací vysvětlovala — schůzku slovenského ministra zahraničí se šéfem ruské diplomacie —, označuje za dvojí metr: slovenský ministr obrany Kaliňák se tentýž den setkal s americkým ministrem obrany a ministři obrany Spojených států a Ruska spolu telefonovali, aniž by z toho kdokoli vyvozoval bojkot.
Vedle toho zaznívá historka z inaugurace slovenského prezidenta: jeden z členů slovenské vlády prý vyprávěl, že se s ním český ministr sám ohlásil na schůzku, a jakmile padla řeč o tom, že se setkání bude komunikovat, couvl a nepřijel. Vztahy mezi lidmi a firmami jsou přitom podle Babiše skvělé — česko-slovenská agenda se neomezuje na postoj k válce, patří do ní i doprava, energetika a vzájemné investice.
Jednat o míru hned, ne až po vítězství
Druhé velké téma je válka na Ukrajině a otázka, kdy se má začít mluvit o jejím konci. Proti tezi, že se nejdřív musí Rusko porazit vojensky a teprve pak jednat, staví Babiš pozici hnutí ANO: jednat okamžitě a bez podmínek. Prezidenta Pavla řadí mezi pragmatiky, kteří vážou jednání na situaci na frontě, a odkazuje se na to, že ho žádal, aby s takovým návrhem vystoupil.
Příležitost k tomu viděl v červencovém washingtonském summitu NATO — na rozdíl od ženevské mírové konference se tam podle něj sejdou skutečně všichni klíčoví hráči a měli by si k jednomu stolu sednout i s Ruskem a Čínou. Připomíná také jarní jednání z roku 2022 zprostředkovaná tureckým prezidentem Erdoganem, kdy se podle vyjádření, které tehdy přinesl server Ukrajinská pravda, obě strany shodly na čtyřech ze šesti ruských požadavků; za to ho podle vlastních slov média označila za hlas blízký Kremlu.
Munice pro Ukrajinu a marže obchodníka
Nejkonkrétnější pasáž míří na muniční iniciativu. Ceny zbraní podle citovaného zahraničního článku od začátku války několikanásobně vzrostly — dělostřelecký granát z osmi set na téměř pět tisíc dolarů, raketa z devíti set na šest tisíc. Babiš tvrdí, že má k dispozici faktury, a počítá nahlas: při prodejní ceně kolem 3 400 dolarů za kus zbývá obchodníkovi hrubá marže tisíc dolarů, tedy zhruba miliarda korun na padesáti tisících granátech. Ověřit to z veřejných zdrojů nelze; jde o jeho vlastní propočet.
Základní výhrada je ale procedurální a opakuje se v celém projevu: proč nákup nedělá přímo státní podnik, když peníze jdou z českého rozpočtu a stát za obchod ručí. K tomu přidává starší spor o to, zda výrobce zbraní, kterého vláda doporučuje, byl, či nebyl s premiérem v Bílém domě — připouští, že muž neseděl v Oválné pracovně, ale trvá na tom, že byl součástí delegace a je na fotografii z večeře.
Miliardová investice do čipů, o které se nic neví
Oslavovanou rekordní investici do výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm za 44 miliard korun rozebírá Babiš jako reklamní kampaň. Žádný nový zahraniční investor prý nepřichází — jde o podnik, který v Rožnově navazuje na tamní Teslu založenou v roce 1949, v minulosti vykázal daňovou ztrátu a propouštěl. Neznámou zůstává veřejná podpora: z vyjádření tehdejšího ministra průmyslu Síkely o pobídce až ve výši 27 procent lze podle něj dovodit až dvanáct miliard korun, k tomu má přijít kompenzace drahé energie.
Kontrast, který z toho staví, je jednoduchý: dvanáct miliard pro jednu firmu ve chvíli, kdy se nenajdou peníze na platy kuchařek a uklízeček ve školách. A především — vláda podle něj slaví dřív, než komukoli řekla, kolik konkrétně a jakou formou hodlá vyplatit.
Vyšší poplatky za televizi a rozhlas
Nejostřejší část projevu patří mediální novele, kterou vláda schválila den předtím. Zvýšení poplatků spojené s rozšířením okruhu plátců na majitele mobilních telefonů označuje Babiš přímo za korupci — za nákup vstřícnosti médií z peněz lidí, kteří se na veřejnoprávní vysílání nedívají. Připomíná, že tehdejší ministr kultury Baxa navyšování sliboval nedělat, a proti valorizační doložce u poplatků staví to, jak vláda podle něj naložila s valorizací důchodů. Podle čísel, která uvádí, měly obě instituce získat navíc zhruba 1,2 miliardy korun ročně při rozpočtech osmi miliard a 2,36 miliardy.
Vláda tehdy schválila teprve návrh — o jeho osudu měla rozhodnout až Sněmovna se Senátem standardním legislativním procesem, do kterého Babiš avizoval obstrukci a pokus o rekord v délce vystoupení. Argument, že jinde v Evropě se veřejnoprávní média financují přímo z rozpočtu a že o jejich rozsahu se veřejně diskutuje, si vypůjčuje z komentáře, jehož autora záměrně nejmenuje.
Peníze pro školy s ukrajinskými dětmi
Titulek o tom, že ministerstvo školství pošle víc peněz školám s vyšším podílem ukrajinských žáků, čte Babiš jako doklad převrácených priorit: kuchařky v pražské škole berou 18 500 korun a peníze pro učitele a nepedagogy chybí, zatímco příspěvek dostanou školy podle podílu uprchlíků. Tehdejšího ministra školství při té příležitosti obviňuje, že resortu nevěnuje čas a souběžně pobírá další funkce.
K chystanému prodloužení Lex Ukrajina má jeden konkrétní požadavek: než vláda znovu zopakuje, že je pobyt uprchlíků pro Česko výhodný, ať to doloží daty. Kdo je ve veřejném zdravotním pojištění a kdo je za něj plátcem, kde tito lidé pracují, kde bydlí a kam chodí jejich děti do školy. Bez takové tabulky podle něj nelze odlišit lidi, kteří utekli před válkou, od těch, kdo přijeli podnikat.
Mise do Sýrie a odvolaná velvyslankyně
Poslední blok se týká avizované mise, která měla v Sýrii hledat bezpečné zóny pro návrat uprchlíků. Babiš ji považuje za PR bez zázemí a připomíná, koho Česko v zemi ztratilo: dlouholetou velvyslankyni Filipi, která podle jeho líčení měla přímý přístup k tehdejšímu syrskému vedení a doručovala vzkazy západních státníků. Její mise skončila po třinácti letech na konci října 2023; Babiš to klade za vinu tehdejšímu ministrovi zahraničí Lipavskému a dodává, že nominovaný nástupce agrément nedostal a Česko tak v Damašku nemá nikoho, s kým by mise mohla jednat.
Skepse míří i na návratovou politiku jako takovou. Britský program přesunu žadatelů o azyl do Rwandy stál stovky milionů liber a odletěli dva lidé; Syřané, kteří v Evropě vydělávají a posílají peníze rodinám, se podle něj vracet nechtějí. Nabídka ministrovi vnitra, ať si o Sýrii přijde popovídat s odvolanou velvyslankyní, celý projev uzavírá.
Co se od té doby stalo
Archivní záznam dnes čte jinak než v roce 2024. Vláda Petra Fialy skončila, Andrej Babiš je od prosince 2025 premiérem — a tři z témat, která tehdy ze sněmovní lavice otevíral, jeho kabinet mezitím vzal do ruky. Mezivládní konzultace se Slovenskem jsou po lednové schůzce v Bratislavě obnovené. Koncesionářské poplatky, o kterých v projevu mluví jako o korupci, ruší vládní novela schválená v červnu 2026, podle níž mají obě instituce dostávat peníze přímo z rozpočtu. Válka a spor o to, kdy a s kým o ní jednat, zůstávají otevřené.
