Mimořádná 33. schůze Poslanecké sněmovny o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě pokračovala 30. září až do 21. hodiny. U řečnického pultu se střídali hlavně opoziční poslanci a mířili na rozpočet se schodkem 386 miliard korun, energetiku, zdravotnictví, sociální služby, média a vztah kabinetu k justici. Z jejich projevů je ale dobře vidět i to, co vláda v těchto oblastech prosazuje: převzetí poplatků za podporované zdroje energie státem, jednorázový příspěvek důchodcům, vyšší platy v sociálních službách, investiční rozpočet a vlastní priority trestní politiky.
Na výsledku debata nic nezměnila. Ke svržení vlády je potřeba nadpoloviční většina všech 200 poslanců, tedy 101 hlasů, a opozice jich má 92. Jak vláda ve Sněmovně vzniká a padá, shrnuje přehled vzniku a pádu vlády.
Justice: vládní priority pro státní zástupce
Vláda schválila priority trestní politiky a pověřila ministra spravedlnosti Tejce, aby nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou požádal o jejich předání státním zástupcům. Koaliční poslanci zároveň předložili novelu, která zpřísňuje tresty za týrání zvířat.
Bývalý trojnásobný ministr spravedlnosti Pospíšil (TOP 09) samotný postup nezpochybnil. Pokud jde o dobrovolnost a dialog, smí podle něj vláda státnímu zastupitelství sdělit, které trestné činy považuje za společensky nejcitlivější; v Německu je to běžná praxe. Novelu o zvířatech přivítal. Výhrady měl k tónu: premiér podle něj mluví o justici jako o mafii, „která vás zavře na objednávku“, a o soudcích, kteří rozhodují jako prokurátoři minulého režimu, aniž by doložil konkrétní podezření. Na místě ministra spravedlnosti by podle svých slov premiérovi vysvětlil, že takto postupovat nelze, nebo by rezignoval, případně by jeho slova vzal vážně a nechal je prošetřit kárnými návrhy či trestním oznámením. Podal kvůli tomu písemnou interpelaci.
Do stejné kategorie zařadil spor o kompetenční žalobu, kterou prezident podal k Ústavnímu soudu kvůli tomu, zda smí jezdit na summity. Vláda podle Pospíšila zpochybnila nestrannost soudce zpravodaje Šámala dřív, než soud rozhodl.
Rozpočet: schodek 386 miliard jako investice
Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 386 miliard korun, letos je schválený schodek 310 miliard. Kabinet ho hájí jako investiční rozpočet a upozorňuje, že po započtení evropské výjimky pro obranné výdaje vychází deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP.
Poslanec Róbert Teleky (KDU-ČSL) postavil vládu proti jejímu vlastnímu programovému prohlášení, které slibuje veřejné finance blízko vyrovnané bilance a bezpečně pod třemi procenty. Podle návrhu má deficit veřejných financí dosáhnout 3,5 % HDP. Výjimka je podle Telekyho jen účetní pravidlo a nemění, kolik si stát skutečně půjčí – příští rok víc než miliardu korun každý den. Investice do dopravy, obrany, energetiky, školství a zdravotnictví nezpochybnil, slovo investice ale podle něj nemůže omluvit jakýkoli schodek.
Energie: levnější elektřina a plyn na zimu
Elektřina domácnostem zlevnila, mimo jiné proto, že stát od letošního roku převzal platby za podporované zdroje energie. Uznal to i Teleky, připomněl ale, že účet nezmizel, jen se přesunul z faktury do státního rozpočtu. Na příští rok vláda podle poslankyně Olšákové (STAN) vyčlenila na podporované zdroje 41 miliard korun ze státního rozpočtu, samotné převzetí poplatků přitom podle vlády stojí zhruba 18 miliard ročně.
Jádro Teleky podporuje – nové Dukovany, další přípravu Temelína i malé modulární reaktory. Na nejbližší roky ale od vlády chtěl slyšet, kdy budou stát nové flexibilní, hlavně plynové zdroje a kolik bude stát kapacitní mechanismus. Upozornil také, že zásobníky plynu jsou před topnou sezónou naplněné zhruba ze 76 %, méně než loni ve stejnou dobu. Paniku prý vyvolávat nechtěl.
Zdravotnictví a 2000 korun pro důchodce
Ve zdravotnictví vláda ještě před několika měsíci počítala se zvýšením plateb za státní pojištěnce zhruba o 21 miliard korun. Pozměňovací návrh, který teď leží ve Sněmovně, navýšení snižuje přibližně na 13 miliard. Teleky, který mluvil i jako lékař, cíle programového prohlášení podpořil: dostupnější primární péči, prevenci, stomatologii a větší odpovědnost zdravotních pojišťoven. Chyběla mu ale odpověď, jak zdravotnictví financovat dlouhodobě a předvídatelně a co pacient za rostoucí objem peněz dostane.
Vláda rozhodla o jednorázovém příspěvku 2000 korun pro důchodce. Teleky jim peníze přeje, pro osmdesátiletého člověka je ale podle něj důležitější praktický lékař v regionu, včasné vyšetření u specialisty a dostupná domácí či následná péče. Projev uzavřel podobenstvím o hřivnách z Matoušova evangelia: úspěch vlády se neměří tím, kolik rozdá, ale v jakém stavu zemi předá.
Veřejnoprávní média a akreditace novinářů
Vládní koalice předložila k veřejnoprávním médiím postupně několik návrhů. Poslankyně Weimerová (STAN) je popsala jako jeden radikální, jeden, který místo strukturální změny osekává financování České televize a Českého rozhlasu, a nejnovější, který se tváří neškodně. Všechny podle ní otevírají dveře politickému vlivu. Vláda podle ní navíc vybírá, kteří novináři se dostanou na tiskové konference jejích představitelů, a koalice nepodpořila její návrh předřadit českou úpravu evropského aktu o svobodě médií. Se zavedením evropského nařízení je Česko v prodlení a hrozí mu sankce.
Sociální služby: vyšší platy a peníze pro kraje
Vláda od dubna zvýšila platové tarify zaměstnanců sociálních služeb, kteří pečují o seniory, lidi s postižením a rodiny v krizi. Jako správný krok to ocenila i Olšáková. Zvýšení ale podle ní nedoprovází jasné financování: už při schvalování letošního rozpočtu chybělo v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí na sociální služby asi 2,5 miliardy korun a doplatek zůstal na krajích. Kraje podle ní chtějí jen písemně vědět, s jakými penězi a kdy mohou počítat.
Na potřebu řešit dlouhodobou péči, nedostatek pracovníků a kapacity služeb upozornil den předtím ministr práce a sociálních věcí. Olšáková s ním v pojmenování problému souhlasila. Studie společnosti Deloitte pro asociaci poskytovatelů sociálních služeb podle ní počítá s tím, že do roku 2035 vzroste počet klientů pobytových služeb z přibližně 93 tisíc na víc než 135 tisíc a roční náklady dlouhodobé péče z 80 na 137 miliard korun. Pomoc by podle ní měla jít cíleně – lidem v chudobě, osamělým seniorům a rodinám, které pečují o blízké – místo plošných výdajů. Projev přerušil konec jednacího dne ve 21 hodin.
Jak hlasování dopadlo
O nedůvěře se hlasovalo ve čtvrtek 1. října v 19:04. Ze 177 přítomných poslanců bylo pro 83, proti 94 poslanců koaličních ANO, SPD a Motoristů. Návrh tak nezískal potřebných 101 hlasů a vláda pokračuje. Opozice si z debaty odnáší témata do kampaně před komunálními a senátními volbami. Vláda jde dál s rozpočtem, který počítá se schodkem 386 miliard korun.
