Poslanecká sněmovna ve středu 21. října 2026 zahájila na 34. schůzi první čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027 (sněmovní tisk 324). Vláda Andreje Babiše počítá s příjmy 2 198,6 miliardy korun, výdaji 2 584,6 miliardy a schodkem 386 miliard. V prvním čtení se hlasuje jen o těchto základních údajích, jednotlivé kapitoly projednají výbory a Sněmovna se k nim vrátí ve druhém čtení.
Hned ráno prosadily kluby ANO, Motoristů a SPD návrh, aby Sněmovna jednala a hlasovala i po 19. a 21. hodině. Pro bylo 80 poslanců, proti 34. Rozprava pak trvala celý den a večer: vedle ministryně financí a premiéra vystoupila řada ministrů s přednostním právem, kteří obhajovali rozpočty svých resortů. Dlouhou frontu přednostních přihlášek předsedů klubů a členů vlády opozice kritizovala jako zdržování; první řadový poslanec se ke slovu dostal až po deseti a půl hodinách jednání.
Schillerová: rekordně investiční a poctivý rozpočet
Návrh uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Rozpočet podle ní je rekordně investiční, vrací zdravotnictví do černých čísel, dává historicky nejvíc peněz na obranu a obsahuje největší platovou reformu od zrušení superhrubé mzdy. Rodinám vrací školkovné, pracujícím studentům slevu na dani, zaměstnancům benefity a 200 tisícům lidí v gastronomii osvobozuje dobrovolné spropitné od daní a pojistného. Podnikům v pohostinství přináší nižší DPH na nealkoholické nápoje.
Ministryně opakovaně zdůrazňovala, že jde o rozpočet „poctivý, bez fixlování, bez skrytých mimorozpočtových půjček, bez nadhodnocených příjmů a bez uměle podhodnocených výdajů“. Nižší schodek by si přála, za necelý rok vlády ale podle ní nešlo smazat dědictví, které kabinet převzal: zdravotnictví na hraně kolapsu, druhé nejdražší energie v EU, propad reálných mezd a nekryté výdaje za víc než 95 miliard. Schodek ve výši 3,5 % HDP podle ní patří k nejlepším výsledkům v EU – Polsko se blíží 7 %, Slovensko má 5,4 %, Německo i Rakousko 4,1 %. Fiskálně-strukturální plán schválila Evropská komise i Rada EU a agentura Standard & Poor’s zlepšila výhled ratingu na pozitivní.
Opozici vyčetla, že rozpočet líčí jako apokalypsu, přestože sama hospodařila se srovnatelnými nebo vyššími schodky, jen skrytými v mimorozpočtových půjčkách. Na příjmové straně vláda sází na důslednější výběr daní: elektronická evidence tržeb má přinést až 15 miliard ročně, kontrolní akce Kobra 26 míří na nelegální práci, kde podle odhadu uniká kolem 20 miliard. Přichází rafinérská daň (až 5,5 miliardy za rok), zdanění kratomu a připravuje se zdanění online hazardu. Celní správa má získat vyšetřovací pravomoci a finanční správa má převzít vymáhání sociálního a později i zdravotního pojištění v rámci jednotného inkasního místa. Úspory na provozu státu Schillerová vyčíslila na 11 miliard ročně, Dluhopisů Republiky se podle ní prodalo už přes 90 miliard korun.
Příjmy 2,2 bilionu, výdaje 2,58 bilionu, schodek 386 miliard
Rozpočet vychází ze srpnové predikce ministerstva financí: reálný růst HDP o 2,4 %, průměrná inflace 2,7 %, růst průměrné mzdy o 6,2 %. Výbor pro rozpočtové prognózy podle ministryně odhad příjmů dvakrát označil za realistický. Daňové příjmy bez pojistného mají dosáhnout 1 099,3 miliardy (meziročně +51,6 miliardy), příjmy z Evropské unie 106,8 miliardy.
Národní kapitálové výdaje mají dosáhnout rekordních 226,9 miliardy, o 48,8 miliardy víc než letos. Na obranu jde ve státním rozpočtu 194,6 miliardy, tedy 2,04 % HDP, z toho 190,8 miliardy v kapitole ministerstva obrany. Na platy půjde 426,3 miliardy, počet míst vzroste o 6 375, z toho o 5 539 učitelů v regionálním školství a o 1 650 vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Na důchody je vyčleněno 762,8 miliardy, průměrný důchod se od ledna zvýší o 304 korun. Platba státu za státní pojištěnce vzroste o 16,5 miliardy na 174,2 miliardy a příjmy veřejného zdravotního pojištění mají dosáhnout 605 miliard. Obsluha státního dluhu bude stát téměř 130 miliard, o 20 miliard víc.
Předseda rozpočtového výboru a zpravodaj Vladimír Pikora (Motoristé) pak přečetl usnesení výboru, které Sněmovně doporučuje základní údaje schválit. Menšina opozičních členů výboru předložila oponentní stanovisko, podle něhož je návrh v rozporu s programovým prohlášením vlády.
Babiš: dluh, inflace a role České národní banky
Premiér Andrej Babiš vystoupil s přednostním právem odpoledne a hned na úvod ostře odpověděl opozici. Připomněl, že za ministra financí Miroslava Kalouska v letech 2008 až 2013 vzrostl dluh z 28,2 na 44,1 % HDP, zatímco vlády s účastí ANO ho později stlačily zhruba na 30 %. Minulá vláda podle něj nechala díru 95 miliard v nekrytých výdajích a nafouknutých příjmech, nezasáhla včas proti inflaci a odmítla zastropovat ceny elektřiny tak jako Slovensko.
Vysoký schodek premiér nezastíral, vláda se ale podle něj rozhodla investovat. Zadlužení ve výši zhruba 44,6 % HDP je výrazně pod průměrem EU (83 %) i pod Německem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Evropská komise schválila strukturální schodek 2,9 % a od roku 2028 chce vláda deficit snižovat o desítky miliard ročně – na tom se podle Babiše koalice dohodla.
Velkou část projevu věnoval hypotékám a České národní bance. Drahé úvěry podle něj způsobuje základní sazba ČNB, která je o zhruba 1,5 procentního bodu vyšší než v eurozóně, přestože Česko má jednu z nejnižších inflací, a zisky komerčních bank, které se od roku 2021 zdvojnásobily na zhruba 140 miliard. Obce, města a kraje vyzval, aby část ze 640 miliard, které drží u komerčních bank, uložily na účty u ČNB s úrokem 3,7 %. Slíbil také jednání s bankami o cenách hypoték a zvažovanou pomoc mladým rodinám se splátkou akontace.
Babiš: zdravotnictví na prvním místě, pak školy, obrana a dálnice
Absolutní prioritou je podle premiéra zdravotnictví. Praktičtí lékaři od července předepisují přes 1 200 dalších léků, zubní pohotovosti zajišťují pojišťovny, děti mají hrazené bílé plomby a od akademického roku 2027/28 se má přijímat o 15 % víc studentů zubního lékařství. Vláda chce investovat do nemocnic – v Plzni, Hradci Králové, v pražské Thomayerově nemocnici – a postavit novou nemocnici na Vinohradech s kapacitou 800 až 1 300 lůžek. Těžké operace se mají soustředit do specializovaných center, center duševního zdraví má být do konce volebního období 75 a v listopadu vláda představí strategii využití umělé inteligence ve zdravotnictví.
Do regionálního školství půjde o 17,6 miliardy víc. Cílem je, aby v roce 2029 průměrný plat učitele dosáhl 75 000 korun a nástupní 50 000 korun. Peníze na primární prevenci se zdvojnásobí a od září 2027 přibude 300 milionů na metodiky prevence. V obraně Babiš zmínil nákup dalších izraelských systémů protivzdušné obrany a jednání s italskou firmou Leonardo o protiraketové obraně. Rozpočet Ředitelství silnic a dálnic vzroste na 87 miliard, staví se 157 kilometrů dálnic a dálnice do Karlových Varů má být hotová v roce 2029. Rozpočet Úřadu vlády se sníží zhruba na polovinu.
Premiér dále zopakoval, že vláda nezavede emisní povolenky ETS2 a že z českého rozpočtu nepůjde na Ukrajinu ani koruna, muniční iniciativa ale může pokračovat, pokud přináší výnosy. Program vlády podle něj platí a koalice ho splní.
Po premiérově projevu předsedající oznámil, že místopředseda vlády Petr Macinka svou přihlášku do rozpravy stáhl.
Schillerová o Dukovanech a euru
Opozice opakovaně tvrdila, že v rozpočtu chybí asi 30 miliard na nové jaderné bloky v Dukovanech a že skutečný schodek je tak vyšší. Ministryně financí to odmítla: podle schváleného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a v souladu s evropskou metodikou ESA se státní půjčka na stavbu účtuje mimo rozpočet, protože se půjčí a pak splatí. V rozpočtu na rok 2027 je jen 3,4 miliardy na splátku akcií společnosti Elektrárna Dukovany II. Rozdíl proti mimorozpočtovým půjčkám minulé vlády vidí v tom, že ta mimo rozpočet přesouvala běžné výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury.
K výzvám opozice, aby Česko přijalo euro a zlevnilo tak hypotéky i státní dluh, Schillerová řekla, že vláda euro nezavede a zavázala se k tomu v programovém prohlášení. Vstup do mechanismu ERM II přirovnala k předsíni eura, ze které už není cesty zpět.
Motoristé rozpočet podpoří, slibují škrty a nižší schodek
Boris Šťastný vystoupil nejdřív jako předseda poslaneckého klubu Motoristů a pak jako ministr pro sport, prevenci a zdraví. Ze schodku 386 miliard radost nemá, rozpočet ale podle něj konečně odráží realitu a Motoristé oceňují, že ho ministryně financí sestavila poctivě. Vyrovnaný rozpočet zůstává cílem, za jedno volební období ho ale stihnout nejde. Pro rok 2027 koalice už našla úsporu 3 miliardy a identifikovala dalších 20 miliard, které půjde ušetřit v průběhu roku; pro rozpočet na rok 2028 je podle Šťastného dohodnuto snížení schodku nejméně o 60 miliard.
Motoristé podporují dvě procenta HDP na obranu a připomínají, že investice do dálnic či nemocnic slouží desítky let, i když se v rozpočtu projeví najednou. Národní sportovní agentura dostane 8,4 miliardy, o zhruba 200 milionů víc. Na vlastní provoz přitom spotřebuje jen asi 147,5 milionu a počet úvazků v ní klesne o pětinu. Místo 62 hřišť z roku 2025 jich má letos vzniknout přes 200. Šťastný ohlásil, že ve druhém čtení zkusí najít další peníze pro sportování dětí.
SPD: díra po minulé vládě a spor o výdaje na obranu
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala připomněl, že Fialova vláda loni nepředložila včas rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a v jejím návrhu chybělo 37,2 miliardy na dopravní stavby. Spolu s podhodnocenými výdaji na důchody, zemědělství a obnovitelné zdroje šlo podle něj o díru téměř 100 miliard, takže skutečný schodek minulého rozpočtu byl blízko dnešním 386 miliardám. Schodek označil za obrovský a za chybu, kterou chce koalice napravit. Návrh ministryně Schillerové je podle něj ale „absolutně pravdivý“.
Jako svůj osobní názor řekl, že 200 miliard na obranu jsou vyhozené peníze: stát podle něj platí zálohové faktury a čeká v pořadníku u zbrojovek, které poptávku celé Evropy nestíhají. SPD proto navrhovala škrtnout v kapitole obrany 7,5 až 10 miliard, na tom se ale koalice neshodla. Dalšími navrženými škrty jsou transformační spolupráce ministerstva zahraničí, dary zahraničním institucím, rozvojová spolupráce a dotace na fotovoltaiku. Okamžitě se škrtly 3 miliardy, dalších zhruba 23 miliard má přinést legislativa do poloviny roku 2027. Peníze by SPD ráda přesunula k českým zemědělcům, jejichž rozpočet už roky stagnuje.
Obrana: 190,86 miliardy, o 36 miliard víc než letos
Ministr obrany Jaromír Zůna představil kapitolu ministerstva obrany ve výši 190,86 miliardy korun, historicky nejvyšší. Meziročně jde o nárůst o 36,07 miliardy, tedy asi o 23 %. Na programové financování půjde 81,8 miliardy (o 25,7 miliardy víc), z toho asi 89 % na investice ve prospěch armády. K nejvýznamnějším položkám patří nadzvukové letouny, pásová bojová vozidla pěchoty, systémy protivzdušné obrany, transportéry Titus, vrtulníky Venom a Viper a modernizace letiště Čáslav. Osobní mandatorní výdaje dosáhnou 56,4 miliardy a počítají s náborem 3 550 nových vojáků. Z evropského nástroje SAFE se financují tanky Leopard, vozidla Tatra 815 a část dálnice D11.
Zemědělství: víc peněz na vodu, lesy a pozemkové úpravy
Ministr zemědělství Martin Šebestyán uvedl, že podíl jeho resortu na výdajích státu klesl za minulé vlády zhruba na 2,5 %, ačkoli dřív se pohyboval mezi 4 a 5 %. Ministerstvo podle něj převzalo dluh přes 10 miliard – mimo jiné slíbených 10 miliard na povodňové škody, které do rozpočtu nikdy nedorazily. Proti roku 2025 navyšuje výdaje na vodní hospodářství z 1,85 na 3,57 miliardy a na lesní hospodářství z 1,5 na 2,56 miliardy. Celý rozpočet resortu je proti letošku vyšší zhruba o 3,2 miliardy. Prioritou jsou investice, přidaná hodnota, potravinová suverenita a podpora živočišné výroby.
Doprava: rekordní fond a úspory na Správě železnic
Ministr dopravy Ivan Bednárik nechce být hodnocen podle toho, kolik peněz utratí, ale podle toho, co se za ně postaví. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury má dosáhnout historicky nejvyšších 183,1 miliardy, o 13,8 miliardy víc než letos. Ředitelství silnic a dálnic dostane 87 miliard a staví přes 266 kilometrů nových silnic, z toho 156 kilometrů dálnic. Správa železnic má 77,6 miliardy, mimo jiné na trať z Prahy na letiště a do Kladna, modernizaci tratě Brno–Přerov a přípravu vysokorychlostní tratě Moravská brána.
Úspory hledá ministr v personálu i zakázkách: Správa železnic letos ubere asi 500 a příští rok 400 zaměstnanců, rozdělování velkých zakázek a otevřenější soutěže ušetřily přes 3,8 miliardy. Opozici vzkázal, ať s každým požadavkem na vyšší výdaje řekne i to, kde peníze vzít.
Životní prostředí: evropské peníze, méně míst a ostrá výměna s opozicí
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil kapitolu s výdaji téměř 21 miliard korun, z nichž víc než 70 % souvisí s evropskými programy. Na ochranu přírody a adaptaci na změnu klimatu jde přes 2,1 miliardy, do vodního hospodářství 3,2 miliardy a na náhrady vlastníkům pozemků v chráněných územích 644 milionů, o 145 milionů víc než letos. Počet míst v resortu klesne o 134. Úvěry z programu Nová zelená úsporám podle ministra za pár týdnů přesáhly 7 miliard. Ochrana přírody podle něj nesmí sabotovat ekonomiku, protože právě průmysl vydělává peníze, z nichž se životní prostředí financuje.
Ministrovo vystoupení vyvolalo sérii faktických poznámek bývalého ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL), který kritizoval nízké výdaje ze státních peněz a personální kroky v národních parcích. Červený ohlásil zveřejnění interního auditu národních parků na začátku listopadu. Za výrok o kolaboraci se omluvil lidovcům jako straně, nikoli však Hladíkovi, kterému vyčetl, že posuzuje úředníky podle jejich příbuzných.
Opozice chtěla rozpočet vrátit vládě
Opoziční strany návrh odmítly kvůli výši schodku v době ekonomického růstu. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib navrhl vrátit rozpočet vládě a snížit schodek nejméně o 36 miliard. Klub ODS navrhl alternativní usnesení se škrty 101,6 miliardy a schodkem 284,4 miliardy. Opoziční řečníci také tvrdili, že bez výdajů na Dukovany je skutečný schodek vyšší, než vláda uvádí, a vyzývali k přijetí eura.
Závěr
Celodenní rozprava ukázala, že koalice ANO, SPD a Motoristů za rozpočtem stojí, i když schodek 386 miliard nikoho z jejích řečníků netěší. Ministryně financí a premiér ho hájí jako poctivý a investiční, Motoristé i SPD slibují škrty už v příštím roce a výrazně nižší schodek v roce 2028. Rozprava pokračovala do pozdních večerních hodin a hlasovat se mělo až po ní. Sněmovna nakonec základní údaje rozpočtu schválila následující den, 22. října, hlasy koaličních poslanců a poslala návrh do druhého čtení.
