Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou svolala opozice, vystoupil první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Místo obrany vlády postavil projev na srovnání: co v hospodářství dělala Fialova vláda a co dělá ta současná. Prošel energetiku, jednání v Bruselu, dopravu, podporu firem, vzdělávání, výzkum, státní správu i rozpočet a skončil u nového hodnocení ratingové agentury Standard & Poor’s.
Prázdné lavice a cena schůze
Havlíček začal pohledem do sálu. Opozice si podle něj schůzi svolala, ale v lavicích drží stráž jen hrstka poslanců ODS a KDU-ČSL a z Pirátů nikdo – zato po nich zůstaly grafiky, které mu připomínaly hororové plakáty se stékající krví. Jeden jednací den podle jeho výpočtu stojí zhruba čtyři miliony korun, a pokud se bude jednat dva až tři dny, vyjde schůze asi na dvanáct milionů. „To jsme si mohli přes sociální sítě posílat,“ poznamenal.
Kauzy z doby předchozí vlády – Dozimetr, bitcoinovou kauzu nebo nepovedenou účast na Expu v Ósace, která podle něj stála kolem 500 milionů korun – jen vyjmenoval a odložil stranou. Řekl, že se bude držet hospodářských témat.
Energie: inflace a zrušená zelená daň
Energetická inflace v Česku podle Havlíčka v roce 2022 šplhala ke 40 procentům a země patřila k nejhorším v Evropě. V roce 2026 je energetická inflace záporná a Česko je v ní čtvrté nejlepší ze zemí OECD. Celková inflace je šestá nejnižší v OECD a třetí nejnižší v EU, zatímco v roce 2022 byla země druhá od konce. Samotnou výši tehdejší inflace nekritizuje, situace byla jiná. Srovnává pořadí mezi státy.
Předchozí vláda podle něj čekala na evropské řešení. Současná okamžitě zrušila takzvanou zelenou daň, tedy platbu za podporu obnovitelných zdrojů, kterou Havlíček spojuje se „solárním tunelem“ za 600 miliard korun. Regulovaná složka ceny tím klesla a účty za elektřinu jsou o deset procent nižší. Fialově vládě přiznal, že na podzim 2022 pod tlakem narychlo sestavila opatření platná od roku 2023 a spustila energetický úsporný tarif, ten ale označil za ostudu.
Energeticky náročným oborům dala předchozí vláda podle Havlíčka 1,5 miliardy korun, současná jim jen na rok 2026 dává 7,5 miliardy. Peníze nejdou přímo ze státního rozpočtu, ale z příjmů z emisních povolenek – méně jich míří na zelené technologie a víc k zaměstnavatelům, kteří je potřebují.
Brusel: metan, energeticky náročná odvětví a Fit for 55
Z jednání v Evropské unii vyzdvihl odklad metanového nařízení. Dovozci ropy a plynu ze třetích zemí by podle něj museli dohledávat „životopis“ každé komodity, což by zdražilo plyn i ropu. Česko pro odklad získalo nejprve 16 zemí, nakonec 19, a Evropská komise v posledních hodinách ustoupila. Podobně se podle Havlíčka s podporou 13 zemí podařilo uhájit podmínky pro energeticky náročná odvětví: nezlepšily se, ale do let 2029–2030 se ani nezhorší.
Fialova vláda podle něj touto dobou před čtyřmi lety schvalovala balíček Fit for 55, který označil za „nejzrádnější instrument“. Jeho součástí jsou emisní povolenky pro domácnosti, tedy dražší pohonné hmoty a vytápění. Havlíček připomněl i slova tehdejšího ministra Jurečky, který dohodu označil za obrovský úspěch, jenž má pomoci nejzranitelnějším domácnostem a malým podnikům. „Tak to nevyšlo jako obvykle,“ dodal.
Na ceny pohonných hmot vláda podle Havlíčka reagovala dvakrát, na jaře a nyní, vždy ve chvíli, kdy reagovaly i ostatní země. Ceny prý zatím nedosahují ani úrovně roku 2022.
Jádro, ruský plyn a nákup plynovodů
Ve výstavbě velkého jaderného zdroje vidí Havlíček shodu napříč Sněmovnou: jeho vláda projekt zahájila, předchozí v něm pokračovala a současná ho připravuje k výstavbě. Novinkou jsou malé modulární reaktory, pro které jsou vytipované tři lokality.
Předchozí vláda podle něj tvrdila, že zbavuje Česko závislosti na ruských energiích, a na konci roku 2024 pak zjistila, že země dováží přes Slovensko 95 procent ruského plynu. Kritizoval také nákup plynovodů společnosti Net4Gas: podle Havlíčka byly předražené i ztrátové a stát za ně zaplatil desítky miliard korun. Audit, který si u KPMG zadal provozovatel přenosové soustavy ČEPS, to podle jeho slov potvrdil – náklady se nakonec propsaly do regulované složky ceny, kterou platí lidé.
Doprava, strategie a záruky místo dotací
Dopravu přenechal kolegovi, ministru dopravy Bednárikovi. Připomněl jen, že v rozpočtu na rok 2026 chybělo na dopravní stavby 45 miliard korun, vláda díru zalepila a na příští rok dává rekordních 183 miliard.
Všechno podle Havlíčka vychází z hospodářské strategie, kterou dva roky připravovali lidé z byznysu, výzkumu a vědy a kterou vláda plní od prvních dnů. Fialova vláda podle něj svou strategii připravila až ve třetím roce vládnutí, „s křížkem po funuse“.
Vláda slíbila utlumit dotace a některým se to nelíbí – Havlíček jako příklad uvedl Novou zelenou úsporám, na kterou nejsou peníze. Místo dotací přechází na záruky, úvěry a pojištění. Program Národní záruka podle něj dva roky stál a firmy, které dřív čerpaly záruky od Národní rozvojové banky, v posledních dvou letech minulé vlády nedostaly nic. Rozjely se úvěry pro malé a střední firmy s nízkým až nulovým úrokem v programu Expanze, placené z ušetřených evropských fondů, ne z rozpočtu. Vláda rozšířila pojištění exportu, mimo jiné na Ukrajinu, a dotáhla program záruk pro investice tam, který zahájila předchozí vláda. „Hezky jste se u toho vyfotili. No a tím to skončilo,“ řekl Havlíček s tím, že se po roce a půl ozvala Evropská unie, jestli s tím Česko konečně něco udělá.
Technické vzdělávání, start-upy a výzkum
O podpoře technických oborů se podle Havlíčka za minulé vlády hodně mluvilo, ale nic se nestalo. S tehdejším ministrem školství Robertem Plagou rozjeli technickou výuku na základních školách, kterou pilotovalo 60 škol. Další ministr školství, podle Havlíčkovy vzpomínky Gazdík, slíbil, že ji pohlídá, a projekt skončil. Stejně dopadla dobrovolná mistrovská zkouška, jejíž zákon byl hotový a projednaný s cechy, hospodářskou i agrární komorou. Uznal naopak, že předchozí vláda dotáhla legislativu k duálnímu vzdělávání, kterou současná vláda teď spouští. Technické obory na vysokých školách chce vláda podpořit kontraktovým financováním v novele vysokoškolského zákona.
Na start-upy podle něj předchozí vláda jen slibovala. Zákon o nich teď vláda schválila a míří do Sněmovny. Už v minulém období se ANO z opozice s podporou několika tehdejších koaličních poslanců podařilo prosadit aspoň změnu pravidel pro zaměstnanecké akcie (ESOP), které byly podle Havlíčka napsané katastrofálně.
Na výzkum přidala Fialova vláda podle Havlíčka za čtyři roky tři miliardy korun z celkových zhruba 45 miliard, současná přidává na příští rok rovnou dvě miliardy. Sám uznal, že víc peněz automaticky neznamená lepší výsledky. Vláda proto vyměnila klíčové lidi ve vedení Rady pro výzkum, vývoj a inovace a řízení vědy převedla z Úřadu vlády pod ministerstvo průmyslu, budoucí ministerstvo hospodářství.
Pracovníci, štíhlejší úřady a obchodní mise
Na trhu práce vláda po dohodě se zaměstnavateli zvýšila kvóty pro pracovníky z konkrétních zemí, mimo jiné z Indie, protože ty dosavadní byly vyčerpané. Bez zahraničních pracovníků se podle Havlíčka neobejdou obory, kde čeští chybějí nebo kde určitou práci dělat nechtějí. Rozjíždí se také projekt platformového zaměstnávání, který má trh práce zpružnit.
Ze slibu zeštíhlit státní správu zmínil jen hospodářský resort. CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism se po letech debat spojí pod jednu střechu s názvem Czech Business. Šest zkušebních ústavů se sloučí do Národního zkušebního ústavu a další budou následovat. Úspory nejdou do miliard, ale do desítek až stovek milionů korun. Na ministerstvu průmyslu a obchodu bylo podle Havlíčka při jeho odchodu v roce 2021 zhruba 900 lidí, po návratu skoro tisíc, a teď je jich opět 900.
Ekonomickou diplomacii podle něj vláda konečně rozjela. Za prvních několik měsíců navštívil, sám nebo s premiérem, Spojené státy, Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Itálii, Bulharsko, Velkou Británii, Srbsko a Německo, vždy s letadlem plným podnikatelů. Do konce roku chce stihnout Alžírsko, Indii, Ukrajinu, Vietnam a Jižní Koreu. Opozici doporučil zeptat se na výsledky přímo podnikatelů, hospodářské komory a Svazu průmyslu.
Krátce připomněl i nástroje ministerstva financí, které hájí vicepremiérka a ministryně financí Schillerová, mimo jiné nový penzijní produkt. Osobám samostatně výdělečně činným vláda podle Havlíčka nezavedla poslední plánované zvýšení sociálního pojištění, takže jim oproti předchozí vládě odvody v podstatě snížila.
Schodek, rozpory v ODS a výhled ratingu
O rozpočtu se podle Havlíčka už ve Sněmovně dlouho diskutovalo. Překvapuje ho ale, že opozice neví, jak by ho sama nastavila. Z ODS podle něj ve stejný den zazněla dvě čísla: předseda strany mluvil o schodku 150 miliard korun na příští rok, místopředseda Sněmovny Skopeček o zhruba 300 miliardách – tedy rozdíl sto procent.
Z vysokého schodku nemá radost ani vláda. Pokud ale nechtěla ohrozit energetickou bezpečnost, výrazně škrtnout výdaje na armádu a obranu a přestat stavět dálnice, silnice a železnice, musela se podle Havlíčka pohybovat kolem této částky. Rozpočet považuje za férově nastavený a motorem růstu je podle něj konečně soukromý sektor, který vnímá předvídatelné prostředí.
Jako důkaz uvedl nové hodnocení agentury Standard & Poor’s, která změnila výhled českého ratingu ze stabilního na pozitivní. Havlíček to označil za zatím nejlepší vysvědčení v historii. Netvrdí, že je to jen zásluha vlády, ale tvrzení, že na tom nemá žádnou zásluhu, nazval nesmyslem: posudek vznikl až po nástupu nového kabinetu a vycházel i z hospodářské strategie vlády. Odvolal se na ekonoma Lukáše Kovandu, podle kterého agentura v textu jmenuje současnou vládu patnáctkrát a Fialovu jen jednou. Agentura podle Havlíčka přímo posuzuje hospodářskou politiku nového kabinetu a výslovně očekává, že hospodářské řízení pod vládou vedenou hnutím ANO zůstane rozvážné.
K tomu Havlíček přidal nízkou inflaci, růst průmyslu, který by letos mohl přesáhnout dvě procenta, a dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost. Česko se podle něj dostává do dobré hospodářské kondice a argumenty o „ekonomickém Armagedonu“, se kterými schůzi zahájil předseda ODS Kupka, označil za předvolební výkřik opozice, která se potřebuje zviditelnit.
Závěr
Havlíček projev pojal jako bilanci: čísla současné vlády postavil proti výsledkům té předchozí v energetice, podpoře firem, vzdělávání, výzkumu i státní správě. Vysoký schodek obhajoval výdaji na energetickou bezpečnost, obranu a dopravní stavby, lepší výhled ratingu bral jako potvrzení správného směru. Opozici nakonec vytkl, že na schůzi, kterou sama svolala, nevydržela sedět ani po dobu jeho projevu.
