Třetí jednací den mimořádné schůze Poslanecké sněmovny patřil návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Pod návrh se podepsalo 92 opozičních poslanců z ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, k pádu kabinetu jich ale bylo potřeba 101. Dopoledne patřilo opozici, odpoledne a večer se k řečnickému pultu postupně vystřídali ministři a řadoví poslanci ANO, SPD a Motoristů, kteří vládu hájili výčtem toho, co za necelý rok prosadila. Debatu provázely spory o to, zda koaliční poslanci smějí v rozpravě vůbec vystupovat, a o nepřítomnost premiéra, který dorazil až večer. Večer rozhodlo jmenné hlasování: vláda ustála nedůvěru poměrem 83 hlasů pro ku 94 proti.
Opozice: schodek, střet zájmů a obrana
Opoziční řečníci opakovali několik hlavních důvodů. Prvním je návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem kolem 386 miliard korun, tedy druhým nejvyšším v historii, a to v době hospodářského růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. Vláda si podle nich v programovém prohlášení slíbila držet schodky bezpečně pod třemi procenty HDP, návrh ale počítá zhruba s 3,5 procenta.
Druhým důvodem je střet zájmů premiéra. Opozice připomínala, že Evropská komise v září pozastavila část plateb spojených s Agrofertem, a vyčítala vládě útoky na justici a nezávislé instituce. Třetím tématem byla obrana: opozice kritizovala návrh SPD ubrat z rozpočtu na obranu dalších 7,5 miliardy korun a odklady plateb na modernizaci armády. Výhrady zazněly i ke způsobu přijetí novely stavebního zákona, který prošel jako poslanecký návrh bez meziresortního připomínkového řízení.
Poslední opoziční vystoupení v řádném pořadí měl expremiér Petr Fiala (ODS). Shrnul argumenty o cenách pohonných hmot, hypotékách a dluhu a ohradil se proti tomu, že premiér se odpoledne místo jednání Sněmovny účastnil předvolební akce.
Ožanová: stavební zákon pomůže obcím i stavebníkům
Jako první z koalice dostala slovo poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Vláda má její důvěru a schůzi označila za předvolební tah: o týden později se konají komunální volby a volby do třetiny Senátu. Opozici vytkla, že jde už o druhý pokus o vyslovení nedůvěry za necelý rok vládnutí, přestože kabinet své programové prohlášení podle ní průběžně plní a na jeho naplnění má čtyři roky.
Většinu vystoupení věnovala novele stavebního zákona, u níž byla zpravodajkou. Předložení formou poslaneckého návrhu obhájila tím, že to Ústava poslancům umožňuje a že standardní připomínkové kolečko by se kvůli obhajobě razítek jednotlivých úřadů nedalo dokončit do konce volebního období. Zákon podle ní posiluje obce a kraje, které budou moci územním plánem účinněji regulovat své území, a co bylo jednou posouzeno v územním plánování, se už nebude znovu posuzovat ve stavebním řízení.
Na vlastní interpelaci z minulého volebního období připomněla svévoli památkářů: v památkových zónách často chybějí závazné podmínky a rozhoduje vkus úředníka. Nový zákon podle ní památkářům nedovolí předem zakázat nebo nařídit odstranění fotovoltaiky. Mezi další přínosy zařadila jednodušší zastavování proluk, rychlejší obnovu domů po povodních, nemožnost vzít zpět jednou udělený souhlas účastníka řízení a digitální mapy technické infrastruktury. Ke stavebnímu zákonu se večer vrátil i poslanec ANO Jiří Svoboda, který poděkoval ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové za jeho prosazení a shrnul ho heslem jeden úřad, jedno řízení, jedno rozhodnutí.
Šťastný: inflace 1,9 procenta a levnější energie
Ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda klubu Motoristů Boris Šťastný využil přednostního práva k odpovědi Petru Fialovi, který vládě vyčítal zdražení života. Postavil proti sobě čísla Českého statistického úřadu: průměrná inflace činila v roce 2022 15,1 procenta a v roce 2023 10,7 procenta, reálná mzda v těch letech klesla o 9,4 a 2,4 procenta. Letos v srpnu byla meziroční inflace 1,9 procenta.
Elektřina byla podle ČSÚ v srpnu meziročně levnější o 11,2 procenta a plyn o 4,8 procenta. Šťastný to připsal mimo jiné tomu, že vláda od 1. ledna 2026 převedla platby za podporované zdroje energie na stát; regulovaná cena elektřiny pro domácnosti a malé podniky podle Energetického regulačního úřadu klesla z 2 772 na 2 352 korun za megawatthodinu.
Zdražení pohonných hmot, nafta stála v srpnu v průměru 44,98 koruny za litr, nezpochybnil. Česká vláda ale podle něj neurčuje světovou cenu ropy, kurz dolaru ani těžbu v zemích OPEC a nemůže ani za blokádu Hormuzského průlivu či válku na Ukrajině. Kde může, zasahuje: snížila spotřební daň na naftu a od 1. října znovu reguluje ceny paliv. Pokud za Fialovy vlády mohl za drahé energie světový trh, musí podle Šťastného platit stejný metr i dnes.
Doksanský: opozice má jediné téma
Nejdelší a nejostřejší obhajobu vlády přednesl poslanec ANO Denis Doksanský. Všechny uváděné důvody nedůvěry označil za zástupné: skutečným důvodem je podle něj osoba Andreje Babiše a opozice prý jiné téma než Agrofert a Čapí hnízdo nemá. Celou schůzi nazval divadelním představením a jako protiváhu ukázal průzkumy ze srpna 2026, v nichž vládní strany posilují a ODS ztrácí.
Předchozí vládě vyčetl inflaci, růst cen energií, to, že seniorům sebrala část zvýšení důchodů a nesplnění dvouprocentního závazku na obranu; současný rozpočet už podle něj dvě procenta HDP obsahuje a vláda zdědila rozpočet s obří dírou. Případné snížení rozpočtu České televize se podle něj nedotkne nezávislosti zpravodajství. Jako úspěchy kabinetu jmenoval lepší vztahy se Spojenými státy, oživení Visegrádské čtyřky, strategické partnerství s Itálií, nulovou toleranci nelegální migrace a zlepšení výhledu ratingu České republiky poprvé po patnácti letech.
Vystoupení zakončil heslem, které se pak v debatě vracelo: vláda maká, opozice tlachá. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mu ve faktické poznámce vytkl, že koaliční poslanci jen natahují čas do příjezdu premiéra, a označil je za hvězdnou pěchotu.
Gajdová: rodičovský příspěvek, samoživitelé a školství
Poslankyně ANO Karin Gajdová se soustředila na rodinnou a sociální politiku. Rodičovský příspěvek se od 1. ledna 2027 zvýší z 350 000 na 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat na 800 000 korun; zákon už prošel Sněmovnou i Senátem. Úprava dávky státní sociální pomoci rozšířila zvýšenou ochranu samoživitelů z dětí do sedmi let na děti do patnácti let, což se podle ministerstva práce týká více než 28 000 domácností.
Novela zákona o důchodovém pojištění prošla 24. září prvním čtením. Ve školství od září platí povinnost zajistit asistenta pedagoga v první třídě, pokud do ní chodí 15 a více prvňáčků, a návrh rozpočtu na rok 2027 počítá s meziročním navýšením peněz pro školství z národních zdrojů zhruba o 16 miliard korun. Gajdová řekla, že ne všechno je hotové, vládu je ale třeba hodnotit i podle toho, co skutečně prosadila.
Spor o „hvězdnou pěchotu“: i koaliční poslanci smějí mluvit
Výraz hvězdná pěchota rozpoutal sérii faktických poznámek. Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) vyzval Zdeňka Hřiba, aby se koaličním poslancům omluvil: řadoví poslanci se do rozpravy přihlásili legitimně a koaliční poslanci vystupovali i při minulých hlasováních o nedůvěře, kdy návrhy podávalo ANO z opozice. Opozici, která vyzývala k okamžitému hlasování, vzkázal, že se bude hlasovat, až rozprava doběhne.
Poslanec ANO Radek Vondráček opozici vytkl, že institut nedůvěry devalvuje. Rozpočet podle něj Sněmovna teprve projedná ve třech čteních a pozastavení plateb Evropskou komisí je jen procesní dočasný krok, kterým si komise vyžádala čas na posouzení. Hnutí ANO podle něj v minulém období vyvolalo nedůvěru čtyřikrát, vždy kvůli konkrétní kauze. Poslanci ANO Hubert Lang, Milan Brázdil a Věra Adámková doplnili, že opozice svolala třídenní schůzi, sama v sále chybí a podpásovými útoky na osobní úrovni dává najevo zoufalství.
Wenzl: peníze na obranu musí mít připravené zakázky
Poslanec ANO Lubomír Wenzl odpověděl na výtky k výdajům na obranu. Nejde podle něj o výši částky, ale o to, zda jsou připravené zakázky, za které lze peníze smysluplně utratit. Všechny hlavní modernizační projekty pokračují: bojová vozidla CV90, tanky Leopard 2A4 a 2A8, letouny F-35, houfnice CAESAR i vrtulníky H-1. Mimořádná zálohová platba deset miliard korun za F-35 z prosince 2024 podle něj pomohla jen k dosažení dvou procent HDP, obranyschopnosti nepřinesla nic, protože dodávky letounů se zpozdí.
Jako příklad nepovedené akvizice předchozího vedení uvedl polní kuchyně: dodavatel, od něhož stát za sedm let nakoupil vybavení za téměř půl miliardy korun, je v insolvenci a ministerstvo s ním vede spor o desítky milionů korun. Naopak za současného ministra obrany Jaromíra Zůny se podle Wenzla podařilo zajistit dvacet železničních vozů pro přepravu tanků za více než 120 milionů korun a nové vedení resortu zadalo audit zálohových plateb. Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) namítla, že zakázku na kuchyně vybralo evropské výběrové řízení se čtyřmi uchazeči. Poslanec ANO Miroslav Samaš dodal, že armáda má letos nejvyšší rozpočet od roku 2000 a příští rok poprvé dosáhne dvou procent HDP.
Kupec: zdravotnictví a doprava na jihu Čech
Jihočeský poslanec ANO Martin Kupec mluvil o zdravotnictví a dopravě. Vláda schválila zvýšení plateb za státní pojištěnce o 21 miliard korun a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch připravuje změny, které mají dát pojišťovnám větší odpovědnost za dostupnost péče v regionech. Praktičtí lékaři nově smějí předepisovat i léky, které dřív mohl předepsat jen specialista, což pacientům z menších měst ušetří cesty.
Jihočeská dálnice D3 by měla být příští rok kompletní a Česko s Rakouskem letos podepsaly deklaraci o jejím napojení na rakouskou S10. Připravuje se modernizace a elektrizace 52 kilometrů trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic za téměř osm miliard. Státní fond dopravní infrastruktury má pro rok 2027 navržený historicky nejvyšší rozpočet 183 miliard korun, z toho 120 miliard na investice. Rekordní výdaje samy o sobě úspěchem nejsou, rozhoduje to, co za ně vznikne, řekl Kupec.
Malá a Šťastný: dohody ve Sněmovně neplatí
Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá označila třídenní jednání za předvolební kampaň. Nedozvěděla se v něm prý jediný důvod, proč by vláda neměla mít důvěru: koalice vyhrála volby a plní program, po půl roce navíc veřejnosti předložila hodnocení své práce. Opozici vytkla opakované porušování dohod uzavřených na politickém grémiu, naposledy minulý čtvrtek kolem procedurálního zkrácení lhůt. Koalice podle ní vedla jednání korektně a bez obstrukcí: dohoda není slabost, slušnost není hloupost a trpělivost není nekonečná.
Na otázky opozice k nepřítomnosti premiéra připomněla, že Andrej Babiš vystoupil první den schůze, kdy byly opoziční lavice prázdné. Boris Šťastný pak za klub Motoristů ohlásil, že koalice začne předkládat usnesení doplňující jednací řád. Sněmovna podle něj není efektivní, zákonů prošel jen zlomek a jednání je nepředvídatelné; většina by měla předkládat program a menšina ho respektovat. Opozice podle jeho slov na posledním grémiu pohrozila, že do konce roku neprojde nic a rozpočet nebude schválen včas, což by znamenalo rozpočtové provizorium. Šťastný to označil za vydírání.
Kolovratník a Trojan: díry po předchozí vládě
Poslanec ANO Martin Kolovratník nazval své vystoupení nedůvěrou opozici. Připomněl návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze září 2025, v němž se poprvé objevil řádek o požadovaném navýšení státní dotace o 37,2 miliardy korun. Chyběly v něm podle Kolovratníka i asi tři miliardy na povinné platby za regionální dopravu a téměř deset miliard na spolufinancování evropských projektů. Fondu navíc zůstala přepůjčka úvěru od Evropské investiční banky, kterou musí každoročně splácet přes šest miliard korun.
Poslanec ANO Václav Trojan dodal, že na silnice a železnice podle ministryně financí zbyla po předchozí vládě díra za sto miliard. Kdyby se koalice zachovala stejně, zastavily by se rozestavěné stavby; místo toho dává fondu rekordních 183 miliard. Návrh rozpočtu podle něj zvyšuje investice na 290 miliard a počítá s 1 500 novými policisty. Opozice má 92 podpisů, k nedůvěře potřebuje 101 hlasů, a kdyby vláda padla, pět stran by se neshodlo ani na tom, kdo má vládnout. Poslanec ANO Jiří Kotlík využil schůzi k prvnímu vystoupení ve Sněmovně a poděkoval opozici, že může vládě vyjádřit důvěru. Poslankyně SPD Irena Němcová vyzvala opozici, aby začala u vlastních účtů: Dozimetr, Bitcoin a rady plést svetry místo pomoci při drahých energiích.
Forman: nedůvěra jako předvolební jeviště
Poslanec Motoristů Libor Forman se ohradil proti způsobu, jakým opozice s mimořádnou schůzí naložila. Návrh na vyslovení nedůvěry je jedním z nejvážnějších nástrojů parlamentní kontroly, nikoli kulisou pro sbírání videí na sociální sítě několik dní před komunálními volbami. Kdo má skutečný důvod k nedůvěře, má předložit důkazy, konkrétní pochybení a vlastní alternativu, řekl. Ústava a občané si podle něj zaslouží víc než politické divadlo.
Hrnčíř a Ševčík: co vláda stihla za devět měsíců
Poslanec SPD Jan Hrnčíř přečetl výčet kroků koalice za devět měsíců. Od ledna stát převzal poplatky za obnovitelné zdroje, elektřina zlevnila o 11 a plyn o 5 procent, inflace se drží kolem dvou procent a od října se znovu stropují ceny pohonných hmot. Dálniční známky od ledna 2027 nezdraží, rodičovský příspěvek roste na 400 000 korun, těhotné ženy mohou v posledních dvou měsících před porodem čerpat 15 000 korun měsíčně a vrací se školkovné. Důchodci dostanou mimořádný příspěvek 2 000 korun, platy ve veřejné sféře rostou o devět procent a živnostníkům klesly odvody.
Poslanec SPD Miroslav Ševčík doplnil statistiky z období předchozí vlády: počet stavebních povolení na bytové stavby klesl, reálné mzdy klesaly devět čtvrtletí po sobě, dluh vzrostl o 1 212 miliard korun a průměrný plat učitelů spadl ze 120 na zhruba 108 procent průměrné mzdy. Opozice mu připomněla, že dříve veřejně kritizoval výši schodku navrženého rozpočtu; v hlasování o nedůvěře se postavil na stranu vlády.
Babiš: podcast byl o prevenci rakoviny
Premiér Andrej Babiš dorazil do sálu až večer. Ve faktické poznámce reagoval na dotazy opozice k podcastu, který natočil s vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Podcast byl podle něj zveřejněn ten den a opozice z něj šířila sestříhanou verzi. Mluví se v něm o prevenci rakoviny a o tom, aby lidé chodili na kolonoskopii, a navazuje na leták o onkologické prevenci, který premiér nechal vydat na úřadu vlády už v prvním volebním období. Na tom, že lidé mají chodit na preventivní vyšetření, podle premiéra nic špatného není.
Ministryně financí Alena Schillerová se ve faktické poznámce opřela do slučování jihomoravských krajských nemocnic, které hájila opozice: podle ní ho provází personální propojení a střet zájmů ve vedení kraje.
Schillerová: tři dny divadla za 12 milionů
Rozpravu za vládu uzavřela Alena Schillerová. Připomněla, že bývalá předsedkyně Sněmovny vyčíslila náklady jednoho jednacího dne na čtyři miliony korun, takže třídenní schůze vyšla na dvanáct milionů. Vláda ale podle ní tři dny nezahálela: ministerstvo financí vyhlásilo cenovou regulaci pohonných hmot, díky níž ráno zlevnila nafta až o čtyři koruny na litr, a spustilo s Českou národní bankou projekt Likvidita 2.0, který obcím a krajům nabízí výhodné spoření s okamžitým přístupem k penězům.
Do Sněmovny zároveň odešel návrh rozpočtu s rekordními investicemi 290 miliard korun. Podle Schillerové vrací zdravotnictví do černých čísel, zvedá platy a poprvé dává dvě procenta HDP přímo do kapitoly ministerstva obrany, což Fialova vláda za čtyři roky nedokázala ani jednou. Vystoupení zakončila větou: „Zazvonil zvonec. Pohádky je konec. My pokračujeme v práci pro lidi a pro ekonomiku.“
Jmenné hlasování: 83 pro, 94 proti
Před hlasováním vyzval předseda ODS Martin Kupka koaliční poslance, aby hlasovali podle svědomí a předvolebních slibů vyrovnaných rozpočtů. V závěrečném slově navrhovatelů opozice znovu zopakovala výtky ke schodku a ke střetu zájmů a slíbila, že bude navrhovat jeho snížení při projednávání rozpočtu.
O nedůvěře vládě se hlasuje podle jmen a k jejímu vyslovení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů, jak stanoví čl. 72 Ústavy. Předsedající vyvolával poslance v abecedním pořadí od vylosovaného jména. Ze 177 přítomných poslanců hlasovalo 83 pro vyslovení nedůvěry a 94 proti, mezi nimi premiér Andrej Babiš i ministři z řad poslanců. Sněmovna návrh nepřijala.
Závěr
Opozice nedůvěrou vládě neprošla, a to s výrazným odstupem: chybělo jí osmnáct hlasů do potřebných 101. Koalice ANO, SPD a Motoristů v debatě neargumentovala jen kritikou předchozí vlády, ale hlavně výčtem konkrétních kroků, od nižší inflace a levnější elektřiny přes vyšší rodičovský příspěvek až po rekordní investice do dopravy. Spor o schodek se teď přesune k projednávání rozpočtu na rok 2027. Další, 34. schůze Sněmovny začne v úterý 13. října.
