Vláda na pondělním zasedání schválila rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun, mimořádnou daň pro rafinérie a návrat regulace cen pohonných hmot od 1. října. Důchody se v lednu zvýší v průměru o 304 korun a senioři k tomu mají dostat jednorázově dva tisíce. Premiér Andrej Babiš na dotazy novinářů trval na svých výrocích o kauze Čapí hnízdo a odmítl, že by Česku bezprostředně hrozil útok.
Strop na marže a levnější nafta od října
Jako první informaci zmínil premiér Andrej Babiš rozhodnutí o zastropování cen pohonných hmot. Připomněl, že v březnu stála nafta na plzeňské dálnici 53,50 koruny, zatímco dnes se cena blíží padesáti korunám. Ceny paliv v Česku patří podle něj k nejnižším v regionu, situace v Evropě se ale zhoršuje: ve Francii prý chybělo 11 procent nafty a 23 procent benzinu.
Vláda proto zastropovala marži na 2,50 koruny za litr a od 1. října snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum povolené Evropskou unií, zatím na jeden měsíc. Spolu s DPH to podle ministryně financí Aleny Schillerové znamená zlevnění o 2,35 koruny na litru. Ministerstvo financí bude každý den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty, které budou odpovídat průměru velkoobchodních burzovních cen plus regulované marži. Premiér předpokládá, že se cena dostane znovu pod 50 korun. Opatření má podle ministryně působit výrazně protiinflačně a má udržet Česko mezi zeměmi s nejpříznivějšími cenami paliv v EU.
Babiš: nejvíc peněz dostane zdravotnictví
Tak dlouhé vyjednávání o rozpočtu si premiér nepamatuje. Ještě v neděli ho ladil s vicepremiérem Macinkou, který odletěl do New Yorku na Valné shromáždění OSN. Návrh podle Babiše odpovídá prioritám vlády a je „absolutně proinvestiční“. Nejvíc peněz jde do zdravotnictví, meziročně o 50 miliard více, za dva roky vlády o 74 miliard. Peníze mají jít do nemocnic, přístrojů a prevence.
Na druhém místě je obrana s meziročním navýšením o 36 miliard. Kritici by podle premiéra měli přestat tvrdit, že vláda na obranu nedává. Babiš vyzdvihl protivzdušnou obranu se čtyřmi izraelskými bateriemi a s izraelskou stranou chce jednat o další technologii. Minulé vládě vyčítá nákupy bojových vozidel pěchoty, tanků a letounů F-35, které podle něj možná někdy přijdou. Zajímalo by ho také, kde je evropská antibalistická raketa a proč už dávno není na Ukrajině, pokud existuje.
Doprava dostane meziročně o 18 miliard více, za dva roky o 41 miliard. Školství, které bylo podle premiéra největším tématem jednání s Motoristy, dostane meziročně o 16,6 miliardy, za dva roky o 33,5 miliardy. Vláda prosadila 600 milionů korun na výstavbu svazkových škol, 300 milionů na prevenci duševního zdraví a pokračování programu pro lékařské fakulty se zaměřením na stomatologii. Ministerstvo vnitra dostane o 9 miliard více, za dva roky o 17 miliard. Nástupní plat policistů a hasičů má do konce volebního období dosáhnout 50 tisíc korun a průměrný plat učitelů v roce 2029 75 tisíc. Vláda se podle Babiše vydala cestou Polska a investuje nejen do dálnic, obchvatů a nemocnic, ale hlavně do lidí. Na výtky, že nabírá úředníky, odpovídá, že voják, hasič, policista ani učitel úředníkem není.
Premiér doufá, že příští týden přivítá italskou premiérku a obě země podepíšou dohodu o strategické spolupráci. Výsledky voleb ve Švédsku a v Berlíně označil za velmi znepokojující. V Česku se to podle něj dít nebude, protože vláda odmítá nelegální migraci.
Rozpočet 2027: schodek 386 miliard, investice skoro 290 miliard
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že vláda schválila podobu rozpočtu na rok 2027 a potvrdila v něm priority ze srpnového návrhu: prorůstové investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst. Ministerstvo financí zpracuje rozpočet do konce září do podrobné dokumentace a zveřejní ji na svém webu.
Příjmy jsou schválené ve výši 2 198,7 miliardy korun, výdaje 2 584,7 miliardy a schodek 386 miliard. Jak se státní rozpočet skládá a proč s většinou výdajů nelze volně hýbat, vysvětluje příloha o penězích státu. Investice dosáhnou historické úrovně blízko 290 miliard korun, ty financované z národních zdrojů vzrostou proti letošku zhruba o 50 miliard. Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou o víc než 50 miliard, školství dostane z národních zdrojů o 16 miliard navíc, věda a výzkum o 2 miliardy. Úleva na platbách za obnovitelné zdroje stojí stát zhruba 18 miliard ročně.
Výdaje na platy stoupnou o 33,9 miliardy. Pokrývají 1 500 nových policistů, 1 500 nových vojáků a víc než 6 000 pedagogických pracovníků, kteří nejsou učiteli, například asistentů a psychologů, a také pečovatele v domovech. Zaměstnanci placení z veřejných peněz si polepší o 5 až 9 procent a s platovou reformou, první velkou po 15 letech, už nikdo z nich nebude pod úrovní zaručené mzdy. Rozpočet počítá s návratem školkovného a s podporou startupů. Na obranu jde přímo v kapitole ministerstva obrany 2 procenta HDP, tedy 191 miliard.
Proti původnímu návrhu přibyly 4 miliardy na důchody a 2,9 miliardy pro školství. Úspora 1,4 miliardy přijde z lepší koordinace IT služeb státu přes nového zmocněnce, dalších 7,8 miliardy přinese rozpočtování příjmů z emisních povolenek. Vláda se navíc dohodla na dalších opatřeních zhruba za 20 miliard, která vyžadují změnu zákonů, a proto se do návrhu rozpočtu zatím promítnout nemohla.
Mimořádná daň pro rafinérie
Vláda schválila na návrh ministryně financí dočasnou mimořádnou sektorovou daň pro rafinérský sektor. Nemíří na čerpací stanice, jejichž marže jsou podle Schillerové na standardní úrovni, ale na velké zpracovatele ropy a výrobce rafinovaných produktů, kteří těží z rekordních rafinérských marží. Základem daně bude rozdíl hrubé marže mezi lety 2026 a 2025, případně 2027 a 2025, a sazba bude 50 procent. Za rok 2026 má daň vynést přibližně 5,5 miliardy korun a pokud se situace nezlepší, i v dalším roce.
Inspirací je Polsko, kde je sazba 60 procent při trochu jiné konstrukci. Mimořádné zdanění ropných firem prosazuje podle ministryně i Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie a Portugalsko. Česko ale na společné evropské řešení čekat nebude. Opatření na ochranu spotřebitelů dosud znamenala pro veřejné rozpočty výpadek zhruba 3,7 miliardy korun jen na spotřební dani z nafty a daň má vyvážit i vyšší sociální dávky. Do cen pro spotřebitele se promítnout nemá: domácí výrobce omezuje evropská konkurence a dovoz, který pokrývá téměř polovinu české spotřeby nafty, a vyšší cena by navíc zvětšila základ daně. Zákon chce ministryně prosadit do konce roku, aby firmy neměly čas na daňovou optimalizaci. Odstrašujícím příkladem je pro ni daň z mimořádných zisků minulé vlády, kterou nakonec zaplatil jen ČEZ.
Důchody: 304 korun navíc a jednorázově dva tisíce
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka připomněl, že čeští senioři jsou na tom hůř než v některých sousedních zemích, které mají vyšší náhradový poměr důchodů. Reálné mzdy podle něj za minulé vlády klesaly devět čtvrtletí po sobě, což se promítlo i do valorizací. Vláda už zavedla věkově podmíněnou valorizaci: od 80 let dostane důchodce navíc 500 korun měsíčně a za každých dalších pět let dalších 500. Pracujícím důchodcům se bude procentní výměra zvyšovat o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok. Resort pracuje i na zastropování věku odchodu do důchodu, na změně valorizačního mechanismu a na nové definici náročných profesí.
Nařízení schválené vládou zvyšuje důchody od ledna 2027 v průměru o 304 korun. Základní výměra stoupne o 270 na 5 170 korun, procentní výměru vláda zvedla nad zákonné minimum o dalších 0,2 procenta. Průměrný důchod tak dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se navíc dohodla na jednorázovém příspěvku 2 000 korun. Bez něj by byla valorizace nejnižší za posledních deset let. V letech 2017 až 2026 se pohybovala od 314 do 1 380 korun, v průměru kolem 738 korun. Poměr průměrného důchodu k hrubé mzdě klesá ze 42 procent letos na 40,2 procenta v roce 2027. „Důchod není sociální dávka,“ zdůraznil ministr.
Na dotaz novinářů upřesnil, že příspěvek musí projít zákonem, a proto ho vláda chce vložit do novely zákona o důchodovém pojištění ve druhém čtení. Řádná valorizace vychází z nařízení vlády a platí od ledna. Obojí dohromady podle ministryně financí stojí 4 miliardy korun.
Poplatky za obnovitelné zdroje zaplatí i příští rok stát
První vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vidí základ příštích rozpočtů v hospodářském růstu, který podle něj bez soukromého sektoru a přijatelných cen energií nepůjde. Domácnosti, firmy ani živnostníci proto ani příští rok nebudou platit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Solární boom let 2006 až 2010 podle Havlíčka vyjde jen na fotovoltaice přibližně na 600 miliard korun. Do konce roku 2025 ho spotřebitelé a firmy spláceli ze zhruba 40 procent a stát z 60 procent, od roku 2026 platí všechno stát.
Elektřina tím podle ministra okamžitě zlevnila o 10 procent, energetická inflace je letos druhá nejnižší v EU a celková inflace podle Eurostatu třetí nejnižší. Výpadek v rozpočtu vyrovnají vyšší příjmy z výkonnějšího podnikání, takže je opatření podle něj ve výsledku neutrální. Vláda ho dnes prodloužila na rok 2027, posílila podporu energeticky náročných průmyslových oborů a sází na energetický mix jádra, velkého i malých modulárních reaktorů, obnovitelných zdrojů a v mezidobí uhlí a plynu.
Rekordních 183 miliard na dopravní stavby
Ministr dopravy Ivan Bednárik ohlásil pro Státní fond dopravní infrastruktury 183,1 miliardy korun. Z toho 77,6 miliardy půjde Správě železnic, 80,7 miliardy Ředitelství silnic a dálnic a 1,5 miliardy Ředitelství vodních cest. Jde podle něj o tři rekordy za sebou, protože žádný z velkých investorů dosud tak vysokou částku v rozpočtu neměl. Vláda chce stavět nové dálnice, obchvaty i železniční tratě, protože silnice i železnice narážejí na hranice kapacity.
Motoristé: 20 miliard z černého hazardu a úspor
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný za Motoristy poděkoval ministryni financí za zodpovědně sestavený rozpočet bez skrytých výdajů i příjmů. Právě proto byla jednání, která Motoristé vyvolali, náročná a trvala dlouho. Nominální schodek se sníží o 3 miliardy korun, v příštím roce se změnami zákonů sníží reálný schodek alespoň o 20 miliard a v roce 2028 nejméně o 60 miliard. Motoristé trvali na tom, že výdaje na obranu zůstanou alespoň na zákonných 2 procentech HDP, že se nesáhne na investice do dopravy a že vláda nezdraží lidem život.
Jedním z opatření je tvrdý zásah proti černému trhu v hazardu, který se odhaduje na 14,5 miliardy korun ročně, tedy asi 23 procent legálního trhu. Vláda chce blokovat platby nelegálním provozovatelům, rychle blokovat kopie webů a aplikací a zasáhnout proti reklamě influencerů, affiliate webům a kryptokasinům. Stát tím získá víc peněz a lépe ochrání děti, mladistvé a patologické hráče. Druhým příkladem je rychlejší zavedení elektronické žádanky, dohodnuté s ministrem zdravotnictví, nejdřív u zobrazovacích metod a od roku 2028 u laboratoří. Spolu s nasazením umělé inteligence má přinést nejméně půl miliardy korun.
Sanace ekologické havárie na Šumavě
Vláda pokračovala v jednání o ekologické havárii na Šumavě a řešila postup sanace v lokalitě Dobrá Voda. Ministr obrany vládu informoval, že armáda místo izoluje, aby nebezpečné látky neunikaly do půdy, a potom vybere dodavatele, který území sanuje a látky zneškodní.
Jednomyslná vláda a cesta daně Sněmovnou
Na dotaz novinářů zaznělo, že pro rozpočet hlasovali všichni ministři. Že ho podpoří všech 108 koaličních poslanců, přestože výhrady ke schodku měl například poslanec Ševčík, vláda očekává, protože koaliční dohodu podepsali všichni poslanci.
Rafinérskou daň nechce ministryně financí prosazovat ve stavu legislativní nouze ani zrychleným projednáním. Zákon má co nejrychleji odejít do Sněmovny, kde bude usilovat o přednostní zařazení a zkrácení lhůt, ale projde všemi třemi čteními. Jejím cílem je schválení do konce roku.
Čapí hnízdo a výroky o soudech
Předseda Vrchního soudu v Praze požádal ministra spravedlnosti o schůzku kvůli premiérovým výrokům o činnosti soudů a Soudcovská unie na Babiše kvůli nim adresovala výzvu. Premiér na výrocích trvá. Kauzu Čapí hnízdo označil za politický proces, který ho měl poškodit a odstavit z politiky, protože „nekrade“. O chystané schůzce podle svých slov nic neví.
Že by narušoval důvěru v nezávislé soudnictví, odmítá. Justice je podle něj nezávislá a drtivá většina soudců funguje spravedlivě, jsou ale případy, kdy nefunguje, jak má. Připomněl stížnosti občanů i to, že stát vyplácí 400 milionů korun odškodného lidem, kteří byli stíháni protiprávně. „Tady není justice nedotknutelná,“ řekl.
Platy ve veřejném sektoru a peníze pro školy
Školství podle ministryně financí 6 miliard nechybí. Šlo o nedorozumění s ministrem: peníze na platy byly ve vládní rozpočtové rezervě a do kapitol je lze převést až poté, co vláda platy schválí. Učitelům se plat zvýší o 3 600 korun, zhruba o 6 procent. Policistům, hasičům a dalším příslušníkům bezpečnostních sborů v průměru o 2 900 korun, aby v roce 2029 dosáhl nástupní plat 50 tisíc. Vojáci z povolání dostanou o 2 440 korun víc. Jejich platy v minulých letech rostly rychleji a lidé z jiných sborů pak odcházejí do armády, proto je třeba je sbližovat. Pracovníkům v kultuře, civilním zaměstnancům sborů a úředníkům se plat zvýší o 3 000 korun a nejhůř placeným, například na hygienických stanicích nebo v potravinářské inspekci, o 4 000 korun.
Na soukromé a církevní školy přidala vláda 2 miliardy, přestože ministr školství žádal tři. Schillerová je přesvědčena, že si ministerstvo poradí. Ministr pro rozpočet sám zvedl ruku, počty dětí se teprve zpřesňují a miliarda je podle ní v rámci statistické chyby.
Na dotaz, zda je dohoda o platech státních zaměstnanců konečná, odpověděla, že jednání s odbory má na starosti ministr Juchelka, ale bez shody na úrovni vlády nemá smysl vyjednávat. Minulá vláda podle ní nechala veřejný sektor při vysoké inflaci dvakrát bez zvýšení a některým platy reálně klesly až o 30 procent. Letos vláda přidala 10 procent, na příští rok 5 až 6 procent, což je stále vysoko nad inflací.
Paliva: smlouva s německým dodavatelem a boj proti ETS2
Situace na Blízkém východě je nestabilní a podle agentury Bloomberg bude Saúdská Arábie nejméně šest týdnů opravovat ropovod, který zásobuje Evropu. Společný unijní postup podle premiéra nebude, protože Unie je „neakční“. Česko od začátku války s Íránem měsíce vyjednávalo s velkým německým dodavatelem pohonných hmot a smlouvu podepíše asi na tři až pět let. Česká republika dováží 45 procent spotřeby paliv. Vláda jednala i v Bulharsku, kde běží rafinerie jen na polovinu kapacity.
Evropa podle Babiše nesmí přicházet o další rafinerie a emisní povolenky ETS2 je podle něj z Evropy vyhánějí. Proti nim chce bojovat na Evropské radě a hlavním tématem bude i při návštěvě italské premiérky, která má přijet příští úterý večer.
Článek 5 platí, bezprostřední hrozba podle premiéra není
Šéf BIS Michal Koudelka v rozhovoru pro The Guardian varoval, že Rusko může v řádu měsíců zaútočit na některý ze států NATO. Slovenský premiér Robert Fico se nechal slyšet, že slovenští vojáci by se v takovém případě konfliktu neúčastnili. Premiér odpověděl, že Česká republika článek 5 samozřejmě respektovat bude, Fica komentovat nechce. Podobnou informaci od ředitele BIS služební cestou nemá a nerozumí, proč o tom mluví. Bezpečnostní rada státu se má sejít 20. října a vláda přijme další opatření pro bezpečnost občanů. Babiš o tom mluvil s prezidentem.
Na další dotaz dodal, že nemá informace, že by Česko mělo být napadeno drony nebo raketami. Česko je podle něj v jiné pozici než Polsko, které je konfliktu úplně blízko, a pokud by se tam něco stalo, pomůže mu v rámci článku 5. Zemi podle premiéra žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí. Na příští bezpečnostní radě chce vláda představit projekt týkající se zpravodajských služeb. Evropa by podle Babiše měla konečně začít vyjednávat o míru a nenechávat to jen na prezidentu Trumpovi.
Proč regulace cen paliv začne až v říjnu
Na otázku, proč regulace cen paliv přijde až 1. října, připomněl premiér, že v březnu stála nafta 53,50 koruny, a takovou cenu dnes Česko nemá. Od médií by uvítal, aby objektivně informovala, co vláda udělala. Ministryně financí dodala technické důvody: současně se zavádí maximální marže a promíjí spotřební daň z nafty na maximum, které dovoluje Evropská unie, a systémy prodejců se na to musí předělat. Termín konzultovala s předsedou asociace petrolejářského průmyslu, aby byl pro trh technicky zvládnutelný.
Co přijde po rozpočtu: závislosti, provozní náklady a EET
Na dotaz ohledně reforem, které mají v dalších letech snižovat schodek, Schillerová odpověděla, že vláda chce bojovat proti závislostem: hazard, spotřební daně, úředníci ministerstva financí a celní správy analyzují zdanění nikotinových sáčků a objevují se další nové látky, na které se vláda zaměří. Hledat se budou i úspory na výdajové straně. Zda jsou ve hře změny daní u investičních bytů nebo dividend, neupřesnila.
Premiér připomněl, že vláda se teď věnovala rozpočtu na rok 2027 a o něm se bude jednat až do třetího čtení počátkem prosince. Pak přijde na řadu rozpočet na rok 2028, vláda se podívá na provozní náklady a bude šetřit. Příjmy čeká i z EET 2.0.
Závěr
Vláda schválila rozpočet se schodkem 386 miliard korun, který podle ní stojí na investicích, zdravotnictví, školství a platech. Úspory zhruba za 20 miliard, které vyjednali Motoristé, přijdou až se změnami zákonů. Řidiče čeká od 1. října levnější nafta a regulované marže, rafinérie mimořádná daň a důchodce v lednu valorizace doplněná jednorázovým příspěvkem.
