Poslanecká sněmovna ve čtvrtek pozdě večer ukončila první čtení státního rozpočtu na rok 2027. Koaliční většina schválila jeho základní údaje: příjmy 2 198 miliard korun, výdaje 2 584 miliard a schodek 386 miliard. Šest opozičních návrhů na vrácení rozpočtu vládě neprošlo. Před hlasováním se ještě do sebe pustili koaliční politici kvůli financování vysokých škol a ministryně financí Schillerová v závěrečném vystoupení hájila investice, platy ve veřejném sektoru i odmítnutí eura. Na závěr večera Sněmovna dokončila druhé čtení bezpečnostní novely, která zpřísňuje pravidla pro dočasnou ochranu a migraci.
Pikora: s rozpočtem spokojený nejsem, v prvním čtení ho ale podpořím
Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora z Motoristů vystoupil v závěru svého projevu ostře proti přijetí eura. Francie je podle něj předlužená právě proto, že si mohla levně půjčovat, a Slovensko má od přijetí eura dvojnásobný dluh. Nižší úrokové sazby v eurozóně by sice zlevnily hypotéky, ale vyšší zájem o nemovitosti by je podle Pikory jen dál zdražil. Euro proto „rozhodně není nějaký lék“ na bytovou otázku. Varoval také před digitálním eurem: s korunou ho Česko mít nebude, a zachová si tak větší svobodu.
K rozpočtu samotnému připomněl závazek, že deficit vůči HDP bude klesat z nynějších 2,8 na 2,0 a pak na 1,6 procenta, a na rok 2028 jsou podle něj připravené další balíčky úspor za 60 miliard. Předchozí vláda podle Pikory vytvořila dluh 1,2 bilionu korun, kumulovaný deficit za čtyři roky současné vlády by měl být po očištění o inflaci nižší. Premiéra vzal za slovo, že s ministryní financí budou šetřit a tvrdě snižovat deficity, a přihlásil se k heslu Aloise Rašína „pracovat a šetřit“.
„S rozpočtem spokojený nejsem. Ovšem stabilita vlády je hodnota, kterou respektuji,“ uzavřel Pikora s tím, že respektuje i rozhodnutí vedení strany a v prvním čtení rozpočet podpoří. Příští rok ale podle něj musí být koalice odvážnější. Opozice mu ve faktických poznámkách vyčítala, že se k Rašínovi hlásí a zároveň hlasuje pro druhý nejvyšší schodek v historii.
Spor o vysoké školy: Plaga proti Pikorovi, Macinka proti genderovým studiím
Nejostřejší výměna večera proběhla mezi koaličními politiky. Ministr školství Plaga označil Pikorův komentář k vysokým školám za nepřesný a čísly nepodložený. Česko je podle něj ve vzdělanosti třetí nejhorší v Evropě a na vysoké školy právě nastupují nejsilnější populační ročníky, které se už nebudou opakovat. Omezování rozsahu studia podle ministra není cestou k dlouhodobému růstu založenému na přidané hodnotě. Jako odpověď na volání po reformě představil věcný záměr zákona o vysokých školách: zlepšit řízení škol, zavést funkční místa profesorů a docentů a kontraktové financování, které víc podpoří celospolečensky potřebné obory. Návrh má brzy jít do meziresortního připomínkového řízení. Souvislost inkluze s výsledky šetření PISA ministr odmítl.
Do sporu vstoupil i ministr Petr Macinka z Motoristů. Financovat vysoké školství, z něhož vycházejí experti „na genderová studia, na environmentální filozofii, na ekofeminismus“, je podle něj vyhazování peněz. Kdo chce takové obory studovat, ať si je zaplatí sám. Stát podle Macinky potřebuje víc inženýrů, lékařů, psychologů, strojařů a učitelů. Jako příklad uvedl bakalářskou práci z pedagogické fakulty Masarykovy univerzity o občanské výchově optikou ekofeminismu. Opozičním poslankyním, které mu vyčetly socialistické diktování oborů, odpověděl, že Motoristé chtějí, aby si studenti „méně cenné“ obory „kapitalisticky zaplatili“.
Plaga ve druhé faktické poznámce zopakoval, že je ministrem školství a ne ministrem za Motoristy. Zároveň uvedl, že to, co řekl Macinka, je i jeho zájmem: chce kvalitní vysokoškoláky a chce jich hodně. Připravená reforma má posílit technické obory, podobně jako vládní programy už nyní navyšují počty školních psychologů, speciálních pedagogů a všeobecných lékařů. Pikora mu odpověděl, že Motoristé říkají „studujte, co chcete, ale za svoje“, protože na rozhazování za méně cenné obory nejsou peníze. Místopředseda Sněmovny Barták, rovněž za Motoristy, navrhl vrátit se k selskému rozumu: stát by podle něj měl přestat požadovat vysokou školu na místech, kde stačí běžná střední škola, a ušetřit tak i sám u sebe.
Schillerová: rozpočet je rekordně investiční a opozice obstruovala
Ministryně financí Schillerová (ANO) vystoupila před koncem rozpravy s přednostním právem. Opozici vytkla, že kvůli novinovým titulkům obstruovala první čtení a porušila desetiletí udržovaná pravidla. Sama podle svých slov jako ministryně financí nikdy nic podobného nedělala a dělat nebude.
Představila projekt Likvidita 2.0, který ministerstvo připravilo s Českou národní bankou a který se spustil v říjnu. Obce, města a kraje mohou ukládat své volné peníze na účty u ČNB s úrokem 3,7 procenta a kdykoli si je vybrat, což pomáhá likviditě státu. Ministryně chce rozeslat hromadné dopisy a vyzvala starosty a hejtmany, aby nepolitikařili, protože jde o jeden stát.
K euru zopakovala, že vláda do eurozóny vstoupit nechce. Eurozóna podle ní není žádný elitní klub: průměrné zadlužení se pohybuje kolem 90 procent HDP a řada zemí je přes sto procent, zatímco Česko má zhruba polovinu. Vstup do mechanismu ERM II přirovnala ke vstupní hale, za níž se zabouchnou dveře a cesta zpět už neexistuje. Česká národní banka by pak přišla o možnost reagovat na krize. U obranných výdajů připomněla, že o uplatnění evropské únikové doložky požádala už Fialova vláda a současná vláda v tom v napjaté mezinárodní situaci pokračuje. Vykazování odpovídá evropské metodice, kterou v Česku spravuje Český statistický úřad, a doložku lze podle ní uplatňovat do roku 2028, spíš ale bude prodloužena.
Opoziční plán úspor za zhruba 101 miliard ministryně odmítla. Podle ní chce opozice vzít 20 miliard z platů ve veřejném sektoru, tedy policistům, hasičům, vojákům, celníkům, vězeňské službě i lidem v kultuře, a škrtat ve zdravotnictví, které vláda „vrací na koleje“. Hájila i platby za obnovitelné zdroje, zastropování cen a prominutí spotřební daně na naftu: Česko má podle ní šesté až sedmé nejnižší ceny pohonných hmot a druhou až třetí nejnižší inflaci. Kritikům výdajů vzkázala, ať to vysvětlí lidem, kteří čekají na dálnici z Karlových Varů do Prahy, z Hradce Králové do Olomouce nebo z Brna do Rakouska, a těm, kdo kroutí hlavou nad chybějící rychlodráhou z pražského letiště.
Předložený rozpočet podle Schillerové znamená, že Česko bude mít příští rok výrazně nejnižší saldo veřejných financí ve srovnání se sousedy i s průměrem Evropské unie. Je podle ní rekordně investiční, vrací zdravotnictví do černých čísel, dává historicky nejvyšší částku na obranu a přináší největší platovou reformu od zrušení superhrubé mzdy. „Státní rozpočet není jen soubor čísel, je to soubor priorit,“ řekla a dodala, že vláda je tu pro lidi, kteří pracují, pro rodiny a pro seniory. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) v reakci obvinění z obstrukce odmítl.
Hlasování: základní údaje rozpočtu prošly, opoziční návrhy neuspěly
Zpravodaj Pikora v závěrečném slově připomněl, že po schválení základních údajů rozpočtu je už ve druhém čtení nelze měnit. Kdyby je Sněmovna neschválila, vrátil by se návrh vládě k přepracování.
Poslanci nejprve hlasovali o šesti návrzích na vrácení rozpočtu. Opoziční návrhy chtěly snížit schodek na 284 až 310 miliard korun. Žádný z nich neprošel, pro hlasovalo vždy 42 až 59 poslanců, proti 92 až 95. Usnesení rozpočtového výboru se schodkem 386 miliard pak Sněmovna přijala hlasy 92 poslanců ze 154 přihlášených, proti bylo 60. Jeden poslanec po hlasování na záznam uvedl, že hlasoval pro, ale sjetina ho vede proti. Neprošlo ani doprovodné usnesení, které žádalo po vládě do konce listopadu podrobné zprávy o výdajích na vodu, sucho a podporu zemědělců (59 pro, 90 proti).
V rozpravě před hlasováním opozice kritizovala hlavně chybějící peníze na novou kapacitu sociálních služeb, pokles výdajů na boj se suchem a nedostatečný rozpis zemědělských dotací. Rozpočet teď míří do výborů a do druhého čtení, kde už lze přesouvat peníze jen mezi kapitolami.
Bezpečnostní novela: přísnější dočasná ochrana a ukrajinské značky
Hned po rozpočtu otevřela Sněmovna druhé čtení takzvané bezpečnostní novely, která mění sedm zákonů přijatých v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ministr vnitra Lubomír Metnar zopakoval, že cílem je zpřísnit pravidla, omezit jejich zneužívání a posílit vymáhání práva u dočasné ochrany i u legální, azylové a nelegální migrace.
Dočasná ochrana nově zanikne, pokud bude držiteli uložen trest vyhoštění nebo pokud se zdrží mimo schengenský prostor déle než 30 dní. Na humanitární dávku bude mít nárok jen ten, kdo v Česku skutečně pobývá alespoň 16 dní v kalendářním měsíci, což má podle ministra zastavit organizovanou dávkovou turistiku. Vozidla s ukrajinskou registrační značkou budou podléhat stejným pravidlům jako ostatní, protože dosavadní zvláštní režim ztěžoval identifikaci provozovatelů a postih přestupků. Případy s bezpečnostním prvkem, například s trestnou činností nebo utajovanou informací, bude soudně přezkoumávat jediný soud s pevnými lhůtami. Zvyšují se také trestní sazby za organizované nelegální překračování hranic. „Cílem není komplikovat život lidem, kteří dodržují pravidla,“ zdůraznil Metnar.
Ministr představil i dva pozměňovací návrhy. První promítá nová evropská pravidla pro navracení cizinců bez oprávnění k pobytu: zrychluje návratové řízení a v závažných případech umožní zakázat vstup až na 20 let nebo na neurčito. Druhý, který podal spolu s dalšími členy vlády a koaličními poslanci, navazuje na iniciativu Kobra 26 a zpřísňuje postih nelegálního zaměstnávání cizinců. Zavádí i novou skutkovou podstatu zastřeného zprostředkování zaměstnání.
Pozměňovací návrhy: kratší zvýšená podpora a dřívější účinnost
Poslanec Radek Koten navrhl zkrátit období zvýšené humanitární dávky ze 150 na 90 dní. Po dvou měsících lze podle něj od lidí s dočasnou ochranou čekat, že začnou hledat práci nebo spolupracovat s úřadem práce. Změna má posílit motivaci k ekonomické aktivitě a ušetřit peníze daňových poplatníků. „Plníme, co jsme slíbili,“ řekl Koten. Poslanec Petr Sadovský navrhl posunout účinnost změn humanitární dávky i povinné registrace vozidel s ukrajinskými značkami z 1. ledna 2028 na 1. července 2027, aby tato auta dřív procházela technickými prohlídkami. Poslanec Hubert Lang, spolupředkladatel prvního z ministrových návrhů, doplnil, že kasační stížnosti v azylových a cizineckých věcech, které svým významem nepřesahují zájmy stěžovatele, budou soudy odmítat pro nepřijatelnost.
Z opozice zazněl návrh, aby ruští diplomaté akreditovaní v jiných zemích Evropské unie a Schengenu potřebovali ke každému vstupu do Česka předchozí souhlas ministerstva zahraničí. Opozice zároveň navrhla vrátit novelu bezpečnostnímu výboru, ten návrh ale získal jen 16 hlasů, proti bylo 72. Na žádost ministra Metnara Sněmovna zkrátila lhůtu pro třetí čtení ze 14 na sedm dní (81 pro, 17 proti). Výbor pro bezpečnost má pozměňovací návrhy projednat 3. listopadu. Jednání 34. schůze pak bylo přerušeno do pátku 23. října do 9 hodin.
Závěr
Rozpočet se schodkem 386 miliard korun prošel prvním čtením hlasy koalice, přestože někteří její politici přitom otevřeně přiznali, že s ním spokojeni nejsou. Spor o vysoké školy ukázal, že ministr školství a Motoristé mají na financování vzdělání rozdílné názory. Ministryně financí naopak sázela na investice, platy a odmítnutí eura. Bezpečnostní novela míří po zkrácené lhůtě k závěrečnému hlasování, které může přinést dřívější účinnost přísnějších pravidel pro dávky a ukrajinská auta.
