Vláda zasedala téměř šest hodin a probrala 64 bodů včetně utajované části. Schválila návrh ústavního zákona o celostátním referendu, energetický zákon s možností zastropovat ceny u výrobců elektřiny, plán investic do nemocnic do roku 2034 i ochranu kritické infrastruktury před drony. Na tiskové konferenci se postupně vystřídalo sedm ministrů.
Šestihodinová vláda a 64 bodů
Premiér Andrej Babiš označil zasedání za nejdelší vládu, jakou kabinet zatím měl: 64 bodů, z toho 34 s rozpravou. Na úvod vláda schválila mandát pro neformální Evropskou radu v Dublinu, kam premiér odlétá ve středu večer. Při vyjednávání o víceletém finančním rámci, tedy rozpočtu Evropské unie, se má soustředit hlavně na peníze pro zdravotnictví.
Za nejtěžší bod dne považuje záměr ministerstva zdravotnictví investovat do strategických projektů a psychiatrie v letech 2028 až 2034. Navazuje na podobný program z první Babišovy vlády, kdy kabinet podle premiéra v roce 2018 nebo 2019 schválil strategické projekty asi za 13 miliard. Tentokrát jde celkem zhruba o 68 miliard korun. Zdravotnictví je podle Babiše „absolutní priorita“.
Vláda dále zřídila Radu vlády pro umělou inteligenci. Impuls přišel při páteční návštěvě ČVUT od profesora Maříka. Spojené státy, Čína i Evropa investují do AI stovky miliard a Evropa musí zůstat konkurenceschopná i v bezpečnosti.
Kabinet projednal také 16 zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu. Premiéra zaujala hlavně zpráva o penězích na ochranu měkkých cílů. Vláda podle něj jednala i o tragédii v Polsku a chce se znovu podívat, zda stát přijal opatření po tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jmenovala také místopředsedkyni Národní sportovní agentury a projednala novelu zákona o zaměstnanosti.
Celostátní referendum míří do Sněmovny
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc přiznal, že příprava trvala relativně dlouho. Koalice i Legislativní rada vlády dolaďovaly detaily, aby byl návrh nejen přijatelný, ale hlavně smysluplný. Stát tím podle ministra splácí dluh, který má vůči veřejnosti od vzniku samostatné republiky: Ústava s přímým rozhodováním občanů počítá. Česko ale zůstane zastupitelskou demokracií a referendum má být doplňkem, ne hlavním způsobem rozhodování.
Hlavní pravidla návrhu:
- Kdo ho vyvolá: buď obě komory Parlamentu prostou většinou, nebo petice s 300 000 podpisy.
- O čem: o otázkách vnitřní i zahraniční politiky státu.
- Spojení s volbami: pokud by se referendum mělo konat méně než rok před řádnými komunálními, krajskými nebo celostátními volbami, spojí se s nimi. Šetří se tím státní rozpočet.
- Závaznost: výsledek zavazuje vládu, Parlament i prezidenta, pokud pro vítěznou odpověď hlasuje nadpoloviční většina zúčastněných a zároveň aspoň 35 % všech voličů, tedy přes dva miliony lidí.
- Co je vyloučeno: v souladu s programovým prohlášením se nebude hlasovat o vystoupení z EU nebo NATO, o změnách ústavního pořádku ani o daních.
K přijetí ústavního zákona potřebuje Sněmovna třípětinovou většinu, tedy 120 poslanců. Koalice jich má 108. S opozičními poslanci vláda zatím nejednala a počká na projednání ve Sněmovně.
Desítky miliard pro fakultní a psychiatrické nemocnice
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navázal na premiéra podrobnostmi. Většina strategických investic z předchozího programu je hotová nebo se právě staví, a proto chce vláda pokračovat v modernizaci páteřní sítě akutní lůžkové péče. Důvodem je i zhoršující se duševní zdraví populace a zejména dětí.
- Fakultní nemocnice: onkologie a takzvaná teranostika v Brně a Plzni, perinatologie v Hradci Králové, geriatrie v Olomouci a řešení havarijního stavu pavilonu G laboratorních oborů v Motole.
- Dětská psychiatrie: Motol, Bohnice, Opařany, Fakultní nemocnice Brno a Hradec Králové.
- Významné investice: zásobník projektů zhruba za 36 miliard korun, na který chce vláda vyjednat i evropské peníze.
Financování má být vícezdrojové, nejen ze státního rozpočtu. Investice do nemocnic jsou jednou z priorit programového prohlášení.
Povinná e-žádanka a elektronická zdravotní dokumentace
Druhým zásadním materiálem pro zdravotnictví je novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Navazuje na e-recept, e-neschopenku a e-poukaz.
- E-žádanka od příštího roku: papírové žádanky na specializovaná a laboratorní vyšetření či zobrazovací metody nahradí povinně elektronické. Stát tak uvidí čekací doby v reálném čase a pojišťovny budou lépe plánovat přístroje i nové ambulantní specialisty v regionech. Lékař, který pacienta poslal na vyšetření, dostane i jeho výsledek, což dnes často nejde.
- Sdílení dokumentace: vzniknou registrované výměnné sítě, aby místo pacienta s papíry obíhala jeho data. Od 1. ledna 2029 bude veškerá zdravotnická dokumentace povinně elektronická.
- Sdílený zdravotní záznam: základní údaje jako krevní skupina nebo alergie budou mít k dispozici všichni ošetřující lékaři, takže se pacienta nebudou ptát pořád dokola.
- Další novinky: elektronický záznam o těhotenství a nový národní registr vzácných onemocnění.
Vláda si od změn slibuje výrazně efektivnější péči a úspory, například díky omezení duplicitních vyšetření.
Energetický zákon: strop pro výrobce a levnější elektřina pro odběratele
První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček představil energetický zákon o regulaci cen energií, schválený podle jeho slov přesně podle slibu a s předstihem. Plyn na evropské burze stojí 88 eur za megawatthodinu, trojnásobek lednové ceny, a protože cena plynu určuje cenu elektřiny, poroste v dalších měsících tlak na zdražování. Ve Spojených státech je plyn přibližně desetkrát levnější.
Česko podle Havlíčka zatím zvládá ceny energií důstojně, hlavně proto, že vláda včas sňala z domácností a firem poplatek za obnovitelné zdroje. V září 2022 měla Evropská unie energetickou inflaci v průměru 39,4 %, Česko 41,3 %. Letos k září je průměr EU 17,6 % a Česko 5,7 %, tedy mezi třemi nejúspěšnějšími zeměmi.
Krizový plán vláda připravila už v březnu, kdy byla zřejmá krize kolem Hormuzského průlivu, a teď ho uzákoňuje. Jak má fungovat:
- Spouštěč: mimořádná situace na trhu s elektřinou.
- Úleva pro odběratele: firmy, živnostníci i domácnosti dostanou nižší regulovanou složku ceny, případně zastropovanou cenu elektřiny.
- Strop tržních příjmů výrobců: vychází z mechanismu minulé vlády, ten ale vázal pevné ceny k určitému období a dnes je nepoužitelný. Nově přibude koeficient K, jímž vláda může výchozí cenu kdykoli upravit zvlášť pro jádro, uhlí, plyn a obnovitelné zdroje podle cen komodit, inflace, provozních nákladů a emisních povolenek.
- Odvod: podstatná část nadměrných příjmů výrobců poputuje na zmírnění, nebo dokonce plnou kompenzaci výdajů státu.
Na dotaz České televize, od jaké ceny by vláda mechanismus spustila, Havlíček konkrétní hranici neuvedl. Vláda bude trh sledovat denně a rozhodovat podle vývoje v okolních zemích. Nesmí se opakovat léta 2022 a 2023, kdy měly domácnosti a živnostníci v sousedních státech výrazně nižší ceny než v Česku, přestože tyto země energii z Česka nakupovaly. Minulá vláda podle Havlíčka situaci podcenila a zasáhla až od roku 2023, kdy už ceny zase klesaly.
Domácností se zdražování na burzách zatím výrazněji nedotýká: obchodníci i velká část zákazníků mají ceny zafixované a na příští rok se chystá zvýšení přibližně o inflaci, takže cena zůstane pod úrovní roku 2025. Strop pro výrobce má platit jen po nezbytně nutnou dobu, než se trh zklidní. Úlevu vláda chce poskytnout přes regulovanou složku, protože je to rychlejší, bez následných kompenzací a sleva platí okamžitě pro každého. Cílem je, aby odvod od výrobců pokryl úlevu pro odběratele v poměru jedna ku jedné, slíbit to ale vláda definitivně nemůže.
Zásahy proti dronům u kritické infrastruktury
Ministr vnitra Lubomír Metnar představil zákon o posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury proti bezpilotním systémům. Reaguje na rostoucí rizika spojená s drony v okolí objektů kritické infrastruktury, na nichž závisí základní služby.
- Zásah proti dronu: povolený za přesně stanovených podmínek, pokud dron neoprávněně vletí do vymezeného prostoru. Podmínkou je odborná příprava oprávněných osob, bezpečnostní dokumentace a minimalizace rizik pro třetí osoby.
- Kdo zasahuje: ministerstvo trvá na tom, že osoba přímo spojená se subjektem kritické infrastruktury. V připomínkovém řízení se diskutovalo zejména o rozsahu zásahů, zapojení soukromých bezpečnostních služeb a odpovědnosti za škodu.
- Bezpečnostní složky: rozšiřují se oprávnění policie, vojenské policie, hasičů, vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb.
Na dotaz Echa24 Metnar uvedl, že na portál subjektů kritické infrastruktury zatím přišlo kolem 350 žádostí. Konečný počet odhaduje na stovky až jednotky tisíc. Podobný zákon mají zatím Dánsko a Francie a připravuje ho Rakousko, Česko je tak podle ministra v popředí. Za rychlou přípravu poděkoval ministerstvu dopravy.
Vyšší příspěvky na zaměstnávání lidí s postižením
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka představil novelu zákona o zaměstnanosti. Má zlepšit podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a ulehčit zaměstnavatelům od administrativy.
- Provozní náklady: roční příspěvek na jednu osobu stoupne ze 48 000 na 90 000 korun. Nevalorizoval se od roku 2012. Pokryje například provozního asistenta, dopravu nebo úpravu provozovny.
- Nový název: chráněný trh práce se mění na podporovaný trh práce.
- Kratší závazek: pracovní místo nebude nutné obsadit tři roky, ale 12 až 24 měsíců podle dohody s úřadem práce.
- Zřízení místa: maximální příspěvek klesne na polovinu, na čtyřnásobek průměrné mzdy, u osob s těžším postižením na šestinásobek. V letech 2024 a 2025 vzniklo s příspěvkem 125 míst s průměrnou podporou asi 69 000 korun.
- Mzdový příspěvek: nařízením vlády se zvýší o 2 500 korun měsíčně, stejně jako od ledna 2027 minimální mzda, tedy z 18 600 na 21 100 korun.
- Méně papírování: u zvýšeného příspěvku na další náklady bude stačit čestné prohlášení, Úřad práce ho ověří až při kontrole. Limit tohoto příspěvku klesne z 0,8násobku na 0,4násobek mzdových nákladů, pro roky 2027 až 2030 platí přechodné období.
Na valorizaci příspěvku se vláda zatím nedohodla. Jednání bude pokračovat na koaliční radě a změna se může dostat do druhého čtení zákona.
Pozemkové úpravy a poplatek za podzemní vodu
Ministr zemědělství Martin Šebestyán informoval o novele zákona o pozemkových úpravách a Státním pozemkovém úřadu. Má zjednodušit řízení, posílit vlastnická práva a podpořit digitalizaci. Pozemkové úpravy jsou podle ministra jedním ze základních nástrojů státu proti povodním, suchu a erozi. Vláda projednala také rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2027.
Ministr uvedl na pravou míru informace o poslaneckém návrhu na vyšší poplatek za odběr podzemní vody:
- Studny se to netýká: odběr do 6 000 kubíků ročně nebo 500 kubíků měsíčně zůstává zdarma. Asi milion lidí závislých na vlastních studnách, domácnosti, chaty a chalupy ani obce s vlastním vrtem zhruba do 200 obyvatel nic platit nebudou.
- Pro představu: Čech spotřebuje v průměru 90 litrů vody denně, tedy asi 33 kubíků za rok.
- Proč zdražit: podzemních vod ubývá. Povrchová voda stojí 6 až 9 korun za kubík, sazba 2 koruny za podzemní vodu se nezměnila 25 let a je neadekvátní. Velcí odběratelé podzemní vody mají platit stejně jako u povrchové.
- Kraje: zemědělský výbor Sněmovny uložil ministrovi dořešit s kraji zhruba 380 milionů korun, které z poplatku ročně dostávají, aby je dál dostávaly z centrálních programů. Jednání s Asociací krajů je naplánované na čtvrtek.
Macinka se omluvil hokejistkám
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Petr Macinka využil tiskovou konferenci k omluvě za nevhodnou poznámku o ženském ledním hokeji z nedělní televizní debaty. Mluvil prý o ruských, ne českých hokejistkách, to je ale podle něj v tuto chvíli jedno. Následná interpretace zasáhla celý český ženský hokej i sportovní svět a ministra to mrzí.
S nadsázkou poděkoval kolegům z vlády, že téma celé dlouhé zasedání taktně přecházeli, a dodal, že ho doma pořádně seřvala manželka. Až bude dcera větší, zapíše ji prý do hokeje a vozit ji tam bude on. Telefonoval s generální manažerkou ženské reprezentace, aby se jejím prostřednictvím omluvil hráčkám, které zastihl před tréninkem na mistrovství světa v Dánsku. Po vlastním gólu do vlastní branky jim teď drží palce, aby ostatní góly padaly už jen do branek soupeřek.
Na dotaz České televize k účasti ruských sportovců na lednovém šampionátu v Ostravě Macinka zopakoval, že vláda nepovažuje za vhodné, aby v Česku hrála ruská hymna. Situace ale není jednoduchá: i když Rusové nedostanou víza od Česka, mohou je získat jinde. V nejbližších dnech se proto chce sejít se zástupci hokejového svazu, ministrem pro sport a vedením konzulárně-právní sekce. Premiér doplnil, že členové vlády se k tomu víceméně všichni vyjádřili stejně: účast ruských hokejistek si nepřejí a považují ji za nevhodnou. Na dotaz k soudnímu sporu o stomilionovou dotaci pro pekárnu Zelená Louka z koncernu Agrofert, kterou Evropská komise odmítla proplatit, Babiš odpověděl, že se ho to netýká.
Stupeň B boje proti terorismu platí i příští rok
Na dotaz Českého rozhlasu po útoku v Krakově Metnar potvrdil, že vláda schválila stupeň B boje proti terorismu i na příští rok, ve stejné podobě, jakou předtím projednala Bezpečnostní rada státu. Stupeň se nezvyšuje, ale opatření v jeho rámci vláda zpřísnila. Reaguje tím na útoky v Německu a dalších zemích i na výhrůžky přímo vůči subjektům v Česku, například Rádiu Svobodná Evropa.
Na veřejnosti to bude vidět: u některých objektů začnou hlídkovat policisté s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. Policie bude také průběžně vyhodnocovat informace z okolních zemí.
Na otázku Echa24, kdo bude novým národním bezpečnostním poradcem, premiér odpověděl, že vláda chce místo obsadit co nejdřív, ale zatím nikoho nemá.
Závěr
Z jednoho dlouhého zasedání vzešel návrh, který má po desetiletích od vzniku samostatné republiky naplnit ústavní slib přímé demokracie, nástroj, jímž chce vláda kdykoli zkrotit ceny elektřiny, a víceletý plán pro nemocnice včetně dětské psychiatrie. Rozhodující bitvy ale teprve přijdou: referendum potřebuje hlasy opozice a strop cen energií zatím zůstává pojistkou pro případ, že se trh vymkne.
