Umělá inteligence už není technologií budoucnosti, ale běžným pomocníkem v práci, ve škole i v osobních krizích. Na tiskové konferenci k Pražskému fóru o AI a duševním zdraví se premiér, ministr zdravotnictví a odborníci shodli, že chatboty mohou lidem pomoci zorientovat se, odbornou péči ale nahradit nesmějí. Zazněla čísla o dospělých, kteří s AI řeší své psychické potíže, i nová data o tom, jak umělou inteligenci používají české děti.
Babiš: Žádný chatbot nenahradí mámu, tátu ani lékaře
Fórum podle premiéra Andreje Babiše propojuje dvě mimořádně důležitá témata. Téměř třetina dospělých v České republice během posledního měsíce využila generativní umělou inteligenci v souvislosti s duševním zdravím nebo emočními problémy, u mladých dospělých je to přibližně každý druhý. Ve stejný den vláda pořádala i druhou akci, seminář o izraelském projektu ochrany dětí v online prostředí.
Česko chce patřit mezi země, které dokážou umělou inteligenci využít, a řeší to i v Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Je to obrovská příležitost, je ale potřeba se ptát, co lidem přinese. Babiš připomněl návštěvu renomovaného izraelského onkologa, který popisoval, jak AI v Izraeli zrychluje diagnostiku a léčbu a ušetří lékařům papírování. V péči o duševní zdraví je podle premiéra nejdůležitější, aby se člověk dostal k pomoci včas, a u dětí to platí dvojnásob. Když se dítě svěří počítači, musí vědět, že odpověď nemusí být správná a že se může obrátit na skutečného člověka.
Premiér přidal i vlastní zkušenost: když se umělé inteligence ptal na data o českém zdravotnictví, odpovědět nedokázala, kdežto Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky je měl perfektní. „Žádný chatbot nenahradí ani mámu, ani tátu, ani dobrého lékaře,“ shrnul Babiš. Potřeba jsou bezpečné nástroje, ochrana soukromí a jasná pravidla. Od konference očekává konkrétní návrhy, jak pomoci dětem, rodičům i zdravotníkům.
Vojtěch: Osm procent uživatelů kvůli AI změnilo léky
Ve zdravotnictví se umělá inteligence uplatňuje v diagnostice nebo při snižování administrativní zátěže. U duševního zdraví je ale situace jiná, upozornil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: lidé AI používají jako partnera, se kterým mluví o svých problémech a úzkostech. Podle průzkumu přes 30 % uživatelů aspoň někdy využilo umělou inteligenci místo odborné péče, 13 % kvůli ní odložilo vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledalo vůbec a zhruba 8 % uvedlo, že v souvislosti s jejím používáním změnilo předepsanou medikaci.
Dobře použitá AI podle ministra pomůže člověku zorientovat se ve zdravotním systému a zjistit, na koho se obrátit. Péči lékařů a psychoterapeutů ale nahrazovat nesmí, protože to může být velmi rizikové. Ministerstvo umělou inteligenci zakazovat nechce. Na základě výzkumných zjištění připraví doporučení pro veřejnost i odborníky: jak AI při psychických potížích používat, jak rozpoznat její omezení a rizikové odpovědi a kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Umělá inteligence totiž halucinuje, produkuje nepravdivé informace, které přesto působí věrohodně.
Dopady technologií na duševní zdraví chce ministerstvo sledovat průběžně a vycházet ze zkušeností uživatelů i nových vědeckých poznatků. Technologie mají odbornou péči doplňovat, ne nahrazovat. Lépe porozumět tomu, jak lidé AI v oblasti duševního zdraví používají a co od ní očekávají, má pomoci projekt Minds and Machines podpořený z evropských peněz.
Umělá inteligence míří do akčního plánu pro duševní zdraví
Umělá inteligence ovlivňuje, jak se vzděláváme, jak spolu komunikujeme a jak pracujeme, a čím dál víc i to, jak se chováme ke svému zdraví a co děláme, když nám není dobře. Doktorka Protopopová, vrchní ředitelka sekce duševního zdraví a závislostí ministerstva zdravotnictví, proto ocenila, že aktualizovaný Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030 s AI už počítá. Obsahuje nový cíl zaměřený na vývoj a kontrolu digitálních terapeutických nástrojů.
Velkou oblastí je prevence: aby se lidé, kteří se cítí dobře, tak cítili i nadále, měli podpůrné nástroje a uměli rozpoznat první varovné signály. Akční plán se stále víc věnuje dětem a mladistvým, kteří v digitálním světě vyrůstají jako v běžné realitě. „Nemůžeme čekat, že oni přijdou za námi,“ zdůraznila Protopopová. Pomoc musí jít do prostředí, kde děti jsou. Reforma péče o duševní zdraví má postavit pacienta do středu systému, aby služby přicházely za ním. Správně a eticky používaná AI může zvýšit zdravotní gramotnost, zachytit rizikové signály a pomoci lidem dostat se k účinné pomoci.
Rizika je ale potřeba řešit systémově. Už se děje, že lidé vyměňují odbornou pomoc za podporu od AI, a je třeba zjistit proč a jak tomu předcházet. Lidé i odborníci mají vědět, co umělá inteligence umí, kde jsou její limity a jaké hrozby nese pro osobní údaje a identitu. Odborníci by se měli pacientů na používání AI běžně doptávat a umět na to reagovat.
Čtvrtá revoluce, kterou nikdo nezavedl
Petr Winkler, kterého moderátor představil jako odborníka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se celý život zabývá výzkumem systémů péče o duševní zdraví a jejich reforem. Popsal tři velké revoluce moderní historie oboru. První nastala, když Philippe Pinel v roce 1793 osvobodil pacienty z pout s tím, že nejsou vězni, ale nemocní lidé. Druhou přinesla psychofarmakologie, díky níž mohli lidé i se závažným duševním onemocněním žít v komunitě místo ve velkých ústavech. Třetí, posledních několik desítek let, rozšířila léčbu o prevenci a podporu duševního zdraví.
Na prahu čtvrté revoluce, příchodu umělé inteligence, stojíme právě teď. Od předchozích se liší tím, že nevznikla uvnitř zdravotního systému, kde se novinky vyvíjejí, testují a zavádějí až po prokázání účinnosti. Přišla zvenčí a lidé ji začali používat sami. „My jsme ji nevymysleli, my jsme ji nezavedli,“ řekl Winkler. Důsledky ani další vývoj proto nikdo nezná a je třeba reagovat včas, ne zpětně.
Technologie navíc vstupuje do systému, kde se komunitní péče kvůli komunismu padesát let nevyvíjela a velké změny začaly až po roce 2017. Chybějí psychiatři, dětští psychiatři i kliničtí psychologové, poptávka je obrovská a duševních onemocnění přibývá hlavně mezi mladými. V prostředí málo dostupné péče jsou podle Winklera změny i rizika mnohem větší než v ideálně fungujícím systému. Proto je nutné nejen zkoumat, co technologie dělá, ale i systematicky zvyšovat gramotnost obyvatel, aby ji uměli používat.
Co ukazují data o dětech a umělé inteligenci
Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci patnáct let vede v Česku studii HBSC o zdraví a životním stylu školáků, která v zemi běží už třicet let. Mezi dubnem a červnem letošního roku tým sbíral data od více než 5 000 náhodně vybraných dětí ve věku 11, 13 a 15 let a zkoumal, jak využívají AI pro své zdraví. Hlavní závěr: nezáleží tolik na celkovém čase stráveném s umělou inteligencí, ale na tom, k čemu ji děti používají.
- Dvě třetiny patnáctiletých používají AI alespoň jednou týdně při plnění školních povinností.
- 40 % patnáctiletých přes ni hledá informace o fyzickém zdraví, o změnách těla, bolestech i sexualitě.
- 27 % dětí ji používá pro zábavu.
- Radu ohledně pocitů a nálad u ní hledá 21 % dětí ve věku 11 až 15 let.
- 16 % dospívajících si s AI alespoň jednou týdně povídá, když se cítí osaměle nebo hledá citovou podporu.
Čím častěji dospívající používá AI pro emocionální a osobní témata, tím vyšší je výskyt psychických obtíží, deprese a osamělosti, šikany a kyberšikany, problematického užívání sociálních sítí a hraní počítačových her a tím nižší je životní spokojenost. Tyto děti mají také menší podporu v rodině. Kalman zdůraznil, že jde o souvislosti, ne o prokázanou příčinu: z jednorázového snímku nelze říct, co je příčina a co následek. Dívky používají AI pro emocionální témata častěji, ale věří jí méně než chlapci.
Celkově je Kalman mírně optimistický. Děti s digitálními technologiemi zacházejí jinak, než si dospělí myslí, a hrozby často rozpoznají lépe. Vzniká ale propast mezi dětmi, které se do digitálního prostředí narodily a nerozlišují reálný a digitální svět, a dospělými, kteří o ně pečují a nastavují jim podmínky: rodiči, učiteli, trenéry i zákonodárci.
Dostupnost péče: linka důvěry a izraelský model
Reportérka České televize se ptala, zda obrat k AI není důsledkem nedostatku odborníků a dlouhých čekacích lhůt na psychologickou pomoc a jaké kroky vláda podnikne. Premiér Babiš připomněl, že hnutí ANO už za své první vlády připravilo s doktorkou Protopopovou reformu psychiatrické péče, kterou pak přibrzdil covid. Vláda, která přišla potom, podle něj v reformě nepokračovala a zrušila struktury, které na úřadu vlády fungovaly. Současná vláda hned po nástupu začala znovu budovat centra duševního zdraví.
Babiš uvedl, že pod ministerstvem zdravotnictví je 19 psychiatrických nemocnic, z toho jen tři dětské, a dětských psychiatrů je jen 160. V novém rozpočtu prosadil 300 milionů korun na metodiky prevence na základních školách, protože ohrožení duševního zdraví dětí je tam podle něj velké. Zmínil i návrh, jak v adiktologických službách získat víc odborníků.
Jako příklad problému uvedl linku důvěry v Bohnicích: potřebuje 40 milionů, nemá kde sídlit a dostala výpověď z prostor. Z 30 nově nastoupivších pracovníků jich 28 odejde, protože nezvládají, když jim o půlnoci volají děti, které se řežou nebo páchají sebevraždu v přímém přenosu. Vláda to chce nahradit izraelským modelem, v němž děti s jakýmkoli problémem volají na linku 105 a za kterým stojí celý stát a jeho obrovské struktury. Podle premiéra to nejde tak rychle, ale konkrétní výsledky už jsou vidět.
Nejen nedostatek odborníků, ale i odraz doby
Ministr Vojtěch si nemyslí, že by mezi nedostatkem odborníků a používáním AI byla přímá příčinná souvislost. Lidé si na umělou inteligenci zvykli a konzultují s ní různé problémy včetně zdravotních bez ohledu na to, zda mají odborníka nablízku. Je to podle něj spíš odraz doby. Dostupnost péče se přesto v rámci reformy zlepšuje: ke zhruba 50 fungujícím centrům duševního zdraví má přibýt minimálně dalších 15. Nejde jen o psychiatry, ale o multidisciplinární týmy s psychology a sociálními pracovníky, kteří mohou pomoci celé rodině.
Doktorka Protopopová označila příčiny za multifaktoriální. Nedostupnost péče roli hraje, lidé ale po AI sahají i proto, že je anonymnější a pohodlnější, nemusí před ní nic odkrývat a sama se nabízí: po každé odpovědi se zeptá, zda ještě něco nedoplnit. Je zkrátka velmi líbivá. Ministerstvo zvýšilo počet školenců na jednoho školitele v dětské psychiatrii, samotné navyšování odborníků ale nestačí. Ani desetkrát víc odborníků nepomůže, pokud nebude prevence ve školách, komunitní prevence a psychosociální podpora v sociálním systému. Cílem je zvýšit odolnost populace, která podle ní postupně klesá.
Doporučení do roku 2028 a tlak na technologické firmy
Doporučení pro odborníky nebudou hotová najednou až s koncem projektu. Vznikat mají průběžně během zhruba dvou let, projekt skončí zhruba po polovině roku 2028. Reportérka ČTK se proto ptala, zda už není pozdě, když AI kvůli duševnímu zdraví používá třetina lidí už teď, a zda se někdo snaží působit na technologické platformy, aby jejich odpovědi lidi neutvrzovaly ve škodlivém uvažování nebo v úmyslu spáchat sebevraždu.
Na doporučení podle Petra Winklera pozdě není. Česko patří mezi první země, které se tématu systematicky věnují, a s doporučeními teď přicházejí i Americká psychologická asociace a další. Doporučení se budou měnit podle toho, jak se vyvíjí technologie, její používání a důkazy. Na poskytovatele AI služeb odborníci na celosvětové úrovni působí, zejména po zveřejněných případech sebevražd. Spousta věcí ale prozkoumaná není. Když člověk se závažným duševním onemocněním požádá chatbota, aby sledoval známky relapsu, odpoví mu, že to samozřejmě bude dělat. Zda a jak to funguje, nikdo neví.
Dotaz mimo téma, s nímž se na konci přihlásila reportérka Českého rozhlasu, už na tematické tiskové konferenci zodpovězen nebyl.
Závěr
Vláda i odborníci se shodli, že umělá inteligence do péče o duševní zdraví vstoupila sama a zákazy situaci nevyřeší. Ministerstvo zdravotnictví chystá průběžná doporučení pro veřejnost i odborníky, akční plán počítá s digitálními terapeutickými nástroji a vláda slibuje další centra duševního zdraví a izraelský model pomoci dětem. Data o dětech přitom varují: kdo se s osobními problémy svěřuje hlavně chatbotu, častěji trpí depresí, osamělostí a má slabší oporu v rodině.
