Opozice ve Sněmovně navrhla vyslovit vládě nedůvěru. V rozpravě vystoupil předseda poslaneckého klubu jednoho z vládních hnutí, který zároveň vede hospodářský výbor. Místo obecných frází zvolil výčet konkrétních opatření – od cen elektřiny přes rodinnou politiku až po stavební zákon. Projev připomínal spíše bilanci dosavadního vládnutí než polemiku s opozicí.
Nedůvěra bez důvodu
Výchozí argument je jednoduchý: programové prohlášení je základní politický dokument, jakási smlouva mezi vládou a poslanci, a jediným legitimním důvodem k vyslovení nedůvěry by bylo jeho flagrantní neplnění nebo porušování. Nic takového se podle řečníka neděje. Opoziční návrh proto vidí jako předvolební představení, případně další variantu obstrukcí, které podle něj provázejí celou povolební činnost opozičních stran. Je to ovšem jejich právo a rozhodnutí, které respektuje, dodal.
Politická realita je podle něj jiná: vláda je úspěšná a odvádí dobrou práci pro občany, živnostníky i firmy. Důležitým měřítkem mají být české národní zájmy, kterým chce tato vláda dávat větší váhu než všechny předchozí.
Levnější elektřina a nízká inflace
Jako první krok zmínil předseda hospodářského výboru snížení regulované části cen elektřiny. Od začátku letošního roku převzal stát financování poplatku za obnovitelné zdroje. Cena elektřiny pro domácnosti a firmy tím podle projevu klesla zhruba o 10 %, u odběratelů na vysokém a velmi vysokém napětí až o 20 %. Právě energeticky náročné firmy přitom už zvažovaly, že provozy zavřou nebo odejdou za levnější energií do Asie či do Spojených států.
Nižší ceny energie se promítají do cen zboží a služeb, a tím i do inflace. Česko se podle řečníka v roce 2026 zařadilo mezi tři evropské země s nejnižší inflací: v srpnu činila podle srovnatelného evropského ukazatele 1,5 %, méně měly jen Švédsko a Estonsko, zatímco průměr Evropské unie uváděl 3,2 %. Lidé tak mají reálný, nejen nominální růst příjmů – na rozdíl od minulého volebního období, kdy kumulovaná inflace dosáhla až 30 % a reálné příjmy klesaly.
Nižší minimální odvody živnostníků
Jedním z prvních legislativních kroků vlády bylo zastavení růstu minimálních sociálních odvodů osob samostatně výdělečně činných. Minimální vyměřovací základ klesl ze 40 na 35 % průměrné mzdy. Živnostníkům s nejnižšími příjmy to podle řečníka doslova zachránilo podnikání.
Předchozí vládě vytkl, že se zaklínala pravicovostí a ochranou živnostníků, ale za své vlády jim povinné odvody zvýšila o 60 %. Současná koalice je naopak snižuje, protože živnostníky považuje za pilíř ekonomiky. Každý měsíc jim tak zůstane víc peněz na provoz, investice, mzdy nebo rezervu.
Zásah proti drahým pohonným hmotám
Na jaře a znovu před několika dny sáhla vláda ke kombinaci snížení spotřební daně, monitoringu a regulace marží, aby ceny pohonných hmot zůstaly na přijatelné úrovni. Příčinu palivové krize hledá projev mimo Česko – ve válce v Íránu a blokaci Hormuzského průlivu. Vláda podle řečníka zvolila plošná, jednoduchá a rychlá opatření bez další administrativy, vedlejších nákladů a korupčních rizik.
Už v květnu navíc vláda předložila úpravu, která jí při mimořádné situaci na trhu umožňuje regulovat ceny pohonných hmot nařízením. Vznikl tak trvalý zákonný rámec, který mohou využít i budoucí vlády. Kontrast s předchůdci řečník vyjádřil otázkou, zda se totéž dá říct o jejich postupu v energetické krizi roku 2022. Jeho odpověď zněla: rozhodně ne.
Školkovné a vyšší rodičovská
Od 1. ledna 2027 se vrací školkovné, prorodinná daňová sleva, kterou Fialova vláda zrušila v roce 2023 v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Tentýž balíček podle řečníka zvýšil sazby snad všech daní a pojistných odvodů, v rozporu s předvolebními sliby, a výrazně omezil i slevu na manžela či manželku pečující o děti. Pracující rodiny s předškolními dětmi tím za tři roky přišly o 140 000 Kč čistého. Řečník v tom vidí souvislost s rekordním poklesem porodnosti v době demografické krize.
Dalším krokem rodinné politiky je zvýšení rodičovského příspěvku. Sněmovnou už schválený vládní návrh ho od příštího roku zvyšuje z 350 000 na 400 000 Kč, u vícerčat až na 800 000 Kč. Podle řečníka jde o zásadní, nikoli kosmetickou pomoc rodinám s nejmenšími dětmi, splněnou rychle a v souladu s předvolebními sliby.
Kompenzace pro energeticky náročný průmysl
Vláda rozšířila okruh průmyslových odvětví, která mohou dostat kompenzaci nepřímých nákladů spojených s emisními povolenkami Evropské unie, ze 14 na 36. Nově na ni dosáhnou například podniky z chemického průmyslu, výroby plastů, skla, keramiky, baterií, hnojiv nebo některé ocelářské provozy. Na kompenzace za rok 2025, vyplácené v roce 2026, vyčlenila vláda 3,5 miliardy Kč. U původních odvětví mohou dosáhnout 80 % způsobilých nákladů, u 22 nově zařazených 75 %.
V této pasáži projev přitvrdil. Green Deal označil řečník za sebedestrukční mechanismus Evropské unie: povolenky ETS1 podle něj tvoří až 80 % ceny energií v Evropě a firmy kvůli nim končí nebo odcházejí. Vláda v Bruselu usiluje aspoň o jejich odklad, on sám by je zrušil. Zrušit Green Deal Česko samo nemůže, protože podle Lisabonské smlouvy má evropské právo přednost před národním. Změnu by podle něj přinesla až jiná Evropská komise, jiné složení Evropského parlamentu nebo nedostatek peněz v unijní pokladně.
Jako příklad uvedl jediné velké ocelárny, které v Česku zbyly: podle vlastních slov vydrží dva až tři roky, protože je povolenky stojí každý rok 2 miliardy Kč. Pomoc vlády má udržet výrobu i zaměstnanost – nezaměstnanost totiž podle řečníka plíživě roste, ze 3 % už nad 5 %.
Gastronomie: nižší DPH a nezdaněné spropitné
DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii klesá z 21 na 12 %. Do základní sazby je od roku 2024 přesunula minulá vláda, zatímco stravovací služby zůstaly ve snížené sazbě. Nová úprava tuto nelogickou nerovnost odstraňuje. Společným jmenovatelem kroků vlády má být podle řečníka heslo: nižší daně výměnou za lepší výběr daní a férovější podnikatelské prostředí. Legálně podnikajícím restauracím, z nichž mnohé končí, to dává prostor pro nižší ceny, vyšší marži nebo pokrytí rostoucích nákladů.
Druhým opatřením je osvobození spropitného zaměstnanců v gastronomii od daně z příjmů i pojistných odvodů, a to až do výše 7 % měsíčních tržeb podniku. Spropitné, které dřív patřilo do černé a šedé zóny, se tak může přiznávat. Zaměstnancům zůstane víc peněz a vyšší oficiální příjem zlepší jejich bonitu u bank při žádosti o hypotéku nebo úvěr. Řečník věří, že tento krok už v zákonech zůstane natrvalo.
Důchodci: valorizace nad zákon a příspěvek 2000 Kč
Vůči důchodcům se podle řečníka předchozí vláda chovala hanebně a nespravedlivě. Výčet jejích kroků vynechal, aby projev neprotahoval, a soustředil se na nápravu. Od ledna vláda zvýší procentní, zásluhovou výměru důchodu nad zákonný rámec – k tomu podle něj předchůdci nikdy nepřistoupili. Cílem je, aby se nerozevíraly nůžky mezi důchody a mzdami a senioři nemuseli po celoživotní práci stát ve frontě na sociální dávky.
Každý důchodce navíc dostane jednorázový příspěvek 2000 Kč. Posílit se má i podpora lidí od 80 let, jimž s věkem rostou náklady na zdravotní a sociální péči. Vrací se také pravidelné zvyšování penze za každý dobrovolně odpracovaný rok v důchodovém věku.
Více peněz na dálnice a silnice
Spolu s návrhem státního rozpočtu předloží vláda Sněmovně i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, o 14 miliard Kč vyšší než letos. Řečník zdůraznil, že vláda na to nezapomene – na rozdíl od té minulé, přestože to ukládá zákon. Podle aktuálního plánu se začne stavět 154 km nových dálnic a silnic první třídy, mimo jiné úseky D6, D7 a D35 a pokračování pražského okruhu. S nadsázkou se obrátil na ministra Bednárika s nadějí, že se do Olomouce brzy dostane i jinak než po D1.
Sebevědomější postoj v Evropské unii
Zahraniční politiku vlády popsal řečník jako sebevědomou a suverénní obhajobu národních zájmů, zejména v orgánech Evropské unie. Evropské komisi je podle něj třeba otevřeně říkat, co brzdí konkurenceschopnost, protože jinak firmy nepřežijí. Doba, kdy Česko poslušně salutovalo Bruselu, je podle něj pryč.
Konkrétně vláda usiluje o omezení dopadů povolenek ETS1 a o úplné zrušení plánovaného systému ETS2. Odmítá uplatnit nařízení migračního paktu, prosazuje přísnější přístup k nelegální migraci a ochranu vnějších hranic a hájí české zájmy při přípravě unijního rozpočtu na roky 2028–2034.
Nový stavební zákon
Za nejdůležitější národohospodářský zákon koalice označil řečník nový stavební zákon. Jeho principem je heslo jeden úřad, jedno řízení, jedno rozhodnutí. Stavebníci už nebudou obcházet řadu úřadů a sbírat desítky stanovisek a razítek – požadavky se soustředí do jednoho integrovaného řízení a odpovědnost ponese konkrétní stavební úřad.
Zákon zavádí jasné lhůty a odstraňuje řetězení jednotlivých procesů. Pro posouzení žádosti budou rozhodující pravidla platná v okamžiku jejího podání, takže stavebník nebude muset během dlouhého řízení opakovaně přepracovávat projekt. Rychleji tak mají vznikat nejen soukromé stavby, ale i byty, školy, školky, nemocnice a dopravní infrastruktura. Výtku, že jde o zákon pro developery, řečník odmítl; poctivé developery, kteří dodržují zákony, přitom považuje za nenahraditelnou součást stavebního trhu.
Závěr
Projev skončil s vyčerpaným časovým limitem a podle řečníka ani nestihl vše, co si poznamenal. Jeho poselství je přesto jasné: vláda podle něj plní programové prohlášení a přináší hmatatelné výsledky – levnější elektřinu, nižší odvody živnostníků, více peněz pro rodiny a důchodce, podporu průmyslu i rychlejší stavební řízení. Návrh na vyslovení nedůvěry proto vnímá jako politické divadlo, ne jako reakci na skutečné selhání vlády.
