Vláda za účasti prezidenta Petra Pavla schválila koncepci výstavby armády do roku 2040 a projednala dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045. Dále schválila program dostupného nájemního bydlení za téměř šest miliard korun a zákon o konfiskaci majetku z trestné činnosti. Premiér Andrej Babiš se na tiskové konferenci obšírně vrátil ke zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a protesty proti němu označil za pokrytectví.
Armáda s prezidentem u stolu, digitalizace a fond audiovize
Nejdůležitějším bodem jednání byla podle premiéra Andreje Babiše nová koncepce výstavby armády a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045, které vláda projednávala za účasti prezidenta Petra Pavla. Babiš znovu připomněl, že armáda musí ročně přibrat nejméně 3 000 vojáků. Letos se to daří, k říjnu nastoupilo 3 696 nových vojáků. Za největší prioritu považuje protivzdušnou a protidronovou obranu. Se situací v armádě je podle něj prezident dobře obeznámen, protože v letech 2012 až 2015 stál v čele generálního štábu, a debata byla „oboustranně zajímavá“.
Vláda se věnovala také evropským záležitostem před zasedáním Ecofinu a digitalizaci státu. Zatímco loni v prosinci bylo digitalizováno 1 728 služeb, ke konci letošního září jich bylo 3 313, tedy téměř dvojnásobek. Po návratu z Alžírska jednal premiér se zástupci organizací, kterých se týká rozpočet Státního fondu audiovize. Potvrdili původní rozpočet fondu ve výši 2,39 miliardy korun, z čehož největší položku tvoří filmové pobídky za 1,5 miliardy.
Výhled obrany do roku 2045 a koncepce armády do roku 2040
Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2045 má podle vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůny dát vodítko pro přípravu a organizaci obrany státu na zhruba dvacet let. Nejde o dokument ministerstva obrany, ale o obranný systém státu jako celek. Materiál prošel výborem pro obranné plánování a Bezpečnostní radou státu. Poslední výhled pochází z roku 2019 a bezpečnostnímu prostředí ani potřebám státu už podle ministra vůbec neodpovídá.
Nový výhled stojí na celospolečenském přístupu, zohledňuje národní priority s důrazem na protivzdušnou a protidronovou obranu, cíle výstavby schopností NATO i úkoly hostitelské země v rámci aliance. Stanoví dlouhodobé cíle, které se mají promítnout do plánovacích dokumentů ministerstev a institucí bezpečnostního systému. Dokument je veřejný, protože má občany ujistit, že stát zajistí jejich bezpečnost i v dalších desetiletích.
Koncepci výstavby armády do roku 2040 předtím schválila Bezpečnostní rada státu a její obsah ještě týž den odpoledne představí náčelník generálního štábu. Strategickým cílem je doplnit armádu připraveným a motivovaným personálem, modernizovat jeho přípravu, rozšířit protivzdušnou a protidronovou obranu, naplnit cíle výstavby schopností NATO, přizpůsobit strukturu armády modelu celkových sil, posílit obranu území státu, zrychlit technologickou adaptaci, prohloubit spolupráci s průmyslem a provést digitální transformaci. Vláda tím podle Zůny plní závazek z programového prohlášení, že vznikne nová, realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená koncepce.
Letiště Karlovy Vary a metropolitní nemocnice
Ministerstvo obrany mělo do konce roku 2026 převzít letiště Karlovy Vary do majetku státu, majetkově ho vypořádat a od 1. ledna 2027 provozovat. Tyto úkoly byly splněny už v říjnu. Provozovat letiště bude státní podnik LOM Praha, který o licenci od 1. ledna požádal. Harmonogram se podle ministra obrany plní v termínech.
Vláda dostala také strategický záměr projektu Metropolitní nemocnice v Praze. Česko podle Zůny potřebuje zdravotnickou infrastrukturu, která poskytne kvalitní péči a vydrží fungovat i při závažných krizových a bezpečnostních stavech. Současné krize ukazují, že odolnost zdravotnictví musí být nedílnou součástí obranné připravenosti státu.
Dostupné nájemní bydlení 2.0: šest miliard na 2 900 bytů
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová představila schválený program Dostupné nájemní bydlení 2.0. Ministerstvo pro něj získalo téměř 6 miliard korun z Integrovaného regionálního operačního programu a z operačního programu Spravedlivá transformace. Mělo by z nich vzniknout zhruba 2 900 dostupných nájemních bytů. Program navazuje na předchozí program dostupného nájemního bydlení financovaný z Národního plánu obnovy.
Projekty mají připravené obce, stát, vysoké školy i nemocnice, které chtějí byty pro své zaměstnance. Bydlení potřebují lidé v profesích, jako jsou zdravotní sestry, začínající lékaři, učitelé, hasiči, policisté nebo vojáci. Nájemné ve všech podpořených bytech musí být pod obvyklým tržním nájemným v místě podle cenových map ministerstva financí. Podpora půjde na novou výstavbu, rekonstrukce a přestavby stávajících objektů i na nákup bytových domů. Program bude spravovat Státní fond podpory investic, vyhlášen bude na konci roku a žádosti se začnou přijímat zhruba od února 2027.
Pachatelům nesmí zůstat zisk z trestné činnosti
Ministr vnitra Lubomír Metnar představil návrh zákona, který přizpůsobuje české právo evropské směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku z trestné činnosti a posiluje jeho vyhledávání a zajišťování. Celý návrh stojí na principu, že pachatelům nesmí zůstat žádný zisk z trestné činnosti. Nový úřad nevznikne: majetek budou dál vyhledávat policejní orgány a spravovat ho bude centrum zajištěných aktiv při ministerstvu vnitra.
Policie získá lepší přístup k informacím pro finanční šetření. K údajům chráněným bankovním tajemstvím bude potřebovat souhlas státního zástupce, údaje z centrální evidence účtů si vyžádá přímým dotazem. Zlepší se výměna informací mezi policií, státními zástupci a správci zajištěného majetku i spolupráce se zahraničím. Informace od úřadů jiných států EU půjde použít jako důkaz v českém trestním řízení, pokud to český právní řád umožňuje a cizí stát to výslovně nezakáže. Na žádost jiného členského státu bude možné předběžně zajistit majetek až na sedm pracovních dnů, než tento stát vydá formální příkaz. Zákon upravuje i správu a prodej zajištěného majetku; změny podle ministra zohledňují práva vlastníků a jsou ve prospěch těch, jimž byl majetek zajištěn.
Poplatky za ČT a ČRo: vláda plní program, opozice blokuje
Na závěr úvodní části se premiér vrátil ke zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Přečetl pasáž ze strany 33 programového prohlášení vlády: vláda zajistí transparentní kontrolu hospodaření obou médií prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu, zachová jejich nezávislost a zruší poplatky, čímž sníží zátěž pro občany a firmy. Program je podle Babiše slibem lidem a vláda ho každé pololetí vyhodnocuje. Nedává mu smysl, aby složenka chodila i lidem bez televize nebo aby dopravní podniky platily za řidiče tramvají a autobusů, kteří se za volantem na televizi nedívají a doma platí také.
Vláda podle premiéra poslala zákon do Sněmovny už 19. června a organizační výbor ho projednal 24. června, takže není pravda, že by se o něm nemohlo debatovat. Opozice ale hned začala vyhrožovat, že zákon nenechá ani zařadit, natož projednat. Babiš ukázal titulky, které by podle něj měla mainstreamová média připomínat: Kupka z ODS mluvil o blokování a o tom, že „dojde na spacáky“, opozice osm hodin blokovala schválení programu schůze a Rakušan prohlásil, že opozice využije vše, aby rušení poplatků nedovolila. Opozice tedy podle premiéra už měsíce slibuje masivní obstrukce.
Je podle Babiše demokratické, když zvolená většina nemůže prosadit to, kvůli čemu ji lidé volili? Zrušení poplatků přitom podle něj dříve prosazovala ODS, už v roce 2009, a měli ho v programu i Piráti. Ti samí teď burcují lidi do ulic, mluví o konci demokracie a ovládnutí médií a připomínají tanky před budovou rozhlasu. „Pokrytci,“ shrnul premiér. Připomněl také, že způsob nominací do Rady České televize změnila Fialova vláda tak, že třetinu hlasů musí dodat Senát, v němž má opozice většinu. Vláda Andreje Babiše podle něj nic takového nikdy neudělala a do rady se navíc dlouho volit nebude.
Čtrnáct a půl hodiny prvního čtení a výzva studentům
Vláda věděla, co se chystá: blíží se 17. listopad a s ním demonstrace, které podle premiéra stojí na „totálně vylhaných věcech“. Proto koalice bod zařadila nečekaně. Babiš vytkl médiím, že neukazují, jak dlouho obvykle trvá první čtení zákona: desítky minut, u složitějších předloh pár hodin. Novela knihovního zákona prošla prvním čtením za 7 minut, novela o ochraně spotřebitele za 5 minut a novela o podnikání na kapitálovém trhu za 10 minut. Stavební zákon, který se opozici nelíbí, trval 11 hodin, zákon o rozhlasových a televizních poplatcích 14,5 hodiny včetně přednostních práv a přestávek, aniž by se opozice podle premiéra vyjadřovala k věci.
Ke konkrétním argumentům se podle Babiše dojde ve druhém čtení, které čeká Sněmovnu v lednu. Opozice ale podle něj argumenty nemá, protože každý pochopí, že kdo nemá televizi, nemá za ni platit, a většina demokratických zemí západní Evropy poplatky nevybírá. Ani průběh hlasování podle premiéra nebyl ničím neobvyklým; jako doklad ukázal příklady z let 2022 až 2024 za Fialovy vlády, mezi nimi smlouvy o přístupu Švédska a Finska do NATO a pandemický zákon. Kdyby opozice chtěla být demokratická, mohla zákon schválit v pátek za hodinu a diskutovat o něm ve druhém čtení.
„Celé je to pokrytectví,“ řekl Babiš. Nikdo podle něj nechce veřejnoprávní média ovládnout ani zestátnit a nic z toho, kvůli čemu lidé protestují a druhý den chtějí stávkovat, není pravda. Apeloval hlavně na studenty, aby si informace ověřili; přijdou prý na to, že se nechali „zneužít a obelhat“. Opozici vyzval, aby podpořila senátní návrh, který prosazuje senátorka Marvanová a který předložili Vystrčil a další opoziční senátoři: Česká televize i Český rozhlas by podléhaly kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Ve Sněmovně leží od 1. prosince 2025 a nikdo ho podle premiéra nechce řešit. Lidé mají právo vědět, za co se utrácí osm až deset miliard korun ročně. Konkrétní model financování se dořeší ve druhém čtení, poplatky ale podle Babiše nebudou platit občané ani firmy.
Koncepce schválena, spor o počty vojáků a kritika prezidenta
Česká televize se ptala, s jakým výsledkem vláda koncepci projednala, co premiér říká na výrok prezidenta Petra Pavla, že koncepce je nerealistická, a zda mu stačí 32 tisíc profesionálních vojáků v roce 2040. Koncepce byla po delší diskusi schválena, odpověděl Babiš. Vláda se shodla, že potřebuje podstatně víc vojáků a že jich bude ročně přibývat nejméně 3 000. Obrana byla pro hnutí vždy prioritou: v roce 2009 šlo za ODS na obranu 56 miliard, výdaje pak klesaly na 42 miliard v roce 2014 a Babišovy vlády je zvedly až na 90 miliard. Když převzaly odpovědnost, byla podle premiéra veškerá technika ruská, od vrtulníků po UAZy.
Ke kritice prezidenta Babiš připomněl, že také Petr Pavel působil dlouho v armádě a v letech 2012 až 2015 vedl generální štáb. Československá armáda měla v roce 1989 210 tisíc vojáků, v den vstupu do NATO 12. března 1999 Česko mělo 57 247 vojáků a 1. ledna 2014 jen 20 675. Babišovy vlády do roku 2021 přidaly 6 253 vojáků, minulá vláda jen 2 716, letos jich k říjnu nově nastoupilo 3 696. Vláda chce být součástí koalice jaderného odstrašení, o čemž Babiš mluvil na Evropské radě s Emmanuelem Macronem. Díky italské premiérce Giorgii Meloniové navštívila Česko firma Leonardo, která s francouzskými firmami vyvíjí antibalistickou raketu; tento týden má strávit dvě hodiny na generálním štábu. Konflikt, v němž by na Česko zaútočilo Rusko, si premiér neumí představit, armádu je ale podle něj třeba budovat a plnit závazky.
Zda je koncepce realistická, premiér přímo nehodnotil. Koncepce by podle něj měla být dlouhodobá, jenže Fialova vláda tu předchozí změnila: přestala upřednostňovat protivzdušnou obranu, nepokračovala v budování těžké brigády a bez výběrového řízení přešla na letouny F-35. S dnešní opozicí podle Babiše rozumná řeč není, a pokud každá vláda koncepci mění, mohl by stačit horizont do roku 2030.
Ruští sportovci do Česka nepatří
Na dotaz k účasti ruských sportovců, mimo jiné na mistrovství juniorských hokejistek v Ostravě, odpověděl premiér, že to není dobře. Politika se podle něj nemá míchat do sportu, ale právě toto rozhodnutí ji do sportu vnáší. Pokud bylo jednou rozhodnuto, že ruští hokejisté na turnaje nepatří, nemá se to měnit až do konce války. Návrat by znamenal, že válka a zabíjení lidí na Ukrajině jsou normální, a takový návrh vláda podle Babiše jednomyslně odmítá.
Ministr vnitra Lubomír Metnar doplnil, že švýcarské rozhodnutí arbitrážního soudu Česko k ničemu nezavazuje. Nařízení vlády z roku 2023, aktualizované v roce 2024, i usnesení vlády zakazují udělovat ruským občanům krátkodobá víza, která by sportovci potřebovali. Dokud vláda tato pravidla nezmění, víza udělit nemůže.
Rozpočet fondu audiovize zůstává
K rozpočtu Státního fondu audiovize premiér upřesnil, že řeči o úsporách byly nedorozumění. Týkaly se výhledu na roky 2028 a 2029, který vychází z toho, že se výdaj stal mandatorním. Rozpočet na rok 2027 je schválený a o dalších letech se bude jednat při přípravě rozpočtu na rok 2028.
Peníze na armádu: není to závod o procenta
CNN Prima News zajímalo, zda bude mít armáda na modernizaci dost peněz a jak porostou výdaje na obranu do let 2030 a 2035. Ministr obrany Jaromír Zůna vysvětlil, že prezidentovi šlo hlavně o finanční zajištění koncepce. Horizont 2040 vychází z cyklu obranného plánování NATO a některé požadované schopnosti sahají i za něj. Prezident podle Zůny dobře ví, jak vypadá realita: v letech, kdy stál v čele generálního štábu, se rušilo operační velitelství, snižovaly se počty vojáků a přijala se koncepce odložené potřeby. Dluh, který tehdy vznikl, armáda dohání od let 2014 a 2015 dodnes.
Plnění cílů na 30 procent je podle ministra dané tím, že do koncepce vstoupily nové cíle z haagského summitu NATO, který požadavky na Česko ztrojnásobil, takže armáda stojí teprve na startovní čáře. Debata se podle něj zužuje na procento HDP, přitom ministerstvo obrany bude mít příští rok historicky nejvyšší rozpočet 191 miliard korun, z toho 145 miliard v bloku Armády České republiky. Generální štáb musí projekty naplánovat tak, aby se peníze proměnily v reálné schopnosti. Výdaje mají podle Zůny odpovídat skutečnému postupu velkých zbrojních projektů, které se u dodavatelů často zpožďují. Moderní systémy jako F-35, Leopard 2A8 nebo nové bojové vozidlo pěchoty už nové technologie obsahují a podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO patří česká armáda tempem modernizace výš, než by napovídal podíl výdajů na HDP. „Není to závod o procentech,“ řekl ministr. V roce 2028 aliance schválí novou politickou směrnici pro plánovací cyklus 2029 až 2034, která požadavky znovu upraví.
Napětí ve Sněmovně a zítřejší stávka
Na otázku, jaká bude ve Sněmovně atmosféra, když se poslanci druhý den vrátí do lavic, premiér odpověděl, že tam jako předseda vlády nechodí často, a když už, snaží se vystupovat smířlivě a nekonfliktně. Druhý den půjde na klub hnutí zjistit, jak situace vypadá. Všichni by podle něj měli mít zájem vztahy normalizovat, protože takové tu v minulosti nikdy nebyly. Kolegy včetně koaličních chce vyzvat, aby nevyhledávali zbytečné konflikty.
ČTK se ptala, co premiér říká na chystanou stávku v České televizi a Českém rozhlase, ke které se hlásí studenti a umělci. Babiš odmítl, že by mluvil jen o legislativě, a své prohlášení přečetl znovu: celé je to pokrytectví, nikdo nechce veřejnoprávní média ovládnout ani zestátnit, nic z toho, kvůli čemu lidé protestují a chtějí stávkovat, není pravda a studenti by si měli informace ověřit. Konference pak skončila kvůli návštěvě předsedy albánského parlamentu.
Závěr
Vláda schválila koncepci výstavby armády do roku 2040 s cílem přibírat nejméně tři tisíce vojáků ročně, převzala karlovarské letiště, schválila šest miliard na dostupné nájemní bydlení a zákon, podle něhož nesmí pachatelům zůstat zisk z trestné činnosti. Dominantním tématem konference ale bylo zrušení poplatků za veřejnoprávní média: premiér trvá na tom, že vláda plní program, a protesty i stávku označil za pokrytectví postavené na nepravdách.
