Pondělní jednání vlády vedla místo premiéra vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Kabinet prodloužil levnější naftu i na listopad, podpořil návrh na zakotvení koruny v Ústavě, schválil první novelu trestního řádu a koncesní smlouvu na dálnici D35. Většinu otázek novinářů ale znovu přitáhl zákon o zrušení rozhlasových a televizních poplatků, který koalice protlačila prvním čtením během noci z pátku na sobotu.
Levnější nafta i v listopadu
Vláda schválila návrh ministerstva financí, aby regulace cen pohonných hmot i snížená spotřební daň na naftu platily také v listopadu. Daň zůstane na evropském minimu, tedy nižší zhruba o 1,94 Kč na litr; s DPH dělá úleva asi 2,35 Kč. Níž podle ministryně předpisy Evropské unie nepustí.
Důvodem jsou podle vlády trvalé výkyvy na trhu s ropou: konflikty na Blízkém východě, rizika v Hormuzském průlivu a Rudém moři a válka Ruska proti Ukrajině. Obdobné nástroje používají i sousedé – Polsko reguluje ceny, Německo sáhlo k daňovým opatřením, Slovensko reguluje obchodní marže a Maďarsko cíleně podporuje vybrané spotřebitele a dopravce. Česká nafta se podle ministryně drží mezi nejlevnějšími v EU, na sedmém až osmém místě z 27 zemí, což tlumí i inflaci.
Prominutá daň stojí rozpočet přibližně 1 až 1,1 miliardy korun měsíčně. Peníze chce ministerstvo získat zpět rafinérskou daní, která má podle Schillerové za rok 2026 vynést asi 5,5 miliardy a spolu s tím, co úleva stála na jaře, náklady pokrýt. Zaplatit ji mají firmy, kterým mimořádná situace zvedla zisky.
Advokátní kancelář státu a nová cena za kvalitu
Druhým bodem ministerstva financí byla novela zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ministryně přirovnala k advokátní a realitní kanceláři státu. Po více než dvaceti letech fungování rozšiřuje okruh těch, které může úřad zastupovat v soudních a jiných řízeních – nově i státní organizace podléhající zákonu o majetku České republiky a ve vybraných případech kraje. Víc mají jednat samy organizační složky státu, které danou věc znají nejlépe. Novela zároveň odstraňuje nelogické rozdíly v zastupování obcí a krajů a zjednodušuje některé majetkové spory.
Vláda také změnila nařízení o oceněních: ruší cenu Úřadu vlády za kvalitu ve státní správě, protože zavádění systému řízení kvality skončilo, a nahrazuje ji novou cenou ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě.
Koruna má mířit do Ústavy
Vláda dala souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu ústavního zákona, který předložili Boris Šťastný, Petr Macinka, Tomio Okamura a Filip Turek. Do Ústavy má přibýt věta, že měnou České republiky je koruna česká. Podle Schillerové jde o silné politické gesto v souladu s programovým prohlášením: dokud bude vládnout současná koalice, přijetí eura navrhovat nebude.
Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka označil korunu za klíč k ekonomické suverenitě. Návrh podle něj vstup do eurozóny navždy nevylučuje, jen ho podmiňuje širokou shodou: náhrada koruny eurem by vyžadovala opět změnu Ústavy, tedy ústavní většinu v obou komorách, a ne těsný poměr 51 ku 49, který by podle něj rozeštval společnost. Kdyby měla ústavní většinu sama koalice, usiloval by Macinka i o zákaz eura v Ústavě – tu ale nemá.
K otázce, zda koalice ve Sněmovně získá potřebných nejméně dvanáct opozičních hlasů, Macinka uvedl, že návrh nejde proti evropským pravidlům, protože euro nezakazuje, a vyzval k podpoře „zodpovědné“ opoziční poslance. Schillerová připomněla, že ODS dlouhodobě deklarovala, že chce zůstat u koruny – podle ní se tedy „ukáže, kdo je kdo“.
Rychlejší trestní řízení: AI přepisy, videokonference a NCOZ
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc představil zhruba desetibodovou novelu trestního řádu. Jde o první ze dvou kroků: komplexní nový trestní řád pod vedením profesora Gřivny potřebuje ještě asi rok a půl, a nejpalčivější problémy proto vláda řeší hned. Podněty podle Tejce přišly od všech profesí včetně komor, nejde tedy o novelu ve prospěch advokátů, soudců ani státních zástupců.
- Digitalizace: soudy budou moci víc využívat automatický přepis jednání pomocí systému s umělou inteligencí; v některých případech postačí místo protokolu přiložit přepis. Zvukové a obrazové záznamy jednání půjdou do jednotného elektronického úložiště s dálkovým přístupem.
- Totožnost na dálku: totožnost vyslýchaných půjde ověřovat přes videokonferenci, například bankovní identitou.
- Práva obhajoby: důvěrná komunikace obviněného s obhájcem se bude vyjímat ze spisu a státní zástupce bude muset soudu oznámit všechny důkazy, o nichž ví, ať svědčí ve prospěch, nebo neprospěch obžalovaného.
- Osobní údaje: lépe chránit se mají oznamovatelé a svědci, naopak u podezřelých budou orgány činné v trestním řízení moci informovat o státní příslušnosti pachatele až na hranici, kterou dovoluje evropské právo.
- Úspory: kdo se vyhýbá převzetí písemnosti, toho policie předvede na nejbližší služebnu místo eskorty k soudu přes celou republiku; u zabaveného zboží, například tabákových výrobků, se odebere vzorek a zbytek se po znaleckém posudku zničí.
- Armádní zakázky: korupci v armádních zakázkách nebude vyšetřovat vojenská policie, která je součástí resortu obrany, ale výhradně Národní centrála proti organizovanému zločinu.
- Odvolací soudy: nesmějí soudům prvního stupně určovat, jak hodnotit jednotlivé důkazy. Vláda se podle Tejce vrací ke stavu před rozhodnutím jednoho senátu Ústavního soudu z roku 2023. Připomněl kauzu Tempel, v níž Evropský soud pro lidská práva shledal porušení práva na spravedlivý proces a stát nakonec vyplatil odškodné téměř 10 milionů korun.
Vláda také podpořila senátní návrh na nepromlčitelnost vraždy. Koalice má vlastní, širší pozměňovací návrh poslankyně Vesecké a poslance Libora Vondráčka ke sněmovnímu tisku 115, který se týká všech trestných činů s možností výjimečného trestu; Sněmovna má oba projednávat souběžně.
Dálnice D35 jako druhý velký projekt PPP
Ministr dopravy Ivan Bednárik oznámil, že vláda schválila koncesní smlouvu na úsek dálnice D35 Opatovec – Mohelnice dlouhý zhruba 35 kilometrů. Nabídky podala tři konsorcia a všechna splnila podmínky; vyhrálo to s nejlevnější nabídkou, Via Alliance 35. Proti výběru se nikdo neodvolal. Vláda projekt srovnávala s dálnicí D4, kterou v témže režimu schválila v lednu 2021 předchozí vláda Andreje Babiše.
Smlouvu musí ještě schválit Sněmovna; podklady chtěl ministr hned následující den předložit podvýboru pro dopravu, hospodářskému a rozpočtovému výboru. Koncesionář bude mít po podpisu na stavbu asi šest let, potom bude dálnici 22 let udržovat a provozovat a stát mu bude platit za její dostupnost. Je to podle Bednárika teprve druhý projekt tohoto typu v Česku.
Konec poplatků: financování ano, nezávislost podle vlády v sázce není
Na otázku, zda vláda zvažuje pojistky nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, například spoluschvalování zákona Senátem nebo ústavní většinu, odpověděla Schillerová nejprve širším úvodem. Myšlenka financování z rozpočtu podle ní není nová: senátoři ODS ji prosazovali už v roce 2009, ODS ji měla ve volebním programu pro rok 2010 a Piráti v roce 2017 slibovali poplatky nahradit pevným podílem z DPH. Poplatky podle ní používá deset z 27 zemí EU, ostatní financují veřejnoprávní média jinak – Finsko a Švédsko například účelovou daní podle příjmu.
Lhůta mezi prvním a druhým čtením nebyla zkrácena, na debatu je tedy plných 60 dní, k návrhu se vysloví mediální výbor a o podobě zákona se bude jednat ve druhém i třetím čtení. Premiér podle ministryně řekl, že vláda návrh nestáhne, o dalších součástech zákona ale debata bude. Veřejnoprávní média podle Schillerové mají kontrolovat každou vládu včetně té současné a potřebují předvídatelné financování a ochranu před politickými zásahy. Ministryně zároveň vyzvala opoziční politiky, aby nestavěli lidi proti sobě, a připomněla, že demonstrovat je právo každého, pokud jde o protest pokojný a v mezích zákona.
Ministr spravedlnosti, jemuž byla otázka adresována, zdůraznil, že zákon mění jen zdroj peněz: dosavadní částka z poplatků bude ze zákona povinným výdajem státního rozpočtu a valorizovat se bude při kumulativní inflaci nad 10 %, takže ji ministr financí ani kultury nemůže libovolně krátit. Stabilitu financování podle něj žádá i evropské nařízení EMFA. O pojistkách typu ústavní většiny je podle Tejce možné jednat, opozice je ale musí sama předložit. Tvrzení o zestátnění televize označil za lež.
Macinka dodal, že konečnou podobu zákona určí druhé a třetí čtení, ale konec poplatků je podle něj nezvratný. Zapojení Senátu by nepodpořil; debata je podle něj o financování, ne o nezávislosti. Upozornil také na nedávné referendum ve Slovinsku o stejné otázce, které skončilo zhruba půl na půl.
K výjimce z DPH pro Českou televizi a Český rozhlas, která má skončit na konci roku 2027, Schillerová uvedla, že výjimka je v rozporu s právem EU. Už v první Babišově vládě ji jako ministryně financí posunula a problém bude nutné řešit.
Desetiprocentní škrt úředníků od ledna vláda nestihne
Plošné snížení počtu státních úředníků o deset procent od 1. ledna považuje Schillerová za nereálné, protože propouštění se musí řídit zákonem o státní službě a pracovněprávními předpisy, které se zároveň mění. Na vládě se o tom tentokrát nejednalo. Na svém ministerstvu podle vlastních slov zrušila tři sekce i řadu nižších útvarů a rozešla se asi se šedesáti zaměstnanci. Úspory bude vláda hledat dál, jen ne tak rychle.
Macinka uvedl, že po zhruba roce v čele ministerstva zahraničních věcí si umí představit novou systemizaci k 1. lednu, ze které zmizí kapacity, jež vyhodnotil jako zbytné. Kolik procent to bude, zatím neví. Zeštíhlování státní správy podle něj není sprosté slovo.
Inflační automat, překvapení ve sněmovně a výzva ke klidu
Hranici desetiprocentní kumulativní inflace pro valorizaci Schillerová hájila srovnáním s jinými zákony; o parametrech, včetně skokového snížení částky, které kritizují vedení obou médií, se podle ní povede debata. Připomněla, že předchozí vláda poplatky zvýšila bez podrobnějších analýz a že současná koalice kritizovala, proč je musí platit firmy nebo mladí lidé jen kvůli chytrému telefonu.
Noční postup v pátek a v sobotu obhájila momentem překvapení: bez něj by podle ní koalice zákon prvním čtením neprotlačila, protože opozice předem ohlašovala, že bude ve Sněmovně nocovat a jednání blokovat. Na řízení schůze předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou neviděla nic nestandardního. Za nepřijatelné naopak označila výzvy některých opozičních politiků, kteří podle ní lidi zvou do ulic, i pokus demonstrantů proniknout do budovy Sněmovny. Opět zopakovala, že nikoho nebude hodnotit za účast na demonstraci.
Kdo o postupu věděl a kdy zákon začne platit
O plánu podle Schillerové věděl jen omezený okruh lidí, aby moment překvapení zafungoval; kdo s ním přišel, odmítla prozradit. Zákon podle ní nezačne platit od 1. ledna, to lhůty vylučují. Macinka by byl pro co nejrychlejší účinnost, například v polovině příštího roku, s odkazem na programové prohlášení schválené 5. ledna, které konec poplatků ohlásilo. Schillerová doplnila, že výdaje se nebudou krýt navýšením schodku, ale úsporami v jednotlivých kapitolách.
Odvolací soudy a otázka Čapího hnízda
Na dotaz, nakolik změna pravomocí odvolacích soudů souvisí s kauzou Čapí hnízdo, Tejc odpověděl, že vychází z podnětu České advokátní komory, ne ministerstva. Odvolací soud má dál vyslovovat závazný právní názor a rušit nezákonná rozhodnutí, nesmí ale soudci prvního stupně přikazovat, kterým svědkům věřit a jak hodnotit důkazy. Když odvolací soud vybere dva důkazy z deseti a zaváže nižší soud k odsouzení, odsouzený se podle Tejce odvolává k tomu, kdo ho fakticky odsoudil – a to je v rozporu s právem na spravedlivý proces.
Na už rozhodnuté případy se změna podle ministra nevztahuje, protože novela nemá přechodná ustanovení. Když se dotaz opakoval s konkrétním odkazem na trestní stíhání premiéra, Tejc odpověděl, že ani opakované vyloučení by nic nezměnilo, a znovu poukázal na kauzu Tempel, v níž podle něj Vrchní soud v Praze opakovaně vynucoval odsouzení.
Pauzy opozice, demonstrace a srovnání s Kapitolem
Hlasování o pauzách opozice Schillerová obhájila judikaturou Ústavního soudu, podle níž má většina vzešlá z voleb právo prosadit svůj názor. Pokud by pět opozičních subjektů bralo jednu dvouhodinovou pauzu za druhou, zákon by podle ní prvním čtením nikdy neprošel. Připomněla, že opozice poprvé v novodobé historii obstruovala i státní rozpočet, a to na rok 2027.
Macinka, který vystoupil jako předseda Motoristů, označil za neadekvátní dění před Sněmovnou a tvrdil, že nezávislost médií nikdo neohrožuje a protesty organizují aktivisté, kteří lidem lžou. Účelové pauzy jsou podle něj obstrukce, za kterou daňový poplatník neplatí. Na výrok opozičního politika Rakušana, že ve 4:36 začal konec vlády, odpověděl, že opozice by si měla uvědomit, že volby před rokem prohrála.
K premiérovu srovnání s útokem na Kapitol Schillerová uvedla, že premiér neměl na mysli demonstrace jako takové, ale noční pokus proniknout do budovy Sněmovny. Macinka dodal, že nejde o spontánní občanskou společnost, a varoval, že pokud emoce neopadnou, mohla by se země podle něj začít přibližovat občanské válce.
Hlasování ve 4:36 a slova prezidenta
Přesný čas hlasování podle Schillerové dohodnutý nebyl; koalice se dohodla jen na zařazení bodu a další průběh se řešil operativně. Prezidentovo vyjádření, že způsob projednávání podkopává víru v dobré úmysly předkladatelů, podle ní novinář citoval jen zčásti – prezident vyzval všechny k návratu ke standardnímu projednávání. Kdo schůzi řídí, je podle ministryně kompetence předsedy Sněmovny, a nečeká, že by se tím Ústavní soud zabýval. Na závěr přečetla výčet zákonů, o nichž se v minulém volebním období hlasovalo v noci, například pandemický zákon ve 3:24 nebo vstup Švédska a Finska do NATO ve 4:18.
Závěr
Věcné body jednání – levnější nafta, koruna v Ústavě, novela trestního řádu a koncese na D35 – zůstaly ve stínu sporu o veřejnoprávní média. Vláda trvá na tom, že poplatky skončí a mění se jen zdroj peněz, o pojistkách nezávislosti je ochotna jednat až nad návrhy opozice. Účinnost od ledna příštího roku je podle ministrů vyloučená.
