Politický náměstek ministerstva kultury za hnutí Motoristé sobě poprvé veřejně shrnul svoji cestu od liberecké kultury do vlády, vysvětlil pozici koalice ke koncesionářským poplatkům a uvedl, že osobně by Českou televizi nejraději vyresetoval a postavil znova. K Motoristům se přidal jako produkční přísně tajného turné s Petrem Macinkou, Filipem Turkem a Vladimírem Pikorou; v posledních eurovolbách dělal kontaktní kampaň a v posledních sněmovních volbách byl lídrem v Libereckém kraji.
Z liberecké kultury k Motoristům
Kocián vystudoval v hudební rodině v Jablonci a Liberci, kde po revoluci pracoval jako šéf programu liberecké pobočky Parku kultury a oddechu, transformované na Lidové sady. Tam podle vlastních slov narazil na první politické dohody v komunální kultuře, odešel do Prahy a pomáhal vydavatelství z Jičína s druhým a třetím albem kapely Čechomor (v transkriptu „Činasky" — patrně zkomolený přepis). Poté si v Jablonci otevřel videopůjčovnu a přes patnáct let pracoval v jabloneckých jednosálových kinech.
Politicky volil podle vlastních slov pravicové strany — od Václava Havla přes Občanskou demokratickou stranu po dobu, kdy vládla koalice SPOLU s Piráty a Starosty. Z pětikoalice byl podle něj zklamaný a začal se o politiku zajímat aktivněji. Petra Macinku objevil v komentářích u jednoho z politicky orientovaných streamů a oslovil ho s nabídkou, že by Macinkovu pořad přísně tajné dostal do regionů. První testovací výjezd v jabloneckém amfiteátru přilákal přes 350 lidí z celé republiky a stal se zárodkem kontaktní kampaně Motoristů do Evropského parlamentu.
Ministerstvo kultury očima nového náměstka
Ministerstvo kultury je podle Kociána ve srovnání s ostatními resorty malé, ale mimořádně emotivní. Vedení kulturních organizací totiž z velké části tvoří umělci, producenti a manažeři, kteří podle něj pracují v silně emocionálním prostředí. Negativní mediální tlak je podle jeho slov srovnatelný s tím, který už dříve provázel europoslance Filipa Turka — náměstek odhaduje, že za posledních pár týdnů přibyly desítky kritických článků o ministrovi Otovi Klempířovi.
Resort podle Kociána neřeší jen divadla, filmovou produkci nebo statut umělce: spadají pod něj také kostely, příspěvkové organizace, muzea a knihovny. Mediální debata se podle něj zúžila na hlasité umělce, kteří se obávají o vlastní příjmy nebo posty, zatímco klidnější umělci s ministerstvem komunikují přes profesní asociace a chodí na pracovní jednání.
Otakara Klempíře, frontmana skupiny J.A.R. a nynějšího ministra kultury, charakterizoval jako muzikanta s velkým kulturním přehledem, který stejně jako on sám přišel kvůli politické angažovanosti o část přátelských vazeb v kulturní obci.
Koncesionářské poplatky: kompromis koalice
Z pohledu Motoristů byl podle Kociána Petr Macinka původně proti rušení poplatků — měl jinou představu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Politika je ale podle Kociána vždy kompromisem a koalice se v rámci programového prohlášení shodla na tom, že se poplatky rušit budou.
Osobně sdílí postoj poslankyně Gabriely Sedláčkové, podle které by koncesionářské poplatky bylo možné zrušit úplně. Sám by šel ještě dál: Českou televizi by podle vlastních slov nejraději celou vyresetoval a postavil znova od nuly. Argumentoval tím, že za třicet let od revoluce se výrazně změnily technologie, podmínky i mediální trh, ale veřejnoprávní instituce na to podle něj neodpověděly úměrnou transformací.
Současně přiznal, že to není postoj celého hnutí — ideologickou linii hnutí drží předseda Petr Macinka a koalice se na konečném řešení musí dohodnout. Kocián uvedl, že podobné neoficiální podpory pro rušení poplatků slyší i od lidí přímo z kulturního a filmového sektoru.
Status umělce a další otevřené spory
Příprava statutu umělce, který Česku vyplynul z evropské legislativy, je v běhu — vede ji druhá náměstkyně Kateřina Pešatová. Kocián připustil, že téma nemá podporu napříč celou kulturní obcí: pokud se nepodaří najít funkční model, který obstojí na trhu, je podle něj lepší jej nezavádět nebo zrušit, než ho protlačovat „přes koleno".
Senát mezitím podle slov ministerstva svolává vlastní kulatý stůl k České televizi a Českému rozhlasu pod vedením senátora Davida Smoljaka — tedy paralelně k práci samotného ministerstva. Náměstek z toho podle reakcí ve streamu evidentně překvapený nebyl, ale zařazením tématu do senátní agendy se podle něj agenda kolem veřejnoprávních médií dále roztříští.
Podpora kultury: filharmonie ano, aktivisté ne
K podpoře české kinematografie přistupuje Kocián opatrně. Kvalitu jednotlivých titulů hodnotit nechce — je podle něj milovník artového filmu od Woodyho Allena, Davida Lynche nebo Jima Jarmusche a nechce si pasovat roli filmového kritika. Současně namítl, že část tuzemských filmů se podle něj točí spíš pro porotu Českých lvů a pro Oscarové kvóty než pro běžného českého diváka. Vítězný snímek letošních Českých lvů Karavan byl podle něj osobně nudný, byť autorský tým si ceny zaslouží.
Podporu české kultury obecně označil za nutnou, pokud má český film a hudba uspět v zahraničí — uvedl příklady toho, jak je v Japonsku přijímána Česká filharmonie či filmy Karla Zemana. Naopak za chybu považuje veřejnou podporu organizací, které podle něj fungují primárně jako politický nátlak.
Komunální volby: kandidátky v Jablonci a regionech
Závěrečné apely směřoval Kocián k voličům v regionech. Motoristé sobě se v Jablonci nad Nisou chystají postavit vlastní kandidátku do nadcházejících komunálních voleb a chtějí vytlačit Piráty a Zelené, kteří podle Kociána plánují udělat z Jablonce do roku 2030 město prakticky bez aut.
Na kandidátky aktivně shání nové členy a sympatizanty — z dosavadních ohlasů podle něj vyplývá, že řadu zájemců odrazuje obava z reakcí v okolí a v zaměstnání. Tento sociální tlak označil za jeden z hlavních problémů, který chce strana překonávat. Sám potvrdil, že kvůli politickému zapojení přišel o část osobních i pracovních vztahů — jak v kulturní obci, tak v mediálním prostředí.
Závěr
Stream nepřinesl konkrétní programové novinky, ale poskytl detailní pohled na to, jak nový politický náměstek ministerstva kultury formuluje pozici Motoristů uvnitř koalice: rušení poplatků jako kompromis, otevřenost diskusi o statutu umělce, opatrná podpora kvalitní kultury a důraz na regionální kandidátky před komunálními volbami. Z pohledu rozdělení rolí mezi resort, koalici a opoziční debatu je to spíš pozvánka k dlouhodobé politické práci než ucelená vize, jakou v hnutí drží předseda Petr Macinka.
