Vláda na svém jednání 20. července 2026 přijala souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu na zákaz mobilních telefonů ve školách, projednala novelu zákona o důchodovém pojištění a schválila vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě prezidenta republiky i zprávu o extremismu za rok 2025. Na tiskové konferenci po jednání vystoupili premiér Andrej Babiš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a ministr vnitra Lubomír Metnar.
Zákaz mobilních telefonů ve školách míří do sněmovny
Vláda jednomyslně podpořila poslanecký návrh, který společně předložili premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga. Zákaz se má vztahovat na základní školy, mateřské školy a nižší stupně víceletých gymnázií.
Podle ministra školství návrh navazuje na metodiku rozeslanou školám v únoru letošního roku a na následný sběr dat přímo ve školách, jehož návratnost byla podle jeho slov téměř absolutní. Z něj vyplynulo, že 93 procent škol má používání mobilních telefonů upraveno ve svém školním řádu, což zákon umožňuje od roku 2021. Zároveň ale jen polovina prvních stupňů základních škol má telefony zakázané i o přestávkách. Právě proto vláda volí zrychlenou cestu poslaneckého návrhu.
Návrh počítá s výjimkami. Telefon budou moci používat děti, které ho potřebují ze zdravotních důvodů, například kvůli aplikaci sledující jejich stav, i děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Zákon rovněž nebrání využití mobilních zařízení ve výuce, pokud o tom rozhodne učitel. Způsob, jakým školy telefony zabezpečí, zůstává na ředitelích — může jít o centrální i třídní skříňky nebo uzamykatelné obaly. Ošetřeny jsou i kázeňské postupy při porušení pravidel.
Ministr školství se na tiskové konferenci vymezil proti kritice dětského ombudsmana, podle kterého je návrh zbytečný a může zhoršit vztah dětí ke škole. Doporučil mu prostudovat analytickou část materiálu a navštívit školy, které mobily o přestávkách už omezily. Podle ministra se v takových školách děti po krátkém období odvykání spolu začnou znovu bavit a mají mezi sebou reálné vazby.
Na doplňující dotaz, jak se školy postarají o náplň přestávek, ministr odkázal na projekt Aktivní škola. Ke konci školního roku vyzvalo ministerstvo školy společně s ambasadorem projektu Lukášem Krpálkem, aby posílaly videa z aktivních přestávek; ohlas byl podle ministra velký. Projekt se má rozšířit o certifikaci škol, aby rodiče poznali, které z nich k volnému času přistupují aktivně. K námitce, že děti si o přestávkách kontrolují známky v elektronické žákovské knížce, ministr odpověděl otázkou, jaká škoda dítěti vznikne, když se na známku podívá až odpoledne.
Vyšší důchody po osmdesátce a bonus za práci v důchodu
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka předložil novelu zákona o důchodovém pojištění. Jejím jádrem je takzvaná věkově podmíněná valorizace: procentní výměra důchodu se bude automaticky zvyšovat po dosažení 80 let věku, a to vždy po pěti letech — v 80, 85, 90 a 95 letech — pokaždé o 500 korun. U stoletých spoluobčanů navrhuje ministerstvo zvýšení o 1000 korun. Zdůvodněním je, že ve vysokém věku výrazně rostou náklady na zdravotní a sociální péči a že senioři nad 80 let patří mezi nejzranitelnější skupiny. Opatření má podle ministra také dlouhodobě kompenzovat rozevírající se nůžky mezi příjmy ekonomicky aktivních lidí a důchody.
Druhou částí novely je motivace pracujících důchodců. Procentní výměra důchodu se má zvyšovat o 1,5 procenta za odpracovaný rok a pracující starobní důchodci už nebudou muset o přepočet žádat — proběhne automaticky na základě jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Dřívější úprava byla podle ministra navázána na 360 odpracovaných dnů a činila 0,4 procenta, takže kdo odpracoval jen 359 dnů, na zvýšení nedosáhl. Nově bude podle ministra přesně známo, kolik dnů důchodce odpracoval. První automatické navýšení má proběhnout v lednu 2028, rozhodné období začíná v září 2026.
Novela také výslovně zakotvuje dosavadní praxi výplaty důchodů do zahraničí v jiné než české měně a stanovuje pravidla pro úhradu nákladů spojených se směnou měn. Tím se právní úprava sjednocuje s dlouholetou praxí České správy sociálního zabezpečení.
Na dotaz, zda by opatření nemělo být více zacílené na seniory, kteří péči potřebují nejvíce — jak požaduje opozice — premiér odpověděl, že vláda plní vlastní program, ne program opozice. Zároveň nevyloučil, že v budoucnu by mohla přijít i jednorázová částka pro všechny důchodce, a připomněl, že se řeší dřívější odchod do důchodu u náročných profesí.
Vláda odmítá předběžné opatření Ústavního soudu
Vláda schválila text vyjádření, které Ústavnímu soudu odešle ve věci kompetenční žaloby podané na vládu prezidentem republiky. Odesláním byl pověřen ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc. Dokument je podle něj již vložen ve veřejné knihovně vlády.
První okruh námitek se týká samotného předběžného opatření. Zákon o Ústavním soudu podle vlády umožňuje jeho vydání pouze ve dvou typech řízení — v řízení o ústavní stížnosti a v řízení podle článku 66 Ústavy, tedy například o zbavení pravomocí prezidenta. Kompetenční spor mezi ně nepatří a podpůrné použití občanského soudního řádu považuje vláda za nesprávné. Nebyly podle ní naplněny ani další podmínky, protože jedna neúčast prezidenta na jednom mezinárodním jednání není vážnou škodou ani závažným veřejným zájmem.
Vláda dále namítá porušení práva na spravedlivý proces: návrh prezidenta jí nebyl neprodleně doručen, jak podle ní zákon předpokládá, a vláda nedostala žádnou možnost se k věci vyjádřit, přestože by ji podle ministra spravedlnosti stihla využít i v řádu hodin. Předběžné opatření bez vyjádření druhé strany je podle vlády přípustné jen tehdy, pokud by takové vyjádření mohlo zmařit účel opatření, což zde podle ní nehrozilo. Postup Ústavního soudu ministr označil za bezprecedentní projev soudního aktivismu a vláda v této souvislosti podala návrh na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího řízení o meritu věci.
Ve věci samé vláda navrhuje, aby byl prezidentův návrh zamítnut, případně odmítnut. Argumentuje tím, že Česká republika má jedinou zahraniční politiku, kterou nelze vést souběžně vládou a prezidentem, a že za její obsah i prosazování nese odpovědnost vláda, jež se zodpovídá Poslanecké sněmovně. Role prezidenta podle článku 63 odstavce 1 písmene a) Ústavy je podle vlády primárně reprezentativní — zastupuje stát navenek, přijímá hlavy států, účastní se státních pohřbů a dalších reprezentačních aktů. Z této pravomoci podle vlády nelze dovozovat oprávnění samostatně určovat zahraniční politiku ani rozhodovat o složení oficiálních delegací na mezinárodních summitech.
Vláda ve stanovisku také upozorňuje, že prezident nežádá o ochranu existující ústavní pravomoci, ale o to, aby mu soudním výkladem byla přiznána pravomoc nová, což by rozšířilo jeho kompetence nad rámec textu Ústavy i dosavadní judikatury. Pokud by navíc prezident chtěl podle uvedeného článku rozhodovat o složení delegací, musela by být taková opatření kontrasignována vládou. Přijetí prezidentova výkladu by podle vlády znamenalo zásadní změnu fungování českého ústavního systému a vzniklo by druhé mocenské centrum, které by se — na rozdíl od vlády — nikomu nezodpovídalo.
Dětský certifikát bude podle ministerstva fungovat od ledna
Ministr spravedlnosti se ohradil proti článku, podle kterého ministerstvo zaspalo přípravu dětského certifikátu platného od 1. ledna. Tuto interpretaci odmítl: výpisy z rejstříku trestů, které dětský certifikát generují, budou podle něj od ledna fungovat bez omezení a ministerstvo splní vše, co mu zákon ukládá. Z vlastní iniciativy navíc zavádí systém notifikací pro občany, který přes Portál občana upozorní na změnu v rejstříku trestů.
Připravena naopak podle ministra není změna legislativy, kterou ministerstvo považuje za nutnou. Text zákona připravený v minulém období označil za velmi problematický a uvedl, že bez ní nemůže fungovat bez byrokratického zatížení těch, na které dopadá — tedy zejména organizací pracujících s mládeží. Slíbil, že ministerstvo dělá maximum pro co nejrychlejší nápravu.
Zpráva o extremismu za rok 2025: ubývá tradičních extremistů
Vláda projednala a schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za rok 2025. Ministr vnitra Lubomír Metnar předeslal, že zpráva vznikla standardním způsobem na základě podkladů odborných útvarů a dalších institucí a že jde o každoročně předkládaný analytický materiál. Odmítl spekulace, které se podle něj objevily v některých médiích na konci minulého týdne, i tvrzení, že s jejím zpracováním souvisejí personální změny na ministerstvu vnitra — odchodů podle něj bylo od jeho nástupu do funkce více. Zdůraznil, že zpráva má být odborným bezpečnostním dokumentem, ne nástrojem politického boje, a že do jejího odborného obsahu nezasahují političtí představitelé.
Podle zprávy v roce 2025 pokračoval trend oslabování vlivu tradičních extremistů a mění se charakter bezpečnostních hrozeb — do popředí se dostávají protisystémové postoje a psychická nestabilita jednotlivců. Jednou z největších výzev je online radikalizace mládeže. V roce 2025 byla identifikována síť uživatelů inspirovaných radikálním islamismem, z nichž se část připravovala i na násilné aktivity. Bezpečnostní složky zároveň zaznamenávají komunity, které spojuje fascinace násilím, nikoli konkrétní ideologie. Trestné činy proti osobám ani majetku s prokazatelnou vazbou na cizí státní moc v roce 2025 zaznamenány nebyly. Nadále jsou evidovány anonymní výhrůžky vůči konkrétním místům, jako jsou školy, veřejná doprava nebo letiště.
Umělá inteligence jako nový nástroj a spor o absenci SPD ve zprávě
Na dotaz, jakou roli hraje v extremismu umělá inteligence, ministr vnitra uvedl, že její význam roste. Jejím prostřednictvím vznikají nenávistné i násilné dokumenty včetně obrazové dokumentace, které jsou anonymně zpracovány a následně šířeny v online prostředí. Nejde podle něj o problém pouze český — obdobné poznatky přicházejí ze zahraničí, konkrétně zmínil Německo. Ministerstvo podle něj delší dobu připravuje projekty v oblasti kyberbezpečnosti; ve spolupráci s premiérem posílil rozpočet policie o 100 milionů korun na systémy, školení a personální posílení této agendy.
Druhý dotaz mířil na to, proč zpráva za loňský rok nezahrnula hnutí SPD a jeho plakátovou kampaň, přestože bylo hnutí i jeho předseda v této věci obviněni a letos podle novinářky padl trest. Ministr odpověděl, že jde o odborný analytický dokument, který upozorňuje na hrozby na základě ověřených informací a poznatků bezpečnostních složek. Ministerstvo vnitra podle něj vede s hnutím SPD čtyři soudní spory a má dva rozsudky, z toho jeden pravomocný, kterým soud vytkl ministerstvu špatný úřední postup při uvedení tohoto subjektu ve zprávě a dal za pravdu žalobci, že tam neměl být. Na závěry soudů tak podle ministra musí ministerstvo reagovat a přizpůsobit jim úřední postup; politické důvody ani ovlivňování odmítl.
Miliarda pro české exportéry na Ukrajinu
Vláda projednala návrh ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí na realokaci prostředků v rámci státem vlastněné Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP. Cílem je pokračování programu pro české exportéry vyvážející na území Ukrajiny. Kapitál fondu na podporu českých podnikatelských subjektů na Ukrajině se má zvýšit ze stávajících 639 milionů korun na 1 miliardu. Podle premiéra nebude mít navýšení dopad na výdaje rozpočtu.
Filip Turek do výsledku šetření nechodí na vládu
Otázka novinářky mířila na další působení Filipa Turka, který dal funkci vládního zmocněnce dočasně k dispozici do doby, než policie uzavře šetření nehody. Premiér uvedl, že věc byla projednána na koaliční vládě a že platí to, co dříve řekl médiím: pokud se ukáže, že Turek pochybil, měl by ve funkci vládního zmocněnce skončit. Až do výsledku šetření podle premiéra Turek nenavštěvuje jednání vlády a neměl by vykonávat ani funkci vládního zmocněnce.
Regulace cen pohonných hmot skončila, resort financí trh sleduje
K dotazu na ukončení regulace cen pohonných hmot premiér uvedl, že vláda k tomuto kroku přistoupila stejně jako ostatní země a že podle jeho informací v tuto chvíli ceny nereguluje žádná okolní ani jiná evropská země. Mezitím podle něj došlo k další eskalaci cen, situaci ale ministerstvo financí monitoruje a vláda má stále možnost urychleně zasáhnout. S distributory pohonných hmot podle premiéra jednala ministryně financí Alena Schillerová; vláda věří, že se distributoři budou chovat rozumně a uvolnění regulace nezneužijí.
Vztahy s Pražským hradem a příští summit NATO
Novinářka se ptala, jak budou po kompetenční žalobě vypadat vztahy s Pražským hradem, a odkázala na poznámky viditelné v premiérově videu z předchozího dne. Premiér upřesnil, že nešlo o jeho poznámky — ty měl na druhé straně papíru — ale o doporučení jednoho z občanů, jak by měl v této věci komunikovat. Takových doporučení podle něj dostává desítky a neznamená to, že se jimi řídí. Ke vztahům dodal, že společnost nemá ráda konflikty, on také ne, a že vztahy budou vypadat normálně: pokud bude potřeba s prezidentem jednat, jednat se bude.
Na dotaz, zda platí jeho dřívější vyjádření z konce června, že nemá problém, aby Česko na příštím summitu NATO reprezentoval prezident Petr Pavel, odpověděl, že za něj to platí a že žádný problém nemá. Dodal, že z letošního dění plyne poučení, že už nikdy nebude v delegaci s prezidentem, a že v ní letos byl proto, že o tom rozhodl Ústavní soud. Součástí této výměny byla i ostrá kritika zpravodajství serverů, pro které tázající se novinář pracuje.
Bezpečnostní situace a migrace
K dotazu na německé vyhlášení vysokého stupně ohrožení ministr vnitra uvedl, že bezpečnostní situace v České republice je stabilizovaná. Nadále platí zvýšený stupeň ohrožení terorismem, tedy stupeň B, a bezpečnostní složky plní úkoly v souladu s ním. Poznatky nebo indicie, že by se situace měnila, resort podle ministra zatím nemá, situaci ale průběžně vyhodnocuje.
Premiér na to navázal shrnutím vládní politiky vůči migraci. Připomněl, že vláda předložila nový azylový zákon a zpřísnila pobyt cizinců. Následující den má společně s ministrem spravedlnosti navštívit věznici, kde se používá přístroj na detekci srdečního pulzu; chtěl by, aby ho ve větším množství pořídila i policie a kontrolovala s ním na hranicích kamiony a auta kvůli převozu nelegálních migrantů. V širším výkladu premiér kritizoval přístup západní Evropy, uvedl, že do Evropy stále přichází 800 tisíc nelegálních migrantů ročně, a zmínil článek, podle kterého se zhruba 250 tisíc Němců z Německa odstěhovalo, mimo jiné do Česka a Maďarska.
Protiraketová obrana: premiér chce evropské patrioty
Dotaz mířil na vznikající koalici pro ochranu proti balistickým raketám a na to, zda se k ní Česko připojí. Premiér uvedl, že rozhovor o této koalici proběhl 12. května, úředníci ho ale vyhodnotili jako nedůležitý a premiéra o něm neinformovali. Věc podle něj nikdy nebyla na jednání Bezpečnostní rady státu. Ráno v den tiskové konference o tom mluvil s ministerstvem obrany i s náčelníkem generálního štábu.
Obecněji se premiér vymezil proti mezinárodním deklaracím bez výsledku. Jako příklady uvedl European Sky Shield Initiative zahájenou v roce 2022 a koalici ochotných, jejíž přínos pro Česko vyčíslil jako nulový. Popsal, že o jednání o protiraketové koalici se dozvěděl až po příletu do Paříže od českého velvyslance a následně o tom psal francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Vlastní pozici premiér shrnul tak, že výroba evropských systémů typu Patriot má být projektem Evropské unie po vzoru Airbusu — Evropa by je měla buď sama vyvinout, nebo koupit licenci od Spojených států. Klíčovou podmínkou je podle něj dohoda Francie a Německa; nedávnou návštěvu Emmanuela Macrona u německého kancléře Friedricha Merze komentoval slovy, že z ní nevzešla ani stíhačka, ani tank. Zájem o téma podle svých slov získal poté, co v Ankaře poslouchal projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého je Ukrajina schopna zasáhnout drony cíle na ruském území a hlavním problémem zůstávají balistické rakety. Na závěr premiér uvedl, že Česko bude v této věci aktivní a že k prosazení tohoto názoru připraví dopis.
Rozpočet, důchodový věk a doporučení Evropské komise
Novinář se ptal, jak chce vláda přesvědčit Evropskou komisi, investory a ratingové agentury, že návrat věku odchodu do důchodu na 65 let neohrozí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Premiér odpověděl, že investoři jsou s Českou republikou spokojeni, protože podle Eurostatu má země druhou nejnižší inflaci v Evropě — 1,1 procenta. Zásluhu na tom přisoudil přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na rozpočet a zastropování marží na pohonné hmoty, díky němuž podle něj lidé platili v průměru o 8 až 10 korun méně.
Doporučení Evropské komise premiér relativizoval srovnáním strukturálních deficitů dalších zemí a připomněl, že Česko patří k nejméně zadluženým státům Evropské unie. Rozpočet chce vláda postavit na investicích — konkrétně zmínil stavbu nemocnic, dálnic a obchvatů — a uvedl, že ráno v den tiskové konference dostal od Adama Vojtěcha první návrh investic. Poukázal také na to, že starší členské státy své dálnice i vysokorychlostní tratě postavily dříve. Rozpočtem se podle něj bude vláda zabývat celé léto až do konce září a s Evropskou komisí je připravena o svém postupu diskutovat.
Zdanění slazených nápojů zatím není na stole
Na dotaz, zda vláda v tomto volebním období přistoupí ke zvláštnímu zdanění cukru či slazených nápojů, premiér odpověděl, že to vláda zatím příliš nediskutovala. S tématem podle něj přišel ministr zdravotnictví s odůvodněním, že jde o nezdravou věc pro děti; ke konkrétní podobě opatření se premiér nedokázal vyjádřit. Za důležité téma to nicméně označil — uvedl, že v Česku je 245 tisíc obézních dětí, že vláda kvůli tomu založila tým a že běží pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pro ilustraci srovnal spotřebu cukru: v roce 1860 podle něj činila 6 kilogramů ročně, dnes 69 kilogramů.
Shrnutí
Tisková konference po jednání vlády 20. července 2026 přinesla čtyři projednané body — souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu na zákaz mobilních telefonů ve školách, novelu důchodového pojištění s valorizací po osmdesátce, schválené vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě prezidenta a schválenou zprávu o extremismu za rok 2025 — plus navýšení kapitálu fondu pro české exportéry na Ukrajině. V následné diskusi s novináři pak dominovala ústavní roztržka s Pražským hradem, postavení vládního zmocněnce Filipa Turka, konec regulace cen pohonných hmot, evropská protiraketová obrana a příprava státního rozpočtu.
