Opozice vyvolala ve Sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěry vládě – podle ministra práce a sociálních věcí už druhé, ačkoli od nástupu kabinetu neuplynul ani rok. Ministr na to odpověděl zhruba dvacetiminutovým projevem, v němž nejdřív vyúčtoval dědictví Fialovy vlády a pak oblast po oblasti vypočítal, co se na ministerstvu za devět měsíců změnilo: od rodičovského příspěvku přes důchody a minimální mzdu až po zastavené rekvalifikační kurzy tance u tyče.
Odpověď opozici a účet za minulou vládu
Druhé hlasování o nedůvěře je podle ministra spíš vizitkou opozice než vlády. Ve žhavé fázi kampaně před komunálními volbami a s nevalnými preferencemi prý opozice sahá po jakémkoli zoufalém řešení, které ji dostane do médií.
Ministr připomněl, co musel resort po předchůdcích napravovat: nastavení superdávky, Národní plán obnovy, maximalistické transpozice evropských směrnic, které by dusily ekonomiku, zanedbanou ochranu dětí, podfinancované sociální služby, miliardy z evropských fondů utracené za nesmyslné projekty a rekvalifikace mimo potřeby trhu práce, neřešené platy ve veřejné sféře i ztrátu 1,3 miliardy korun za nedodanou reformu dlouhodobé péče.
Výtky, že vláda neplní programové prohlášení, odmítl s poukazem na čtyřleté volební období. Školit vládu v prvním roce podle něj chce opozice, která po dvou letech neplnění vlastního programu pod výmluvou války na Ukrajině zrevidovala sliby a neměla odvahu jít si do Sněmovny znovu pro důvěru. Právě v sociální oblasti prý Fialova vláda na sliby rezignovala nejvíc: v programovém prohlášení podporovala tehdejší valorizační mechanismus, nakonec ale šetřila na důchodcích na hraně ústavnosti, a to v době těžké ekonomické krize. Superdávku, kterou vláda po nástupu převzala, ministr označil za superčasovanou bombu, která by bez zásahu uvrhla do chudoby skoro všechny zranitelné skupiny. Zděděný rozpočet nazval fejkovým: podle něj neodpovídal realitě a schodky se z něj převáděly do mimorozpočtových fondů.
Rodiny a nové nastavení superdávky
Výčet výsledků otevřel ministr rodinami. Rodičovský příspěvek se má zvýšit z 350 tisíc na 400 tisíc korun, u vícerčat na 800 tisíc. Rodiče ho nově mohou čerpat už dva měsíce před porodem. Rozšiřuje se síť dětských skupin, vrací se školkovné a ministerstvo hledá cesty, jak cíleněji pomoci dětem z rodin s nízkými příjmy. O mladé rodiny se stát nemá zajímat až ve chvíli, kdy se dostanou do problémů.
Na rodinnou politiku navazují úpravy dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky. Od 1. října roste životní minimum jednotlivce ze 4 860 na 5 500 korun. Zvýšená ochrana samoživitelů se dosud vztahovala na rodiče s dítětem do sedmi let, nově platí až do patnácti let dítěte – péče podle ministra sedmými narozeninami nekončí a samoživitelé si práci těžko přizpůsobí směnnému provozu nebo přesčasům. Normativy na bydlení už nepracují se širokými kategoriemi, ale vycházejí ze situace v 77 okresech, takže lépe zohledňují rozdíly v nájemném.
Uprostřed bojovně laděné debaty ministr opozici poděkoval: právě změny superdávky získaly podporu napříč politickým spektrem.
Valorizace a příplatky pro nejstarší seniory
Vláda schválila valorizaci důchodů od 1. ledna 2027 a rozhodla se jít nad zákonné minimum. Průměrný starobní důchod tak vzroste na 22 196 korun. Koalice se navíc dohodla na jednorázovém příspěvku 2 000 korun pro důchodce. Kompenzovat má očekávaný pokles poměru průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě, který podle ministra klesne zhruba o dva procentní body.
Sněmovna má před sebou také návrh, aby se důchod po dosažení 80, 85, 90 a 95 let automaticky zvýšil vždy o dalších 500 korun měsíčně a po stých narozeninách o dalších 1 000 korun. Ve velmi vysokém věku rostou náklady na péči, léky, kompenzační pomůcky i sociální služby, a přivydělat si už lidé zpravidla nemohou.
Ocenění se mají dočkat i senioři, kteří chtějí pracovat i po vzniku nároku na starobní důchod. Místo plošného posouvání důchodového věku má stát motivovat k delší práci ty, kterým to zdraví a charakter práce dovolí: procentní výměra důchodu se jim má za každý další odpracovaný rok zvýšit o 1,5 procenta.
Náročné profese a strop důchodového věku
Ne každý ale může pracovat do stejného věku. Kdo celý život dělá náročnou a rizikovou profesi, není v šedesáti na tom se zdravím jako člověk z kanceláře. Na dřívější odchod do důchodu bez krácení dnes v zásadě dosáhnou jen horníci, záchranáři, hasiči a další lidé ve čtvrté, nejrizikovější kategorii. Okruh je podle ministra příliš úzký a ministerstvo ho chce rozšířit – ne podle pocitů, ale podle dat z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které poprvé ukáže, kolik lidí a v jakém věku v náročných profesích skutečně pracuje. Varianty už ministerstvo otevřelo se sociálními partnery na tripartitě, nová pravidla mají začít platit postupně.
S tím souvisejí další strukturální změny penzí: zastropování důchodového věku na 65 letech a návrat řádné lednové valorizace k jedné polovině růstu reálných mezd.
Minimální mzda, živnostníci a reforma platů
Minimální mzda vzroste od 1. ledna 2027 podle zákona na 24 900 korun měsíčně, tedy přibližně na 44,6 procenta průměrné mzdy. Cílem je dosáhnout v roce 2029 zákonných 47 procent.
Živnostníkům vláda vrátila minimální vyměřovací základ ze 40 na 35 procent průměrné mzdy. Minulá vláda ho podle ministra zvýšila třikrát rychle za sebou, zhruba během roku a půl.
Za jednu z nejvýznamnějších systémových změn považuje ministr reformu platů ve veřejné sféře, kterou prý někteří nazývají přímo revoluční. Nejde o jednorázové přepsání tabulek, ale o změnu celého systému, po které se volá patnáct let: platové tabulky číslo jedna a dvě se k sobě výrazně přibližují. U části zaměstnanců je dnes samotný tarif nižší než minimální mzda a rozdíl se dorovnává dalšími složkami platu. Nově má být jasné, za co člověk pracuje a za co dostává navíc osobní příplatek nebo jiné bonusy. Nejnižší tarify se navážou na vývoj minimální mzdy – když poroste ona, posune se i spodní hranice tarifního systému.
Podpora v nezaměstnanosti a bizarní rekvalifikace
Minulá vláda zvýšila podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z 65 na 80 procent předchozího čistého výdělku. Data podle ministra ukazují, že se průměrná doba evidence uchazečů s podporou meziročně prodloužila – a to v době nejnižší nezaměstnanosti, kdy počet volných míst na úřadech práce stoupl zhruba z 85 tisíc na více než 100 tisíc. Podpora má lidem pomoci překlenout ztrátu práce, ne vytvářet motivaci zůstat bez ní déle, než je nutné. V prvních dvou měsících proto bude znovu činit 65 procent. S koaličními partnery, z nichž někteří chtějí změny, se o tom ještě bude jednat. Podle propočtů ministerstva přinese úprava úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně, což při současném schodku rozpočtu hrálo roli.
Rekvalifikace podle ministra nemají být závodem v tom, kolik evropských peněz se utratí a kolik kurzů se na konci roku vykáže. Rozhodovat má, jestli člověk po kurzu skutečně snáz najde práci a jestli je po profesi poptávka. Z výpisu kurzů operačního programu Zaměstnanost plus uvedl příklady: 38 až 40 tisíc korun za rekvalifikaci v pole dance, tedy tanci u tyče, kurzy pro střihače psů, různý koučink nebo digitální vzdělávání, na které lidi zvaly hromadné SMS – několik víkendů a certifikát o orientaci v umělé inteligenci. Peníze se prý zřejmě musely rychle utratit. Další bizarní kurzy chce ministerstvo postupně zveřejňovat a ministr podepisuje jeden příkaz za druhým, aby některé agentury od úřadu práce odpojil.
Kobra 26 a jednotné měsíční hlášení
Fungující trh práce potřebuje i stejná pravidla pro všechny. Proto vznikla iniciativa Kobra 26, kterou část opozice podle ministra zlehčuje a zesměšňuje. Smysl má prostý: poctivý podnikatel nemá být znevýhodněn proti tomu, kdo pravidla obchází, zaměstnanci mají mít ochranu, na kterou mají nárok, a stát má dostat daně a pojistné. Úřady, které se nelegální prací zabývají, byly propojeny a mohou postupovat společně. Ministr navíc podal pozměňovací návrh, podle kterého mají za nelegální práci organizovanou skupinou hrozit vyšší tresty. Citelně potrestáni mají být ti, kdo lidi vykořisťují – nechávají je pracovat v třísměnném provozu a spát na jedné posteli.
Jedním z největších digitalizačních projektů posledních let je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Vláda ho zdědila a rozjezd se podle ministra neobešel bez porodních bolestí. Na nedávné velké poradě na ministerstvu se sešlo zhruba třicet zástupců asociací, svazů a sdružení účetních a daňových poradců spolu s Finanční správou. Cílem je stoprocentní vykazování zaměstnanců, z něhož se budou počítat důchody i průměrné mzdy. Systém se nakonec podařilo spustit a ministr účetním poděkoval za trpělivost a shovívavost.
Evropské směrnice a flexibilní práce
Předchozí vláda podle ministra odkládala převod evropských pracovněprávních předpisů do českého práva, zřejmě ze strachu z politicky citlivých rozhodnutí. U několika transpozic je Česko už v prodlení – týká se to i ministra spravedlnosti Tejce. U transparentnosti odměňování zvolilo ministerstvo nejúspornější cestu, aby zaměstnavatelům nepřibyly povinnosti nad nezbytnou míru. U platformové práce chce zachovat její hlavní výhodu, tedy flexibilitu.
Flexibilní formy zaměstnávání považuje ministr za jedno z velkých témat trhu práce: udrží v práci rodiče malých dětí, lidi pečující o blízké i starší zaměstnance, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek. Ministerstvo je chce pod vedením státní tajemnice pilotovat samo na sobě, aby ukázalo, že flexibilní práce funguje i ve státní správě.
Přesměrované evropské peníze a ochrana dětí
Část evropských projektů ministerstvo přehodnotilo a uvolněné peníze přesměrovalo k ohroženým dětem a rodinám, lidem s autismem, do oblasti duševního zdraví, paliativní péče a sociálních služeb. Projekty, které ministr považoval za nesmyslné a mimo realitu, zastavil a zhruba půl miliardy převedl právě na tyto oblasti. Administrace se zrychlila, ministerstvo přešlo na krizové řízení a pomohlo projekty dotáhnout. Evropský milník byl splněn: k poslednímu srpnu ministerstvo vykázalo přes 500 nových nebo zrekonstruovaných zařízení, mezi nimi dětské skupiny.
U dětí nejde jen o dostupnou péči, ale i o ochranu těch, kteří se ocitnou v ohrožení. Nestačí přijmout jeden zákon a prohlásit hotovo – bezpečí dítěte závisí na tom, jak spolu fungují orgány sociálně-právní ochrany dětí, soudy, policie, zdravotnictví a školy. Ministr proto zřídil komisi pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí. Nemá hledat viníky ani nahrazovat policii a soudy, ale vracet se k nejzávažnějším případům a zjišťovat, kde systém selhal a jak spolu instituce komunikovaly. Komise už pracuje a ministerstvo jí chce na základě zkušeností dát pevné legislativní ukotvení.
Dlouhodobá péče a smysl hlasování o nedůvěře
Jako jeden z největších úkolů ministr označil nový zákon o sociálních službách a budoucnost dlouhodobé péče. Populace stárne, lidí odkázaných na dlouhodobou pomoc rychle přibude a stát musí vyřešit financování, kapacity, nedostatek pracovníků i silnější podporu domácí a terénní péče. Na novém zákoně se poprvé sešlo třicet odborníků, kteří mají do konce roku předložit teze. Tady ministr stojí o věcnou diskusi napříč spektrem, protože nejde o téma jedné vlády ani jednoho volebního období.
Na závěr se vrátil k samotnému hlasování. Právo vyvolat hlasování o nedůvěře k parlamentní demokracii patří, stejně jako respekt k výsledku voleb a odpovědnost za to, jak se využívá čas Sněmovny. Občané podle ministra neposlali poslance donekonečna vést stejné politické souboje, ale řešit problémy a posouvat zemi dopředu.
Závěr
Projev ministra práce a sociálních věcí byl spíš bilancí než obranou. Útok na Fialovu vládu – superdávka jako časovaná bomba, fejkový rozpočet, miliardy za kurzy tance u tyče – rámoval dlouhý seznam čísel: 400 tisíc rodičovského, 22 196 korun průměrného důchodu, 24 900 korun minimální mzdy, 65 procent podpory v nezaměstnanosti a úspora až pěti miliard. Opozici zbyl ve výčtu jediný vlídný řádek – poděkování za podporu změn superdávky.
