První jednání vlády po letní přestávce ovládlo sucho. Kabinet obnovil Národní koalici pro boj se suchem, kterou povede premiér Andrej Babiš, a k tomu projednal změnu pravidel pro zakázky ministerstva obrany, zrušení eurocenter, převod agentury CzechTourism pod ministerstvo průmyslu a obchodu a úpravu podmínek zemědělských dotací. Ministryně financí Alena Schillerová přidala zprávu o hospodaření obcí a krajů, ministr životního prostředí Igor Červený informoval o vyjednávání se společností Seven Energy a o Heřmanické haldě.
Obnovená Národní koalice pro boj se suchem
Koalice vznikla v roce 2018 a fungovala do května 2020, kdy ji přerušila pandemie. Vláda rozhodla, že obnovenou koalici povede přímo premiér; její první zasedání bylo svoláno na patnáctou hodinu téhož dne.
Vedle ministra zemědělství Martina Šebestyána a ministra životního prostředí Igora Červeného v ní zasednou bývalý ministr životního prostředí a nynější ústecký hejtman Richard Brabec jako zástupce krajů a poradce předsedy vlády pro životní prostředí, Petr Kubala z Povodí Vltavy, zástupce Českého hydrometeorologického ústavu, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík a hydrolog Bohumír Janský.
Podle premiéra se opatření proti suchu připravují od roku 2015, kdy byla schválena koncepce ochrany před následky sucha. Od té doby stát podpořil zhruba 21 tisíc projektů za 16,5 miliardy korun, mimo jiné program Dešťovka a opatření pro zadržování vody v krajině.
Sucho v číslech: srážky, průtoky a zásobárny pitné vody
Od 1. ledna do 10. srpna letošního roku spadlo v Česku nejméně srážek za stejné období od roku 1961. Přibližně 70 procent sledovaných podzemních vod je ve stavu silného nebo mimořádného sucha, rok 2025 byl šestým nejsušším za posledních 65 let, zima 2025/2026 devátou nejsušší a letošní jaro nejsušší od roku 1961.
Průtoky na českých řekách by bez nadlepšování z nádrží byly na deseti až čtyřiceti procentech obvyklého stavu. Vodárenské nádrže, tedy zásobárny pitné vody, jsou naplněné ze 70 až 90 procent. Krajské komise pro zvládání sucha pracují a jejich činnost sledují ministerstva zemědělství a životního prostředí; ústřední komise pro sucho zatím svolána nebyla, protože podle ministra zemědělství k tomu nejsou naplněny zákonné důvody.
Peníze na sucho z ministerstva životního prostředí
Od roku 2014 vypsalo ministerstvo životního prostředí 110 výzev a podpořilo 33 tisíc projektů za více než 32 miliard korun. Letos v červenci resort uvolnil dalších 3,4 miliardy: dvě miliardy míří na zadržování vody v krajině a protipovodňová opatření, 1,4 miliardy na čističky odpadních vod pro obce, případně v součinnosti s kraji.
Podle Igora Červeného musel resort sáhnout k finančnímu nástroji, protože volné prostředky už nejsou; hospodaření po předchozím vedení ministerstva označil za deficitní zhruba o deset miliard korun. Bývalý ministr Petr Hladík podle něj vysvětluje chybějící peníze pokaždé jinak.
Obnova krajiny a vyjednávání s Evropskou komisí
Ministerstvo životního prostředí má u vody především koordinační roli — připravuje opatření, legislativní podporu a metodiku, samotné vodní toky ale spadají pod ministerstvo zemědělství. V operačním programu Životní prostředí, který příští rok končí, zbývá podle ministra přes dvě miliardy korun, které chce resort znovu nasměrovat do zadržování vody, její čistoty a protipovodňových opatření.
Národní plán obnovy přírody a krajiny zatím ministr na Úřad vlády nepředložil záměrně. Obnova krajiny podle něj vychází na devět miliard korun ročně a výše, zatímco celý rozpočet resortu se bez dotačních programů pohybuje kolem pěti miliard. Ministr proto trvá na tom, aby u každého opatření bylo předem vyčísleno, kolik bude stát, a teprve s těmito čísly chce jít za ministryní financí a následně vyjednávat s Evropskou komisí — podle jeho slov v průběhu října a listopadu.
Adaptační plán: voda místo emisí
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu se aktualizuje na roky 2026 až 2030. Prioritami jsou zadržování vody v krajině, strategické i malé vodní nádrže, ochrana kvality povrchových a podzemních vod, vodovody, kanalizace a čističky, využívání srážkové a šedé vody, revitalizace toků a niv, protierozní opatření a ochrana sídel před povodněmi. Nová verze plánu má cíleně odstraňovat administrativní a legislativní překážky u adaptačních a protipovodňových staveb.
Množství srážek se podle ministra zásadně nemění, mění se jejich intenzita a rozložení v čase. Ministerstvo životního prostředí proto podle zákona o vodě z roku 2021 vyzvalo ministerstvo zemědělství, aby ustavilo komisi; to následně požádalo kraje a obce o data o stavu hladin podzemních i povrchových vod.
Šest nádrží v přípravě, lex specialis na dalších osm
Ve schvalovacím procesu je šest vodních děl — mimo jiné Skalička, Vlachovice, Kryry a dvě nádrže na Kryry navázané, Senomaty a Šanov. U přehrady Nové Heřminovy se dokončuje povolovací část: zahájení stavebních prací se předpokládá v roce 2028 a uvedení do trvalého provozu v roce 2033.
Na přelomu září a října chce ministerstvo zemědělství předložit nový lex specialis na minimálně osm dalších nádrží. Zvažuje se také využití bývalých uhelných dolů. Na vodohospodářskou infrastrukturu, tedy propojování vodárenských soustav, malé nádrže, rybníky, závlahy a přípravu větších děl, mělo podle dokumentu z roku 2018 jít zhruba 4 miliardy korun ročně; letos má resort zemědělství na tuto oblast 3,5 miliardy a po přepočtu na dnešní ceny by šlo o víc než pět miliard. Premiér potvrdil, že jde o prioritu, konkrétní částku ale nechal na jednání o rozpočtu.
Přehrady, nebo mokřady
Ochránci přírody vyzvali vládu, aby peníze na boj se suchem směřovala do mokřadů, a ne do stavby nových přehrad. Premiér v odpovědi připomněl bilanci z let, kdy resort životního prostředí vedl Richard Brabec: deset tisíc projektů výsadby zeleně, revitalizace vodních toků a budování mokřadů za osm miliard korun, 911 projektů obcí na nový nebo posílený zdroj pitné vody za 1,2 miliardy, 832 projektů domácností v programu Dešťovka za 320 milionů, 167 projektů na hospodaření se srážkovou vodou a dvanáct miliard do protipovodňových opatření.
Ministr životního prostředí doplnil, že prostředky na drobná opatření běží dál — aktuálně jsou otevřené prodloužené výzvy za 730 milionů a 200 milionů korun na vodní a vegetační prvky v krajině a na zachytávání srážkové a šedé vody. Velká vodní díla podle něj potřebují regiony, kde chybí zdroj pitné vody, například Zlínský kraj. Ministr zemědělství trvá na tom, že jde o mix opatření: do některých oblastí bude nutné vodu přivést, a proto se jedná i s Rakouskem o kanálech z Dunaje, které by zavodnily území od Vídně směrem k českým hranicím.
Výzkum sucha a peníze na vědu
Na dotaz, zda hrozí přerušení sběru dat a rozpad týmů, které se výzkumu sucha věnují od roku 2019, odpověděl první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, že se nově bude striktně rozlišovat mezi provozními penězi institucí a skutečným výzkumem. S ministerstvem životního prostředí je podle něj dohodnut kompromis na několik dalších let v objemu 3,3 miliardy korun. Týmy mohou pokračovat, budou ale muset prokazovat výsledky; provozní náklady mají jít z kapitoly příslušného resortu, ne z vědeckého rozpočtu — a to podle Havlíčka platí pro všechny resorty.
Zakázky ministerstva obrany už od 30 milionů
Vláda změnila pravidla pro veřejné zakázky ministerstva obrany. Resort bude muset vládu informovat o zakázkách už od 30 milionů korun; dosud platil limit 300 milionů, který si prosadila předchozí ministryně obrany.
Eurocentra skončí
Vláda zrušila stávající koncepci informování o evropských záležitostech, tedy síť eurocenter. Koncepce je podle premiéra více než dvacet let stará a vznikla krátce po vstupu Česka do Evropské unie; kamenné pobočky v každém kraji dnes už podle vlády nejsou potřeba. Úspora má být deset milionů korun ročně a změna má nastat k 1. lednu 2027.
Obce a kraje mají na účtech 625 miliard
Ministryně financí Alena Schillerová informovala vládu o vývoji a trendech hospodaření obcí a krajů. Zůstatky na účtech samospráv dosáhly v prvním pololetí rekordních 625 miliard korun a poprvé tak překročily hranici 600 miliard; třetinu z toho, 205 miliard, drží hlavní město Praha. Nevyužitý investiční potenciál Prahy — tedy volné peníze očištěné od provozních nákladů a už vázaných investičních výdajů — činil za posledních šest let 114 miliard korun.
Podle ministryně mohly tyto peníze přispívat k růstu ekonomiky, zmírnění bytové krize nebo právě k opatřením proti suchu. K samosprávám přitom míří zhruba třetina daňových příjmů.
Spor o silnice druhých a třetích tříd
Kraje si v posledních dnech nárokovaly prostředky ze státního rozpočtu na silnice druhých a třetích tříd, které vlastní a spravují. Ministryně financí proti tomu postavila čísla: peníze na pozemní komunikace dostávají kraje v rámci rozpočtového určení daní už od roku 2005 a loni na tuto oblast získaly 33,4 miliardy korun, utratily však 25,5 miliardy. Nevyužily tedy 7,9 miliardy.
Jihomoravský kraj pod vedením Jana Grolicha takto podle ministryně nevyužil loni 716 milionů korun, Středočeský kraj 219 milionů a Liberecký kraj 209,5 milionu — právě tyto tři kraje podle ní protestovaly nejhlasitěji. V roce 2024 zůstalo z peněz na silnice nevyužito 8,2 miliardy, v roce 2023 dokonce 11,9 miliardy. Stát navíc krajům přispívá prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury: loni 2,5 miliardy, letos podle upraveného rozpočtu 4,1 miliardy korun na desítky krajských projektů.
CzechTourism přechází pod ministerstvo průmyslu
Vláda rozhodla o převodu agentury CzechTourism z ministerstva pro místní rozvoj pod ministerstvo průmyslu a obchodu k 1. říjnu. Navazujícím krokem bude začlenění agentury pod CzechBusiness, který vznikl sloučením CzechTrade a CzechInvest. CzechBusiness má dnes 58 zahraničních poboček, CzechTourism dalších patnáct — spojení má podle vicepremiéra umožnit efektivnější využití zahraniční sítě a prezentaci Česka pod jednou značkou, pod níž bude export, investice, startupy i turismus.
Jde o pokračování přesunu hospodářských agend: letos už pod resort přešly výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády, kosmické aktivity z ministerstva dopravy a odbor průmyslové spolupráce z ministerstva obrany. Ze šesti zkušebních ústavů má vzniknout jeden. K 1. lednu 2027 se má ministerstvo průmyslu a obchodu přejmenovat na ministerstvo hospodářství.
Heřmanická halda: posudky dokončí Diamo
Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí se dohodly, že pokračování projektu na Heřmanické haldě povede resort průmyslu. Klíčovou otázkou zůstává, zda materiál použitý k oddělení hořící části haldy od skládky chemických odpadů prohoření zabrání, nebo ne. Posuzování vlastností materiálu povede státní podnik Diamo ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany; rozhodnout to podle vicepremiéra může jen měření, zkoušky a znalecké posudky.
Česká inspekce životního prostředí podle ministra Červeného nemohla v šetření pokračovat, protože k tomu neměla legislativní oporu — kdyby pokračovala, mohla by protistrana u soudu namítnout administrativní pochybení. Ministerstvo životního prostředí proto podklady předá Diamu a bude součinné. Otázku odpovědnosti konkrétních úředníků nechá ministr prověřit, zatím ale podle svých slov nemá informaci o pochybení; prověřoval i metadata dokumentů zmiňovaná v novinovém článku a žádný takový záznam v nich nenašel. Premiér k tomu dodal, že stát nebude kolbištěm sporu podnikatelských skupin a stojí za podnikem Diamo.
Zemědělské dotace se mají zjednodušit
Vláda schválila úpravu nařízení vlády, která zpřesňuje a zjednodušuje podmínky pro poskytování přímých plateb zemědělcům. Změna se týká kontrolních a sankčních mechanismů, které mají být přehlednější a přiměřenější, prodlužuje termíny pro podávání žádostí o podporu na zakládání lesních porostů a ruší některá povinná školení, zejména v ekologickém zemědělství. Ročně jde zhruba o sto tisíc žádostí.
Úprava se vejde do platného strategického plánu a nezakládá dodatečné nároky na státní prostředky. Formou je nařízení vlády — předpis, který kabinet vydává sám bez Sněmovny a který se musí vejít do mezí zákona; kde takový předpis stojí, ukazuje přehled pěti vrstev právního řádu.
Seven Energy a důl ČSA
Ministerstvo životního prostředí se vrací k jednacímu stolu se společností Seven Energy. Gesci převedla předchozí vláda usnesením z června 2023 z resortu životního prostředí nepřímo na Úřad vlády; od března proběhlo pět jednání a nyní mělo přijít na řadu posouzení hodnoty majetku, který má stát odkoupit zpět a který se odečte od částky 1,2 miliardy korun určené obcím.
Na posledním setkání podle ministra zaznělo, že s oficiálním oceněním majetku jednou z pěti velkých poradenských společností protistrana souhlasí a že celý postup proběhne na přelomu srpna a září. První den dovolené se ministr z novin dozvěděl, že firma ocenění splnit nechce; podle svých slov to označil za neakceptovatelné. Jednání je naplánováno na následující den, detaily svého postupu ministr sdělovat nechce. U druhého dolu podle něj zatím není podepsáno nic.
Dvě schůzky s Pavlem Tykačem na Úřadu vlády
Premiér potvrdil, že se s podnikatelem Pavlem Tykačem sešel dvakrát na půdě Úřadu vlády, pokaždé za účasti Karla Havlíčka. Na první schůzce Tykač podle premiéra oznámil, že zavře své elektrárny, načež mu vláda odpověděla, že je koupí ČEZ. Na druhé přišel se sdělením, že je připraven prodat akcie ČEZ; vláda podle premiéra odpověděla, že to není její záležitost, protože akcionářská práva vykonává ministerstvo financí, a že bude informovat kompetentní osoby.
Postoj vlády ke Green Dealu se nemění
Na otázku, zda kvůli suchu vláda upraví postoj ke Green Dealu, odpověděl premiér, že stanovisko nemění. Původní podoba z roku 2019 měla být podle něj o přírodě, životním prostředí a vodě; to, co z ní vzniklo, považuje za nástroj poškozující průmysl. Český průmysl podle jeho čísel ztrácí 55 miliard korun ročně na cenách emisních povolenek — Evropská komise slibovala pro rok 2030 cenu kolem 26,5 eura, dnes je zhruba na 77 eurech. Ve vyjednávání o víceletém finančním rámci na roky 2028 až 2034, kde má 43 procent prostředků směřovat na zelené projekty, chce vláda prosazovat projekty ministerstev zemědělství a životního prostředí.
Ministr životního prostředí doplnil vlastní příklad z vyjednávání: u nařízení o obalech PPWR podle něj Česko dvakrát upozornilo eurokomisařku, že implementační plán v navržené podobě by občany Evropské unie dohromady vyšel na 56 miliard eur. S podporou Hospodářské komory a stovek firem se podle ministra podařilo jednání otevřít a evropští politici nyní členské státy vyzývají, aby s uplatňováním počkaly. U systému ETS2 se podle něj i státy, které jej mají už implementovaný, přiklánějí k odkladu za rok 2030. Česko podle ministra vyjednalo emisní povolenky zdarma; podíl Evropské unie na světové ekonomice mezitím klesl z 27 na 17 procent.
Zmrazení platů politiků na koaliční radě
Návrh na zmrazení platů politiků do roku 2030 se dosud nedostal na program jednání Sněmovny. Premiér uvedl, že ho předloží na koaliční radě téhož dne a požádá předsedu Sněmovny Okamuru, aby ho na program zařadil. Financování České televize se podle premiéra na koaliční radě řešit nebude; jednat se má o zákonech před nadcházející schůzí Sněmovny. Sucho koaliční rada podle premiéra řešit nemusí, protože je řeší přímo vláda, v níž mají zástupce všechny koaliční strany.
Příprava rozpočtu na příští rok
Ministryně financí čeká jednání s ministry o jednotlivých kapitolách rozpočtu. Prioritami jsou podle ní dopravní infrastruktura a zdravotnictví, do výsledné podoby vstupují evropské peníze i výnosy z emisních povolenek. Materiál musí odejít na vládu do konce měsíce a kabinet o něm bude jednat celé září. Ministryně chce projít výdaje jednotlivých kapitol i prostředky mířící do neziskového sektoru, o nichž má resort podrobný přehled ve svém monitoru; konkrétní čísla ale před jednáním sdělovat nechce.
Valorizace důchodů, platy a vstup do galerií
Mimořádná valorizace důchodů souvisí s přípravou státního rozpočtu a je předmětem probíhajícího vyjednávání; podrobnosti mají být oznámeny až po něm. Zvyšování platů státních zaměstnanců řeší ministryně financí společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou — premiér odborářům sdělil, že jednat o platech bude tato dvojice. Ministryně potvrdila, že představu i finanční částku má, ale bude součástí celkové dohody o rozpočtu.
K návrhu ministra kultury Oty Klempíře na bezplatný vstup do státních galerií vždy první neděli v měsíci ministryně financí uvedla, že jde o novou informaci a že zpřístupnit galerie veřejnosti nepovažuje za špatnou myšlenku; dopad na příjmy zatím vyčíslit neumí.
Konopí, kratom a spor s médii
Vláda podle premiéra nechystá zákaz látky CBD — považuje ji za součást extraktu pro léčebné použití, který lidem pomáhá. Léčebné konopí podle něj užívá 150 tisíc lidí. Naopak vůči kratomu vláda vyhlásila boj a odkazuje se přitom na klesající dovoz.
Premiér zároveň otevřel tiskovou konferenci kritikou několika článků, které označil za nepravdivé, a oznámil, že vláda bude na takové případy veřejně upozorňovat. Z věcného hlediska z toho plyne jedna informace: ministerstvo zdravotnictví podle něj na dotaz redakce odpovědělo, že sloučení Ústavu pro péči o matku a dítě s porodnicí u Apolináře se neplánuje.
Závěr
Hlavním výstupem prvního povolebního jednání vlády po prázdninách je obnovení Národní koalice pro boj se suchem pod vedením premiéra a příslib, že voda bude prioritou číslo jedna v adaptačním plánu i v nadcházejícím vyjednávání o rozpočtu. Vedle toho vláda snížila limit, od kterého jí ministerstvo obrany musí hlásit zakázky, rozhodla o konci eurocenter, přesunula CzechTourism pod ministerstvo průmyslu a obchodu a zjednodušila podmínky zemědělských dotací. Otevřené zůstávají spory o financování krajských silnic, o vypořádání se společností Seven Energy i o to, kdo dokončí posudky na Heřmanické haldě — a rozhodující bude až podoba rozpočtu, o kterém bude vláda jednat celé září.
