Mediální manipulace, krize školství ovládnutého neziskovkami, zelená ideologie jako nové náboženství a geopolitický pesimismus z blízkovýchodního konfliktu – to byly hlavní okruhy rozsáhlého rozhovoru s Václavem Klausem.
Kauza Svěrák: z části rozhovoru se stala aféra
Celá záležitost začala rozhovorem pro Parlamentní listy věnovaným prvním sto dnům Babišovy vlády. Novináři na konci přišli s dotazem na Zdeňka Svěráka u příležitosti jeho devadesátých narozenin – Klaus přiznal, že toto téma sám vyvolávat nechtěl, ale aby nekazil průběh rozhovoru, odpověděl. V kontextu daného textu byl výrok součástí uceleného sdělení.
K podvodu došlo až poté: jiná redakce vytrhla fragment odpovědi z kontextu, neuvedla, že jde o část jiného rozhovoru, a publikovala jej jako samostatný Klausův výrok ke Svěrákovým narozeninám. „To je jeden z klasických podrazů naší žurnalistiky," prohlásil Klaus.
K obsahu výroku samotného pak uvedl: Svěrák se zúčastnil Letné a tím vstoupil do politiky. Kdo vstoupí do politiky, musí být posuzován jako politik. Klaus popsal, jak on sám a lidé z jeho okruhu byli v 70. a 80. letech totálně zlikvidováni – nesměli točit filmy, psát scénáře ani vystupovat v médiích. Svěrák v té době natáčel a byl nonstop přítomný. „Pro mě byl symbolem toho, kdo to s režimem uměl."
Na argument moderátora, že Vesničko má středisková je výjimečně napsaný scénář, reagoval Klaus jednoznačně: „Je to pro mě prototyp toho kiksu české kultury jako fundamentálního. Ten film ten komunismus udržoval, protože to vypadalo, že je vlastně všechno legrádská."
Školství: zásadnější problém než celá politika
Klaus pořádá neveřejné rozmluvy – setkání asi dvaceti lidí z teorie i praxe, kde se diskutuje otevřeně, bez přiřazení výroků konkrétním osobám. Poslední debata na téma školství trvala téměř tři hodiny a vyústila ve veřejný zápis. Záměrem nebylo vyjmenovávat dílčí problémy jednotlivých stupňů vzdělávání, ale uchopit školství jako systémový, konceptuální problém: jakou roli má škola ve společnosti a co se s ní děje.
„Žádný ministr školství posledních let si vůbec nic takového neuvědomoval, že to je fundamentální problém naší země," konstatoval Klaus. Poukázal na román, v němž fiktivní strana umírněných islamistů vyhraje volby – a požaduje jediné ministerstvo: školství. Kdo ovládne vzdělání, ovládne budoucnost.
Příchod nového ministra školství v Babišově vládě přinesl podle Klause opětovnou hrůzu. Jádrem problému jsou neziskovky a dotační systém, který deformuje kritéria rozhodování stejně jako za komunismu. Klaus vzpomněl na svůj porevoluční boj za desubsidizaci – tehdy se podařilo dotace omezit, ale model Evropské unie je posléze vrátil v plné síle.
Konkrétním projevem jsou mimo jiné přístupy politicky motivovaných aktérů do mateřských škol. Klaus označil situaci za věc, kde je nutný zásadní řez. Upozornil ale na nutnost rozlišovat: neziskovky poskytující paliativní péči nebo sociální služby nemají s kritikou nic společného. Kritika míří na politické, nátlakové a lobistické organizace. „Zelená ideologie není o čistých studánkách v lese – je to pokus o přeměnu světa podle idejí určitých ambiciózních politických vůdců."
Zelená ideologie: nástupce rudé
Klaus sleduje vznik zelené ideologie od přelomu 60. a 70. let – tehdy vznikl Římský klub a vydal svá Meze růstu. Pochopil, že se rodí nová doktrína, která nahradí marxismus. „Zatímco hlavním kritériem minulosti bylo sociálno spojené s komunismem, já jsem pochopil, že se rodí nové zlo – to zeleno oproti tomu rudu." S touto ideologií bojuje od začátku a věnoval jí velkou část svého politického působení.
Evropský model, který zadlužuje státy, ruší průmysl, zavírá jaderné elektrárny a dotuje zelené projekty, označil za cestu do pekla. „To nepotřebuje ani ekonom – každý musí vědět, že ta cesta vede do pekla."
Blízký východ a Ukrajina: pesimismus ze Západu
Od posledního setkání se v konfliktu na Blízkém východě téměř nic neposunulo – krom dalšího zabíjení lidí. Klaus konstatoval, že Trump zjevně prohrává vnitropolitický souboj v USA, což se projevuje poklesem role viceprezidenta Vance a ministra zahraničí Rubia. Důsledkem je neschopnost ukončit válku na Ukrajině a faktické uvolnění rukou Netanjahuovi.
Za povzbudivé označil společné prohlášení ministrů zahraničí Číny a Pákistánu, jehož obsahu by bez výhrad podepsal. Do dění se zapojují Egypt, Turecko a Saúdská Arábie. Česká republika se podle Klause není schopna postavit jakýmkoliv způsobem – poslední dvě vlády jsou vlády na výsost americké a proamerické. Citoval komentář, který tuto podřízenost popsal slovem „Američánkovství" jako aktualizaci Havlova čecháčkovství.
Na Ukrajině považuje Klaus za znepokojivé ambice Zelenského „zničit všechno". Vývoz demokracie na Ukrajinu po skončení války označil za nerealizovatelný – demokracie musí vyrůst zevnitř. Oba majdany to potvrdily.
Česká televize a poplatky: špatná otázka, možná správný krok
Návrh osvobodit seniory od televizních poplatků Klaus přijal s rozporuplným pocitem. Principiálně jde o parametrickou změnu namísto systémové – správným krokem by byla komplexní reforma financování veřejnoprávních médií. Českou televizi a Český rozhlas přitom označil za tak tragické instituce, že o jejich osud nemá důvod se obávat.
Když pak veřejnoprávní instituce varovaly před krachem, Klaus postoj zmírnil: možná vláda skutečně není schopna systémové změny a tato dílčí škrtnutí mohou být prvním krokem žádoucím směrem.
