Čtvrtý jednací den 29. schůze Sněmovny, pátek 11. září, patřil hlasování o zákonech ve třetím čtení. Poslanci schválili novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která zavádí strop na cenu půjček, nový cizinecký zákon, odklad digitalizace úřadů a zákon o ekodesignu výrobků. Tři z nich prošly bez jediného hlasu proti, proti zákonu o ekodesignu hlasoval jeden poslanec. Všechny teď míří do Senátu. Na konci dne se začala projednávat vládní novela, která má přidávat na důchodu lidem od 80 let, první čtení se ale nedokončilo. Premiér se z jednání omluvil kvůli pracovním povinnostem, za vládu tak mluvila hlavně místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová.
Pořad schůze: prošly jen návrhy koalice
Den otevřely návrhy na změnu programu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá navrhla dvě změny: projednat jako první novelu zákona o spotřebitelském úvěru (sněmovní tisk 145) a zařadit na konec dne vládní novelu zákona o důchodovém pojištění (sněmovní tisk 270). Oba návrhy prošly, zařazení důchodové novely podpořilo 80 poslanců a 21 bylo proti.
Následovala zhruba dvacítka dalších návrhů. Týkaly se mimo jiné volebního práva od 16 let v komunálních volbách, zakotvení členství v NATO a EU do Ústavy, postoje vlády k novým vlastním zdrojům Evropské unie, fiskálně-strukturálního plánu, rozpočtu na rok 2027, cen pohonných hmot, financování sociálních služeb, státní kulturní politiky i zákazu mobilních telefonů na víceletých gymnáziích. Hlasování mělo pokaždé podobný průběh: pro hlasovalo nejvýš 61 poslanců, proti zpravidla kolem osmdesáti. Ani jeden z těchto bodů se na program nedostal.
Spotřebitelský úvěr: strop na cenu půjček a konec byznysu se splacenými úvěry
Novela zákona o spotřebitelském úvěru převádí do českého práva novou evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech. Lhůta pro transpozici už uplynula, a proto Alena Schillerová žádala o co nejrychlejší schválení. Návrh podrobně prošel rozpočtovým výborem i podvýbory pro ochranu spotřebitele a pro bankovnictví a finanční trhy. Na přípravě se podle ministryně pracovalo zhruba dva roky, začalo se ještě za minulého vedení ministerstva.
Nejvíc se diskutovalo o tom, co se stane, když poskytovatel neposoudí úvěruschopnost klienta. Výsledkem jednání je kompromisní pozměňovací návrh, který ponechává dnešní znění § 87. Podle judikatury Nejvyššího soudu totiž platí materiální pojetí: chránit se má spotřebitel, který úvěr vůbec neměl dostat, protože na splácení objektivně neměl. Nemá jít o klienta, který splácet mohl a poskytovatel jen udělal chybu v papírech. Kompromis navíc přidává vyvratitelnou domněnku úvěruschopnosti u většiny splacených úvěrů a u hypoték. Míří tím na praktiky některých advokátů, kteří se snaží zneplatnit už splacené úvěry a vymoci pro klienty zpět všechny zaplacené úroky.
Protože se zákon nově vztahuje i na úvěry zdarma, řešil resort také prodej zboží na splátky, typicky mobilních telefonů. Jeden pozměňovací návrh zavádí u takových nákupů zjednodušené posouzení úvěruschopnosti, druhý odkládá nová pravidla pro dosud neregulované úvěry zdarma na 1. února 2027.
Klíčovou součástí zákona je zastropování ceny úvěrů. U standardních úvěrů stanoví strop roční procentní sazby nákladů, který se odvíjí od sazby ČNB a v nejnižší variantě činí 48 procent. Hranice podle ministryně vychází z judikatury o dobrých mravech a shodne se na ní většina trhu i neziskové organizace. Má zabránit nepřiměřeně drahým půjčkám, aniž by rizikovějším klientům zavřela cestu k legálním úvěrům. Na vládním návrhu proto chtěla trvat.
Nacher: čtyřicátá druhá verze kompromisu a zdvojnásobené spory u arbitra
Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) poděkoval ministerstvu, výborům i opozici za způsob, jakým zákon vznikal. Kompromisní návrh k § 87, který podepsal s Patrikem Pařilem, prošel podle jeho slov 42 verzemi. Strop 48 procent považuje za kompromis, jehož hledání začalo už za předchozí vlády. V rámci Evropské unie jde spíš o vyšší průměr, zatímco Slovensko má strop extrémně nízko.
Podání k finančnímu arbitrovi ve věcech spotřebitelských úvěrů podle Nachera rostou závratným tempem: 781 v roce 2020, 1 286 v roce 2021, 2 097 v roce 2023, 5 187 v roce 2024 a loni 11 386. Každý rok se tedy počet zhruba zdvojnásobil. Pro srovnání, k platebním službám evidoval arbitr 294 podání a k životnímu pojištění 244.
Kompromis stojí na dvou vyvratitelných domněnkách. Spotřebitel se považuje za úvěruschopného, pokud úvěr zcela splatil, výjimku tvoří jen malé krátkodobé úvěry do jednoho roku a do 20 000 korun. U úvěru na bydlení stačí, když sjednané splátky splácel alespoň 18 měsíců. Odlišné zacházení s hypotékami vysvětlil na číslech: u hypoték je riziko nesplácení šest případů z tisíce, u malých úvěrů 43. Pokud někdo úvěr splatil jiným úvěrem, jde podle Nachera o běžné refinancování. Úprava má zastavit šikanózní žaloby postavené na formální chybě poskytovatele, a přitom neoslabit postavení spotřebitele.
Nacher obhajoval i zjednodušené posouzení u nákupů na splátky bez navýšení. Bez něj by se z mobilních operátorů stávaly „kvazi banky“ a přísnější ochrana by paradoxně zhoršila situaci samotných zákazníků. Poskytovatelé mají vycházet jen ze základních údajů, například z informací o platebním účtu nebo z databází pro posouzení úvěruschopnosti.
Ministryně reagovala: úvěry na IČO půjdou v září do připomínek, poradny patří pod MPSV
Alena Schillerová ocenila věcnou rozpravu a znovu odmítla měnit dohodnutý kompromis k posuzování úvěruschopnosti. Shodla se na něm podle ní většina trhu i dluhové poradny. K obavám, že judikaturu může změnit Soudní dvůr EU, uvedla, že sankce neplatnosti smlouvy harmonizovaná není. Evropské právo harmonizuje povinnost úvěruschopnost posoudit, ne to, co se stane, když ji poskytovatel neposoudí. Finanční arbitr se podle ní musí řídit platnou judikaturou a byznys advokátů řeší právě nová domněnka.
K zastřeným podnikatelským úvěrům, kdy zprostředkovatel navede člověka v nouzi k založení živnosti a úvěr se pak formálně uzavře jako podnikatelský, ministryně oznámila samostatnou úpravu. Ministerstvo ji ještě v září pošle do meziresortního připomínkového řízení. Do projednávaného zákona ji nezařadila, protože nebyla dopracovaná natolik, aby ji mohla předložit Sněmovně.
Řešení mnohačetných exekucí a oddlužení je podle Schillerové v gesci ministerstva spravedlnosti, financování poraden má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu na něj vypisuje dotační titul. Poskytovatel úvěru bude muset klienta ve finančních potížích odkázat na dostupné dluhové poradenství. Stát vlastní poradny provozovat nebude, ale povede seznam těch, které považuje za kvalitní. Odebírání licencí predátorským společnostem je věcí nezávislé ČNB. Zákon podle ministryně pravidelně vyhodnocuje kulatý stůl ke spotřebitelskému úvěru, kde se dvakrát ročně scházejí experti z trhu, neziskových organizací a státu.
Poslanecké návrhy lidovců na další varování v reklamě nebo podrobný rozpis dluhu před vymáháním ministryně nepodpořila, protože jsou podle ní legislativně technicky špatně napsané a v praxi neaplikovatelné. Nabídla, že ministerstvo pomůže pozměňovací návrhy napsat odborně správně i poslancům, jejichž návrhy pak politicky nepodpoří. Ustoupila naopak u účinnosti. Původně chtěla navrhnout 1. ledna 2027, nakonec ale podpořila návrh poslance Vojtěcha Munzara (ODS) na 1. února 2027, aby zákon neměl dělenou účinnost. Delší odklad by nepřijala, protože Česku kvůli zpoždění hrozí řízení s Evropskou komisí.
Hlasování: strop zůstal, právo být zapomenut se zkrátilo na sedm let
Posun účinnosti na 1. února 2027 prošel bez hlasu proti. Sněmovna přijala i technické úpravy transpozice, pravidla pro odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku, zjednodušený režim pro nákupy na splátky zdarma (114 hlasů pro) a odklad pro úvěry zdarma (115 pro). Kompromis k posuzování úvěruschopnosti získal 119 hlasů při 14 proti. Konkurenční návrh, který kombinoval formální a materiální pojetí, podpořilo jen 19 poslanců.
Onkologickým pacientům zákon přináší takzvané právo být zapomenut: po uplynutí stanovené doby už pojišťovna nesmí vyléčenou diagnózu zohlednit u pojištění spojeného s úvěrem. Vládní návrh počítal s 15 lety. Poslanec Milan Brázdil (ANO) prosadil zkrácení na sedm let, pro bylo 121 poslanců a proti dva. Opřel se o data, podle nichž po sedmi letech od konce léčby zemře nebo znovu začne léčbu jen pět procent pacientů. Ministryně jeho návrh podpořila s odkazem na stanovisko ministerstva zdravotnictví. Zkrácení na šest let ani rozšíření práva na pojištění k hypotékám neprošlo.
Sněmovna schválila také zrušení požadavku na odbornou způsobilost u přečerpání účtu, tedy kontokorentu, které evropská směrnice nevyžaduje. Opoziční návrh zvýšit strop na pětinásobek zákonného úroku z prodlení s argumentem, že příliš nízká hranice vyžene rizikovější klienty k lichvářům, podpořilo jen 25 poslanců a 110 bylo proti. Neprošly ani návrhy lidovců na zákaz řetězení půjček přes firmy z jedné skupiny, strop celkové splatné částky u malých úvěrů na dvojnásobek jistiny a další varování v reklamě. Zákon jako celek pak podpořilo 134 ze 136 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.
Nový cizinecký zákon: pobytová agenda online a prověřování příchozích
Druhým bodem byl vládní návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců, tedy nového cizineckého zákona (sněmovní tisk 144). Ministr vnitra Lubomír Metnar ve třetím čtení připomněl, že ministerstvo během projednávání odpovídalo na dotazy poslanců a doplňovalo podklady k jednotlivým částem návrhu. Debata se podle něj vedla hlavně nad konkrétními parametry a praktickými dopady. Nový zákon podle ministra zefektivní pobytovou agendu a posílí bezpečnost České republiky.
Zákon nahrazuje úpravu z roku 1999. Největší změnou je digitalizace: celé pobytové řízení bude moci běžet elektronicky, bez front na přepážkách a kopírování dokladů. Zůstává pozice garanta, tedy osoby, která se za cizince zaručí a se státem může komunikovat také elektronicky. Zákon pokračuje v zavádění migračního paktu EU: přináší screening, tedy bezpečnostní prověřování příchozích, a zpětné přemístění lidí, kteří neoprávněně překročí vnitřní schengenskou hranici. Dítě narozené v Česku nebude pobytový status matky přebírat automaticky, u většiny pobytových oprávnění musí zákonný zástupce podat žádost.
Zákon zavádí i nové účely dlouhodobého víza, například účast ve stipendijním nebo dobrovolnickém programu a stáž. Dlouhodobý pobyt za účelem studia se prodlužuje na tři roky, tedy na standardní délku bakalářského studia. Jediný pozměňovací návrh, který měl zmírnit rozdíly mezi rodinnými příslušníky českých občanů ze třetích zemí a rodinnými příslušníky občanů jiných států EU, neprošel (43 pro, 69 proti), ministr k němu měl nesouhlasné stanovisko. Zákon jako celek podpořilo 128 ze 135 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.
Úřady dostanou na digitalizaci víc času
Třetím schváleným zákonem byl poslanecký návrh Huberta Langa, Igora Hendrycha, Jiřího Maška a Drahoslava Ryby, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy (sněmovní tisk 187). Jeho jádrem je odklad digitalizačních termínů, na které stát ani samosprávy nejsou připravené. Povinnost vést spisovou službu v atestovaném elektronickém systému se odkládá na 1. ledna 2029 a posouvá se i spuštění části systému eLegislativa a matričního systému. Kdyby nový legislativní systém začal fungovat v dnešní podobě, hrozil by chaos v tvorbě zákonů.
Z nákladného atestačního režimu se úplně vyjímají školy a příspěvkové organizace obcí, jako jsou knihovny, muzea, galerie, památníky nebo zařízení sociálních služeb. Novela zároveň upravuje financování České pošty tak, aby odpovídalo limitům Evropské unie pro veřejnou podporu a poště se nezablokovalo financování.
Sněmovna schválila pozměňovací návrh garančního výboru (90 pro, nikdo proti) a také návrh, podle kterého odklad eLegislativy nesmí zrušit povinnost uvádět v důvodových zprávách lobbistickou stopu, tedy informaci o tom, kdo předpis ovlivnil. Podpořilo ho 121 ze 122 přihlášených poslanců, nikdo nebyl proti. Prošlo i doplnění pravidel pro testovací identity v základních registrech. Zákon jako celek podpořilo 115 poslanců, nikdo nebyl proti.
Zákon o ekodesignu prošel bez rozpravy
Nejrychleji Sněmovna schválila vládní zákon o ekodesignu výrobků a o výkonu státní správy v této oblasti (sněmovní tisk 113). Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček připomněl, že zákon implementuje evropské nařízení o rámci pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků. Ve druhém čtení k němu nikdo nepodal pozměňovací návrh. Do rozpravy se nikdo nepřihlásil a zákon podpořilo 114 poslanců, proti byl jeden.
Důchody: plus 500 korun od osmdesáti let a víc pro pracující seniory
Posledním bodem bylo první čtení vládní novely zákona o důchodovém pojištění (sněmovní tisk 270). Za ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku ji uvedla Alena Schillerová. Novela podle ní řeší dva problémy důchodového systému zároveň.
Prvním jsou takzvané věkové valorizace. Lidé, kterým je dnes 80, 85 nebo 90 let, odcházeli do důchodu v úplně jiné mzdové realitě, a jejich penze proto i přes pravidelné valorizace zaostávají za nově přiznávanými důchody. Senior navíc s věkem často potřebuje pomoc s nákupem, vařením nebo pobytovou službu. Důchod se proto zvýší o 500 korun v měsíci, kdy dotyčný dosáhne 80 let, a o dalších 500 korun v 85, 90 a 95 letech. Při dovršení 100 let přibude tisíc korun. Věkové valorizace mají podle ministryně nezpochybnitelnou logiku a jsou tím nejmenším, co sociálně citlivá vláda může pro seniory udělat.
Druhým cílem je zlepšit poměr ekonomicky aktivních a neaktivních lidí. Pracujícím důchodcům se procentní výměra důchodu zvýší o 1,5 procenta za každý rok výdělečné činnosti, případně o poměrnou část. Spolu s už zavedenou slevou na pojistném to má seniory motivovat, aby zůstali v práci co nejdéle. Zaměstnancům se důchod zvýší automaticky, osoby samostatně výdělečně činné si musí požádat, protože o nich neexistuje jednotná centrální databáze. Stát si od toho slibuje vyšší zaměstnanost seniorů i vyšší daňové příjmy. Novela také výslovně umožňuje vyplácet důchody do zahraničí v cizí měně, náklady na směnu ponese příjemce.
Většina změn má platit od 1. ledna 2027, první zvýšení důchodu za výdělečnou činnost přijde od 1. ledna 2028. Zákon proto musí vyjít ve Sbírce zákonů nejpozději do konce roku, jinak se zkrátí období, ze kterého se zvýšení počítá. Ministryně avizovala návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Podle zpravodajky přinesou opatření v roce 2027 zhruba 300 milionů korun na pojistném a zvýší výdaje na důchody asi o 2,6 miliardy. Dodatečné roční výdaje mají postupně růst až těsně pod 60 miliard korun v roce 2060.
K hlasování o novele se poslanci nedostali. Hned po otevření obecné rozpravy navrhla Taťána Malá vyřadit neprojednané body schůze a Sněmovna to schválila poměrem 88 hlasů ku třem. První čtení tak poslanci dokončí na některé z příštích schůzí. Před novelou je pak ještě projednání ve výborech, druhé a třetí čtení a Senát, celou cestu zákona od návrhu po Sbírku musí stihnout do konce roku.
Závěr
Páteční jednání přineslo vzácnou shodu napříč sálem. Novela o spotřebitelském úvěru, kterou vláda dotáhla po dvou letech jednání s trhem, neziskovými organizacemi i opozicí, prošla bez jediného hlasu proti. Stejně hladce prošel nový cizinecký zákon, odklad digitalizace úřadů i zákon o ekodesignu. Zákon o úvěrech přitom zůstal u vládního stropu na cenu půjček i u kompromisu proti byznysu se splacenými úvěry. Důchodová novela s přidáním pro seniory nad 80 let a pro pracující důchodce musí na první čtení počkat do další schůze.
