Poslanecká sněmovna ve čtvrtek 24. září nejprve na mimořádné schůzi otevřela koaliční návrh na zmrazení platů politiků na pět let, pak pokračovala v přerušené schůzi a do výborů poslala novelu důchodového pojištění s vyšším důchodem pro nejstarší a pracující seniory, lepší penzíko s nižšími poplatky, nový trestný čin za tajné podání drogy do pití a novelu zákona o účetnictví. U důchodové novely, penzijního spoření i účetnictví koalice prosadila zkrácení lhůty ve výborech na 30 dní, aby změny mohly platit od ledna 2027.
Zmrazení platů politiků na pět let
Mimořádnou 32. schůzi svolal předseda Sněmovny na žádost 85 poslanců a měla jediný bod: návrh poslanců Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky na změnu zákona o platech představitelů státní moci. Pořad schůze Sněmovna schválila poměrem 70 hlasů proti 43. Opozice dopoledne s přednostním právem kritizovala, že schůze připadla na čtvrtek, kdy se obvykle konají interpelace.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura poděkoval koaličním partnerům za společnou podporu. Zmrazení platů je podle něj součástí koaličních dohod a SPD ho prosazuje dlouhodobě, v minulých volebních obdobích o jeho návrhu Sněmovna hlasovala pětkrát a pokaždé ho zamítla. Odměňování politiků podle Okamury nesmí být odtržené od ekonomické reality země, kterou spravují. Jen ve Sněmovně přinese zmrazení v příštím roce úsporu téměř 17 milionů korun, se Senátem zhruba 25 milionů. „Měli bychom šetřit primárně sami na sobě a jít příkladem občanům,“ řekl. Minulé vládě vyčetl, že si politici za jejího působení platy zvýšili dvakrát.
Návrh počítá s platovou základnou z loňského roku, a proto chtěla koalice zákon schválit hned v prvním čtení. Tím by se platy politiků podle Okamury vrátily na loňskou úroveň, veto opozice naopak podle něj znamená jejich zvýšení. Zpravodaj Patrik Pařil upřesnil, že návrh zmrazuje platovou základnu představitelů státu na pět let na úrovni roku 2025. Platy soudců a zprostředkovaně i státních zástupců se netýká, protože podobné řešení Ústavní soud v minulosti shledal protiústavním.
Čtyři opoziční kluby (STAN, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) zrychlené projednání vetovaly. Jako věcný argument zaznělo, že po skončení zmrazení platy skokově vzrostou, jak se to podle opozice stalo už dříve. Sněmovna návrh přikázala rozpočtovému výboru (102 hlasů pro) a také ústavněprávnímu výboru (98 pro). Jak funguje zrychlené projednání a zkracování lhůt, vysvětluje příloha o cestě zákona Sněmovnou.
Kvóty ve vedení firem jen v nutném minimu
Po skončení mimořádné schůze Sněmovna pokračovala ve 31. schůzi. Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá jménem klubů ANO, SPD a Motoristů prosadila, aby se jednalo i hlasovalo po 19. i po 21. hodině (60 hlasů pro, 30 proti).
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ve druhém čtení představil novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která převádí do českého práva evropskou směrnici o vyváženém zastoupení žen a mužů ve vedení kótovaných společností. Opakovaně zdůraznil, že jde o transpozici minimální. Firmy si zvolí jeden ze dvou cílů: nejméně 40 procent méně zastoupeného pohlaví v dozorčí radě, nebo nejméně 33 procent ve všech vedoucích orgánech dohromady. Pokud cíl nesplní, musí zavést jasný, neutrální a transparentní postup výběru kandidátů. Povinnost se týká jen výběru, do samotné volby zákon nezasahuje.
Lhůta pro transpozici vypršela 28. prosince 2024, tedy rok před nástupem současné vlády, a Česku hrozí žaloba u Soudního dvora EU. Tejc otevřeně řekl, že ukládat firmám, jak má být zastoupeno které pohlaví, by podle něj úkolem zákonodárce být nemělo. Vláda proto udělala jen povinné minimum, aby se úprava dotkla jen několika firem, z nichž řada podmínky splňuje už dnes. Koaliční poslanec Hendrych připomněl, že za minulé vlády návrh došel až do třetího čtení a tehdejší koalice ho schválit mohla. Podle jeho údajů hrozí pokuta 41 milionů korun. V podrobné rozpravě zazněly dva pozměňovací návrhy: přechodné ustanovení, aby nová pravidla nezasáhla do už zahájených výběrových řízení, a upřesnění, že pravidla se týkají jen dozorčí rady a představenstva. Druhé čtení tím skončilo.
Juchelka: práce v důchodu se má znovu propsat do důchodu
Novela zákona o důchodovém pojištění zavádí věkově podmíněné zvýšení důchodu o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisíc korun ve sto letech. Pracujícím důchodcům se má procentní výměra zvyšovat o 1,5 procenta za každý rok práce. Opozice v rozpravě namítala, že peníze by víc pomohly v kapacitách sociálních služeb, a část poslanců navrhla návrh zamítnout.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka odpověděl, že potřeba je obojí. Když seniorům vzroste příjem, nepadají do jiných sociálních systémů. Připomněl, že výdaje na příspěvek na bydlení stouply mezi lety 2022 a 2023 o 120 procent, z 8,5 na 17,8 miliardy korun, a lidé v systému zůstali i po zavedení superdávky, na kterou stát dnes vyplácí 36 miliard. Pobytové služby si senioři platí z důchodu a 15 procent, které jim musí zůstat, se podle ministra v minulém volebním období podařilo uhájit proti tehdejší koalici.
Zvyšování důchodu za práci podle Juchelky minulá vláda zrušila: Česká správa sociálního zabezpečení důchod vyměří a ten zůstane fixní, i když člověk dál pracuje. Kdo má nízký důchod, nic si k němu nepřipracuje a později může skončit na superdávce. Sleva 6,5 procenta na pojistném lidem zůstává, systémové opatření to ale podle ministra není. Termín návrhu podle něj neurčují volby, ale kalendář: o valorizaci se rozhoduje vždy kolem 21. září, kdy jsou známa čísla Českého statistického úřadu. Nejstarší senioři mají víc zdravotních potíží a terénní služby si hradí sami, věková valorizace jim na ně má dát víc peněz.
Jednorázový příspěvek dva tisíce korun pro důchodce vláda vloží do novely jako pozměňovací návrh ve druhém čtení. Juchelka zároveň navrhl zkrátit lhůtu pro výbory na 30 dní, protože zákon má platit od 1. ledna 2027. Mezi dlouhodobé kroky počítá i lepší penzíko ministryně financí.
Registr sociálních služeb a nový zákon do konce volebního období
Centrální registr sociálních služeb má být hotový do konce volebního období a ministerstvo o jeho naprogramování jedná s dalšími institucemi. Komise pro nový zákon o sociálních službách zasedne v září, jmenovací dekrety jsou podepsané. Teze zákona mají být hotové do konce roku, paragrafové znění příští rok a ministerstvo ho chce projednat napříč politickým spektrem. Peníze z evropského období 2028 až 2034 mají jít na nové kapacity terénních i pobytových služeb a na odlehčovací služby pro neformálně pečující.
Na výtku, že chybějí lůžka v pobytových službách, Juchelka odpověděl, že je vláda za devět měsíců postavit nemohla a měla je vybudovat minulá vláda, která na to měla čtyři roky. Ostravskou službu Mikasa pro klienty s těžkou poruchou autistického spektra minulý týden Moravskoslezský kraj sanoval ze sta procent.
Návrh na zamítnutí Sněmovna odmítla (33 hlasů pro, 69 proti). Novelu přikázala výboru pro sociální politiku a lhůtu zkrátila na 30 dní (71 pro, 34 proti).
Lepší penzíko: dvojnásobná státní podpora pro mladé
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová v prvním čtení představila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření nazvanou lepší penzíko. Podle ní jde o největší zlepšení třetího pilíře v historii Česka. Lidé mají začít spořit co nejdřív, „nejlépe od kolébky“, v mladém a středním věku nemají investovat zbytečně konzervativně a menší část jejich peněz má končit u penzijních společností.
Nezletilým bude stát vyplácet státní podporu už od vkladu sto korun měsíčně. Všem klientům do 30. narozenin se podpora zdvojnásobí až na 680 korun měsíčně. Kdo spoří aspoň deset let, bude si moci do 36. narozenin jednou vybrat třetinu úspor na cokoli, třeba na studium, cestování nebo vybavení bydlení. Právě vázanost peněz do 60 let podle ministryně mladé lidi od penzijního spoření nejvíc odrazuje.
Výchozí volbou se stane strategie životního cyklu: v mladém věku se peníze investují dynamicky, hlavně do akcií, a s blížícím se důchodem se automaticky přesouvají do konzervativnějších dluhopisových investic. Odpadne investiční dotazník, klient si ale dál může zvolit vlastní strategii. Zastaralé transformované fondy z doby před rokem 2013, ve kterých je stále téměř polovina účastníků, skončí na konci roku 2036. Kvůli povinnosti nekončit rok ve ztrátě investují extrémně konzervativně a často nepřekonají ani inflaci. Schillerová lidem doporučila na rok 2036 nečekat a bezplatně přejít do účastnických fondů.
Poplatky penzijních společností klesnou na půl procenta
Klíčovou a v připomínkovém řízení jedinou spornou částí je snížení poplatků. Dnes se správa pohybuje od 0,4 do 2,5 procenta a poplatek za zhodnocení od 10 do 25 procent, v průměru si penzijní společnosti účtují zhruba 2 procenta z majetku klienta, což je podle ministryně jeden z nejvyšších poplatků v OECD. Při dlouhodobém spoření tak až polovina úspor končí u penzijních společností. Vláda na návrh ministryně jednomyslně rozhodla výkonnostní poplatek zrušit a poplatek za správu sjednotit na nejvýš 0,5 procenta. Výjimkou zůstane alternativní fond pro odvážnější investory s dosavadními poplatky 2,5 procenta a 25 procent ze zhodnocení.
Stát do penzijního spoření ročně vkládá 18 miliard korun: 5,8 miliardy v přímých příspěvcích, miliardu v daňové podpoře vkladů a 11,2 miliardy v daňovém zvýhodnění a úlevě na pojistném u příspěvků zaměstnavatelů. Ziskovost penzijních společností přitom za posledních deset let dosahovala v průměru 52 procent před zdaněním, v posledních třech letech přes 60 procent. Fondy klientům podle ministryně vydělaly nominálně jen asi 1,5 procenta ročně, nejméně v OECD, reálně po inflaci minus 2,7 procenta. „Tyto výsledky pokládám za nehorázné a nepřijatelné,“ řekla. Bez snížení stropů by zisk sektoru podle projekcí vzrostl z dnešních 8,4 miliardy za deset let na 54 miliard korun ročně.
Česká národní banka v připomínkovém řízení uvedla, že navržené změny podle jejích analýz neohrozí finanční stabilitu sektoru. Státní rozpočet bude novela stát v roce 2028 zhruba 1,1 miliardy korun, při nejsilnější reakci klientů až 1,6 miliardy. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027.
Nacher: poplatky jsou moje srdeční záležitost
Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher ocenil, že ministerstvo vede debatu otevřeně a v otázce poplatků odvážně. Na vysoké bankovní poplatky, vyšší než v zemích mateřských společností, upozorňoval od roku 2005 a u penzijních fondů podle něj poplatky za 20 či 30 let spolknou statisíce. Kvituje vyšší podporu mladých: státní příspěvek bude tvořit 40 místo 20 procent vkladu. U výběru třetiny úspor do 36 let by byl přísnější než ministerstvo a spojil by ho třeba s investicí do nemovitosti. Za rozumné považuje desetiletý doběh transformovaných fondů i strategii životního cyklu. Češi jsou podle něj konzervativní národ a po čtyřiceti letech komunismu chtějí mít něco, na co si mohou sáhnout.
Do debaty mezi prvním a druhým čtením Nacher přinesl dvě otázky: zda příspěvek zaměstnavatele nepojmout jako automatickou účast, ze které by se zaměstnanec musel sám odhlásit, a jak zařídit, aby při nižších poplatcích peníze zůstaly v české ekonomice a nemířily hlavně do amerických fondů.
Opozice novelu v zásadě podpořila a zamítnutí nenavrhla. Věcné výhrady měla k jednotnému stropu poplatků, který podle ní může ohrozit menší penzijní společnosti a oslabit konkurenci, a k úplnému zrušení výkonnostní odměny. Navrhovala také automatické zapojení zaměstnavatelů a víc investic v Česku.
Schillerová návrh na zkrácení lhůty nestáhne
Schillerová v rozpravě poděkovala napříč politickým spektrem, všichni jsou podle ní „na jedné lodi“. Nic nového ale podle ní nezaznělo, všemi návrhy se ministerstvo zabývalo v připomínkovém řízení. Jednání se zástupci penzijních společností podle ní vždy skončila u požadavku na vyšší poplatky, ať se šlo kteroukoli cestou. Do Česka mohou fondy investovat přes alternativní fond, kde vláda poplatky ponechala, podle zkušenosti ministryně se to ale moc neděje.
Opozice ji několikrát žádala, aby stáhla návrh na zkrácení lhůty. Ministryně odmítla: občané se ptají, kdy změny začnou platit, a debatovat se může na rozpočtovém výboru bez časového omezení, kam přizve i experty z Akademie věd. Hlasování se kvůli nedostatečnému počtu přihlášených poslanců odložilo a po přestávkách na poradu klubů Sněmovna novelu jednomyslně přikázala rozpočtovému výboru (97 hlasů) a také hospodářskému výboru (96 pro). Sociálnímu výboru ji nepřikázala a lhůtu zkrátila na 30 dní (68 pro, 29 proti).
Za tajné podání drogy do pití až deset let
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný uvedl návrh, který předložil spolu s premiérem Andrejem Babišem, předsedkyní klubu ANO Taťánou Malou a předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou. Popsal mladou ženu, která na plese nebo vesnické zábavě na chvíli odloží skleničku a ráno si nic nepamatuje, protože jí někdo do pití přimíchal drogu. Zkušenost s takzvaným drink spikingem má podle průzkumu, který loni zazněl na Úřadu vlády, až třetina mladých lidí.
Samotné tajné přimíchání drogy dnes samostatným trestným činem není. Pachatele lze potrestat jen tehdy, když se prokáže následek, například znásilnění, okradení nebo újma na zdraví, oběť si ale často nic nepamatuje. Návrh proto zavádí nový trestný čin omezování svobody rozhodování. Spáchá ho ten, kdo jinému neoprávněně podá návykovou látku bez jeho vědomí nebo proti jeho vůli, případně zneužije jeho bezbrannosti, a tím ho skutečně ovlivní. Nezáleží na tom, zda jde o pití, jídlo nebo injekci, ani na druhu látky.
Základní sazba je až rok vězení, až tři roky, pokud chtěl pachatel usnadnit jiný trestný čin nebo jednal s další osobou, dva až osm let při těžké újmě na zdraví a tři až deset let, pokud oběť zemře. Do drogových paragrafů se výslovně doplňuje, že trestné je drogu jinému i podat, jak už dnes vykládá Nejvyšší soud. Lékař, který léčí podle pravidel, ani rodič, který dítěti dá lék proti nevolnosti, trestný čin nespáchají. Policie už nebude muset prokazovat, co pachatel zamýšlel dál. Spojené království zavedlo samostatný trestný čin letos, vláda vydala souhlasné stanovisko a návrh nemá dopad na rozpočet. „Spiking není žert, ale trestný čin,“ shrnul Šťastný.
Návrh podpořili poslanci napříč Sněmovnou. Taťána Malá v závěrečném slově požádala o osvětu, protože drink spiking podle ní není jen problém městských barů a diskoték, ale v poslední době i venkovských zábav. Sněmovna návrh přikázala ústavněprávnímu výboru (78 pro, nikdo proti).
Méně firem bude muset psát zprávy o udržitelnosti
Na závěr dne Schillerová uvedla novelu zákona o účetnictví a zákona o auditorech, která převádí do českého práva evropské předpisy. Okruh firem, které musí vypracovat zprávu o udržitelnosti, se díky vyššímu kritériu ročního obratu zúží na ty největší. Podniky nebudou muset uvádět citlivé obchodní informace a firmy v dodavatelském řetězci s méně než tisícem zaměstnanců budou muset poskytovat méně údajů. Ministryně připomněla své přirovnání k hmyzím hotelům, které si firmy musely kupovat, aby splnily nesmyslné administrativní povinnosti uložené Evropskou unií. Česko podle ní v Radě EU dlouhodobě prosazovalo snížení regulatorní zátěže a mimo jiné i díky tomu se přístup EU změnil.
Od 1. ledna 2027 se také zvyšuje hranice pro odpisování nehmotného a hmotného majetku na 100 tisíc korun, což sníží administrativu hlavně obcím. Zjednoduší se registrace auditorů ze třetích zemí a poplatek Komoře auditorů bude odpovídat jejím skutečným nákladům. Dopad na veřejné rozpočty novela nemá. Protože u transpozice podle ministryně „hoří koudel“, navrhla zkrátit lhůtu na 30 dní. Zpravodaj Patrik Pařil zdůraznil, že hlavní změnou je výrazné zúžení okruhu administrativně zatížených podniků. Sněmovna novelu přikázala rozpočtovému výboru (75 pro, nikdo proti) a lhůtu zkrátila (62 pro, 15 proti).
Závěr
Koalice dostala do výborů všechny své návrhy dne. Zmrazení platů politiků na pět let neprošlo zrychleně kvůli vetu opozice a projednají ho rozpočtový a ústavněprávní výbor. Novela důchodového pojištění s věkovou valorizací, lepší penzíko s poplatky nejvýš 0,5 procenta i novela zákona o účetnictví mají zkrácenou lhůtu, aby mohly platit od ledna 2027. Nový trestný čin za tajné podání drogy podpořili poslanci napříč Sněmovnou.
