Dvanáctého června 2024 projednávala Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi korespondenční volbu. Do rozpravy vstoupil předseda tehdy opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, k avizovanému bodu se ale dostal až v poslední třetině svého vystoupení. Nejdřív si vzal na paškál rozhovor, který téhož dne vyšel na serveru iDNES.cz — povolební bilanci premiéra Petra Fialy.
Tón zvolil ostrý od první minuty: premiéra označil za patologického lháře, zpochybnil jeho duševní kondici a doporučil mu odpočinek. Následovalo bezmála půlhodinové předčítání titulků s vlastním komentářem a hlavně sada čísel z eurovoleb, na kterých chtěl ukázat, že premiérův výklad výsledku neobstojí.
Spor o větu „opozice neposílila“
Premiér v rozhovoru počítal mandáty: strany zastoupené ve vládě jich podle něj získaly devět, opoziční osm, a proto nešlo o posílení opozice. Babiš proti tomu postavil hlasy. Účast v roce 2024 byla podle jeho čísel o víc než šest set tisíc voličů vyšší než v roce 2019, z těchto nových hlasů koalice podle něj nezískala ani jeden a proti roku 2019 dokonce ztratila zhruba dvacet tisíc hlasů, zatímco opoziční strany si dohromady připsaly přes 650 tisíc hlasů navíc. U vlastního hnutí uvedl přírůstek 273 815 hlasů.
Oficiální výsledky obě početní perspektivy potvrzují. ANO získalo 776 158 hlasů (26,14 procenta) a sedm mandátů, koalice SPOLU 661 250 hlasů (22,27 procenta) a šest mandátů, volební účast dosáhla rekordních 36,45 procenta. Spor tedy nebyl o čísla, ale o měřítko: jestli se výsledek čte podle rozdělení mandátů mezi tábory, nebo podle pohybu absolutních hlasů mezi dvěma volbami.
Motoristé jako „ODS revival“
Druhým sporným bodem rozhovoru byl úspěch Filipa Turka. Premiér odmítl, že by šlo o oživení ODS: žádný překryv s vlastní stranou nevidí a ani analýzy, které má k dispozici, podle něj neukazují odchod voličů ODS k Motoristům. Babiš tvrdil opak — Motoristé jsou podle něj tou původní konzervativní stranou, kterou zakládal Václav Klaus, a jejich šéf Petr Macinka na rozdíl od současného vedení ODS Klause nikdy neopustil.
Na to navázal osobní účet: profesora, kterého ODS po propadáku ve volbách 2013 povolala do čela ve snaze stranu zachránit, popsal jako jejího hrobaře — zbyla prý jen značka Spolu. Jedno tvrzení z této pasáže ale oficiálním výsledkům neodpovídá — Babiš premiérovi vytýkal, že má v Evropském parlamentu stejné dva mandáty jako Motoristé. Ve skutečnosti ODS získala v rámci koalice SPOLU tři z jejích šesti mandátů, koalice Přísahy a Motoristů dva.
„Nejlepší průzkum jsou volby“
Redaktoři se premiéra ptali, jak chce zvednout důvěru ve vládu, když jí podle výzkumu CVVM věřila jen pětina lidí. Odpověď zněla, že nejlepší průzkum jsou volby, a výsledek eurovoleb premiér popsal sportovní metaforou o postupu do finále, které se nepodařilo vyhrát. Babiš na to reagoval posměchem: vláda podle něj vydává porážku za úspěch a odpověď „nejlepší průzkum jsou volby“ zní obzvlášť podivně pár dní po volbách, které dopadly, jak dopadly.
Neušla mu ani premiérova věta, že výsledek bude potřeba analyzovat s odstupem a že to je práce pro politology, ne pro něj. Fiala je politologem povoláním, což mu v rozhovoru připomněl i sám redaktor.
Zahradil ve štábu vítězů
Volební noc přinesla obrázek, který se v ODS rozebíral ještě dlouho potom: do štábu Přísahy a Motoristů dorazil pogratulovat končící europoslanec ODS Jan Zahradil a Turkovi přišel poblahopřát i Václav Klaus. Zahradil pak veřejně mluvil o programové blízkosti Motoristů a europoslance ODS Alexandra Vondry — oba podle něj říkají totéž, jen jinými slovy.
Premiér v rozhovoru přiznal, že tomu nerozumí a spíš by čekal, že Zahradil stráví večer ve štábu Spolu. Zároveň trval na tom, že nevyhráli Motoristé, ale Přísaha Roberta Šlachty se svým kandidátem Filipem Turkem. Babiš mu na to odpověděl, že stačilo poslouchat, co Zahradil říkal na sněmu vlastní strany o jejím směřování.
Platy učitelů a bydlení ministra školství
Z rozhovoru vytáhl Babiš i větu, že učitelé mají nárok na 130 procent průměrné mzdy a taky je dostávají. Označil ji za lež a proti ní postavil platy provozních zaměstnanců škol — kuchařek v pražské škole s 18 500 korunami měsíčně. Právě kvůli nim se ve školství stávkovalo; zákonná garance 130 procent průměrné mzdy se přitom týká pedagogů, ne kuchařek a školníků, takže obě tvrzení mohou platit vedle sebe a míjejí se.
Ostřejší byl druhý argument: proti platu kuchařky postavil náhradu na bydlení, kterou stát platil tehdejšímu ministru školství Mikuláši Bekovi. Babiš mluvil o 55 tisících; podle zveřejněných údajů šlo o 57 105 korun měsíčně za pražský byt, tedy o nejdražší služební bydlení tehdejší vlády, které kritizovaly i učitelské organizace.
Kauza řeporyjského starosty a dvojí metr
Samostatnou kapitolou byl komunální politik ODS Pavel Novotný. Babiš mu přičítal výroky o tom, že Miloš Zeman i on sám mají zemřít, obvinil ho ze zneužívání svého syna a dodal, že v hnutí ANO by takový člověk nezůstal ani vteřinu.
Kritika uvnitř ODS skutečně zazněla. Místopředseda strany Zbyněk Stanjura v květnu 2024 uvedl, že by uvítal, kdyby Novotný odešel sám, poslanec Marek Benda mluvil o překročení hranic, které se v politice překračovat nemají, a premiér pro CNN Prima News označil výroky za nepřijatelné s tím, že se jimi vedení bude zabývat. Spouštěčem byl Novotného příspěvek o vážně nemocné dceři známého hudebníka. O vyloučení se nakonec nehlasovalo a Novotný ve straně zůstal — a přesně na to Babiš mířil, když mluvil o dvojím metru a připomínal, že útoky na jeho vlastní děti podobné rozhořčení nevyvolaly.
Korespondenční volba a podezření vůči ambasádám
Až v závěru se Babiš dostal k bodu, kvůli kterému se schůze sešla. Korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí označil za další projekt, jak se koalice udrží u moci, a tvrdil, že tehdejší ministr zahraničí Jan Lipavský objíždí velvyslanectví, jejichž personál pak krajanům „správně vysvětlí“, jak mají volit. Žádný doklad pro to nenabídl — šlo o podezření, ne o doložené tvrzení, a stálo vedle jeho vlastní výtky, že vláda o volebních pravidlech rozhoduje bez ohledu na opozici.
Sněmovna novelu schválila devět dní po tomto vystoupení, 21. června 2024, a vyšla ve Sbírce jako zákon č. 268/2024 Sb.; celou dráhu návrhu od prvního čtení po vyhlášení popisuje přehled, jak vzniká zákon. Korespondenčně se poprvé volilo ve sněmovních volbách v říjnu 2025. K hlasování ze zahraničí se zaregistrovalo zhruba 27 500 voličů, z toho asi 11 000 si vyžádalo korespondenční dokumenty — výrazně méně, než odhady předpokládaly.
Poplatky a „korupce médií“
Chystané zvýšení koncesionářských poplatků Babiš označil za korupci médií a odmítl platit víc jen kvůli tomu, že má někdo doma připojení k internetu. Kritizoval i předvolební debatu, ve které podle něj proti Karlu Havlíčkovi stáli tři zástupci jedné koalice, a vyzval diváky, aby se na veřejnoprávní televizi nedívali.
Novela nakonec prošla. Od 1. května 2025 vzrostl televizní poplatek na 150 korun a rozhlasový na 55 korun a poplatníkem se stal i majitel zařízení připojeného k internetu, tedy mobilu, tabletu nebo notebooku. Šlo o první zvýšení televizního poplatku od roku 2008.
„Nějaký ruský útok“
Poslední téma bylo bezpečnostní. Na vládní varování před ruskými aktivitami Babiš odpověděl výzvou, ať tedy vláda koná, a odkázal na vlastní bilanci: po odhalení ruské stopy ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích muselo v roce 2021 opustit Česko osmnáct pracovníků ruské ambasády označených za důstojníky tajných služeb a v návaznosti na to dalších třiašedesát, po otravě Sergeje Skripala v roce 2018 tři diplomaté.
Zároveň naznačil, že varování slouží hlavně k odvedení pozornosti od neúspěchů vlády, a žádal vysvětlení, o jaký útok vlastně jde. Nálepkování o vítězství populistů a extremistů podle něj lidi jen odvádí od médií, kterým přestali věřit.
Co ze sporu zbylo
Otázka, kdo v této výměně lhal, má dvě různé odpovědi. Ve výkladu eurovoleb lhal formálně vzato nikdo — premiérovo počítání mandátů i Babišovo počítání hlasů odpovídá oficiálním výsledkům, každé ale vypráví jiný příběh o tomtéž dni. Jedno konkrétní tvrzení naopak neobstálo: ODS měla v Evropském parlamentu tři mandáty, ne dva.
Zbytek rozhodly volby, na které se premiér tehdy odvolával. V říjnu 2025 vyhrálo sněmovní volby ANO, Andrej Babiš je od prosince 2025 předsedou vlády a Petr Fiala usedl do lavice řadového opozičního poslance; v čele ODS ho po lednovém kongresu 2026 vystřídal Martin Kupka. Filip Turek europoslancem není, od ledna 2026 působí jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, a šéf Motoristů Petr Macinka se stal vicepremiérem a ministrem zahraničí. Věta o tom, že nejlepší průzkum jsou volby, se tak nakonec potvrdila — jen v neprospěch toho, kdo ji vyslovil.
