Středeční jednací den 31. schůze Poslanecké sněmovny (23. září 2026) patřil podle jednacího řádu třetím čtením. Poslanci schválili čtyři vládní zákony: konec automatického zdražování dálniční známky, novelu zákona o silničním provozu, díky které si obce budou moci zavést zkoušky pro taxikáře, a dvojici zákonů, která má zlevnit výstavbu vysokorychlostních sítí. Ve druhém čtení pak prošla koaliční novela o trestnosti neplacení výživného, mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce a zpřísnění trestů za týrání zvířat.
Hned ráno prosadila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá jménem klubů ANO, SPD a Motoristů návrh, aby Sněmovna ten den jednala a hlasovala i po 19. a 21. hodině. Pro bylo 76 poslanců, proti 41. Dopoledne pak zabrala vystoupení předsedů opozičních klubů s přednostním právem, kteří mimo jiné kritizovali svolávání mimořádných schůzí, na jejichž pořad nelze přidávat nové body.
Dálniční známka přestane každý rok automaticky zdražovat
Vládní novelu zákona o pozemních komunikacích (sněmovní tisk 246) uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik. Ruší valorizační mechanismus, podle kterého se cena časového poplatku každý rok sama zvedala podle inflace a rozsahu zpoplatněné sítě. Sazby se nově zapíšou přímo do zákona ve stávající výši. „Po výši časového poplatku tak rozhoduje automat, který logicky nemůže zohlednit širší sociální a ekonomické dopady,“ popsal ministr dosavadní stav. Za posledních pět let podle něj roční dálniční známka podražila o 71 %, zatímco mýto pro nejběžnější kategorii kamionů jen o 19 %.
Každá budoucí vláda bude smět cenu zvednout, bude to ale muset obhájit v odborné a politické debatě. „Nikdo se nebude moci schovávat za automaty a vymlouvat se na automatické vzorečky,“ dodal Bednárik. Na konci rozpravy zopakoval, že nechce, aby lidé platili za roční kupon víc než 2 570 Kč, a že výpadek chce dorovnat mýtem z těžkých nákladních vozidel, z nichž je víc než polovina zahraničních a která nejvíc ničí dálnice a silnice první třídy.
Novela navíc mění jednodenní známku: nově bude platit 24 hodin od zakoupení, ne jen do půlnoci. Tento pozměňovací návrh hospodářského výboru ministerstvo podpořilo; změnu původně zvedli senátoři. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) v rozpravě prohlásil, že koalice „nebude zvyšovat cenu dálniční známky od příštího roku“ a chce lidem nechat víc peněz v peněženkách. Opozice namítala, že chybějící příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury bude muset dorovnat státní rozpočet, takže na dálnice přispějí i ti, kdo po nich nejezdí.
Sněmovna nejdřív přijala úpravu jednodenní známky (128 hlasů pro, nikdo proti) a zamítla návrh, aby kraje dostávaly 6 % výnosu spotřební daně z minerálních olejů. Zákon jako celek pak prošel poměrem 84 : 64.
Obce budou moci zkoušet taxikáře
Novela zákona o silničním provozu (sněmovní tisk 83) je v jádru technická: převádí do českého práva evropskou směrnici o inteligentních dopravních systémech. Stát musí zpřístupnit v jednotném strojově čitelném formátu 27 kategorií dopravních dat. Informace o provozu, dopravním značení a parkovištích bude poskytovat systém Ředitelství silnic a dálnic, data o zastávkách, nádražích, přístavech a letištích systém ministerstva dopravy.
Nejvíc debaty ale vyvolal pozměňovací návrh poslanců ANO Patrika Nachera a Roberta Králíčka. Obce si podle něj budou moci obecně závaznou vyhláškou zavést zkoušku pro řidiče taxislužby, v níž se ověří mimo jiné znalost českého jazyka a místopisu. Ministr Bednárik s ním souhlasil. Nacher, první místopředseda Sněmovny, v rozpravě odmítl, že by šlo o regulaci trhu: „My dáváme možnost a zmocnění obcím, aby si to oni rozhodli.“ Připomněl, že řidiči kamionů mají povinné přestávky a restaurace hygienické předpisy, a taxislužba má mít podle něj také aspoň elementární pravidla. Řidič podle něj přebírá odpovědnost za zdraví cestujících i ostatních v provozu a měl by znát páteřní trasy města, ne jen slepě sledovat navigaci.
Odpůrci z opozice připomínali, že místopisné zkoušky se rušily v letech 2019 až 2020, a varovali, že nová pravidla omezí konkurenci platforem a taxíky ve velkých městech zdraží. Návrh přesto prošel poměrem 92 : 50, čímž se stal nehlasovatelným podobný návrh pirátského poslance.
Ministr naopak nesouhlasil se dvěma návrhy, které podpořil klub STAN: s limitem 40 tun pro jízdní soupravy přímo v zákoně a s ochranným pásmem pro reklamní zařízení v zastavěném území obcí. Hmotnostní limity podle Bednárika patří do vyhlášky a silnice ničí spíš zatížení na nápravu než celková hmotnost soupravy. Nižší limit by podle něj znamenal víc žádostí o povolení nadměrné přepravy a víc kamionů na silnicích, podle ministra až o pětinu. Ministerstvo chce raději vynucovat stávající limity přes loni zřízenou inspekci silniční dopravy. Oba návrhy Sněmovna zamítla, schválila naopak posun účinnosti na 31. prosince 2026. Celý zákon prošel poměrem 92 : 40.
Levnější výstavba rychlého internetu a kratší uchovávání dat
Dvojici zákonů o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou (sněmovní tisky 55 a 56) předložil místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Protože byl omluven, zastoupil ho u stolku navrhovatelů ministr dopravy, který poděkoval za konstruktivní přístup během projednávání a se všemi pozměňovacími návrhy souhlasil.
Poslanci schválili úpravy, které mají zrychlit povolování a sladit výstavbu sítí s dalšími stavbami: koordinaci stavebních prací a dělení nákladů mezi stavebníky, fikci rozhodnutí stavebního úřadu, soulad s evropským nařízením o gigabitové infrastruktuře, zpřesnění pravidel pro umísťování sítí a přesnější evidenci kritické infrastruktury v digitálních technických mapách včetně sankce za nesprávné údaje. Součástí je i změna z dílny zpravodaje hospodářského výboru Marka Nováka: kratší lhůta, po kterou operátoři uchovávají provozní a lokalizační údaje o komunikaci. Podle rozpravy klesá ze šesti na čtyři měsíce.
Piráti zkrácení vítali, podle nich ale přetrvává plošné uchovávání údajů o všech uživatelích. Novák odpověděl, že data neleží na jednom místě u státu, ukládají je operátoři a vyšetřovatel se k nim dostane jen s povolením; nad přístupem k nim navíc bdí sněmovní komise. Oba zákony prošly téměř jednomyslně, 148 hlasy ze 148, respektive 148 ze 149 přihlášených poslanců. Všechny čtyři schválené zákony teď míří do Senátu, jak předepisuje legislativní proces od návrhu po Sbírku.
Neplacení výživného má být znovu trestné i bez ohrožení dítěte
Odpoledne se Sněmovna vrátila k přerušenému druhému čtení poslanecké novely trestního zákoníku (sněmovní tisk 115), kterou předložili poslanci koalice v čele s Andrejem Babišem. Dnes je trestné neplacení výživného delší než čtyři měsíce, pokud tím povinný vystaví dítě nebezpečí nouze. Novela vrací trestnost i pro úmyslné neplacení bez tohoto nebezpečí.
Opozice namítala, že vězení peníze k dětem nedostane. Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá oponovala: „Ty děti nepřestanou jíst a růst a chodit na kroužky.“ A dodala: „My rozhodně nechceme víc vězňů, ale chceme víc odpovědných rodičů.“ Poslankyně ANO Helena Válková, která novelu obhajovala za navrhovatele, zdůraznila vedle prevence i odstrašující, generálně preventivní účinek trestu. Opozici vytkla, že trestnost v minulém období zrušila, aniž by měla připravené civilní nástroje, jak vymahatelnost výživného zlepšit.
Ministr spravedlnosti ocenil návrhy na civilní nástroje, například přednost běžného výživného při srážkách ze mzdy. Změny exekučního a daňového práva ale podle něj nepatří do pozměňovacího návrhu k trestnímu zákoníku a mají projít řádným připomínkovým řízením. Slíbil, že vlastní návrhy ministerstva představí ještě před třetím čtením.
Novela se během projednávání rozrostla o další témata. Válková po dohodě s ministrem spravedlnosti a vedením klubu načetla návrh vypustit z novely změnu zákona o obětech trestných činů. Ta by oběti základní podoby neplacení výživného vyjmula z povinného poskytování bezplatné odborné pomoci, a podle Válkové tak trochu odporovala myšlence ochrany dětí. Ke svému dřívějšímu návrhu zúžit v dětském certifikátu trestný čin těžkého ublížení na zdraví jen na případy, kdy bylo obětí dítě, se nepřihlásila. Malá k tomu uvedla, že ANO nebude dělat kompromisy v tom, co se v minulém období napříč politickým spektrem dohodlo, a že kdo těžce ublížil dospělému, nemá pracovat s dětmi.
Malá navíc předložila návrh, aby se u obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, znásilnění a sexuálního útoku spáchaných na dítěti nezapočítávala do promlčecí doby doba až do 35 let věku oběti. Oběti dětského sexuálního násilí podle ní často dokážou o činu promluvit až v dospělosti. Poslankyně Renata Vesecká navrhla nepromlčitelnost kvalifikované vraždy, dalších činů s možností výjimečného trestu, jimiž byla úmyslně způsobena smrt, a teroru. Druhé čtení skončilo, o návrzích se bude hlasovat ve třetím čtení.
Zdravotní pojištění: stát pošle 21, nebo 13 miliard?
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl ve druhém čtení novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (sněmovní tisk 235). Rezervy zdravotních pojišťoven jsou podle něj na historickém minimu, protože systém ještě doplácí na snížení vyměřovacího základu pro platbu za státní pojištěnce z roku 2022 a na opakovaně deficitní úhradové vyhlášky. Vláda proto navrhuje mimořádně zvýšit vyměřovací základ ze 16 206 Kč na 18 362 Kč od 1. ledna 2027, což znamená zhruba 21 miliard korun navíc. Dalších asi 3 miliardy mají pojišťovny ušetřit na provozu.
Vojtěch zdůraznil, že nejde jen o přilévání peněz. Úhradová vyhláška na příští rok je podle něj po letech vyrovnaná, dokonce mírně přebytková, a několik zákonů s cílem zefektivnit systém už je v připomínkovém řízení. Do budoucna by podle něj už nemělo být možné vydat deficitní úhradovou vyhlášku.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) ale jako poslanec předložil pozměňovací návrh, který základ snižuje na 17 540 Kč. Stát by tak přidal zhruba 13 miliard místo 21. Šťastný vysvětlil, že srpnová makroekonomická predikce ministerstva financí, podle které se sestavuje rozpočet, přišla až po předložení vládního návrhu a počítá s vyšším výběrem pojistného. „Je to návrh, který žádným způsobem nebere zdravotnictví peníze,“ řekl. Celkový objem systému podle něj zůstává rekordních 605 miliard korun, jen víc přinese výběr pojistného a méně státní rozpočet. Bez úpravy by byl schodek rozpočtu o osm miliard vyšší.
Vojtěch v závěrečném slově potvrdil, že těch 21 miliard do systému půjde i tak, jen poskládaných ze 13 miliard za státní pojištěnce a osmi miliard z vyššího výběru pojistného. Klíčové je podle něj číslo 605 miliard, na kterém se ministerstvo zdravotnictví shoduje s ministerstvem financí. Opozice se ptala, proč dva ministři jedné vlády předkládají odlišná čísla, a klub STAN žádal, aby ušetřených osm miliard snížilo schodek rozpočtu. Druhé čtení skončilo, zpravodaj navrhl zkrátit lhůtu do třetího čtení na 14 dní.
Vyšší tresty za týrání zvířat a nový trestný čin usmrcení psa nebo kočky
Večer otevřela Sněmovna druhé čtení další koaliční novely trestního zákoníku (sněmovní tisk 173). Za navrhovatele ji uvedla poslankyně ANO Jana Hanzlíková. U týrání osoby žijící ve společném obydlí a u týrání zvířete se dolní hranice trestní sazby zvedá ze šesti měsíců na jeden rok. U zanedbání péče o zvíře z nedbalosti roste horní hranice ze šesti měsíců na rok, u více zvířat ze dvou na tři roky.
Nejvíc diskutovaná je nová skutková podstata: kdo ze zavrženíhodné pohnutky usmrtí psa nebo kočku bez zákonného důvodu, tomu má hrozit jeden až tři roky vězení. Dnes je podle Hanzlíkové trestné jen týrání surovým nebo trýznivým způsobem, takže některá úmyslná usmrcení zůstávají mimo trestní právo. Na psy a kočky se novela zaměřuje proto, že jsou v Česku nejrozšířenějšími společníky člověka (zhruba dva miliony psů a půldruhého milionu koček) a nejčastěji se stávají terčem takového jednání. Rozšíření na všechna zvířata by podle ní po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti přineslo velké výkladové problémy.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura připomněl, že zpřísnění trestů za týrání zvířat je v programovém prohlášení vlády. Zákon by podle něj měl projít do konce roku, aby platil od příštího roku. „Já se na to prostě dívat nemůžu,“ řekl o videích, na nichž lidé zvířata týrají a ještě se tím chlubí, například když zavřou kočku do sušičky. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc připomněl, že vláda před 14 dny schválila priority trestní politiky a požádala státní zástupce, aby u závažné sexuálně motivované trestné činnosti a závažného týrání zvířat víc využívali odvolání a navrhovali přiměřené tresty. Ministerstvo podle něj také rozšiřuje povinné vzdělávání soudců v práci s oběťmi.
K opozičnímu návrhu zpravodaje Jiřího Pospíšila, aby nový trestný čin chránil místo psů a koček zvířata obecně, se Tejc stavěl zdrženlivě. Legitimní je podle něj debata například o koních, rozšíření na všechny obratlovce ale považuje za přehnané. Zeptal se, zda by pak policie měla zajišťovat stopy v bytě, kde byl násilnou smrtí nalezen křeček. Pospíšil oponoval, že pojem zvíře český právní řád běžně používá a zavrženíhodná pohnutka je v judikatuře dostatečně vymezená. Poslanci podali řadu dalších pozměňovacích návrhů. Za navrhovatele v závěrečném slově zaznělo poděkování za věcnou rozpravu i za podporu části opozice.
Závěr
Koalice za jediný den prosadila ve třetím čtení čtyři zákony, z nichž dva mají přímý dopad na řidiče: dálniční známka zůstane na současné ceně a jednodenní kupon bude platit celých 24 hodin, města dostanou nástroj na taxikáře. Tři další předlohy, tedy výživné, platba za státní pojištěnce a tresty za týrání zvířat, postoupily do třetího čtení. U zdravotnictví se přitom rozhodne mezi 21 a 13 miliardami ze státního rozpočtu, podle obou ministrů ale systém dostane celkem 605 miliard korun.
