Poslanecký klub hnutí ANO představil na tiskové konferenci balík šesti legislativních návrhů, které míří do nadcházejícího jednání Poslanecké sněmovny. Zákonodárci se zaměřují na šest klíčových oblastí: návrat trestnosti neplacení výživného, otevření vratek v penzijním spoření, snížení odvodů pro živnostníky, stabilizaci zdravotních pojišťoven, digitalizaci sociálních dávek a reformu financování veřejnoprávních médií.
Výživné: zpřísnění trestnosti
První zákon se vrací k trestnosti neplacení výživného. Fialova vláda v rámci velké novely trestního zákoníku platné od 1. ledna 2026 zúžila trestný čin zanedbání povinné výživy pouze na případy, kdy dochází k ohrožení závislé osoby v nouzi — čímž de facto vyřadila z trestní odpovědnosti velkou skupinu vědomých neplačičů. ANO navrhuje obnovit trestnost pro všechny, kdo se čtyři měsíce a déle vědomě vyhýbají plnění vyživovací povinnosti, přičemž horní hranice trestu je jeden rok odnětí svobody. Cílem novely je vyslat jasný signál, že ignorování alimentačních závazků vůči dětem má právní důsledky. Jako efektivnější alternativu k podmíněnému trestu zákon navrhuje i alternativní sankce — například omezení volnočasových aktivit pachatele.
Penzijní spoření: vrátky pro důchodce
Druhý zákon cílí na důchodce, kteří v minulosti uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a předčasně ji ukončili se ztrátou státních příspěvků nebo vlastních úložek. Novela navrhuje, aby mohli požádat o navrácení ztracených prostředků u své penzijní společnosti. Zároveň by všichni starobní důchodci, kteří mají smlouvu uzavřenou před koncem roku 2023, dostali právo ji kdykoliv bezesankčně vypovědět — bez ohledu na délku trvání smlouvy a bez ohledu na to, zda mají odspořeno zákonem stanovenou dobu. Celkové náklady na kompenzace se odhadují na zhruba 60 milionů korun. Novela pamatuje i na to, že penzijní společnosti by nesměly klientům během procesu ukončení smlouvy jednostranně měnit podmínky ani prodlužovat vázací dobu.
OSVČ: snížení pojistného ze 40 % na 35 %
Třetí zákon přináší úlevu živnostníkům. Namísto navýšení minimálního vyměřovacího základu na sociální pojistné na 40 % průměrné mzdy, které přinesla penzijní reforma předchozí vlády, navrhuje ANO zastropování na 35 %. V praxi to znamená, že měsíční zálohy klesají o přibližně 850 korun. Vzhledem k tomu, že zákon má zpětnou účinnost k 1. lednu 2026, bude živnostníkům, kteří v mezidobí zaplatili vyšší zálohy, přeplatek automaticky vrácen. Zákon zpřesňuje i podmínky pro ty, kteří podávají daňové přiznání, a usnadňuje přechod na nové zálohy bez nutnosti žádat úřady.
Zdravotní pojišťovny: přerozdělení rezerv VZP
Čtvrtý zákon řeší strukturální nerovnováhu v systému veřejného zdravotního pojištění. Menší zaměstnanecké pojišťovny se ocitly ve finanční tísni — mimo jiné proto, že pojištění uprchlíků z Ukrajiny generovalo výrazně vyšší příjmy pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) než pro ostatní. Navrhovaná poslanecká novela proto přesouvá přibližně 8 miliard korun z rezerv VZP k menším pojišťovnám tak, aby mohly hradit péči smluvním poskytovatelům i v nadcházejících letech. Opatření je prezentováno jako jednorázová stabilizace systému — zákon výslovně nepředpokládá, že by přesunuté prostředky pojišťovnám chyběly při zajišťování zdravotní péče pro jejich klienty.
Superdávka: digitalizace úřadů práce
Pátý zákon navazuje na připravovanou reformu sociálních dávek. Záměrem je zjednodušit administraci na úřadech práce, jejichž kapacity jsou podle předkladatelů vytíženy na hranici možností. Zavádění superdávky — tedy sloučení dosud oddělených dávek do jediné — je rozděleno do dvou paralelních zákonů. Jeden z nich byl do doby tiskové konference již podepsán a nabyl účinnosti. Druhý, projednávaný souběžně, byl v tuto chvíli v Senátu, přičemž zákonodárci deklarovali dohodu o jeho schválení.
Koncesionářský poplatek: příprava reformy
Šestý bod se týká systému financování veřejnoprávních médií. Zákon, jehož poslanecká verze rušila povinnost platit poplatek pro určité skupiny obyvatel, byl do doby tiskové konference ve fázi projednávání. Předkladatelé zdůraznili, že reforma veřejnoprávních médií a případná redefinice poplatku jsou komplexní otázky, které vyžadují i notifikaci ze strany Evropské unie. Mezitím probíhají analýzy dopadů na různé skupiny poplatníků — senioři nad určitý věk a osoby se zdravotním postižením jsou uváděni jako skupiny, které poplatek aktuálně neplatí a jejichž postavení nebude reformou dotčeno.
