Poslanecký klub hnutí ANO na tiskové konferenci před dalším jednacím týdnem Sněmovny ohlásil, že koalice tentokrát nebude navrhovat jednání ani hlasování po 19. a 21. hodině. Ministryně financí Alena Schillerová představila Lepší penzijko a k němu vyšší odpočet úroků z hypoték pro mladé, ministr školství se ohradil proti startu ruských hokejistů v Česku a místopředseda Sněmovny Patrik Nacher se vrátil ke sporu o financování veřejnoprávních médií.
Sněmovní týden: třicet bodů a konec v sedm večer
Předsedkyně poslaneckého klubu Taťána Malá oznámila, co už spolu s Patrikem Nacherem avizovala a co zaznělo i na politickém grémiu: koalice celý týden nebude navrhovat prodloužení jednání a hlasování po 19. ani po 21. hodině. Sněmovna si tak má vyzkoušet, kolik toho zvládne v čase, který jí určuje jednací řád. Malá sama bude načítat zhruba třicet bodů a je prý zvědavá, kolik se jich podaří projednat.
Na programu je dětský certifikát, který má zvýšit bezpečnost dětí. Je ve třetím čtení a panovala na něm široká shoda. Ve středu by měly přijít na řadu vyšší důchody pro pracující důchodce, tedy zvýšení penzí lidem, kteří po dosažení důchodového věku dál pracují. Dále Lepší penzijko a zákon o digitální ekonomice, který má zlepšit ochranu při nákupech na internetu.
V pátek Malá navrhne senátní návrh změny Ústavy, jenž má rozšířit kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejnoprávní média. Návrh je ve třetím čtení, po dohodě s Piráty ho ale koalice vrátí do druhého čtení, aby do něj mohla načíst pozměňovací návrh, který umožní kontrolovat i státní a polostátní firmy. Ve čtvrtek čekají poslance interpelace a novela školského zákona, která má omezit používání mobilů ve školách.
Lepší penzijko: poplatky na čtvrtinu
Ve druhém čtení by měla být vládní novela zákona o doplňkovém penzijním spoření, kterou veřejnost zná jako Lepší penzijko. Alena Schillerová ji označila za svou srdeční záležitost a vidí velmi slušnou šanci, že začne platit od 1. ledna 2027. Okamžitou a citelnou pomoc má podle ní znamenat pro čtyři miliony střadatelů ve třetím pilíři.
Novela má odstranit tři nevýhody současného systému: vysoké poplatky penzijním společnostem, nízké výnosy a příliš vysoký průměrný věk klientů. Průměrný Čech si díky ní za 35 let naspoří v dnešních cenách zhruba o milion korun víc – místo dnešních 600 000 korun asi 1 640 000 korun. Pokud by si úspory nechal vyplácet jako dvacetiletou rentu k státnímu důchodu, vzrostla by renta z 2 700 na 8 700 korun, tedy zhruba na trojnásobek.
Schillerová mluví o největší změně penzijního systému v novodobých dějinách země, připravené v těsné spolupráci s odborníky z Akademie věd a s odbornou komunitou. Ta podle ní stejně jako ministerstvo považovala za neudržitelné, aby poplatky ukusovaly až polovinu naspořené sumy, což je skoro nejvíc ze všech zemí OECD. Zákon poplatky snižuje na čtvrtinu současného stavu. Do systému má přivést víc peněz i lidí a ani samotné penzijní společnosti na něm podle ministryně zásadně neprodělají.
Patrik Nacher později doplnil, že s ministryní se domluvili na tempu: dobré nápady, které se netýkají poplatků, se mají řešit v pracovních skupinách a dalších novelách. Teď jde hlavně o to odolat tlaku, aby se poplatky postupně tu a tam zase zvyšovaly, až by se vrátily do dnešní podoby, která lidem v posledních desítkách let ujídá peníze. Spolu s větší motivací ke spoření pro mladé to podle něj posune třetí pilíř do úplně jiné dimenze.
Vyšší odpočet úroků z hypoték pro mladé
Součástí předlohy bude i pomoc mladým domácnostem s hypotékami, kterou ministryně avizovala začátkem října. Koalice ji načte jako pozměňovací návrh, protože má platit co nejdřív – už za zdaňovací období 2027, tedy s uplatněním v daňovém přiznání v roce 2028, i kdyby zákon nabyl účinnosti až v průběhu ledna.
Lidé do 36 let si budou moci odečíst víc zaplacených úroků. Vedle standardního odpočtu 150 000 korun, respektive 300 000 korun u starších smluv uzavřených do konce roku 2020, půjde uplatnit zvýšený limit – až o 50 000 korun ročně víc.
Schillerová to popsala jako další kamínek v mozaice pomoci domácnostem. Připomněla snížení odvodů živnostníkům, vrácení školkovného, slevy na studenta, zaměstnanecké benefity a snížení spotřební daně z nafty.
Mobily ve školách
Ministr školství doufá, že Sněmovna se tento týden dostane i k novele školského zákona, která přináší chytrou regulaci mobilních telefonů na českých školách. Školský výbor o ní debatoval zhruba před měsícem a půl. Ministr by rád otevřel debatu i na půdě Sněmovny včetně prostoru pro další pozměňovací návrhy, aby ochota opozice jednat nezůstala jen u proklamací. Na výboru podle něj návrh vnímala pozitivně i opozice.
Ruští hokejisté v Česku nemají co dělat
Ministr se vyjádřil i k rozhodnutí mezinárodní arbitráže, podle níž mohou ruští hokejisté a hokejistky startovat na mistrovství světa. Právo arbitráže takto rozhodnout nezpochybňuje, tvrzení, že politika se sportem nesouvisí, je ale podle něj zrovna u hokeje liché. Šéf Ruské hokejové federace Treťjak ve svém nominačním projevu přímo volal po jednotě ruského lidu, kterou má zajistit i hokej, a zmiňoval Vladimira Putina.
Propojení federace s ruskou politikou je tedy podle ministra zřejmé a ruští sportovci pod ruskou vlajkou a s ruskou hymnou nemají na českém území co dělat. Na ruské agresi na Ukrajině se nic nezměnilo. Stejně jako může rozhodnout arbitráž, je svébytným právem i povinností České republiky rozhodnout, kdo na její území vstoupí. Týká se to lednového mistrovství světa žen do 18 let v Ostravě a stanovisko Česka zůstává stejné.
Financování veřejnoprávních médií
Patrik Nacher znovu vyzval, aby se debata o financování veřejnoprávních médií vedla věcně. Změna způsobu financování podle něj nijak nemění možnosti politiků nebo vlády do médií zasahovat. Koncesionářské poplatky mohou zákonodárci zvýšit i snížit už dnes – a předchozí vláda je podle Nachera v rozporu se svými sliby zvýšila. Stejně tak se dá změnit výše koeficientu, ať už bude nastavený jakkoli. Legislativní proces je jedna k jedné stejný.
Představa, že by změnou financování získala vláda nebo nějaká většina vliv, je podle něj chiméra. Řada institucí, například soudy nebo policie, je placena přímo ze státního rozpočtu, a přesto zůstávají nezávislé. Jakákoli změna musí projít třemi čteními, Senátem a podpisem prezidenta. Nehrozí ani, že by média každý rok chodila na ministerstvo financí žadonit o peníze – to je podle Nachera úplně vyloučené a prosí, aby se tento argument opustil.
Definice veřejné služby z roku 1991
Druhé téma se týká definice veřejné služby. Nacher reagoval na tiskovou konferenci hnutí STAN, na níž o postavení veřejnoprávních médií mluvil Vít Rakušan. Nacher o redefinici veřejné služby mluví už od dob předchozí vlády, která podle něj zvýšila poplatky, aniž by se o redefinici vůbec debatovalo.
Základní definice pochází z roku 1991, ze zákonů České národní rady o České televizi a Českém rozhlasu. Jednotlivé paragrafy popisují úkoly obou institucí a službu, kterou poskytují – jenže tehdy neexistovala komerční média, internet ani aplikace. Vycházet z pětatřicet let starého textu podle Nachera nejde, debata o redefinici se ale preventivně bere jako útok. Rakušan se podle něj plete, pokud má pocit, že téma otevřel až teď v neděli: mluví o něm tři roky.
Proč sněmovna tento týden nepojede do noci
Nacher potvrdil, co oznámila předsedkyně klubu: koalice na grémiu férově dopředu řekla předsedům opozičních klubů, že tento týden nebude žádat o prodloužení jednání. V úterý a ve středu se tak skončí v 19 hodin, ve čtvrtek jednání končí interpelacemi v 18 hodin a v pátek ve 14 hodin. Veřejnost uvidí, kolik toho Sněmovna bez prodlužování projedná.
Krok je podle Nachera reakcí na zpětnou vazbu zaměstnanců Sněmovny, kterým poděkoval za zázemí, jež novináři ani veřejnost často nevidí. Reaguje i na atmosféru ve Sněmovně a má ukázat v přímém přenosu, zda projde aspoň druhé čtení Lepšího penzijka. Podle výsledku se koalice rozhodne, jakou taktiku zvolí dál – zda jednání prodlužovat a sedět do noci, nebo jít přes mimořádné schůze. Nacher to označil za pokus o kultivovanější jednání Sněmovny. Samotné grémium bylo prý nejkratší, jaké zažil: trvalo asi deset minut.
Na dotaz novinářky CNN Prima News, zda při obstrukcích opozice přijdou na řadu noční jednání, zazněla jednoznačná odpověď: ne. Sněmovna skončí v čase stanoveném pro jednání, aby veřejnost viděla, jak v něm funguje. Prodloužení koalice tento týden v žádném případě navrhovat nebude.
Slovensko, Fico a rozdílný pohled na Rusko
Novinářka se ptala i na příští společné jednání české a slovenské vlády. Slovenský premiér Robert Fico přivítal návrat ruských hokejistů na šampionáty a týž den v parlamentu pravděpodobně přišel o většinu – mohlo by to ovlivnit jednání nebo postoj k Rusku?
Alena Schillerová odpověděla, že názor ministra školství sdílí celá vláda a vymezil se i ministr sportu. Názor slovenského premiéra komentovat nebude, nepřísluší jí to: byl zvolen v legitimních volbách a Slováci si ho vybrali. Postoj české vlády je odlišný a nejde o první případ, kdy se obě země v něčem liší. To ale nesmí znamenat, že spolu přestanou mluvit – víc věcí je spojuje, než rozděluje, a o tom, že by se jednání nemělo konat, nemá žádné informace. Se svým slovenským protějškem bude řešit hlavně daňové otázky, na kterých obě ministerstva spolupracují.
Ministr školství doplnil, že totéž, co řekl k ruským hokejistům, řekl den předtím na tiskové konferenci i premiér. Před jednáním vlády naopak zazněl hlas ministra za SPD, který takto přímý a kategorický vzkaz neměl – proto ministr mluví o většinové pozici vlády, kterou považuje za naprosto správnou. Se slovenským protějškem konzultuje odborné otázky vysokého i regionálního školství, kde podle něj Slovensko za současné vlády šlo docela dopředu. Zahraničněpolitický akcent v těchto jednáních není a slovenskou zahraniční politiku komentovat nebude.
Závěr
Tisková konference poslaneckého klubu ANO spojila tři linie: test, kolik toho Sněmovna zvládne bez nočních jednání, Lepší penzijko s nižšími poplatky a vyšším odpočtem úroků z hypoték pro mladé jako hlavní ekonomickou prioritu týdne a jasné odmítnutí startu ruských hokejistů v Česku. Spor o financování veřejnoprávních médií chce koalice přesunout od otázky peněz k debatě o tom, co má veřejná služba v době internetu vlastně dělat.
