Poslanecká sněmovna na svém 14. plenárním zasedání 14. dubna 2026 projednávala zákon o regulaci cen pohonných hmot vládou v rámci stavu legislativní nouze. Předseda sněmovny vyhlásil stav legislativní nouze na dobu od 13. dubna do 29. května 2026 na základě návrhu vlády Andreje Babiše, která argumentovala nepředvídatelnými dopady konfliktu na Blízkzém východě na ceny ropy. Zákon umožní vládě stanovovat maximální ceny pohonných hmot formou nařízení vlády namísto dosavadního opatření obecné povahy ministerstva financí.
Proč vláda požádala o legislativní nouzi
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová vysvětlila, že vláda přistoupila k legislativní nouzi z důvodu mimořádné situace na Blízkzém východě, která způsobuje nepředvídatelné a skokové dopady na ceny ropy. Pohonné hmoty označila za klíčovou komoditu pro fungování státu, ekonomiky i každodenního života — jde nejen o ceny na čerpácích stanicích, ale o náklady zemědělců, dopravci, průmyslu a v důsledku i o ceny potravin a zboží.
Schillerová připomněla, že zákon o cenách sice vládě umožní v krizových situacích regulovat ceny, ale formou opatření obecné povahy ministerstva financí — nástroje, který považuje za nedostatečný pro hluboké krize. Navrhovaný zákon by vládě umožnil vydávat cenové výměry formou nařízení vlády, tedy legislativně a ústavně silnějším způsobem. Jako precedent uvedla rok 2022, kdy tehdejší vláda využila legislativní nouzi k úpravám energetického zákona v době plynové krize.
Klíčové odůvodnění: nástroj pro krizové situace
Vicepremiér Karel Havlíček potvrdil, že zákon byl předjednán se sektorem — podnikatelská rada a oborové svazy opatření podpořily. Schillerová představila data ukazující stabilizaci cen nafty po zavedenoví zastropování marží od 8. dubna: ceny se ustable a od té doby klesají. Vláda současně promin ula spotřební daň na naftu až do limitu povoleného Evropskou unií, což spolu s DPH představuje úsporu přes 2,35 Kč na litru.
Opozice: podmínky pro legislativní nouzi nesplny
Předseda ODS Martin Kupka označil zdůvodnění legislativní nouze za nedostatečné. Hospodářská škoda podle něj nastala již kvůli liknavosti vlády, která od 10. března ignorovala opozicí navrhované snížení spotřební daně. Zákon fakticky mění pouze formu regulace z opatření obecné povahy na nařízení vlády a omezuje soudní přezkum na úroveň Ústavního soudu — bez nového zákona by přitom žádná hospodářská škoda v mezičase nevznikla.
Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) varoval před deformacemi trhu: cenový strop nastavený nad tržní cenou vybízí ostatní prodejce ke zdražení, strop pod tržní cenou způsobuje zavírání čerpácích stanic. Navrhl se inspirovat Německem a snížit spotřební daň, nikoli opakovat maďarský model, který vedl k frontám a nedostatku pohonných hmot.
Předseda STAN Vít Rakušan varoval před systémovým rizikem: zákon ve spojení s formou nařízení vlády omezuje možnost soudní obrany poškozených podnikatelů — správní soud přestane být dostupný, zbývá pouze cesta k Ústavnímu soudu, která je pro jednotlivce prakticky nedostupná. Označil to za vypínaní parlamentní i soudní kontroly nad exekutivou.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib upozornil, že vláda doposud používá stávající nástroj technicky chybně — výsledkem jsou čerpácí stanice, které přestávají prodávat pohonné hmoty. Navrhl znovuotevření obecné rozpravy, sněmovna jeho návrh zamítla poměrem 64:89.
Pozměňovací návrhy: KDU-ČSL a STAN
Klub KDU-ČSL podmínil případnou podporu přijetím pozměňovacích návrhů: zkrácení maximální doby platnosti cenového výměru z 12 měsíců na 90 dní (s možností jednoho prodloužení, třetí perioda pouze se souhlasem sněmovny), povinná odborná stanoviška ministerstva financí, MPO, ÚΞOS a Správy státních hmotných rezerv před vydáním výměru, a přesnější zákonné vymezenoví pojmu krizová situace. Klub STAN předložil vlastní pozměňovací návrh vypůstějící formulaci umožňující regulaci i po skončení mimořádné situace na základě jejích neurčitých důsledků.
Výsledek: zákon schválen, Senát přehlasován
Sněmovna hlasováním č. 3 (94 pro, 65 proti) potvrdila trvání stavu legislativní nouze. Hlasováním č. 48 (79 pro, 51 proti) schválila zahájení projednávání sněmovního tisku 163 ve zkráceném jednání. Zákon byl přijat bez pozměňovacích návrhů ze strany koalice. Senát zákon vrátil, sněmovna ho následně přehlasovala poměrem 103:46. Prezident Petr Pavel zákon podepsal 11. května 2026 a zákon vstoupil v účinnost.
