Ministryně financí Alena Schillerová předstoupila před poslaneckou sněmovnu s návrhem zákona o regulaci cen pohonných hmot, který Senát odmítl. Ve svém vystoupení odmítla výtky opozice jako ideologické blokování a obhájila zákon třemi pilíři: daty Eurostatu o meziměsíčním nárůstu cen paliv v České republice, citacemi nezávislých autorit a odkazem na rok 2022, kdy stejný typ nástroje použila tehdejší vláda složená ze stran dnes stojících v opozici.
Ideologické blokování místo státnického přístupu
Schillerová otevřela projev kritikou, že z věcného a potřebného opatření opozice udělala politický boj. Zdůraznila, že v situaci, kdy Česká republika čelí důsledkům konfliktu na Blízkém východě promítajícího se do cen ropy a pohonných hmot, by bylo na místě „elementární míra státnického přístupu". Místo toho zaznívají ideologické fráze a záměrné blokování vlády i tam, kde jde o naprosto legitimní krok. Části opozici vytknula, že jí přestalo jít o blaho občanů a firem a jde jí čistě o politický boj — a to v kontrastu s tím, jak se hnutí ANO v roli opozice za Fialovy vlády dokázalo v zásadních věcech chovat konstruktivně.
Paralela s rokem 2022: tehdy chválili, dnes blokují
Ústředním argumentem Schillerové je historická paralela. V roce 2022 — za vlády ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů — stát sáhl po obdobném regulačním nástroji při krizi na trhu s pohonnými hmotami. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela přijatá opatření prosazoval a nikdo z dnešní opozice jeho kroky nezpochybňoval. Tehdy zazněla slova o odpovědnosti, o nutnosti jednat, o mimořádné situaci. Dnes, když čelíme podobné realitě — tentokrát v kontextu napětí na Blízkém východě — táž politická sestava tvrdí pravý opak. Schillerová to označuje za „čisté pokrytectví": nelze mít jeden metr na sebe a druhý na politického soupeře.
Data Eurostatu: nafta v ČR vzrostla o 27,6 %, benzín o 14,6 %
Schillerová dokládá závažnost situace daty Eurostatu: ceny nafty v České republice v březnu meziměsíčně vzrostly o 27,6 %, což byl jeden z nejvyšších nárůstů v celé Evropské unii. Ceny benzínu stouply o 14,6 %, tedy čtvrtým nejvyšším tempem v EU. Zároveň upozorňuje na kontext, který opozice záměrně přehlíží: ještě před eskalací konfliktu patřila Česká republika mezi země s nejlevnějšími pohonnými hmotami v Evropě, a proto na ni nárůst na světových trzích dopadl obzvlášť razantně. Vláda podle jejích slov reagovala rychle — snížením spotřební daně u nafty a regulací marží s účinností od 8. dubna — a výsledkem je, že plná nádrž dnes vyjde průměrného řidiče zhruba o 400 Kč levněji, než kdyby k těmto opatřením nedošlo.
Podpora ČNB a Svazu průmyslu: nezávislé autority na straně vlády
Schillerová předkládá dvě externí potvrzení správnosti vládního postupu. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová v podcastu Peníze a vliv na Českém rozhlase uvedla: „Argumenty, že vláda nemá zasahovat do tržního prostředí, mi v současné době připadají poněkud liché. Jestliže se cena ropy odvíjí od výroku jednoho člověka — myšleno amerického prezidenta Donalda Trumpa — nahoru a dolů jako na houpačce, pak to není tržní prostředí dané celkovou situací nabídky a poptávky." Zamrazilová doplnila, že vládní zásahy jsou opodstatněné a navíc pomáhají tlumit inflační očekávání, protože byly učiněny poměrně brzy. Druhou autoritou je viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který na CNN Prima News ocenil rychlost vládní reakce: „Ta jednání byla velmi rychlá a to je důležité, protože v krizi jakákoliv vláda, která reaguje rychle, reaguje dvojnásob efektivně."
Co návrh přináší a proč to není maďarský model
Schillerová vysvětluje věcný obsah zákona: v současnosti může cenovou regulaci pohonných hmot v krizi iniciovat Ministerstvo financí prostřednictvím opatření obecné povahy, ale pro hlubší a déle trvající krizové situace tento nástroj nestačí. Navrhovaný zákon by umožnil, aby cenovou regulaci stanovila přímo vláda svým nařízením — tedy orgán nesoucí celkovou hospodářskou odpovědnost s možností koordinovat postup napříč resorty. Stejný princip už platí u regulace cen energií a plynu; rozšíření na pohonné hmoty jako strategickou komoditu Schillerová označuje za logický krok. Námitku opozice, že jde o „maďarský model", odmítá: český návrh pracuje s maržemi a maximálními cenami jinak, zohledňuje velkoobchodní ceny i strukturu trhu a je bližší polskému přístupu. Soudní přezkum zůstává plně zachován — před Ústavním soudem. Lhůta 12 měsíců je maximální; opatření musí být zrušeno, jakmile mimořádná situace pomine.
Závěr
Schillerová uzavřela vystoupení výzvou k přehlasování senátního veta. Hlasování označila za rozhodnutí o tom, zda bude mít Česká republika v době krizí účinný a koordinovaný nástroj k ochraně ekonomiky a občanů, nebo zda zvítězí „politika křiku, blokování a póz". Zákon prošel sněmovnou i přes odpor opozice — Schillerová apelovala na to, aby poslanci hlasovali podle zájmů země, nikoli podle stranické nevraživosti vůči vládě Andreje Babiše.
