Poslanecká sněmovna v úterý 13. října zahájila 34. schůzi. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si nejdřív odhlasovala program na celý týden včetně jednání po 19. a 21. hodině, opozice neprosadila ani jeden z téměř třiceti navržených bodů. Večer poslanci v prvním čtení poslali do výborů mimořádnou daň pro rafinérie a zkrátili lhůtu pro její projednání ve výborech.
Program týdne podle koalice
Jménem tří koaličních klubů vystoupil místopředseda poslaneckého klubu ANO Robert Králíček. Navrhl, aby Sněmovna mohla jednat a hlasovat i po 19. a 21. hodině, a předložil podrobný harmonogram týdne. První hlasování o delším jednání skončilo zamítnutím (84 pro, 65 proti), jednomu poslanci ale nefungovala hlasovací karta. Při opakovaném hlasování návrh prošel 91 hlasy proti 66.
Do programu přibyly tři nové body ve druhém čtení: novela zákona o důchodovém pojištění (sněmovní tisk 270, 95 pro, 44 proti), novela zákona o účetnictví (120 pro, 11 proti) a novela zákona o doplňkovém penzijním spoření (97 pro, 12 proti). Důchodová novela zavádí takzvané věkově podmíněné valorizace a v rozpravě zaznělo, že k ní má přibýt pozměňovací návrh na jednorázový příspěvek 2000 korun ke všem důchodům.
Na úterý koalice zařadila první čtení rafinérské daně (96 pro, 34 proti) a druhé čtení zákona o podnikání na kapitálovém trhu, na další dny pak mimo jiné:
- vládní návrhy o odčerpání majetku nevysvětleného původu (98 pro, 39 proti),
- zákon o platformové práci (97 pro, 50 proti) a novelu zákoníku práce (95 pro, 67 proti),
- novelu zákona o střetu zájmů (96 pro, 63 proti) a návrh na zrušení nominačního zákona (94 pro, 71 proti),
- novelu zákona o policii (111 pro, 41 proti) a zákon o registrech ve vzdělávání (140 pro, 8 proti),
- novelu zákona o rostlinolékařské péči, kterou koalice zařadila do bloku druhých čtení (142 pro, nikdo proti).
Program schůze jako celek Sněmovna schválila 97 hlasy proti 44.
Opoziční body neprošly
Opoziční předsedové klubů a poslanci strávili rozpravou o programu skoro tři hodiny. Předseda STAN Vít Rakušan navrhl jako první bod debatu o bezpečnostní situaci v Evropě a připravenosti Česka. Odkázal na informace polských tajných služeb o možném plánovaném atentátu na premiéra Donalda Tuska. Návrh nezískal většinu.
Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a předseda klubu KDU-ČSL Marian Jurečka chtěli otevřít vládní úpravu podpory v nezaměstnanosti. Podle Jurečky jde o škrt zhruba za pět miliard korun, který podle něj nejvíc zasáhne lidi nad 50 let a pečující. Jurečka navrhl také bod o investicích do sociální infrastruktury. Další opoziční body se týkaly střetu zájmů premiéra, výroků premiéra na adresu ředitele BIS, inkluze a asistentů pedagoga, médií veřejné služby, národních parků či letiště Praha.
Všechny tyto návrhy koalice odmítla, zpravidla zhruba 70 hlasy pro a 82 až 94 proti. Neprošel ani návrh lidovců zařadit novelu zákona o rostlinolékařské péči na pevný čas ve středu.
Výzva prezidentovi kvůli cestě do Maroka
Ze všech nových bodů, které navrhli jednotliví poslanci, uspěl jediný. Předložil ho Jindřich Rajchl, předseda strany PRO zvolený na kandidátce SPD. Navrhl usnesení, kterým Sněmovna vyzve prezidenta Petra Pavla ke zveřejnění nákladů na jeho soukromou dovolenou v Maroku.
Rajchl argumentoval transparentností. Prezident podle něj odcestoval soukromým tryskovým letadlem, které mělo patřit společnosti Creditas, kvůli volbám se jiným soukromým letadlem vrátil a poté znovu odletěl. Sněmovna by podle Rajchla měla vědět, kdo lety objednal, kdo je zaplatil a jak se na nich prezident podílel. Připomněl, že německý prezident Christian Wulff v roce 2012 rezignoval mimo jiné proto, že mu dovolené platily soukromé subjekty.
Sněmovna bod zařadila 92 hlasy proti 52 a 96 hlasy proti 56 rozhodla, že ho projedná jako poslední bod schůze.
Rafinérská daň: polovina mimořádného nárůstu marže
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová uvedla novelu zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk 311), která zavádí novou daň pro rafinérský sektor. Inspirací bylo Polsko, kde návrh počítá s 60% daní z mimořádné rafinérské marže.
Vláda reaguje na prudký růst cen rafinérských produktů. Podle Mezinárodní agentury pro energii vedly konflikt na Blízkém východě a omezení přepravy Hormuzským průlivem k největšímu narušení dodávek ropy v historii moderního trhu. Surová ropa se po obnovení dodávek vracela na trh rychleji než hotová paliva, ceny ropy klesaly, zatímco trh s palivy zůstal napjatý. Rafinérské marže v létě 2026 dosáhly rekordních hodnot. Na potřebu řešit je upozornily v dopise Evropské komisi ze 3. dubna 2026 i Německo, Itálie nebo Španělsko.
Hlavní parametry podle ministryně a zpravodaje pro první čtení Patrika Pařila:
- poplatníkem je firma s ročními příjmy nad 2 miliardy korun, která má z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně,
- základem je nárůst hrubé marže (rozdíl mezi výnosy z prodeje výrobků a náklady na spotřebovanou ropu) oproti roku 2025, tedy období před válečným konfliktem s Íránem,
- sazba je 50 %, firmě tedy zůstává běžná marže i polovina jejího mimořádného nárůstu a daň je uznatelným nákladem,
- daň platí dočasně pro roky 2026 a 2027 a celý výnos jde do státního rozpočtu, nedělí se s obcemi a kraji,
- pro rok 2026 vláda odhaduje výnos 5,5 miliardy korun.
Na rozdíl od dřívější daně z neočekávaných zisků se nová daň vztahuje i na již běžící rok 2026. Schillerová uznala, že je to v českém daňovém prostředí neobvyklé, a odkázala na podrobné zdůvodnění retroaktivity, přiměřenosti a ochrany legitimních očekávání v důvodové zprávě. Výnos má částečně pokrýt výdaje na opatření proti drahým pohonným hmotám. Samotné snížení spotřební daně z nafty podle ministryně stálo rozpočet kolem 4 miliard korun. Česko má podle Schillerové šestou nejlevnější naftu v Evropské unii a inflaci na třetí nejnižší úrovni v unii.
Zpravodaj doplnil, že vláda nepředpokládá výrazné zdražení paliv. Ceny podle něj drží v mezích evropský trh a dovoz, který v roce 2025 pokrýval přibližně 42 % české spotřeby nafty.
Schillerová kritikům: zisky rafineriím spadly do klína
Z opozičních lavic zaznělo, že daň fakticky dopadne na jedinou firmu, Orlen Unipetrol ve vlastnictví polské skupiny Orlen. Kritici jí dále vytýkali zpětné působení, zdanění hrubé marže místo zisku a dopad na obce a kraje, kterým se kvůli odpočtu daně sníží podíl na dani z příjmů právnických osob. Klub STAN mimořádnou daň v principu podpořil, chce ale delší srovnávací období a zahrnutí dovozců.
Schillerová v rozpravě odpověděla, že stát kompenzuje lidem a firmám drahá paliva a za to musí někdo zaplatit. Opatření stála na jaře 3,7 miliardy korun a jen za říjen to bude asi 1,1 miliardy. Rafinériím podle ní zisky „spadly do klína“, nezasloužily se o ně, a proto s nimi nemohly počítat ani v investičních plánech. Daň se podle ministryně do cen nepromítne, protože se týká roku 2026.
Odhad 5,5 miliardy je podle Schillerové jen odhad, jako u každé daně. Na rok 2027 vláda výnos nepredikuje, protože nikdo neví, zda bude rok mimořádný. Daň se nepočítá ani v rozpočtu, takže případný výnos bude navíc. Připomněla, že u daně z neočekávaných zisků minulá vláda odhadovala 33 miliard a vybrala 800 milionů. Dopad na obce a kraje označila za diskutabilní, protože firma před sebou podle ní tlačí ztráty z minulých let. Průměr let 2022 až 2024 jako srovnávací období odmítla, protože šlo o nestandardní roky. Dovozci podle ní mají marži založenou jinak a podobný nárůst u nich nevidí.
Ministryně odmítla označení „lex Orlen“: zákon se podle ní týká rafinérií bez ohledu na počet subjektů. Spekulace, že se premiér někomu mstí, označila za hloupé. Šest unijních zemí podle ní chce řešit vysoké marže národní legislativou a na páteční snídani ministrů financí na Ekofinu se o tom mluvilo celou dobu. Na rozdíl od Polska česká daň nepočítá s 20% přirážkou ke srovnávacímu základu, sazba je ale o 10 procentních bodů nižší. Poslanec Munzar za klub ODS namítl, že stát snížení spotřební daně zčásti vybere zpět na DPH a že v hrubé marži jsou i mzdy a náklady na energie.
Návrh vrátit zákon k dopracování neprošel (57 pro, 89 proti), stejně jako návrh na zamítnutí (26 pro, 94 proti). Tisk dostal jako garanční rozpočtový výbor (149 pro, nikdo proti). Návrhy přikázat ho také hospodářskému a zahraničnímu výboru neuspěly. Na návrh ministryně Sněmovna 93 hlasy proti 58 zkrátila lhůtu pro projednání ve výborech o 30 dní, protože daň má platit už za rok 2026.
Kapitálový trh má být dostupnější menším firmám
Ve druhém čtení Schillerová představila novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu (sněmovní tisk 143). Převážně technická novela implementuje evropský balíček o vydávání cenných papírů. Má zatraktivnit kapitálový trh pro malé a střední podniky, ubrat administrativu a posílit ochranu investorů, a to při minimalistické implementaci evropských předpisů. Návrh ruší i některé případy takzvaného gold platingu, tedy pravidel nad rámec evropského práva.
Zpravodaj rozpočtového výboru Libor Turek vypočítal hlavní změny: vyšší hranici, od které je nutné vypracovat prospekt, menší rozsah dokumentace a nižší požadavek na podíl volně obchodovatelných akcí při vstupu na regulovaný trh. Firmy při nabízení dluhopisů budou muset výslovně uvádět, že schválení prospektu Českou národní bankou neznamená, že banka prověřila bonitu emitenta. Česká národní banka se podle zpravodaje opakovaně setkává se zneužíváním svého jména při prodeji firemních dluhopisů.
Protože nikdo nepodal pozměňovací návrh, Sněmovna 105 hlasy ze 107 přítomných rozhodla, že se jím garanční výbor už nebude zabývat. Ministryně proto upustila od návrhu zkrátit lhůtu před třetím čtením.
Krizová pravidla EU pro vnitřní trh a spor o antimonopolní úřad
Posledním bodem dne byl ve druhém čtení vládní návrh zákona o působnosti orgánů státu při řešení mimořádných situací na vnitřním trhu (sněmovní tisk 222). Za nepřítomného prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ho uvedla zastupující ministryně. Zákon přizpůsobuje české právo unijnímu nařízení IMERA, které vzniklo po zkušenostech z pandemie covidu-19 se zákazy vývozu a zavíráním hranic. Určuje národní koordinační výbor, kontaktní místo a orgány dozoru nad trhem. Nové nároky na státní rozpočet nepřináší a hospodářský výbor doporučil schválit ho beze změn.
Pirátský poslanec Bartoš, bývalý ministr pro místní rozvoj, k němu přihlásil rozsáhlý pozměňovací návrh, který otevírá zákon o zadávání veřejných zakázek. Přezkum zakázek na antimonopolním úřadu by byl jednostupňový a o věci by místo předsedy úřadu rozhodovaly tříčlenné senáty nové Rady pro veřejné zakázky. Hlavní část reformy by platila od roku 2028, předseda úřadu i členové rady by se vybírali ve výběrovém řízení s veřejným slyšením. Bartoš uvedl několik případů, kdy předseda úřadu snížil pokutu proti doporučení rozkladové komise. O návrhu se bude hlasovat ve třetím čtení.
Závěr
První den schůze ukázal pevnou koaliční většinu: program týdne prošel v podobě navržené ANO, SPD a Motoristy, opozice nezískala prostor pro žádné vlastní téma a Sněmovna podpořila i výzvu prezidentovi kvůli cestě do Maroka. Rafinérská daň míří se zkrácenou lhůtou do rozpočtového výboru, aby mohla platit už za letošní rok. Schůze pokračuje ve středu po skončení mimořádné 35. schůze třetími čteními a večer volebními body.
