Opozice se na přelomu září a října podruhé pokusila vyslovit vládě Andreje Babiše nedůvěru. Premiér vystoupil v úterý 29. září a mluvil skoro dvě hodiny. Nejdřív bod po bodu odpovídal předsedovi ODS Kupkovi, pak schůzi označil za předvolební mítink a ministerstvo po ministerstvu přečetl, co jeho kabinet za devět měsíců udělal. K pádu vlády by opozice potřebovala 101 hlasů ze 200; po třech dnech jednání jich pro nedůvěru zvedlo ruku 83.
Odpověď Kupkovi: rating, hypotéky a úroky
Úvod patřil ironii. Když Babiš během Kupkova vystoupení viděl v lavici bývalou ministryni obrany Černochovou, myslel si prý, že se modlí, aby už „ty nesmysly“ skončily. Kupkovi popřál, aby mu předsednictví ODS vydrželo aspoň do roku 2029.
Na výtky k deficitu odpověděl ratingem: renomovaná agentura i ekonom podle něj jasně říkají, proč má Česko nejlepší výhled ratingu za posledních patnáct let. Hypotéky se podle čísel, která ukazoval, za minulé vlády vyšplhaly z 227 na 581. Za drahé úvěry podle Babiše může Česká národní banka, která drží základní sazbu na 3,75 procenta – Slovensko má levnější hypotéky, protože se řídí sazbou Evropské centrální banky. Výtku, že vláda zvyšuje mandatorní výdaje, odbyl tím, že mandatorní jsou i dvě procenta HDP na obranu, tedy 36 miliard navíc.
Obsluha státního dluhu stála v roce 2021 podle premiéra 41 miliard, příští rok to bude 130 miliard, protože předchozí vláda „nasekala“ 1 200 miliard dluhů. K imunitě řekl, že kdyby ho Sněmovna vydala, byl by podle něj odsouzen k podmínce a opozice by ho čtyři roky vyzývala k odstoupení. Je ale přesvědčen, že by věc vyhrál.
Agrofert, dotace a střet zájmů
„Bez Agrofertu ani ránu,“ glosoval Babiš další výtku. Tvrzení, které podle něj měsíc před volbami vymyslel Kupkův „parťák“ Výborný – že někdo někomu něco dluží –, označil za lež. Agrofert podle něj za 21 let odvedl do rozpočtů evropských zemí 109,6 miliardy korun a do českých 64,6 miliardy. Jen loni zaplatil v Evropě 7,5 miliardy, v Česku 4,1 miliardy a nárokových dotací dostal 1,1 miliardy, tedy čtvrtinu. Opozice podle něj prohrála volby na antibabišismu a pokračuje v něm dál.
Střet zájmů Babiš podle svých slov vyřešil jednoznačně: firmy se zbavil. Úředníci Evropské komise napsali jen „nějaký názor“, zadrželi 75 milionů korun a zůstal názorový spor. Dividendu si vzal a firma z ní odvedla do státního rozpočtu 750 milionů korun na dani. „Já mám čistý stůl,“ uzavřel.
Druhá nedůvěra jako předvolební mítink
Schůzi Babiš nazval předvolebním mítinkem všech stran. Od prvního hlasování o nedůvěře uplynulo sedm měsíců, opozice nemá 101 hlasů a z koalice by jich musela získat devět. Plán na to podle něj nemá, jde jí jen o to, dostat se do médií. Zatímco vláda přes léto připravovala rozpočet a řešila energie, zdravotnictví, dopravu, obranu a bydlení, opozice si podle premiéra udělala dva měsíce prázdnin placených daňovými poplatníky. Ten den byl Babiš znovu u prezidenta a projednával s ním přípravu Bezpečnostní rady státu, která zasedne 20. října.
ANO prý v opozici nebralo mandát jako „dobře placené nicnedělání“: stínová vláda jednala každý týden a poslanci jezdili mezi lidi i o víkendech a prázdninách. Dnešní opozice podle Babiše místo práce blokuje Sněmovnu – zákony ministra spravedlnosti Tejce v ní leží od února. Dostalo se na všechny: na ODS kvůli odmítání dětského certifikátu a nápadu zřídit diplomatického poradce pražského primátora, na KDU-ČSL, která „byla u všeho od revoluce“ a jejíž nový předseda jako hejtman kandiduje do Senátu, i na Piráty, které nazval stranou pózérů. Kraje mají podle něj na účtech 165 miliard, zatímco stát je v minusu.
Nejvíc ho prý baví výtka, že vláda neplní předvolební sliby. Žádná z dnešních opozičních stran podle něj nikdy programové prohlášení nevyhodnotila. Sliby se plní včetně poplatků, vláda ale chce nejdřív prosadit to, co lidem zlepší život. Kumulovaná inflace za minulé vlády dosáhla 30 procent a v jednu chvíli vyskočila na 19 procent, dnes má Česko třetí nejnižší inflaci. Kupka jako ministr dopravy podle Babiše 30. září 2025 předložil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, v němž chybělo 37 miliard. Babiš a ministryně financí Schillerová naopak podle něj vědí, co obnáší sestavit rozpočet: za jeho působení na financích stát díky kontrolnímu hlášení, Daňové kobře či dodanění nadnárodních firem vybral 600 miliard a zároveň snižoval daně.
Agentura S&P hodnotila 25. září 2026 už podle několikaměsíční zkušenosti s novou vládou. Ekonom Kovanda sepsal 20 důvodů, proč je posudek vysvědčením Babišovy vlády: agentura ji v textu jmenuje patnáctkrát, Fialovu jednou a očekává, že hospodářské řízení zůstane rozvážné. Česko si podle S&P může dovolit určité fiskální uvolnění díky nízkému zadlužení. V roce 2021 bylo šestou nejméně zadluženou zemí EU, teď je osmé – a vláda se rozhodla investovat, zatímco předchůdci podle Babiše narazili na zeď.
Střet s Jurečkou a obrana za Fialovy vlády
Když projev přerušoval předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jurečka, Babiš mu připomněl, že spolu seděli ve vládě, a nazval ho špatným prodejcem pesticidů, který dostal padáka a teď se živí politikou. Předsedající schůze vyzval Jurečku, aby nenarušoval prostor pro vyjádření jiných poslanců.
Pak se premiér vrátil k bezpečnosti a obrátil se na Černochovou: ODS podle něj obraně vždycky brala peníze. Když ANO v roce 2014 nastoupilo do vlády, byla výzbroj ruská včetně vrtulníků a rozpočet obrany pak vzrostl ze 41 na 90 miliard. V únoru 2022 předchozí vláda podle Babiše obranný rozpočet snížila o 5,4 miliardy.
Černochová podle jeho informací k 31. prosinci 2024 zrušila oddělení, kvůli čemuž se zásadně zpozdilo nasazení protivzdušného systému Spyder. Šetření NKÚ podle něj ukázalo, že armáda promeškala dobrou cenu střel a ty zdražily o 400 milionů, a v posádce ve Strakonicích se za tři roky skoro nic nepostavilo. Předchozí vláda se podle premiéra „vykašlala“ na protiraketovou a protidronovou obranu, ačkoli viděla válku na Ukrajině, a místo toho platila zálohy na stíhačky F-35, které dorazí až kolem roku 2035. Za čtyři roky prý nabrala méně vojáků než nynější vláda za necelý rok.
Následoval výčet nákupů, které Babiš označil za netransparentní a předražené: deset amerických dronů, na které odešla záloha 17 milionů a které nikdy nedorazily, 148 milionů na tříletou bezpečnostní konferenci schválených na poslední chvíli, 61 miliard za bojová vozidla CV90, „darované“ vrtulníky H-1, za které se nakonec platilo 3,7 miliardy, jedna polní kuchyně na podvozku Tatra za 67 milionů nebo dva letouny KC-390 za 11,3 miliardy. Zmínil i akce „Karel“ a „Volby 25“, při nichž měla armádní jednotka v letech 2024 a 2025 analyzovat politické strany včetně ANO a jejich kampaně. Zneužívání tajných služeb má podle Babiše v ODS i v ČSSD tradici.
Daně, poplatky a výkaz práce
Předchozí vláda podle Babiše rekordně zvýšila daně všem – zaměstnancům, živnostníkům, studentům, rodinám s dětmi, důchodcům i firmám. Firmám zvedla daň z 19 na 21 procent, zvýšila DPH, zdvojnásobila daň z nemovitostí a zdražila koncesionářské poplatky – podle premiéra proto, aby před volbami „korumpovala“ veřejnoprávní média. Jako příklad uvedl nedělní debatu, v níž redaktor podle jeho počtu 77krát skočil do řeči Schillerové. Učitelům se podle něj nesplnil slib platů ve výši 130 procent průměrné mzdy.
Vláda podle Babiše skládá účty občanům, protože médiím to nestojí za zmínku. Za první půlrok z 978 úkolů programového prohlášení splnila 195, na 774 pracuje a devět zatím nezačala. Další vyhodnocení přijde v lednu.
Evropská rada a emisní povolenky
Hlavní prací premiéra je podle Babiše hájit české zájmy v Evropské radě, kde Česko sedí vedle Emmanuela Macrona. Večer po projevu ho navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová. Evropa má podle něj vážný problém s konkurenceschopností: firmy platí za energii víc než v Americe nebo Asii, k tomu emisní povolenky a přemíru regulace. Pro průmyslové Česko – automobilky, strojírenství, chemii, ocelářství – znamenaly povolenky od svého vzniku ztrátu 159 miliard, protože Komise počítala s mnohem nižší cenou, než je dnešních zhruba 80.
V lednu a únoru vláda poslala evropským lídrům a Komisi tři dopisy o cenách energií, ETS, regulaci, taxonomii a veřejných zakázkách, v květnu další. Dala také impuls ke vzniku skupiny přátel konkurenceschopnosti, do níž se zapojila skoro celá EU. Evropa se na světových emisích podílí asi šesti procenty a od roku 2000 snížila roční emise o 1,2 miliardy tun, zatímco svět je zvýšil o 13 miliard. Kvůli ETS1 přitom za deset let odešlo nebo zavřelo 26 procent firem z energeticky náročných odvětví. Systém podle Babiše stál český průmysl kolem 160 miliard a bez změny bude stát dalších 200. Za „největší ostudu“ označil, že šéf Škody Auto přechází do Volva, které patří Číně. Pokud to tak půjde dál, nebudou se v Evropě vyrábět elektromobily, ale jen tanky.
Pro východoevropský region vláda podle Babiše vybojovala 200 miliard korun na investice do průmyslu a energetiky nad rámec současných zdrojů a Česko má od roku 2030 dostat z Modernizačního fondu dalších nejméně 70 miliard – ten vyjednal už za první vlády s polským premiérem Morawieckim. ETS2 Česko odmítá, protože by zdražila život a vyhnala další rafinérské kapacity, a její zavedení by se podle premiéra mělo odložit. Úspěchem je nařízení o metanu: ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podle něj získal pro odklad pokut firmám dovážejícím ropu a plyn podporu 16 a nakonec 19 zemí a po připojení Francie je Komise připravena odklad podpořit. Česko tak během léta odvrátilo riziko nedostatku ropy a plynu i dalšího zdražení.
Migrace
Na nelegální migraci se podle Babiše ostatní probudili až teď, ačkoli ANO na problém upozorňovalo od roku 2016. Česko patří do aliance států, které prosazují tvrdší přístup: Evropa musí vědět, kdo přichází, chránit hranice a vracet ty, kdo nemají právo zůstat. Italská premiérka Meloniová a dánská premiérka Frederiksenová pořádají před Evropskou radou snídaně o migraci. Na jedné z nich belgický premiér popsal případ nelegálního migranta, který znásilnil tři Belgičanky a kterého nelze vyhostit, protože soudy s odvoláním na evropská rozhodnutí dávají přednost jeho lidským právům – podle Babiše absurdní. Cílem je, aby soudy přistupovaly k věci jinak a aby se Sýrie znovu stala bezpečnou zemí. Paradoxem je podle něj, že pokutu milion denně za odmítnutí migrantů dnes platí nový maďarský premiér.
Evropský rozpočet a návrat V4
Hlavní evropskou agendou příštích měsíců bude rozpočet EU na roky 2028 až 2034, o němž budou jednat tři Evropské rady v říjnu, listopadu a prosinci. Česko nechce, aby průmyslové a méně bohaté státy dostávaly relativně méně, za přísnějších podmínek a ještě víc platily. Návrh přesouvá peníze z národních programů pod přímé řízení Bruselu: podíl peněz spravovaných členskými státy má klesnout z 64 na 45 procent. „To není technická změna,“ zdůraznil Babiš – rozhoduje se o tom, kdo bude mít nad penězi kontrolu. Před zářijovým summitem v Bratislavě proto poslal premiérům V4 návrh společného postupu, kterému říká férovost evropského rozpočtu: kolik peněz zůstane v národních obálkách, jak se rozdělí škrty a kdo kolik bude platit.
Česko přitom podle premiéra platí do evropského rozpočtu stále víc: loni 65 miliard, letos 87. Brusel prosazuje 43 procent na zelené cíle, Česko ale potřebuje dostavět dálnice, nemocnice a svazkové školy. Proto je důležitá Visegrádská čtyřka, kterou podle Babiše Fiala rozbil jen kvůli jeho blízkému vztahu s Viktorem Orbánem. Iniciativy se chopil nový maďarský premiér, s nímž má Babiš dobrý pragmatický vztah, a nyní předsedá Slovensko. Na zářijové jednání do Bratislavy přijel i irský premiér Micheál Martin, jehož země předsedá Radě EU a povede vyjednávání o rozpočtu. Státy V4 mají dohromady 65 milionů obyvatel.
Diplomacie a podpora exportu
Vláda podle Babiše buduje přímé vztahy: v Praze byli belgický a černohorský premiér, finský prezident či jordánský král, on sám navštívil německého a rakouského kancléře, italskou premiérku, francouzského, maďarského a slovenského premiéra. S Německem jednal o energetickém propojení a bavorský premiér podle něj slíbil dostavět chybějících zhruba 20 kilometrů dálnice na německé straně; dálnice do Karlových Varů má být hotová v roce 2029 a u hranice u Chebu v roce 2031. Po letech se obnovilo společné zasedání české a slovenské vlády, druhé bude 10. listopadu v Bratislavě.
Babiš přijal devět eurokomisařů i předsedu Evropské rady Antónia Costu a na summitu Evropského politického společenství v Jerevanu jednal s norským premiérem, ukrajinským prezidentem a britským premiérem. Česko se zapojilo do skupiny států, které řeší dopady sociálních sítí na děti a mladé lidi; návrh k mobilům ve školách připravil s ministrem školství Plagou. Vláda podporuje i export: do Uzbekistánu prodala vlaky Škoda Transportation, v Ázerbájdžánu je po návštěvě aktivní Budvar, do Srbska šly letouny L-39 a L-410 a Bulharsku Babiš osobně předal nabídku na osm L-39. Letoun Skyfox má podle něj šanci stát se v NATO „drone hunterem“ – je efektivní, má malou spotřebu a hodí se k sestřelování dronů. Na řadě je Alžírsko a Vietnam.
Úspory na Úřadu vlády
Úřad vlády převzal Babišův kabinet s 643 zaměstnanci a podle premiéra sloužil jako „odkladiště politických kamarádíčků“ předchozí garnitury. Počet nejdřív klesl na 440 a od ledna má dosáhnout 390, celkem odejde 253 lidí. Symbolem úspor je zrušení tří ministrů bez portfeje: ministr pro evropské záležitosti Dvořák (STAN) podle Babiše stál 102 milionů a 18 míst, ministr pro vědu Ženíšek (TOP 09) 143 milionů a 28 míst a místopředseda vlády pro digitalizaci, funkce stvořená pro Piráta Bartoše, 92 milionů a 21 míst. Zrušení ušetřilo 338 milionů korun.
Vláda podle něj zarazila i mediální kampaně pro „spřízněná média a firmičky“: Úřad vlády na ně vyčlenil přes 132 milionů, projekt Deštník proti drahotě stál 24 milionů za nefunkční webový rozcestník a kampaň Česko informuje jen v roce 2025 34 milionů. Systém, který podle Babiše funguje dvanáct let, odčerpal z asi 50 institucí 5,3 miliardy korun na nákup mediálního prostoru. Bývalý bezpečnostní poradce Pojar, kterého Babiš ironicky nazval „skutečným premiérem“, podle něj prosadil pro Mezinárodní institut strategických studií skoro 150 milionů na konference Prague Defence Summit, jedna stála 48 milionů. Zbytečný byl podle premiéra i odbor strategické komunikace za 157 milionů, který vyrostl z funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace Klímy z roku 2022 a od roku 2024 ho vedl Foltýn. Vláda ho zrušila, protože komunikuje napřímo a nepotřebuje, „aby nám někdo psal, co máme říkat“. Absenci bezpečnostního poradce Babiš probíral s prezidentem a vláda ji bude řešit.
Finance a ceny energií
Na ministerstvu financí podle Babiše skončilo Stanjurovo účetnictví, které nazval podvodným, a rozpočet je výrazně proinvestiční. Díky evropské únikové doložce budou výdaje na obranu bezpečně pokryté dvěma procenty a Česko zůstává jedním z nejméně zadlužených států EU. Obnovily se dluhopisy republiky, lidé jich koupili za 80 miliard. Že jsou úspory domácností vyšší než státní dluh, řekl prý jen pro ilustraci, a podcasty to hned rozebíraly. Vláda zastavila růst minimálního vyměřovacího základu OSVČ, umožnila 200 tisícům seniorů ukončit penzijní spoření bez sankce, znovu nastartovala Daňovou kobru, spustila Kobru 26 proti nelegální práci a od ledna 2027 zavádí EET 2.0, která má přinést nejméně 14 miliard ročně.
Na ministerstvu průmyslu a obchodu bylo hlavním úkolem udržet konkurenceschopnost. Stát převzal část nákladů na podporované zdroje energie, takže je lidé nemají na fakturách za elektřinu a teplo, a regulovaná složka ceny elektřiny klesla domácnostem i firmám asi o deset procent. Proto má Česko podle Babiše jednu z nejnižších inflací v Evropě. Vláda zastropovala marže prodejců pohonných hmot a snížila spotřební daň; v červenci strop uvolnila a teď ho kvůli nepředvídatelné situaci v Hormuzském průlivu obnovila. Rozvíjí jadernou energetiku a v Dětmarovicích se připravují malé modulární reaktory, o které se zajímá i Bavorsko.
Zdravotnictví jako srdeční téma
Zdravotnictví označil Babiš za svou „absolutní srdcovku“. Připomněl, že ANO resort získalo až v roce 2018 a v roce 2019 rozhodlo o strategických investicích do sedmi fakultních nemocnic. Z peněz vyjednaných v Evropě vzniká v Motole onkologické centrum za 5 miliard, Masarykův onkologický ústav v Brně má novou nemocnici za 1,5 miliardy a stavěly se pavilony v IKEM, v Olomouci, Plzni či Hradci Králové. Pro české zdravotnictví podle něj v Evropě vyjednal 55 miliard, z toho 26 z programu REACT-EU. Karlovarský kraj, kde je velký výskyt rakoviny prsu hlavně na Chebsku, hledá 11 onkologů a radiologů a každému nabízí milion korun za tříletou smlouvu.
Vláda podle Babiše vrátila do systému 24 miliard. Praktičtí lékaři mohou předepisovat přes 12 dalších léků, takže pacienti nemusejí ke specialistovi. Vláda chce, aby radiofarmaka vyráběly české nemocnice – monopolní lék na rakovinu prostaty stojí 430 tisíc a pacient ho potřebuje šestkrát. Lékařské fakulty dostaly už v roce 2019 sedm miliard na deset let, rozpočet na rok 2027 počítá se 700 miliony a se 180 miliony pro zubaře, v Hradci Králové se otevřel nový kampus Univerzity Karlovy a v Praze se staví Albertov. U nemocnic vznikají parkovací domy – „může to být někomu směšné, mně to není“ – a poprvé i byty pro sestry a zdravotníky, 120 dřevostaveb.
K elektronizaci připomněl e-recept, novou EZ kartu s přehledem prevence a očkování a chystanou e-žádanku, která ukáže, jak dlouho se čeká na vyšetření. Česko má podle premiéra jedny z nejlepších lékařů na světě, potřebuje ale i nejmodernější přístroje, například fotonové CT, které zachytí drobný nález na slinivce – v rakovině slinivky je Česko třetí nejhorší. Znepokojuje ho i nárůst rakoviny u lidí mezi 18 a 50 lety. Kdo mluví o zadlužení a o příštích generacích, podle něj zapomíná, že bez investic do zdraví ty generace nebudou.
Armáda, doprava, důchody a školy
Rozpočet obrany vzroste o 36 miliard na dvě procenta HDP. Vyšší příjmy vojáků od roku 2026 Babiš přiznal jako zásluhu Černochové, která si na ně ale „vzpomněla na poslední chvíli“. Nová koncepce počítá s náborem 3 000 vojáků ročně; letošní plán čítal 2 250 lidí, nastoupilo nebo má nastoupit 3 546. Vojákům, policistům i hasičům je třeba stavět byty a platy koordinovat, aby se nestávalo, že po přidání vojákům v jihočeské posádce odejde deset lidí z nedaleké věznice.
Doprava má rekordních 169,3 miliardy. Pokračují stavby Pražského okruhu, obchvatů a dálnic D11, D35, D3, D6 a D52 a u Brna se staví křižovatka, kde dnes bývají kolony i dvacetikilometrové. Kupka jako ministr dopravy podle Babiše skončil s dírou 37 miliard a za čtyři roky nevysoutěžil dodavatele R35; jediný projekt PPP od revoluce připravil Karel Havlíček. Poděkoval Ťokovi, s nímž v roce 2014 dostavbu dálnic nastartoval – na D8 do Ústí se čekalo 32 let, na dálnici do Karlových Varů 40. Vláda také zastavila zdražování dálničních známek.
Na ministerstvu práce a sociálních věcí vláda zvýšila rodičovský příspěvek a od ledna 2027 bude valorizovat důchody podle věku: senioři dostanou navíc 500 korun měsíčně při dosažení 80, 85, 90 a 95 let a tisíc korun ve sto letech. Upravila superdávku, aby zohlednila zranitelné lidi včetně samoživitelek, a financování sociálních služeb posílila na 26,74 miliardy. Ministerstvo školství připravilo nový vysokoškolský zákon, 300 milionů jde na prevenci na školách a učitelé mají na konci volebního období v roce 2029 brát v průměru 75 tisíc korun. Program je podle Babiše na čtyři roky, ne na devět měsíců.
Vnitro, kratom a přísnější tresty
Na vnitru vláda prosazuje nulovou toleranci nelegální migrace: hned na prvním zasedání odmítla migrační pakt včetně povinné solidarity a kvót, připravila nový zákon o vstupu a pobytu cizinců a bezpečnostní novelu a v EU prosadila přísnější pravidla pro nové příchozí z Ukrajiny. Platy policistů a hasičů vzrostou za tři roky až o 8 700 korun, aby nástupní plat od ledna 2029 dosáhl 50 tisíc. Vláda také „vyhlásila válku kratomu“: naproti pražskému magistrátu jsou tři obchody a Babiš tam mluvil s kuchařem, který za kratom utrácí 500 korun denně. Adiktologické služby dostanou 500 milionů, z toho 100 milionů na prevenci; liberální drogovou politiku předchůdců vláda podle premiéra nedovolí.
Ministerstvo spravedlnosti připravilo znovuzavedení trestnosti neplacení výživného, vyšší tresty za týrání zvířat, změny opatrovnického práva, nepromlčitelnost vraždy a dalších nejzávažnějších trestných činů a snazší vyhošťování cizinců, kteří tu páchají trestnou činnost. Přitvrdí se vůči řidičům pod vlivem alkoholu nebo drog i vůči agresivním řidičům, půjde zabavit vozidlo a trestné bude nebezpečné ujíždění policii, vybržďování i vytlačování ze silnice. Zákony ministr Tejc podle Babiše dodal v únoru a dosud nejsou schválené.
Sucho, stavební zákon a bydlení
Na ministerstvu zemědělství se vláda znovu vrátila k suchu. Babiš dostal tisíce e-mailů z kampaně Greenpeace s výzvou, aby začal chránit přírodu, a odpověděl výčtem toho, co pro přírodu udělal v letech 2014 až 2021 – víc podle něj nikdo. Jinde chybí voda, zatímco Slezská Harta jí má tolik, že by mohla rozdávat, a proto je potřeba asi 30 kilometrů propojení na Olomoucko a začít stavět Vlachovice. Vláda chce modernizovat vodovody a kanalizace, chránit zdroje pitné vody, obnovovat rybníky a vracet do krajiny meze, remízky, stromořadí a mokřady. O tom ale rozhoduje vlastník půdy, ne Babiš, jak podle něj píšou někteří novináři.
Na ministerstvu pro místní rozvoj vláda podle Babiše zdědila jeden z největších průšvihů minulé vlády: digitalizaci stavebního řízení, „exemplární pirátské fiasko“. Nový stavební zákon stojí na principu jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. Běžný rodinný dům dostane povolení do 30 dnů, drobné stavby do 60 metrů čtverečních ho nebudou potřebovat vůbec a zrychlí se i kolaudace. Bydlení patří v Česku k nejdražším v Evropě; vláda letos vyčlenila 2 miliardy na dostupné nájemní byty pro mladé rodiny, seniory, studenty a klíčové profese, příští rok to bude 6 miliard a 129 milionů na zvýhodněné půjčky na akontace. Hypotéky by podle Babiše zlevnila sazba ČNB na úrovni eurozóny. Šéf ŘSD mu prý řekl, že některé dálnice soutěží za 65 procent předpokládané ceny, konkurence mezi stavebními firmami tedy existuje.
Zahraničí, životní prostředí, kultura a sport
Zahraniční politika je podle Babiše opět sebevědomá a pragmatická, postavená na českých zájmech; vláda už nebude jezdit po světě a poučovat ostatní, jak mají žít. Narovnala vztahy se Slovenskem, oživila V4 a posílila vztahy se Spojenými státy – nový velvyslanec Kulhánek předal pověřovací listiny a prezident Trump poslal Babišovi medaili, kterou premiér ve Sněmovně ukázal. „Máme silného spojence,“ dodal. Ministr zahraničí Macinka vystoupil dvakrát v Radě bezpečnosti OSN a Česko bude v roce 2027 poprvé předsedat ministerskému zasedání OECD.
Na ministerstvu životního prostředí se do politiky podle Babiše „vrátil rozum“: klimatická politika má stát na realitě, fyzikálních zákonech a ekonomických dopadech, ne na ideologii zelených aktivistů. Česko otevřelo v Bruselu problém evropského nařízení o obalech (PPWR) a prosadilo úpravy, bez nichž by evropské firmy zaplatily 56 miliard korun. Ministerstvo kultury posílá víc peněz mimo Prahu – příští rok přes 1,28 miliardy na regionální a mezinárodní kulturu –, platy v kultuře vzrostly o devět procent a od dubna je vstup do 45 objektů státních muzeí a galerií zdarma. Do pražské Invalidovny, kterou kdysi chtěla ODS privatizovat, se investuje a vznikne v ní nové kulturní centrum. Národní sportovní agentura po chaosu prochází nápravou: podpora regionální sportovní infrastruktury vzrostla ze 490 milionů na 1,2 miliardy, celkem na 1,59 miliardy pro víc než 200 projektů, tedy čtyřikrát víc než v roce 2025.
Digitalizace a umělá inteligence
Digitalizaci Babiš řídí osobně v čele vládní rady a jde o zhruba 23 miliard. Jeho první vláda podle něj zavedla bankovní identitu, e-recept a Portál občana a prosadila zákon o právu na digitální služby. Fialova vláda termín odložila a k 16. prosinci 2025 bylo podle NKÚ za 50 miliard hotovo 1 728 služeb. Dnes jich funguje 3 187, skoro dvakrát tolik, a zákonný termín v únoru 2027 vláda podle premiéra stihne. Kritizoval předražené IT zakázky předchozí vlády, zastavenou digitalizaci stavebního řízení i kybernetický útok na jeden silový resort, o němž se celé měsíce nevědělo.
IT teď vláda řídí centrálně: nová EZ karta s výsledky vyšetření, online finanční úřad s předvyplněným daňovým přiznáním, e-žádanka, EET 2.0, sdílená platební brána, doručení registrační značky do boxu, cizinecký agendový systém, varování do mobilů s hasiči či systém zajišťování obrany státu. Pro umělou inteligenci zavedla centrální řízení ve státní správě, rámec pro schvalování projektů a LLM bránu jako sdílenou a auditovatelnou páteř pro práci s jazykovými modely, podpořila projekt AI Gigafactory a v Praze devět zemí včetně Slovenska, Polska a Chorvatska podepsalo pražskou deklaraci o AI. Startupový zákon má poprvé definovat startup a investorům typu business angel nabídne odpočet investic do certifikovaných startupů až pět milionů korun ročně ze základu daně.
Účet předchozí vlády a výzva před volbami
Na závěr Babiš shrnul, co podle něj zbylo po Fialově vládě: dluh 1 200 miliard, kumulovaná inflace 30 procent, propad reálných mezd, vyšší daně, rekordně drahé energie, vyšší koncesionářské poplatky a korupční kauzy. Bitcoinovou kauzu, Dozimetr a Kampeličku nazval „svatou korupční trojicí“ Fialovy vlády a médiím vyčetl dvojí metr – jeho majetek prý „rozpitvali na atomy“, u jiných se neptají.
Opozice podle premiéra jen pomlouvá a svolává zbytečné schůze, které zdržují Sněmovnu, zatímco vláda pracuje a v lednu předloží další bilanci. Voličům vzkázal, ať si před volbami, které přijdou za deset dní, rozmyslí, komu dají hlas, a podívají se, jak vypadá Praha, kde dnešní opozice vládne. Do politiky prý nešel, aby si vydělal 50 tisíc korun. Za možnost vystoupit poděkoval s tím, že šlo o „skvělý předvolební meeting“.
Závěr
Babiš využil druhý pokus o nedůvěru k tomu, k čemu ho sám předem přirovnal – k dlouhému předvolebnímu vystoupení. Výtky k deficitu, střetu zájmů a plnění slibů odrážel protiútokem na Fialovu vládu, ODS a Černochovou, a k obhajobě rozpočtu přidal výčet práce jednotlivých resortů od emisních povolenek přes nemocnice až po kratom. Vláda hlasování ustála.
