Čtvrteční jednání Poslanecké sněmovny trvalo přes devět hodin a mělo tři části. Dopoledne patřilo odpovědím ministrů na písemné interpelace, poté koalice prosadila, aby se jako první bod znovu otevřela novela doplňkového penzijního spoření, a odpoledne přišly na řadu ústní interpelace na premiéra Andreje Babiše a další členy vlády. Nejvíc času zabraly poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, které vláda chce zrušit.
Tejc: plán legislativy je veřejný, interní tabulka ne
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc odpovídal na interpelaci k plánu legislativních prací vlády. Opozice po něm chtěla tabulku, která přiřazuje jednotlivé zákony k bodům programového prohlášení. Tejc ji vydat odmítl: celý plán legislativních prací na zbytek roku 2026 i výhled na roky 2027 až 2029 mají poslanci i veřejnost k dispozici, tabulka byla jen interním podkladem pro orientaci členů vlády a s projednávaným bodem přímo nesouvisí. Obsahuje podle něj jen přiřazení úkolů k bodům programu a tyto informace se dají snadno dohledat.
Ministr zároveň připomněl, že vládní většinu dali koalici voliči, a ti také rozhodnou, jak program splnila. Jen on sám má podle svých slov ve Sněmovně včetně návrhů připravených pro poslance přes patnáct tisků, z nichž za celý rok nebyl projednán ani jeden.
V dalším bloku písemných interpelací hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová sloučení odboru sociálního začleňování s odborem bydlení. Nejde podle ní o zrušení agendy, ale o běžnou vnitřní reorganizaci, která vychází i ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Sociálně vyloučených lokalit přitom přibývá, takže dosavadní nastavení podle ministryně nefungovalo. Všechny evropské projekty běží dál, jejich příjemcem je ministerstvo, ne odbor.
Koalice posunula penzijní novelu dopředu
Před polednem navrhla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá, aby Sněmovna jako první bod dne pokračovala v nedokončené novele zákona o doplňkovém penzijním spoření a teprve po ní projednala zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven. Opoziční TOP 09 chtěla na program zařadit návrh na odvolání předsedy Sněmovny Tomia Okamury, kluby ANO a Motoristů ale nově navržené body vetovaly. Návrh Malé prošel 92 hlasy.
Schillerová: zákon chci teď, o dalších změnách až v pracovní skupině
Novela míří na třetí důchodový pilíř: chce lidi dostat z příliš konzervativních fondů, jejichž výnosy často nestačí ani na inflaci, a zastropovat poplatky, které penzijní společnosti z úspor strhávají. Ve druhém čtení se protáhla obecná rozprava, v níž opoziční poslanci obhajovali své pozměňovací návrhy. Žádali třeba vyjmout ze stropu poplatky za nákup podkladových aktiv, zvýšit daňový odpočet na spoření na stáří ze 48 000 na 60 000 korun ročně nebo umožnit v dlouhodobém investičním produktu přímo držený bitcoin.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová vzkázala, že na připomínky zareaguje souhrnně na konci debaty. Doufá, že zákon v pátek konečně projde druhým čtením a nebude muset „natáčet další videjko, abych občany informovala, že se to tady zase brzdí“. Odkládat ho nehodlá: odklad by si přály penzijní společnosti, kdežto vláda je tu „pro lidi“. Produkt je podle ní přijímán velmi kladně a ekonomové a experti ho označují za nejvýznamnější změnu za třicet let.
K debatě o tom, zda mají zaměstnavatelé zaměstnance automaticky přihlašovat k penzijnímu spoření, nabídla pracovní skupinu a další novelu do roka. Současně řekla otevřeně, že za takovou povinnost „krvácet“ nebude a malé a střední firmy další povinností zatěžovat nechce. Pokud se na další úpravě nenajde shoda, nepůjde do ní.
Babiš ke studentům: ať si ověřují fakta
Odpolední ústní interpelace otevřela otázka na premiérův vzkaz studentům, kteří protestují proti rušení poplatků. Andrej Babiš odmítl, že by byl z reakce veřejnosti rozčarovaný. Mladým lidem prý jen doporučil, ať si ověřují fakta, což podle něj dobře umějí. To, že se mladí angažují, vítá; připomněl hackathon, kde stovky mladých lidí s pomocí umělé inteligence hledaly nápady pro prevenci, a vítězné týmy pak přijal na Úřadu vlády.
Premiér připomněl, že někdejší vláda demonstranty sama častovala nálepkami jako dezoláti nebo ruská pátá kolona. Rušení poplatků navíc kdysi chtěla i ODS. Opozice podle něj od června otevřeně vyhrožovala, že nedovolí návrh zákona ani načíst, a teď kritizuje noční jednání, které si tím sama vynutila. Rozdíl mezi voliči shrnul slovy: „Naši nechodí demonstrovat, naši chodí k volbám.“ Je ochoten se se zájemci sejít a o rozpočtu České televize jedná s jejím generálním ředitelem Chudárkem.
Poplatky skončí, slibuje programové prohlášení
Na výzvu, aby vláda návrh stáhla a sedla si k jednacímu stolu, odpověděl Babiš citací programového prohlášení: transparentní kontrola hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu, zachování jejich nezávislosti a zrušení poplatků, které sníží zátěž občanů i firem. „Proč my nemůžeme plnit náš program?“ ptal se. Nedává podle něj smysl, aby platili lidé bez televize nebo dopravní podnik za řidiče, který už poplatek zaplatil sám.
Nezávislost médií má být podle premiéra zaručená a financování také, protože půjde o mandatorní výdaj. Srovnání se Slovenskem odmítl: tamní poplatky zrušila v únoru 2023 vláda Eduarda Hegera, nikoli Ficova vláda. Noční hlasování nepovažuje za nic neobvyklého, za minulé vlády se podle něj ve čtyři ráno hlasovalo šestkrát. Protesty prý ve skutečnosti nemíří na poplatky, ale proti vládě.
Krizové linky: víc peněz a izraelský model pro děti
Na dotaz, kdo ve vládě odpovídá za dostupnost krizových linek, odpověděl premiér konkrétními čísly. Česko má 33 registrovaných služeb telefonické krizové pomoci. Ministerstvo práce a sociálních věcí dalo nadregionálním linkám v roce 2022 82,7 milionu korun, loni 115 milionů a letos téměř 139 milionů. Počet financovaných úvazků vzrostl ze 111 na 139. Ministerstvo vnitra letos vyčlenilo 38 milionů na související dotační programy a podporu evropských krizových linek zvýšilo z plánovaných 1,88 milionu na 4 miliony korun.
Poptávka přesto roste. Linka bezpečí loni přijala přes 102 000 kontaktů, z toho přes 24 000 kvůli psychickým potížím a víc než 7 000 se sebevražednou tématikou; napoprvé se dovolá jen zhruba polovina dětí. Vláda proto schválila přípravu nepřetržitého systému ochrany dětí v online prostředí podle izraelského projektu 105, který propojí policii, školy, zdravotnictví, sociální služby i neziskové organizace. Pod vedením ministerstva vnitra má fungovat od 1. ledna 2028 a stávající linky nemá nahradit, ale doplnit.
Krkonošský park a Heřmanická halda
Dvě interpelace mířily na ministra životního prostředí Igora Červeného. U Správy Krkonošského národního parku popsal premiér výměnu vedení i odvolání dvou náměstků novým ředitelem, které podle zákoníku práce spadá do pravomoci ředitele. Především ale citoval zjištění ministerstva o závažných nedostatcích v hospodaření správy: finanční úřad jí za roky 2021 a 2022 doměřil DPH ve výši 20,7 milionu korun, s penále jde zhruba o 25 milionů, a celkové dopady mohou podle předběžného odhadu dosáhnout až 100 milionů. Ministr nařídil veřejnosprávní kontrolu a resort teď prověřuje hospodaření i dalších národních parků. Podle ministerstva o problému vědělo už předchozí vedení resortu.
U Heřmanické haldy premiér vysvětlil, že ministerstvo převzalo přestupkové řízení od České inspekce životního prostředí kvůli nedostatkům v jejím postupu a později ho zastavilo, protože se odpovědnost firmy za přestupek nepodařilo prokázat. Neznamená to podle něj, že je problém haldy uzavřen. Pokud ministerstvo pochybilo nebo firmě nadržovalo, bude Babiš „nekompromisně“ požadovat nápravu včetně trestního oznámení. Kauzu podle něj sledují „naše služby“ i policie a ministr Červený sám podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Kdo má jiné informace, ať se podle premiéra obrátí na policii.
Partnerství pro otevřené vládnutí: Česko zůstává, jen neplatí
Česká republika z mezinárodní iniciativy Partnerství pro otevřené vládnutí nevystupuje, oznámil premiér. Zůstane její plnohodnotnou součástí, jen přestane platit členský příspěvek kolem půl milionu korun ročně. Ani v letech 2011 až 2019 ho prý neplatila, a přesto byla řádnou členkou. Jediným důvodem je úspora. Transparentnost podle Babiše nezávisí na členství, ale na zákoně o svobodném přístupu k informacím, registru smluv, regulaci lobbingu a veřejném připomínkovém řízení. Spojené státy, které iniciativu založily, z ní letos v lednu vystoupily. Vláda dokončí závazky z akčního plánu na roky 2025 a 2026.
V odpovědi se premiér ohradil i proti zvyšování základní sazby České národní banky, které podle něj zdraží hypotéky, přestože má Česko jednu z nejnižších inflací v Evropské unii.
Obce mají na účtech stovky miliard
Na obavu, že úspory státu zaplatí malé obce, odpověděl Babiš daty: obce bez čtyř největších měst měly k 30. červnu 2026 na účtech 199 miliard korun, s příspěvkovými organizacemi 238 miliard, a jejich úspory za deset let vzrostly o 109 procent. Dluh těchto obcí činil 59,2 miliardy. Jejich daňové příjmy se za deset let zvýšily o 88 procent na 224 miliardy. Obce podle premiéra pravidelně hospodaří s přebytkem, zatímco stát se potýká se schodkem a s „dírou 95 miliard“ po předchozí vládě.
O rozpočtovém určení daní je podle Babiše potřeba se bavit, zejména o postavení čtyř největších měst, přestože novelu programové prohlášení neobsahuje. Peníze, které obce mají, jim vláda brát nebude. Kraje mají podle něj na opravy silnic druhé a třetí třídy prostředky, které dostaly právě při změně rozpočtového určení daní.
Armáda: víc vojáků a protivzdušná obrana na prvním místě
Ke koncepci výstavby armády do roku 2040 premiér připomněl vývoj počtu vojáků: v roce 2013 jich armáda měla 20 675, za jeho první vlády přibylo 6 253, za minulé vlády 2 716 a letos už 3 696. Protivzdušná obrana je podle něj absolutní prioritou. Ten den jednal s velkou izraelskou firmou, po jednání Sněmovny ho čekala italská společnost Leonardo a chystá se cesta do Izraele. Systém, který dokáže chránit před balistickými střelami, stojí za stovky miliard: „Určitě dáme.“ Armáda dostala o 36 miliard víc, i když vláda musí dodržet závazek vůči Evropské komisi ohledně strukturálního deficitu.
Žádný severský model, důchodci daně platit nebudou
Poslední interpelace se vrátila k médiím: zda vláda chce podle severského vzoru zavést televizní daň, kterou by platili všichni včetně seniorů. Babiš to odmítl. Severský model nenavrhuje, důchodci daně platit „v žádném případě“ nebudou. Našel prý způsob financování mimo přímé placení z rozpočtu; zda zůstane současný návrh, nebo přijde jiný, rozhodne příští pondělí koaliční rada. Podrobné projednávání ve druhém čtení čeká Sněmovnu v lednu nebo únoru.
Plaga: malé školy rušit nechceme
Blok interpelací na ministry otevřel ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Cílem resortu podle něj rozhodně není zavírat malé venkovské školy, ale nelze přehlížet, že se loni narodilo jen 77 000 dětí. Proto ministerstvo zvýhodňuje školy zřizované společně více obcemi a v pilotu bude přispívat na profesionálního pracovníka, který bude v regionu dohlížet na kvalitu škol. Peníze na nepedagogické pracovníky i provoz obce podle něj dostávají v rozpočtovém určení daní.
Ve druhé interpelaci Plaga řekl, že pevný limit 180 dětí a žáků pro slučování škol nepovažuje za vyhovující, protože průměrná veřejná mateřská škola má 70 dětí. Preferuje snížit limit pro samostatné mateřské školy, například na 80 nebo 90 dětí, a takový pozměňovací návrh je ochoten sám podepsat.
Vojtěch: data o síti praktiků a silnější sestry
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odpovídal na dostupnost praktických lékařů v domovech pro seniory. Ideální je podle něj stav, kdy do domova dochází jeden nebo několik stálých praktiků, zákon ale zachovává svobodnou volbu lékaře. Zdravotní pojišťovny letos poprvé zveřejní zprávu o síti, ze které bude dostupnost poprvé vidět v datech. Od příštího roku budou mít praktici hrazenou terénní sestru a připravovaný zákon o kompetencích všeobecných sester by mohl platit od roku 2028.
K případu matky, které nemocnice Motol nedovolila u hospitalizovaného dítěte přespat na karimatce, slíbil, že ho prověří s vedením nemocnice. Právo dítěte na přítomnost rodiče podle něj zakotvuje zákon a od roku 2023 i metodický pokyn. Obhájil také koeficient centralizace 0,2 v úhradové vyhlášce na příští rok: nejzávažnější onkochirurgické výkony mají dělat jen specializovaná centra. U nádorů slinivky, které se od září soustředí do center, se podle něj pacient dostane k operaci do tří týdnů od diagnózy.
Klempíř: debata o financování ČT a ČRo začíná teď
Ministr kultury Oto Klempíř odmítl výtku, že se vláda vyhýbá odborné debatě o financování České televize a Českého rozhlasu. První čtení podle něj není konečné schválení, ale začátek projednávání, kdy přicházejí na řadu výbory, veřejná slyšení a pozměňovací návrhy. Sám strávil přes sedm hodin na veřejném slyšení mediálního výboru. Kdyby se nejdřív čekalo na shodu všech, diskutovalo by se do konce volebního období. Financování z rozpočtu má koalice v programovém prohlášení: „Kvůli tomu nás zvolili lidé.“
Mrázová: akční plán Dukovany a ubytování stavbařů
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová popsala přípravu Akčního plánu Dukovany. Ministerstvo pro něj v rozpočtu na rok 2027 žádá 25 milionů korun, hlavně na projektovou přípravu obcí, kde vzniknou ubytovací kapacity pro pracovníky stavby. Od generálního dodavatele KHNP čeká ministerstvo sdělení čtyř až šesti lokalit pro hromadné ubytování. Výroční zprávu o plnění plánu dostane vláda do konce března a s kraji a obcemi se o něm jedná 2. prosince v Jamolicích.
Juchelka: sociální služby dostanou chybějící peníze
Ministr práce a sociálních věcí Juchelka oznámil, že se ráno dohodl s ministryní financí na dofinancování sociálních služeb. K půl miliardě, kterou našlo jeho ministerstvo, přidá druhou půlku ministerstvo financí, a to pro krajskou i nadregionální síť. Šedesát milionů pro nadregionální služby včetně krizových linek má dorazit do konce roku. Kapitola ministerstva na příští rok počítá se sociálními službami ve výši zhruba 30 miliard korun.
Šťastný: ruští sportovci do soutěží nepatří
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Šťastný zopakoval, že účast ruských sportovců v mezinárodních soutěžích po dobu války na Ukrajině považuje za nepatřičnou. Rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže z 30. října označil za chybné. Lední hokej je podle něj pro Rusko nástrojem státní propagandy a řada lidí kolem ruského hokeje je na sankčních seznamech EU. Napsal proto arbitráži, Mezinárodní hokejové federaci i českému svazu a o vízové politice bude jednat s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem vnitra. Vláda podle něj zatím žádné stanovisko nepřijala, a nelze jí proto vyčítat, že nevystupuje jednotně. Do činnosti sportovních svazů stát zasahovat nemá; při lednovém mistrovství světa dívek do 18 let v Česku jde ale i o bezpečnost.
Závěr
Koalice ve čtvrtek dostala na první místo penzijní novelu, kterou ministryně financí chce mít co nejdřív za druhým čtením. V interpelacích premiér i ministři opakovali, že vláda plní program, se kterým vyhrála volby, ať jde o zrušení poplatků, protivzdušnou obranu, nebo škrty v příspěvcích. Na řadu konkrétních otázek ministři odpověděli čísly, nepřítomní členové vlády odpoví do třiceti dnů písemně. Jednání pokračuje v pátek.
