Bruselská demonstrace proti migraci, odmítnutá evropská občanská iniciativa, festival Prague Pride placený zčásti z městského rozpočtu, osekané akcelerační zóny pro větrné elektrárny a prezident s fotoaparátem u trati formule 1. Konzervativní influencer Adam Šejna, který od června pracuje v oddělení sociálních sítí ministerstva životního prostředí, prošel v jednom vysílání prakticky celou agendu, kterou právě žije česká pravice. Následující text jeho postoje shrnuje a u faktických tvrzení doplňuje, jak události popisují veřejné zdroje.
Vystoupení v Bruselu a odmítnutá iniciativa Save Europe Act
Šejna popisuje svůj první veřejný projev v angličtině před budovou Evropského parlamentu jako akci zhruba tří set lidí, u níž do posledních minut nebylo jisté, jestli ji bruselská radnice povolí. Demonstrace iniciativy Save Europe Act se konala 15. července, organizátoři na ni přinesli přes půl milionu podpisů a belgická policie je do budovy parlamentu nepustila.
Evropskou občanskou iniciativu spustili 31. května nizozemská komentátorka Eva Vlaardingerbroek a rakouský aktivista Martin Sellner. Evropská komise ji 22. července odmítla zaregistrovat s odůvodněním, že požadavek zastavit migraci z nezápadních zemí je ve zjevném rozporu s hodnotami zakotvenými v unijních smlouvách. Pro Šejnu je právě tohle důkaz, že unie nestojí na ochraně vlastních občanů, a důvod sbírat ještě víc podpisů.
Migrace, nevymáhané návraty a slovo remigrace
Jádrem jeho argumentace je nevymahatelnost pravidel: drtivá většina lidí, kterým státy Evropské unie pravomocně nařídily odchod, v Evropě zůstává, a unie to podle něj neřeší. Připomíná regularizace statisíců lidí ve Španělsku s tím, že kdo jednou získá pohyb po schengenském prostoru, může skončit i v Česku.
Z toho mu plyne recept: žádné vstřícné podmínky, protože co je zadarmo, na tom podle jeho čtení vzniká závislost. Pro řízený návrat lidí s migračním původem používá slovo remigrace, které do veřejné debaty prosadil právě Martin Sellner a které Šejna doporučuje používat všem.
Chat Control a soukromí ve zprávách
Plošné skenování soukromé komunikace odmítá bez ohledu na to, že sám nic nelegálního neposílá. Argument, že kdo nedělá nic protizákonného, nemá se čeho bát, přisuzuje europoslanci Tomáši Zdechovskému z KDU-ČSL a odmítá ho jako převrácení logiky: soukromá konverzace a fotky z výletu nejsou věcí evropského aparátu. Kriticky se otírá i o europoslankyni Danuši Nerudovou ze STAN.
Kontext sedí: v červenci 2026 se hlasování o takzvaném Chat Control vrátilo do hry a čeští europoslanci z ANO, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 čelili vlně kritiky za podporu jeho znovuotevření. Doslovné znění výroku, který Šejna cituje, se ve veřejných zdrojích dohledat nedá.
Reakce Zdeňka Hřiba a českých médií
Na bruselské vystoupení reagoval videem předseda Pirátů, poslanec a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib. Mluví v něm o tom, že stát zaměstnává lidi s extremistickými postoji, kteří jezdí na sešlosti zakazované i tamními úřady, a že ministerstva mají být plná odborníků. Šejna to bere jako nepřímé označení za nácka, odmítá ho a zároveň kvituje, že mu pozornost zvedla dosah.
Podobně přijímá i mediální ohlas: fotografii, na které je s influencerem Františkem Kubáskem, sám opatřil ironickým popiskem o záškodnících v Bruselu a média ho podle něj převzala. Komentáře pod články čte jako důkaz, že veřejnost stojí na jeho straně.
Dotaz z chatu: odkud má Filip Turek majetek
Divácký dotaz mířil na to, kde vzal Filip Turek kryptoměny v roce 2010, veterány a stomilionový majetek. Šejna odmítá roli mluvčího cizího majetku: v době, kdy ty peníze vznikaly, se s Turkem neznal. Nabízí jen obecnou logiku investice do veterána, jehož hodnota po renovaci vyroste, a včasného nákupu bitcoinu.
Pointa jeho odpovědi je procesní: dokud proti někomu neběží šetření kvůli nelegálnímu původu peněz, není podle něj co vysvětlovat.
Ukrajinci v Česku a ceny bydlení
Oficiální číslo něco přes půl milionu Ukrajinců v Česku Šejna zpochybňuje a odmítá tezi, že jde o jednoznačně přínosný ekonomický vliv. Vůči Ukrajincům jako národnosti podle vlastních slov nic nemá, vadí mu kulturní odlišnost.
Ekonomicky staví argument jednoduše: rychlý nárůst počtu lidí uměle zvýší poptávku po bydlení, a když se k tomu přidá zdlouhavé a nákladné povolování staveb, ceny bytů nemají důvod klesat. Jde o jeho výklad, ne o doložený rozklad příčin cen nemovitostí.
Útok v Berlíně a spor o politizaci tragédie
Nejsilnější pasáž patří útoku z 25. července, kdy jednadvacetiletý německý občan libanonského původu najel dodávkou do lidí u berlínského průvodu Christopher Street Day. Jedna žena zemřela, desítky lidí utrpěly zranění, pachatel byl při policejním zásahu následující den zastřelen a německé úřady čin označily za islamistický teror. Šejna zdůrazňuje, že útočník se v Německu narodil, ale vyrostl v rodině přistěhovalkyně.
Ke svému postoji k LGBT komunitě přitom trvá na tom, že proti lidem, kteří byli zasaženi, nic nemá. Německého kancléře Friedricha Merze čte jako někoho, kdo migrační situaci konečně přiznává. Merz po útoku slíbil dopadení a potrestání pachatele a vyzval Německo, aby se nenechalo zastrašit; k politickým důsledkům ale řekl, že je na jejich vyvozování brzy. Přání jednoho z přeživších, aby se tragédie nepolitizovala, Šejna otevřeně odmítá.
Pouští k tomu i sestřih pořízený Františkem Kubáskem, na němž jedna z účastnic akce lituje, že útočníkem nebyl bílý křesťan. Přesné znění jejího vyjádření z automatického přepisu spolehlivě rekonstruovat nelze, obsahově jde o lítost nad tím, že pachatel nezapadl do očekávaného schématu.
Dotaz z chatu: má vůbec smysl bojovat proti Bruselu
Divák namítl, že proti politické a vojenské struktuře, kterou Šejna kritizuje, nemá šanci uspět. Odpověď je programová: nejde mu o to vyhrát, ale o to zkusit to a vtáhnout do věci co nejvíc lidí. Výhled má konkrétní termín, volby do Evropského parlamentu v roce 2029 a výměnu europoslanců.
Za příčinu ekonomického zaostávání Evropy označuje Green Deal, migraci a vedení Evropské komise. Srovnání s americkou ekonomikou používá jako obraz toho, kam se unie podle něj propadla.
Prague Pride a peníze hlavního města
Prague Pride se letos koná od 3. do 9. srpna, hlavní program se stěhuje na ostrov Štvanici a průvod vyvrcholí v sobotu 8. srpna; zahájení patří Střeleckému ostrovu. Šejna proti konání průvodu formálně nic nenamítá, demokratický stát podle něj shromáždění umožnit má. Vadí mu peníze: ať si to organizátoři zaplatí sami a hlavní město ať do toho nedává veřejné prostředky.
Námitku, že z veřejných peněz jde i jeho vlastní výplata na ministerstvu, si předkládá sám a odpovídá si, že jeho práce nikomu neubližuje. Ve stejném duchu komentuje i duhový přechod pro chodce u budovy Evropského parlamentu.
Tranzice nezletilých, hormony a role škol
Sám si nahlas čte podklad, podle kterého část odborníků i rodičů poukazuje na nárůst počtu mladých lidí hlásících se k transgender nebo nebinární identitě a diskutuje se o roli sociálních faktorů, internetu a vrstevnického prostředí, přičemž jednoznačný odborný konsenzus neexistuje. Z toho ale vede vlastní ostrou linku: hormonální léčba podle něj mladé lidi nevratně poškozuje a chromozomy nemění, chirurgická tranzice je podle jeho slov nevratná a bolestivá.
Jde o jeho výklad, ne o shrnutí odborného stavu poznání; péče o nezletilé s genderovou dysforií je věcně mnohem složitější a v jednotlivých zemích upravená různě. Praktickou část argumentu tvoří práva rodičů, odmítnutí besed ve školách a odkaz na aktivistu, který podle Šejny rodičům pomáhá dostat děti z takové výuky.
Větrníky, akcelerační zóny a Filip Turek
Zásadní politický úspěch vidí Šejna v osekání akceleračních zón pro obnovitelné zdroje. Vláda je koncem července zmenšila zhruba na jedenáct procent původního návrhu, tedy ze zhruba 2 685 na necelých 300 kilometrů čtverečních; ze 110 původně vytipovaných lokalit zbylo 61. Zásluhu připisuje především Filipu Turkovi.
Turek přitom není ministrem životního prostředí, tím je od února Igor Červený za Motoristy. Turek je poslancem a vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal a poté, co v polovině července havaroval v Praze s vozem nemocniční služby, se funkce zmocněnce do konce vyšetřování dočasně vzdal. Šejna mu drží palce a věří, že vina prokázána nebude. Do stejné sekce patří i dotační kauzy z doby předchozího vedení resortu, které rozkrývá vyšetřovatel vystupující pod jménem Thomas Paukner a jimiž se zabývá Evropský úřad veřejného žalobce.
Prezident Pavel, poradce Kolář a chybějící prověrka
Nejtvrdší část večera míří na Hrad. Petr Kolář nemá bezpečnostní prověrku, nemá pracovní smlouvu ani plat a prezident Petr Pavel ho jednou označuje za poradce a podruhé nikoli; sám Pavel letos v lednu uvedl, že Kolář poradcem není a je členem panelu zahraničněpolitických konzultantů bez nároku na odměnu, zatímco dřívější informace Hradu zněly jinak.
Šejna z toho vyvozuje, že prezident je bezpečnostním rizikem, protože k nejcitlivějším informacím se přes něj dostává člověk bez prověrky. Jde o jeho hodnocení, ne o zjištění kontrolního orgánu. Do téhož bloku přidává i podporu změny financování České televize.
Fotoaparát na Hungaroringu a otázka kampaně
Snímky prezidenta s profesionálním fotoaparátem v boxech formule 1 obletěly svět. Šejna v nich vidí předvolební kampaň placenou z veřejných peněz, ke které se ještě přidávají desítky zahraničních cest. Ověřitelný kontext je jiný: Pavel fotografoval Velkou cenu Maďarska na Hungaroringu poslední červencový víkend a jeho snímky jdou do dražby ve prospěch nadačního fondu jeho manželky.
Ve stejné pasáži se vrací starý rozhovor pro DVTV z června 2017, v němž herečka Bára Štěpánová kritizovala fotografování s dětmi v kampani Andreje Babiše. Šejna to čte jako dvojí metr a tvrdí, že se dnes autorka neozvala; ve skutečnosti se ke zneužití sestřihu proti Petru Pavlovi vyjádřila a rozdíl mezi oběma případy vysvětlovala. Sám k tomu ovšem dodává, že fotit se s dětmi v kampani nepovažuje za nic špatného.
New York, Zohran Mamdani a daně pro bohaté
Zohran Mamdani vede New York od ledna a Šejna ho čte jako ukázku toho, kam vede levicová správa velkého města: sliby o bezplatné dopravě, omezení peněz pro policii a daňová zátěž bohatých. Ověřená část jeho politiky je zatím daňová, město začalo obesílat majitele luxusních druhých bytů nad pět milionů dolarů a ve hře je i vyšší sazba daně z příjmu pro lidi vydělávající přes milion dolarů ročně.
Šejnova protiteze zní klasicky pravicově: bohatí se odstěhují, tak vzniklo Monako a tak podle něj dopadla Francie. Konkrétní čísla o odlivu majetku z New Yorku, která ve vysílání zazněla, se doložit nedají.
Vzkaz Babišovi a zkušenost s novinářem
Zajímavá je pasáž, ve které Šejna přiznává vlastní chybu. Napsal v emoci kritický komentář na adresu Andreje Babiše kvůli tlaku na Filipa Turka a zpětně to hodnotí jako zbytečné kopání do spojence v době, kdy je vláda pod tlakem.
Zároveň nezvykle chválí novináře z Aktuálně.cz, který mu citaci přečetl zpátky a nechal si ji autorizovat. Bere to jako doklad, že férová žurnalistika v Česku existuje, byť k většině redakcí zůstává nesmiřitelný.
Kulturní boj a nová Odyssea
Divácký dotaz, proč levice vyhrává kulturní válku, dostane odpověď přes film. Nolanovu Odysseu, která šla do kin v polovině července, Šejna neviděl a nepůjde na ni kvůli obsazení; roli Heleny Trojské hraje Lupita Nyong'o a v ansámblu je i trans herec Elliot Page.
Vůči režisérovým starším snímkům přitom respekt neztrácí a vrací se k nim. Jeho výtka je zúžená na jedno: proč se do velkých produkcí podle něj protlačuje ideologie.
Veto rozpočtových pravidel a spor Hradu s vládou
Petr Pavel koncem července poprvé využil práva vrátit zákon Sněmovně a vetoval novelu rozpočtových zákonů; odůvodnil to obavou o stabilitu veřejných financí a o zadlužení země. Vládní koalice v čele s Andrejem Babišem chce veto přehlasovat a hlasy na to má. Prezidentské veto je běžný nástroj, který čl. 50 Ústavy dává hlavě státu u každého běžného zákona.
Šejna nezpochybňuje, že prezident to právo má, ptá se ale po motivu a spojuje si veto s předchozím sporem o účast prezidenta na summitu NATO v Ankaře. Ten skončil tak, že Ústavní soud koncem června vyhověl Pavlově stížnosti a předběžným opatřením uložil vládě, aby prezidentovi účast umožnila; o samotném kompetenčním sporu soud zatím nerozhodl a výsledek bude precedentem pro budoucí prezidenty i vlády.
Kauza Turkových příspěvků a odložené prověřování
Poslední velké téma je kauza archivu příspěvků Filipa Turka, který v říjnu 2025 zveřejnili novináři Deníku N Zdislava Pokorná a Michael Švec. Šejna ji čte jako zradu člověka z Turkova okolí a jako výmysl, který policie smetla ze stolu.
Skutečnost je jiná a stojí za to ji uvést přesně. Policie prověřování na konci července skutečně odložila, ale ne proto, že by šlo o smyšlené materiály. Část příspěvků vyhodnotila jako trestné, jenže už promlčené, a tvrzení Motoristů, že Deník N zveřejnil zfalšované podklady, nepotvrdila. Rozhodnutí navíc zatím není pravomocné.
Etický kodex resortu a svoboda projevu
Šejna nakonec reaguje na to, že ministerstvo životního prostředí prověřuje, jestli on a jeho kolega cestou do Bruselu neporušili etický kodex zaměstnanců. Jeho obrana stojí na dvou pilířích: kodex nestojí nad ústavně zaručenou svobodou projevu a on sám je v běžném zaměstnaneckém poměru, ne ve státní službě.
K tomu dodává, že o věcech resortu nemluví, prověrku nemá a do citlivých materiálů nevidí. Vysílání uzavírá pozvánkou na vlastní kanál a debatní formát, který chce rozjet s odkazem na zavražděného amerického aktivistu Charlieho Kirka a jeho tezi, že debata je to, co drží společnost od násilí.
Závěr
Sedmdesát minut vysílání drží jednu linku: Brusel omezuje, domácí opozice a média překrucují a lidé kolem Motoristů to podle Šejny mají napravit. Většina konkrétních událostí, o kterých mluví, se skutečně stala; v detailech se ale jeho čtení a doložená verze rozcházejí především u kauzy Turkových příspěvků, u reakce německého kancléře a u role, kterou Filip Turek ve vládě zastává.
