Zákon o elektronické evidenci tržeb se vrátil do Sněmovny ze Senátu se čtyřmi pozměňovacími návrhy. Ministryně financí Schillerová v závěrečné rozpravě odmítla znovu otevírat celý zákon a soustředila se jen na senátní změny. Ostřeji se přitom pustila do opozičních poslanců Haase, Slováka a místopředsedy Sněmovny Skopečka.
Senátní vratka: jen dvě možnosti
S EET 2.0 stála ministryně ve Sněmovně už počtvrté, nepočítaje Senát. Na opakované argumenty z prvního, druhého a třetího čtení proto reagovat nechtěla: procedurální situace je podle ní jednoznačná. Vládní koalice buď senátní verzi přehlasuje nadpoloviční většinou všech poslanců, tedy 101 hlasy, a platit bude sněmovní znění schválené v polovině července, nebo ji nepřehlasuje. Druhou možnost nečekala, svým kolegům věří.
Ve hře tak zůstaly jen čtyři pozměňovací návrhy, které přednesl senátor Třetina a Senát je schválil. Ke všem dala ministryně nesouhlasné stanovisko, podrobné zdůvodnění už zaznělo ve třetím čtení a je ve stenozáznamech. Za „marmeládu“ a další odbočky rozpravy se proto předem omluvila, že na ně odpovídat nebude.
Spor s Haasem: půl pravdy a nefér výklad
Výjimku udělala u poslance Haase. Vyčetla mu, že ve veřejných vystoupeních říká jen půl pravdy – řekne A, ale už ne B. Konkrétně připomněla debatu v pořadu Události, komentáře České televize, kde Haas vystupoval s Radkem Vondráčkem. Vztah mezi paragrafy 8 a 32 jednoho z rozpočtových zákonů tam podle ní vytrhl z kontextu a spojil úplně nesouvisející věci. Totéž pak musela vysvětlovat i prezidentovi, který se jí na to ptal.
U Haase to ministryně považuje za „dvakrát nefér“: je právník a člen ústavněprávního výboru, tedy člověk, který by to měl vědět. Ostatním by prý byla ochotná podobný omyl odpustit.
Poučení z Ústavního soudu a přístup k účtům
Rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2017 podle ministryně původní zákon o EET nezrušilo, zrušilo jen jeho část – evidenci plateb kartou. Ministerstvo se z toho poučilo a o deset let později, v technologicky úplně jiné době, postavilo novou EET na jiných pilířích: na kontaktu mezi zákazníkem a prodejcem či poskytovatelem služby, ne obráceně. Cílem je, aby zákon obstál, pokud ho někdo k Ústavnímu soudu podá.
Opakovanou námitku opozice odmítla: finanční správa nemá automatický přístup k bankovnictví občanů a mít ho ani nemůže – to by potřebovala sto tisíc úředníků, a vláda jejich počty naopak díky automatizaci snižuje. Právě proto ale potřebuje data. Z platby telefonem nebo prstenem se nepozná, jestli peníze míří na účet poplatníka, nebo jinam. Na finanční správě podle ministryně sedí odborníci s vysoce pokročilou analytikou; po zrušení EET jí však kus dat chybí a nová EET je zase dodá.
Přirážka za EET v paušálním režimu: výpalné, nebo volba?
Jeden ze senátních návrhů chtěl vypustit přirážku spojenou se zvláštním režimem EET pro paušalisty. Slovo „výpalné“, které v rozpravě zaznělo, slyšela ministryně poprvé a odmítla ho. Jde podle ní o svobodnou volbu: poplatník, který splňuje podmínky a vstoupí do režimu paušální daně, si může sám říct, že chce tento režim EET.
V paušální dani je dnes asi 150 tisíc lidí. V prvním pásmu do 1 milionu korun platí na dani z příjmů symbolických 100 korun, k tomu sociální a zdravotní pojištění. V režimu EET by daň činila 1 500 korun, tedy o 1 400 víc. Kdo nechce, do režimu nevstoupí, nebo zůstane mimo paušál – povinnost to není. Podle ministryně je to přesně tak jednoduché, jak rád říká jeden z opozičních poslanců.
Sezónní prodej vlastních výpěstků
Druhý návrh se týkal přímého sezónního prodeje vlastních zemědělských produktů v místě jejich produkce. Ministryně připomněla, že poslanci Munzarovi vyšla vstříc: dala souhlasné stanovisko k jeho návrhu zvýšit hranici 50 tisíc korun ročně, pod kterou není nutné podávat daňové přiznání. To může pomoci i drobným prodejcům výpěstků.
Senátní výjimku ale označila za nespravovatelnou. V místě prodeje se nedá odlišit, co je vlastní výpěstek a co zboží, se kterým prodejce obchoduje, a vznikly by nerovné podmínky. Takovou úpravu podle ní podpořit nelze.
Zdravotní benefity: strop pro jedny, výjimka pro druhé
Nejvíc prostoru věnovala zdravotním benefitům, tématu poslance Slováka. Připomněla jejich historii. Do konce roku 2023 patřily do stejné skupiny jako volnočasové benefity. Konsolidační balíček minulé vlády obojí zastropoval na polovině průměrné mzdy a v roce 2023 prošel Senátem „jako nůž máslem“, včetně jeho ústavněprávního výboru.
Po roce si ale podle ministryně zdravotní benefity „vylobovaly“ vlastní strop ve výši celé průměrné mzdy – novelou zákona o zaměstnanosti, zákonem č. 470/2024 Sb., na základě pozměňovacích návrhů poslanců Jurečky, Kaňkovského, Bauera a dalších. Řadoví zaměstnanci tak zůstali u poloviny průměrné mzdy, zatímco u zdravotních benefitů strop roste s mzdou a dnes přesahuje 50 tisíc korun. „Na chudý lid patří přísnost,“ shrnula ironicky přístup bývalé vlády.
Programové prohlášení současné vlády slibovalo zrušit strop jen u volnočasových benefitů, jak to hnutí slyšelo od zaměstnanců i zaměstnavatelů na mítincích ve fabrikách. Podle hodnocení dopadů regulace jde navíc o poměrně malou změnu. Úplné odstropování zdravotních benefitů, které chtěl Senát, by podle ministryně pomohlo hlavně lázeňským a wellness pobytům, estetické chirurgii a prémiovým programům pro manažery a vysokopříjmové zaměstnance. Za ty by pak platili všichni daňoví poplatníci.
Rakouský model: prevence bez limitu
Část opozičních argumentů ale vláda podle ministryně vyslyšela. S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem připravila společný pozměňovací návrh inspirovaný rakouským modelem. Týká se screeningů kardiovaskulárních a onkologických rizik nad rámec veřejného zdravotního pojištění a nadstandardních preventivních prohlídek, které pojišťovna nehradí.
U nich žádný limit nebude: když je zaměstnavatel zaplatí, uplatní si je jako daňově uznatelný výdaj. Ministryně to označila za férové řešení a dodala, že doufá, že právě na tohle mysleli i ti, kdo chtěli benefity odstropovat.
Penze, rozpočet a devět měsíců vlády
Na argumenty místopředsedy Sněmovny Skopečka o udržitelnosti penzijního systému odpověděla odkazem na novelu „lepší penzijko“, která už čeká na první čtení. Těší se prý, kdo jako první začne bojovat proti nižším poplatkům penzijních společností – a ukáže se, kdo tu stojí za kým.
K fiskálně-strukturálnímu plánu vzkázala Skopečkovi, ať nemá obavy: rozpočet do Sněmovny brzy dorazí, harmonogram už je schválený a výbory i plénum se mu budou věnovat dlouhé hodiny. Vláda podle ní není u moci ani rok, ale devět měsíců. Vyčítat jí problémy zdravotnictví, sociálního systému a výsledky ve vzdělávání je tak spíš hodnocením práce té předchozí.
Závěr
Ministryně financí odmítla všechny čtyři senátní úpravy zákona o EET: zrušení přirážky pro paušalisty, výjimku pro sezónní prodej výpěstků i neomezené zdravotní benefity. Opozici vyčetla zkreslování zákona i to, že strop benefitů sama nastavila nerovně. Jako kompromis nabídla daňově uznatelnou prevenci podle rakouského vzoru.
