Sněmovna vstupuje do jednacího týdne se třemi normami, které se jí vracejí ze Senátu – zákon o státních zaměstnancích a novelu stavebního zákona horní komora zamítla, evidenci tržeb vrátila s pozměňovacími návrhy. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá k tomu přidala zmrazení valorizace dálničních známek a páteční třetí čtení novely zákona o vstupu a pobytu cizinců i zákona o spotřebitelském úvěru. Vládní koalice má většinu, aby senátní vratku přehlasovala, a chystá se ji použít u všech tří norem.
Evidence tržeb se vrací do Sněmovny
Ministryně financí Alena Schillerová označuje elektronickou evidenci tržeb za jednu z vlajkových lodí svého resortu i celé vlády. Senát normu vrátil sněmovně 19. srpna s pozměňovacími návrhy, poslanci ji tak dostávají na stůl znovu. Ustupovat ministerstvo nehodlá – podle Schillerové země příjmy potřebuje, aby mohla rekordně investovat, dát do pořádku zdravotnictví a zajistit vnější i vnitřní bezpečnost, ke které se hlásí i opozice.
Výnos se podle ministryně neprojeví jednorázově, ale opakovaně v každém dalším roce. Odhad ministerstva potvrdilo ve shodné výši Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově, které roční přínos vyčíslilo na necelých čtrnáct miliard korun. Debatu o tom, jestli řádné placení daní rozpočtu pomáhá, proto Schillerová považuje za uzavřenou.
Ekonomicky popisuje evidenci tržeb jako vestavěný stabilizátor: zvyšuje mzdy v oborech, kde platí, což podle ní ukázala gastronomie po zavedení první verze systému, a narovnává podnikatelské prostředí, protože vytlačuje predátorskou konkurenci, která se daňovým zákonům vysmívá. Vedle toho vypočítává, co zákon lidem vrací – školkovné rodinám s dětmi, slevu na dani pracujícím studentům a odstropování zaměstnaneckých benefitů. Prostřednictvím sdílených daní podle ní přiteče část peněz i krajům a obcím.
Tři senátní úpravy, které ministerstvo financí odmítá
První úprava by evidenci zúžila na platby v hotovosti. To podle ministryně míjí dobu, kdy lidé platí kartou, telefonem, hodinkami nebo QR kódem – systém by neodpovídal platebním návykům už v okamžiku spuštění a pro finanční správu by byl fakticky nekontrolovatelný. Představu, že se bezhotovostní platba správci daně sama někde ukáže, Schillerová odmítá: peníze chodí na účty třetích osob, přes elektronické peněženky i přes zahraniční poskytovatele.
Druhá úprava se týká hranice jednoho milionu korun – Senát navrhl vyjmout z evidence podnikatele s příjmy do milionu, kteří přistoupí na vyšší paušální daň. Podle ministryně financí je to přímá linka k rozpadu celého systému, protože zůstává nezodpovězená otázka, jak finanční správa ověří, že se za nízkopříjmového označuje někdo právem. Přirovnala to k rychlostnímu limitu, který by neplatil pro řidiče se samolepkou na kapotě, že nikdy nejezdí rychleji než třicítkou.
Třetí míří na zdravotní benefity, u nichž chtějí senátoři limit zrušit úplně. Stávající strop je podle Schillerové velkorysý, každoročně se automaticky zvyšuje a většina zaměstnanců ho ani zdaleka nevyčerpá; u screeningů nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, například kardiovaskulárních a onkologických, a u nadstandardních preventivních prohlídek přitom limit nebude žádný. Otázku, čí zájmy senátoři v tomto bodě hájí, nechala ministryně otevřenou s poznámkou, že běžní zaměstnanci to nejsou.
Strop na úroky a kampaň k evidenci tržeb
Do třetího čtení míří také novela zákona o spotřebitelském úvěru. Ministerstvo financí ji podává jako další krok k ochraně spotřebitele: nově nemá být možné půjčovat lidem za úrok ve výši sedmdesáti, osmdesáti nebo sta procent, jak se to dnes v řadě případů děje, a zákon má zavést jasný strop v souladu s judikaturou českých soudů.
Souběžně resort rozjíždí informační servis k evidenci tržeb. Zhruba týden funguje infolinka a rozcestník na adrese eet.gov.cz, k tomu ministerstvo chystá brožuru se shrnutím podstatných informací, kterou bude rozdávat na chystaných road show.
Stavební zákon jako zkouška deregulace
Ostřeji než ministryně financí mluvil první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Rozhodnutí opozice hlasovat proti evidenci tržeb i proti stavebnímu zákonu označil za politické harakiri – jde podle něj o dvě normy, které pozitivně přijímá veřejnost i odborná veřejnost. Neúspěch minulého volebního období spojuje právě se zrušením evidence tržeb a se zpackanou digitalizací stavebního řízení, kterou tehdy vedli Piráti.
Senátu vyčítá, že zákon rovnou zamítl, místo aby ukázal, co konkrétně by v něm chtěl změnit. Zároveň připouští, že přechod na nový režim bude logisticky náročný, protože jde o zásadní změnu. Stavební zákon je pro něj především symbol: Česko je podle něj totálně přeregulované prostředí a tohle je nejvýznamnější protiregulační norma za dlouhá léta. Cíl shrnuje do formule jedno razítko, jeden úřad, jedna žádost – s územním rozhodováním v rukou obcí a stavebním povolováním v rukou státu.
Co podle ministerstva pro místní rozvoj v novele není
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, která novelu v horní komoře obhajovala, vzala kritiku po bodech. Senát normu zamítl 20. srpna a debata se podle ní vedla o karikatuře zákona, ne o jeho paragrafech – padala slova jako hacknutý zákon nebo únos státu.
Proti tomu staví výčet toho, co v předloze podle ministerstva není: developerské projekty nezískají automatické stavební povolení po třiceti dnech, rada města nebude za zavřenými dveřmi rozdávat výjimky z územního plánu komukoli a na cokoli, předseda úřadu pro rozvoj území nebude neodvolatelný ani nedostane doživotní mandát a bytový dům do pěti set metrů čtverečních a čtyř podlaží nebude moci navrhovat neautorizovaná osoba. Novela podle ní neruší ochranu veřejných zájmů – životního prostředí, kulturního dědictví, zemědělského půdního fondu ani zdraví a bezpečnosti.
Připomíná také, kdo v Česku staví nejvíc: stát, kraje, obce a jejich organizace, po nich malí stavebníci a rodiny a teprve pak developeři. Zákon nerozlišuje podle majetku ani právní subjektivity stavebníka, ale podle účelu a povahy záměru. Sama předloha má odstranit řetězení řízení a procesní duplicity, jasněji rozdělit odpovědnost mezi státní správu a samosprávu a dostat rozhodování o kanalizacích, školách, domovech pro seniory nebo rekonstrukcích divadel do řádu měsíců místo let.
Zákon o státních zaměstnancích a spor o politizaci
Zákon o státních zaměstnancích na tiskové konferenci hájil jeden z předkladatelů, poslanec Radek Vondráček. Námitku, že jde o poslanecký návrh, který neprošel řádným projednáním, odmítá časovou osou: předlohu nahrál do systému 29. prosince 2025, takže má za sebou devět měsíců v prvním, druhém i třetím čtení a řadu přijatých pozměňovacích návrhů, mimo jiné na podněty Evropské komise, odborné veřejnosti i části opozice.
Senátní kritiku shrnuje do dvou bodů. Prvním je politizace státní správy; proti tomu namítá, že profesionalita úředníka neznamená jeho nepropustitelnost a stát musí mít stejné možnosti jako každý odpovědný zaměstnavatel – získat a motivovat kvalitní lidi a řešit špatný výkon. Zákon opouští model správního řízení a dvojinstančnosti, státní zaměstnanci mají být nadále chráněni zákoníkem práce, tedy stejně jako úředníci krajů a obcí. Druhým bodem je omezení pravomocí prezidenta: podle Vondráčka jde o pozměňovací návrh jednoho z kolegů, ne o jádro předlohy, a jen o zpřesnění tam, kde se odpovědnost vlády za zahraniční politiku potkává s personálními pravomocemi hlavy státu. Přijatá změna bere prezidentovi jmenování a odvolávání šéfů stálých misí u mezinárodních organizací; senátoři ji považují za protiústavní a avizovali ústavní stížnost.
Obě zamítnutí, tedy u zákona o státních zaměstnancích i u navazující změny zákona o zahraniční službě, sněmovna přehlasovala v úterý večer, krátce po této tiskové konferenci.
Rozpočet, jednání s SPD a soudržnost koalice
Na dotaz České televize, jak dopadlo jednání o rozpočtu s SPD, popsala Schillerová debatu jako konstruktivní. Sama musela odejít dřív kvůli tiskové konferenci, na místě zůstal premiér. Poslanci se podle ní doptávali na detaily, které z povahy věci znát nemohou, a hlavní část debaty se stočila k budoucnosti a chystaným strukturálním reformám. Konflikty ani emoce prý nezazněly.
Havlíček k tomu dodává, že koalice nemá zásadní problém a vyjasňování jednotlivých kapitol rozpočtu patří k běžnému fungování jakéhokoli partnerství. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 389 miliard korun a kritiku k němu mají jak opoziční strany, tak menší koaliční partneři.
Pozastavené dotace pro Agrofert
Druhý dotaz mířil na rozhodnutí Evropské komise, která firmám z holdingu Agrofert pozastavila proplácení části dotací z evropského zemědělského fondu a potvrdila potenciální střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Schillerová informaci zaznamenala krátce před tiskovou konferencí a čte ji tak, že Komise prověřování zatím neukončila, a proto na půl roku pozastavila proplácení některých dotací. Premiér podle ní opakovaně zdůraznil, že splnil vše, co po něm česká i evropská legislativa žádá, a ohrožení čerpání evropských peněz nevidí. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu jde o zhruba 3,2 milionu eur, tedy asi 77 milionů korun; Komise pozastavení označuje za dočasné opatření, které jí dává čas posouzení dokončit.
Mrázová za ministerstvo pro místní rozvoj, které je národním orgánem pro koordinaci politiky soudržnosti, doplnila, že žádné oficiální stanovisko ani dotazy Evropské komise zatím nedorazily.
Avizované hlasování o nedůvěře vládě
Poslední otázka se týkala výzvy KDU-ČSL, aby byla svolána sněmovní schůze k hlasování o nedůvěře vládě kvůli rozpočtu. Předseda lidovců Jan Grolich tvrdí, že koalice postupuje proti vlastnímu programovému prohlášení a měla by ho změnit.
Schillerová v tom vidí především gesto před senátními volbami, které se konají za necelý měsíc a v nichž Grolich kandiduje. Podle ní míří do horní komory jen na tři roky, aby pak kandidoval do sněmovny; znamenalo by to opakované senátní volby, a ty nejsou levné. Připomíná zároveň, že návrh přichází od zástupce bývalé koalice, která si podle ní programové prohlášení sama měnila, protože ho nedokázala naplnit, a odkazuje na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu k pravidlům pro sestavování rozpočtu. Pokud schůze skutečně bude, hodlá bod po bodu připomenout, jak se dnešní opozice chovala ve vládě.
Havlíček doplnil, že návrhy na vyslovení nedůvěry, které v minulosti podávalo dnešní vládní hnutí, mířily na organizovaný zločin. Tématem avizované mimořádné schůze má být rozpočet, který se ale ještě neprojednával – prostor na spor o minulost i současnost podle něj nabídnou tři čtení. Za návrhem vidí kalkul dvou stran před volbami, konkrétně ODS a KDU-ČSL. Ke svolání schůze je přitom potřeba padesát podpisů poslanců, lidovci jich mají šestnáct.
Závěr
Tiskovou konferenci drží pohromadě jedna linka: koalice bere zamítavá stanoviska Senátu jako zdržení, ne jako důvod k ústupkům. U zákona o státních zaměstnancích to potvrdila hned v úterý večer, u evidence tržeb a stavebního zákona to chystá ve středu. Spor se tím ale nezavírá – u změny pravomocí prezidenta míří k Ústavnímu soudu a u rozpočtu k avizovanému hlasování o nedůvěře.
