Poslanecká sněmovna znovu projednává novelu rozpočtových zákonů, kterou prezident republiky vrátil s vetem. Krátce před jednáním svolal poslanecký klub hnutí ANO tiskovou konferenci, na níž ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vysvětlovali, proč chtějí veto přehlasovat.
Veto respektuji, souhlas s ním nemám
Právo prezidenta vrátit přijatý zákon označila Schillerová za jeho ústavní pravomoc, kterou respektuje — tuto možnost hlavě státu dává čl. 50 Ústavy a k přehlasování je pak potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů. Se samotným rozhodnutím ale zásadně nesouhlasí a mrzí ji i způsob, jakým k němu prezident dospěl. Mohl si ji podle jejích slov pozvat, přinesla by čísla, zákonné souvislosti i konkrétní dopady a vysvětlila by mu je bod po bodu. Protože se tak nestalo, vysvětluje je veřejně.
Veto podle ní stojí na jednom zásadním rozporu. Prezident požaduje ještě vyšší výdaje na obranu, než plánuje vláda — samotná dvě procenta HDP budou příští rok znamenat zhruba 191 miliard korun přímo v kapitole ministerstva obrany a každá další desetina procenta HDP je téměř 10 miliard navíc. Zároveň ale vetem žádá, aby zůstala v platnosti stará pravidla, podle kterých má schodek státního rozpočtu v roce 2027 činit nejvýš 150 miliard korun.
Znamenalo by to během jediného roku srazit schodek z úrovně kolem 300 miliard zhruba na polovinu a současně přidat na obranu vysoké desítky miliard. Taková rovnice podle ministryně financí nevychází: buď prezident skutečně chce více peněz na obranu, pak ale musí připustit realistické rozpočtové mantinely, nebo trvá na schodku 150 miliard — pak ale jeho kancelář dluží odpověď, kterých výdajů se má Česká republika z roku na rok vzdát, které investice zastavit a komu těch téměř 200 miliard vzít.
Čistý stůl to nebyl
Prezidentské veto podle Schillerové neušetří jedinou korunu. Nezruší potřebu financovat obranu, nezaplní díry ve zdravotnictví a školství, nevyřeší financování dálnic ani nových jaderných bloků. Jen znovu uzamkne zemi do pravidel, o kterých podle ní i jejich autoři věděli, že podle nich sami hospodařit nebudou.
Současná vláda podle ministryně nepřevzala čistý stůl. V rozpočtu dopravní infrastruktury na rok 2026 nechala minulá vláda nekryté výdaje za 37,2 miliardy korun, zdravotnictví bylo nastavené na schodek hodně přes 15 miliard a v regionálním školství chybělo dalších 3,7 miliardy na platy učitelů. Díry se podle Schillerové vykrývaly právě z platů učitelů, a to v rozporu se zákonem.
Nový fiskální plán místo rozpočtových triků
Praxi rozpočtových triků, nafouknutých příjmů a podhodnocených výdajů podle Schillerové vláda opustila. Nepořádek po předchůdcích napravuje a zároveň chce prorůstový rozpočet, který zvedne životní úroveň v zemi. Proto připravila nový fiskálně strukturální plán, který Evropská komise vyhodnotila jako vyhovující evropským pravidlům a doporučila ho Evropské radě ke schválení. To má přijít na prvním řádném zasedání Ecofinu v říjnu a počínaje rokem 2028 znamená každý rok nižší deficit.
Kdyby ale v českém právním řádu zůstala stará národní pravidla, měla by pro sestavení státního rozpočtu přednost. Jako ministryně financí a jako právnička proto odmítá předložit rozpočet, o kterém předem ví, že je nezákonný — stejně jako rozpočet, který by sice formálně držel limit, ale za cenu ekonomického harakiri celé země.
Novela podle ministerstva sněmovně kontrolu nebere
Tvrzení, že novela bere kontrolu poslanecké sněmovně, Schillerová jednoznačně dementovala. Mimořádné výdaje při bezprostřední bezpečnostní hrozbě mohou navazovat pouze na závěry Bezpečnostní rady státu a konečnou kontrolu si sněmovna zachovává. Úprava podle ministryně nevznikla z rozmaru ministerstva financí — vychází ze závěrů národních a aliančních cvičení Obrana 2024 a CMX25 i z doporučení bezpečnostních institucí a připravovala se už za minulé vlády. Za podivné proto označila, že pochybnosti má právě prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil.
Totéž platí podle ní o rozpočtech takzvaných parlamentních kapitol: ministerstvo financí je může změnit pouze po dohodě s jejich správcem.
Nehlasuje se proti prezidentovi, tvrdí ministryně
Prezident svým vetem podle Schillerové nechrání veřejné finance, ale vetuje možnost sestavit zákonný a realistický rozpočet, hospodářský růst, obranyschopnost i strategické investice. Poslanci proto podle ní nebudou hlasovat proti prezidentovi republiky, ale pro bezpečnost země, fungující zdravotnictví a školství, pro dálnice, energetickou bezpečnost a pravidla, podle kterých se dá férově hospodařit. Na schůzi bude sněmovnu žádat, aby veto přehlasovala, a věří, že většina se přikloní k jejímu postoji.
Havlíček: kritizují nás ti, kdo nasekali 1200 miliard
Diskuse podle Karla Havlíčka patří do poslanecké sněmovny a koalice se jí nebojí. Bylo by ovšem podle něj fér, aby se nevedla z jedné strany pokrytecky. Kritika totiž přichází od opozice — tedy od politiků, kteří v minulých letech vládli a nasekali dluhy v průměru 300 miliard korun ročně, dohromady 1200 miliard, a to i přesto, že oproti předcovidové době zvyšovali daně.
Domácnosti a firmy podle Havlíčka tehdejší vláda hodila přes palubu v cenách energií, zejména u regulované složky, a v době energetické krize byla podpora prakticky nulová. Nemusela přitom vynakládat desítky miliard na výstavbu nových jaderných zdrojů, což čeká současnou vládu, a v posledním roce podle ministra nezvládla ani dvě procenta na obranu. Na následující rok navíc připravila zhruba třistamiliardový schodek a desítky miliard nekrytých výdajů od dopravy až po ostatní resorty.
U většiny těchto schodků byl podle Havlíčka i prezident, který nyní zákon vrací — rozpočty minulé vládě nevracel. Ministr přitom netvrdil, že je prezident tvořil — jen to, že v té době byl prezidentem a že se k tehdejší vládě choval jinak než k té současné.
Klidná doba skončila, tvrdí ministr
Argument, že ekonomika roste a schodky se dají razantně snižovat, Havlíček nepřijímá. Doba růstu podle něj byla mezi lety 2014 a 2020, kdy stát dvakrát hospodařil s přebytkovým rozpočtem — jednou za ministra financí Babiše, jednou za ministryně Schillerové — a dluh nerostl. To podle ministra dokazuje, že v klidné a prorůstové době umí hospodařit dobře.
Dnešní doba ale klidná není. Nedaleko od Česka je válka a výdaje na obranu jsou i kvůli tomu o 400 procent vyšší než před deseti lety; blíží se 200 miliardám korun. Dále se investuje do energetické bezpečnosti — do stability sítí, nových zdrojů i kapacitních mechanismů — a výdaje na dopravu, které vláda rozjela v letech 2019 až 2021, jsou rovněž zhruba o 400 procent vyšší než před deseti až jedenácti lety.
Na těchto výdajích se podle Havlíčka pravděpodobně shodnou všichni, včetně kritiků, kteří navíc žádají, aby se na obranu přidávalo ještě víc. Příjmy jim ale nestačí. Kdyby vláda poslechla opozici a prezidenta, musela by podle ministra tvrdě a nekompromisně škrtat — a nešlo by o kosmetické škrty.
Jak chce koalice veto přehlasovat
Na dotaz na strategii pro jednání sněmovny Schillerová uvedla, že v době tiskové konference probíhalo grémium a jeho výsledek ještě neznala. Z veřejných výstupů ale ví, že opozice je připravena jednání blokovat — protože jde o řádnou schůzi, pravděpodobně načítáním nových bodů.
Koalice je podle ministryně v otázce přehlasování pevná a domluvená, žádný spor v ní není. Celých 108 hlasů kvůli nemocem k dispozici nebude, dostatek hlasů na přehlasování ale ano. Jako bývalá předsedkyně poslaneckého klubu tipuje, že se bude hlasovat spíš až následující den; přesnou domluvu z grémia má klubu sdělit jeho předsedkyně Malá.
Hypotéky: opozice podle ministryně jen straší
Novináři se ptali na námitku jednoho z předsedů opozičních stran: pokud se rozvolní rozpočtová odpovědnost a zvýší zadlužení země, porostou úrokové sazby a lidé se splácenými hypotékami zaplatí výrazně víc. Vláda si tak podle této kritiky uvolní cestu k zaplacení předvolebních slibů, armády i platů učitelů a policistů, ale účet přijde v podobě dražších hypoték.
Schillerová to odmítla jako strašení, na které podle ní opozice nemá jiný recept.
Vyjednávání s Bruselem a půjčka na Dukovany
Nová rozpočtová pravidla musela vláda podle ministryně přijmout — předpřipravila je už bývalá vláda, protože Česko má povinnost implementovat je v souladu s evropskými pravidly. Souběžně se přejednával fiskálně strukturální plán, který pro každou zemi Evropské unie schvaluje Evropská rada a který stanovuje trajektorii deficitu; zaveden byl od roku 2024. Fialova vláda ho podle Schillerové vyjednala tak, že byl nereálný: podle něj i podle dosud platných pravidel rozpočtové odpovědnosti by musela mít příští rok schodek kolem 150 miliard.
Ministerstvo financí proto začalo někdy v březnu a dubnu vyjednávat s Evropskou komisí, zapojil se i premiér, a v červenci dostalo předběžný souhlas a doporučení pro Evropskou radu. Schválení má přijít začátkem října na prvním řádném Ecofinu a podle zkušeností ministryně půjde zřejmě o formalitu vyřízenou tichou procedurou. Protože ale nebylo jisté, jestli se to stihne včas, potřebovala vláda mít i národní pravidla, která umožní sestavit rozpočet legálně a přitom se udržet pod třemi procenty HDP. Plán počítá pro rok 2027 s deficitem veřejných financí 2,8 procenta a se strukturálním deficitem 2,2 procenta, poté s postupným snižováním.
Zvlášť se ministryně zastavila u financování Dukovan. Půjčka se podle ní realizuje mimo státní rozpočet v souladu s metodikou Eurostatu — peníze se budou půjčovat a následně vracet přes společnost Elektrárna Dukovany II. Takovou investici Česko podle Schillerové nikdy nedělalo a dělá ji poprvé. Opozice podle ní straší, přestože právě ona nachystala past v podobě nereálné trajektorie s vědomím, že podle ní sama vládnout nebude.
Inflace, sazby a tři pilíře hospodářské politiky
Argumentovat úrokovými sazbami u hypoték je podle Havlíčka úsměvné. Za minulé vlády byly sazby extrémně vysoké, protože byla mimořádně vysoká inflace, na kterou centrální banka reagovala zvyšováním repo sazby — a od ní se pak odvíjejí sazby komerčních a hypotečních bank. Za inflaci přitom podle ministra neodpovídala jen centrální banka: vláda měla řadu nástrojů, jak se vyhnout extrémnímu růstu cen energií.
Na konci roku 2022 mělo Česko podle Havlíčka nejvyšší energetickou inflaci ze všech zemí OECD, zatímco na konci roku 2021 nejnižší. Za současné vlády má druhou nejnižší energetickou inflaci ze zemí Evropské unie a i díky tomu druhou nejnižší celkovou inflaci. Centrální banka je podle něj příliš obezřetná — přestože je inflace v tuto chvíli velmi dobrá, prognózuje ke konci roku vyšší hodnoty a repo sazbu zvýšila, rozhodně však ne do úrovní z doby minulé vlády.
Hospodářská politika stojí podle ministra na třech pilířích: inflaci, hospodářském růstu a rozpočtu. Všechny je nutné vyvažovat. Minulá vláda se podle Havlíčka soustředila jen na rozpočet, a ani to jí nevyšlo, inflaci ignorovala a na hospodářský růst zcela rezignovala — výsledkem je nekonečná hospodářská smyčka. Současná vláda podle něj drží inflaci na dobré úrovni a má hospodářskou strategii postavenou na výkonnosti privátního sektoru, ne státu. Rozpočet není v této chvíli snadné ukormidlovat tak, jak by si možná všichni představovali, ale právě proto, že ho vláda chce udržet i do budoucna, musí podle ministra investovat do příjmů.
Závěr
Tisková konference poslaneckého klubu ANO měla jediný cíl: obhájit záměr přehlasovat prezidentské veto ještě před samotným hlasováním. Ministryně financí staví obhajobu na tvrzení, že požadavek vyšších výdajů na obranu a současně schodku 150 miliard korun se nedá naplnit zároveň, a na nekrytých výdajích zděděných po minulé vládě. Ministr průmyslu a obchodu k tomu přidává argument, že kritika přichází od těch, kdo předchozí schodky vytvořili, a že dnešní výdaje na obranu, energetiku a dopravu se od klidných let výrazně liší. Zda veto skutečně padne, ukáže hlasování ve sněmovně.
