Večerní živý stream se tentokrát obešel bez připravených ukázek, článků a videí. Celou hodinu vyplnily dotazy diváků z chatu, na které odpovídal poslanec hnutí Motoristé sobě a kandidát na primátora Ostravy Matěj Gregor. Vysílání probíhalo souběžně s dlouhým jednáním Poslanecké sněmovny, kam se měl po skončení streamu vrátit k nočnímu hlasování.
Návrat EET a jednání sněmovny do noci
Sněmovna v úterý jednala od časných ranních hodin a měla pokračovat dlouho do noci i v dalších dnech. Klíčovým bodem bylo druhé čtení návrhu na obnovení elektronické evidence tržeb, se kterým přišla Babišova vláda; načítaly se pozměňovací návrhy, jimiž se má zákon upravit. Motoristé si připisují prosazení výjimky pro drobné živnostníky s ročním obratem do jednoho milionu korun a řady dalších úlev, které mají ušetřit papírování třeba sezónním prodejcům; evidence se má týkat až většího prodeje.
Velkou část dne spolykala tradiční rozprava o programu schůze, která se protahuje na šest až sedm hodin — opozice v ní spojuje návrhy bodů s dlouhými, patnácti- až třicetiminutovými projevy. Senát je z pohledu koalice popisován jako vetovací stroj, který prakticky vše ze sněmovny obratem vrací; přehlasovat senátní veto pak vyžaduje 101 hlasů a další mnohahodinovou rozpravu.
Kulturní fronta a rozdělování společnosti
Posledními týdny se táhne vlna ostrých útoků kulturních a showbyznysových osobností na vládu — ať už kolem Strážnice, nebo Karlovarského filmového festivalu. Mezi hlasitými kritiky vlády byl i spoluzakladatel a moderátor Oktagonu Ondřej Novotný. Mechanismus je vždy stejný: kdo veřejně urazí některého z vládních představitelů, projede během týdne hlavními médii, zviditelní svou značku a nasbírá sledující. Čím dál je někdo ochoten se pustit za hranice slušnosti, tím víc je vidět.
Jako příklad přehnaného moralizování padl rozruch kolem fotografie podcastera Čestmíra Strakatého s hudebníkem Otou Klempířem, za kterou si Strakatý vysloužil kritiku od části komentátorů. Celé to zapadá do širší úvahy o dvou světech — virtuálním a skutečném — které se lidem stále víc prolínají: online spory přenášejí k večeři, do rodiny i na pracoviště. Hrozí, že společnost směřuje k atmosféře kádrování podle politických názorů, jakou zažila za covidu, a že opozice pak tuto náladu využije s tvrzením, že za rozdělení může vláda. Zaznělo proto varování, aby lidé neklesali na úroveň výhrůžek smrtí a nezasahovali politikům do soukromí.
Peníze na zbraně a obhajoba vlády
Část dotazů narážela na summit NATO v Ankaře, kam odletěl premiér Andrej Babiš, a na zprávy o schválení dalšího balíku peněz pro Ukrajinu spojované s ministrem Petrem Macinkou. Gregor osobně posílání českých peněz na zbraně cizím zemím nepodporuje a s takovým programem podle svých slov kandidoval. Zároveň ale odmítá číst zahraniční politiku z mediálních titulků — nejde podle něj o jeden nadpis, ale o mezinárodní smlouvy s konkrétními parametry, k nimž se povolanější vyjádří ministři.
Ostře se ohradil proti poraženeckému povzdechu jednoho z diváků, že by na místě premiéra mohl klidně zůstat Petr Fiala. Vypočítává, co by podle něj bylo za předchozí vlády jiné: vyšší schodek rozpočtu, rostoucí daně, nezamítnutý evropský migrační pakt nebo jinak vedené vyjednávání o emisních povolenkách pro český automobilový průmysl.
Politizace školství a revize RVP
Nejobsáhlejším tématem večera bylo školství. Gregor, sám učitel dějepisu, považuje za vážný problém, když učitelé rozdělují třídu na ty dobré a špatné podle politických názorů — a zdůrazňuje, že takto selhávají kantoři napříč politickým spektrem. Vliv na děti je značný, hrozí jejich vyčlenění z kolektivu a plošně to nelze kontrolovat; kamery s umělou inteligencí ve třídách odmítá jako totalitní nástroj. Řešení vidí ve dvou rovinách: v kvalitnějším pedagogickém vzdělání, které z učitelů udělá profesionály, a v aktivní roli rodičů, kteří s dětmi o tématech otevřeně mluví.
Zvláštní pozornost věnoval rámcovým vzdělávacím programům (RVP), tedy osnovám, z nichž si školy sestavují vlastní vzdělávací programy. Revizi RVP připravenou předchozím ministrem školství Mikulášem Bekem, která podle Gregora protlačovala témata jako gender, dezinformace či klimatické změny, současný ministr Robert Plaga pozastavil a její náběh odložil. V srpnu má být předložena první verze přepracovaných RVP. Protože o RVP nehlasuje sněmovna a schvaluje je ministerstvo, svolal Gregor v rámci školského výboru pracovní skupinu koaličních poslanců, která má návrhy připomínkovat tak, aby výsledné osnovy byly apolitické.
Účet Thomas Paukner a kauzy kolem STAN
Diváky zajímal anonymní účet Thomas Paukner, který zveřejňuje kauzy bývalého ministra vnitra Víta Rakušana a dalších lidí z hnutí STAN. Gregor míní, že část zveřejněných informací je natolik závažná, že se jimi budou muset zabývat orgány činné v trestním řízení. K politickému dopadu je ale skeptický: hlavní média podle něj kauzy nepřebírají, nekladou kritické otázky, a tak se informace k voličům STAN nedostanou — hnutí proto může dál získávat kolem deseti procent. Poukazuje na kontrast s tím, jakému mediálnímu tlaku by čelili Motoristé, kdyby se objevil zlomek podobných zjištění o nich.
Zablokovaná sněmovna a novela jednacího řádu
Současné, desáté volební období označuje Gregor za nejzablokovanější. Opozice podle něj drží sněmovnu jako rukojmí a podmiňuje klid ústupky, které koalice nemůže přijmout, aniž by zradila své voliče — třeba zachováním koncesionářských poplatků nebo zastavením podpory Ukrajině. Nedávno schválená novela jednacího řádu má situaci zčásti zlepšit: omezuje mimo jiné dosud neomezenou délku projevů k programu schůze na pět minut. Obstrukce ovšem Gregor považuje za legitimní opoziční nástroj, s nímž počítá samotný koncept parlamentarismu; novela je proto ponechává tam, kde dávají smysl (například u protinávrhů), a omezuje tam, kde ne.
Umělá inteligence a domácí úkoly ve škole
Na dotaz o zavádění umělé inteligence do středních škol zaznělo, že přístup se bude lišit podle typu školy — jinak k ní přistoupí průmyslovky a IT obory, jinak ekonomická lycea či bezpečnostně-právní akademie. Filozofie by měla znít: nenahrazovat učitele, ale vychovávat kvalifikovanější pracovníky a zároveň už od základní školy vysvětlovat rizika AI. Ke klasickým domácím úkolům je Gregor v době AI spíš zdrženlivý; dává přednost zadáním, která nástrojům umělé inteligence odolají — od kreseb přes papírové úkoly po referáty přednesené před třídou. Přál by si k tématu odbornou debatu s pozvanými hosty.
Závěr
Netypický díl bez jediného videa a článku ukázal, jak se z jednotlivých diváckých dotazů skládá jeden příběh: obava z rozdělující se společnosti, spor o to, kam má směřovat školství, a frustrace z parlamentu, který podle koalice drží v šachu opoziční obstrukce.
