Poslanecká sněmovna v úterý 20. října jednala o věcech, které se týkají domácích mazlíčků i státních úředníků. Ve druhém čtení probrala koaliční novelu, která výrazně zpřísňuje postihy za týrání zvířat a ukládá obcím starat se o kastraci opuštěných koček, a vládní novelu zákona o rostlinolékařské péči. Prvním čtením prošly zákon o registrech ve vzdělávání a novela zákoníku práce, kterou ministr práce Aleš Juchelka hájil proti obavám z rozmachu švarcsystému. Poslanci také dokončili volbu do Rady Českého rozhlasu. Středa patří státnímu rozpočtu na rok 2027.
Koalice si prosadila pořad jednání na celý týden
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá na začátku jednacího dne jménem klubů ANO, SPD a Motoristů navrhla, aby Sněmovna mohla jednat a hlasovat i po 19. a 21. hodině. Návrh prošel 81 hlasy proti 60. Na úterý pak koalice zařadila čtyři body: novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání a novelu o rostlinolékařské péči ve druhém čtení, zákon o registrech ve vzdělávání a novelu zákoníku práce v prvním čtení. U zákoníku práce první hlasování těsně neprošlo, po námitce poslankyně, které se hlas pro zobrazil jako zdržení, se opakovalo a bod byl zařazen 88 hlasy proti 66.
Na čtvrtek koalice prosadila první čtení novely zákona o výzkumu, občanského zákoníku, školského zákona, zákona o technických požadavcích na výrobky, zákona o mistrovské zkoušce, dvojice zákonů o odčerpání majetku nevysvětlitelného původu a novely trestního zákoníku. Páteční blok třetích čtení otevře zákon o digitální ekonomice, po něm přijde pojistné na veřejné zdravotní pojištění, mezinárodní justiční spolupráce, dva zákony o podnikání na kapitálovém trhu a dvě novely trestního zákoníku. Všechny návrhy prošly.
Opoziční předsedové klubů a poslanci mezitím navrhli víc než deset nových bodů, od schodku rozpočtu a poplatků za Českou televizi a Český rozhlas přes finskou iniciativu k omezení víz pro Rusy až po dotace zemědělcům a financování obnovy po povodních. Taťána Malá jménem klubů ANO a SPD všechny nově navržené body vetovala, takže se o nich nehlasovalo.
Týrání zvířat: vyšší pokuty a zákaz chovu až na deset let
Novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání předkládá skupina koaličních poslanců, mezi nimiž jsou Andrej Babiš, Tomio Okamura, Petr Macinka a Taťána Malá. Za navrhovatele ji uvedla poslankyně Lucie Šafránková. Minimální pokuta za týrání jednoho zvířete má nově činit 5 000 korun u fyzických osob a 10 000 korun u podnikatelů a firem, u dvou a více zvířat 10 000, respektive 20 000 korun. Nejdelší možný zákaz chovu se prodlužuje z pěti na deset let, protože dosavadní sankce podle zkušeností z praxe u některých pachatelů neodrazují.
Novela posiluje předběžnou náhradní péči o týraná zvířata: postarat se o ně může i jiná osoba přímo na místě, a to bez přítomnosti chovatele. Úřady budou moci uložit předběžný zákaz chovu, aby si člověk, kterému zvířata odebraly, nepořídil další ještě před koncem řízení. Zálohy na péči o odebraná zvířata bude muset platit už během řízení ten, kdo situaci způsobil, a pokud je neplatí, mohou zvířata přejít do vlastnictví státu. Obce dostanou povinnost zajišťovat kastraci opuštěných koček a koček bez pána formou programu odchytu, kastrace a navrácení. Policie bude smět při důvodném podezření na týrání vstoupit i do obydlí, toto oprávnění ale dostane jen státní policie, ne obecní. Novela občanského zákoníku ukládá obcím postarat se nejen o zatoulaná, ale i o opuštěná zvířata, netýká se to však zdivočelých koček.
„Ochrana zvířat není otázkou jakékoliv politické příslušnosti, ale především naší lidskosti a odpovědnosti vůči tvorům, kteří si nemůžou zavolat na policii,“ řekla Šafránková. Zpravodajka výboru pro životní prostředí Monika Hubíková doplnila, že výbor do zákona doplnil definici zvířete bez pána, tedy zvířete, které nikdy nebylo chováno v lidské péči, a pravidlo pro případy, kdy nejde jednoznačně určit, zda je zvíře opuštěné, nebo bez pána. Zpřesnil také pravidla pro zálohy na péči o odebraná zvířata.
Okamura: týrání psů a koček má čekat tvrdý trest
Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura připomněl, že jeho hnutí přísnější tresty za týrání zvířat prosazuje několik volebních období a teprve v koalici je může uskutečnit. Veřejnost se podle něj právem ptá, proč jsou tresty stále tak nízké a proč stát nemůže zasáhnout rychleji, když přibývá případů brutálního týrání a nelegálních množíren. Novela proto zvyšuje pokuty, umožňuje rychlejší odebírání týraných zvířat a ukládá obcím kastraci koček bez pána, což podle Okamury podporují i organizace na ochranu zvířat.
Okamura zdůraznil, že k zákonu patří i novela trestního zákoníku, která je už ve třetím čtení. Zdvojnásobuje dolní hranici trestní sazby za týrání zvířat a zavádí nový trestný čin bezdůvodného usmrcení psa nebo kočky ze zavrženíhodné pohnutky. Kdo zabije zvíře z pomsty, pro zábavu nebo proto, že se o něj nechce starat, se podle něj nemá vyvléct přestupkem. Okamura počítá se třetím čtením novely na ochranu zvířat příští měsíc a pokud ji nezdrží Senát, mohly by oba zákony platit od 1. ledna. Opozici vyčetl, že nehlasovala pro zařazení bodu na úterní program; pirátská poslankyně Jana Patková namítla, že ona pro hlasovala.
Kastrace koček, konec norování a pokusy na zvířatech
Poslankyně ANO Jana Hanzlíková ocenila, že odborná i laická veřejnost novelu přijímá dobře a nejvíc kvituje právě povinnou kastraci koček. Kde se kastruje pravidelně, problémy podle ní ustupují, jinde jsou depozita a útulky přeplněné nechtěnými koťaty. Spolu s Andrejem Babišem a Taťánou Malou podala pozměňovací návrh, který zakazuje norování: v jedné variantě pro všechna zvířata, ve druhé pro lišku obecnou. Návrh vznikl po debatách s ministerstvy životního prostředí a zemědělství a vychází z toho, že moderní technika, například termovize, umožňuje regulovat lišky účinněji a méně invazivně. Norování je podle Hanzlíkové nehumánní způsob lovu, který měl skončit už dávno.
Zpravodaj zemědělského výboru David Pražák (ANO) poděkoval navrhovatelkám, že povinnost obcí po debatě zmírnily. Spolu s Monikou Hubíkovou podal návrh, podle něhož obecní úřad obce s rozšířenou působností nařídí předběžnou náhradní péči hned poté, co mu orgán činný v trestním řízení týrané zvíře předá. Útulky dosud musely o zvířata ze spisu pečovat měsíce i roky a nesměly s nimi hýbat. Pražák dále načetl dvě varianty zákazu norování lišky, druhou s možností výjimky například tam, kde liška ohrožuje chráněného tetřívka, a návrh, aby zvířata nemusela trpět dlouhou přepravou na porážku mimo Česko a mohla být poražena doma.
Jiřina Klčová popsala zkušenost z Pardubic, kde kastrace opuštěných koček běží druhým rokem s pomocí dobrovolníků, a doporučila ostatním městům, aby se na novou povinnost připravila vlastními programy. Monika Oborná představila pozměňovací návrh, který podala s vicepremiérem Karlem Havlíčkem: žádost o schválení pokusů na psech a kočkách bude muset jednoznačně zdůvodnit, proč jsou nutné, s důrazem na snížení jejich počtu, a víc zvířat má po skončení pokusů najít domov. Část opozičních poslanců naopak navrhovala povinnost obcí vypustit nebo odložit do provedení evropského nařízení o čipování psů a koček, případně ji plně zaplatit ze státního rozpočtu.
Spor o vstup policie do obydlí
Poslanec Motoristů Matěj Gregor navrhl z novely vypustit rozšíření pravomoci policie vstoupit při podezření na týrání zvířete i do obydlí. Dnes smí policie bez souhlasu vstoupit jen na pozemek nebo do jiného prostoru, do bytu se dostane přes domovní prohlídku, kterou povoluje soud. Gregor se obává, že by se do zákona o policii začaly vkládat další důvody a ochrana obydlí by se postupně vyprázdnila. Řešení vidí spíš v tom, aby státní zastupitelství a soudy rozhodovaly v případech týraných zvířat v řádu hodin.
Jana Hanzlíková odpověděla, že novela reaguje na praktické zkušenosti: v mnoha případech bylo pro zvíře pozdě, než se věc vyřešila, a včasný vstup policie je jediný způsob, jak ho ještě zachránit. Poslankyně Eva Fialová dodala, že srovnávat živé zvíře s drogami nebo uloženým kradeným majetkem není férové, protože než se vyřídí potřebné dokumenty, může být zvíře mrtvé. Na konci rozpravy se k pozměňovacím návrhům přihlásilo přes deset poslanců a druhé čtení skončilo bez návrhů, o kterých by se hlasovalo.
Rostlinolékařská péče: elektronické záznamy a méně papírování
Vládní novelu zákona o rostlinolékařské péči Sněmovna projednávala v opakovaném druhém čtení, protože se v červnu kvůli sporu o norování lišek vrátila do druhého čtení. Ministr zemědělství Martin Šebestyán připomněl, že novela uvádí zákon do souladu s evropskými nařízeními o statistice a používání přípravků na ochranu rostlin. Všichni profesionální uživatelé přípravků budou muset vést záznamy elektronicky, aby správci vodních zdrojů mohli cíleně sledovat rezidua v pitné vodě. Zákon dále upravuje nakládání s ošetřeným osivem a sadbou, rozšiřuje cesty k odborné kvalifikaci rostlinolékařů ve státní správě a zavádí systémový postup při mimořádných událostech, kdy je třeba zlikvidovat rozsáhlá ohniska škodlivých organismů, včetně informování veřejnosti ve spolupráci s hasiči, kraji a obcemi.
David Pražák jako zpravodaj zemědělského výboru načetl balík pozměňovacích návrhů zaměřených na snižování administrativy. Malí chovatelé drůbeže a králíků mají smět dodávat výrobky na trh do 100 kilometrů od provozovny, výroba potravin se ukotvuje jako strategický sektor a elektronická evidence hnojení bude povinná jen pro podniky nad 200 hektarů. Penále za pozdní vrácení dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu klesá z jednoho na 0,4 promile denně. Změny mysliveckého zákona mají pomoci s přemnoženým jelenem sika a spárkatou zvěří, například zúžením pásma u hranice honitby, kde se nesmí střílet, a krajské úřady a ministerstvo budou moci povolovat výjimky pro lov chráněných druhů, jako je vlk, bobr nebo kormorán, na větším území. Slevu na pojistném při sezonních pracích chce výbor rozšířit z ovoce a zeleniny i na chmel, révu, okrasné rostliny a školkařské výpěstky.
Na návrhy bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky, který chce usnadnit povolování přípravků už schválených v jiných státech EU, ministr Šebestyán odpověděl, že je prověří. Česko se podle něj zároveň snaží v rámci evropského balíku Omnibus 10 prosadit, aby účinné látky schvaloval jediný evropský úřad a nevznikaly rozdílné národní výklady.
Registry ve vzdělávání: školství řízené podle dat
Ministr školství Robert Plaga uvedl vládní návrh zákona o registrech ve vzdělávání jako příklad kontinuity: zákon připravila předchozí vláda, ale nedostal se dál než k legislativní radě vlády. Současné ministerstvo ho podle Plagy jen dopracovalo, nikoli přepracovalo. Zákon zřizuje dva registry, jeden pro děti, žáky a studenty a druhý pro pedagogické a akademické pracovníky. Individuální údaje propojené napříč stupni vzdělávání mají ministerstvu umožnit plánovat kapacity, vyhodnocovat účinnost opatření a modelovat dopady chystaných změn, místo aby se spoléhalo na agregované výkazy.
Školy budou data předávat automatizovaně přímo ze svých informačních systémů, takže odpadne část ručního vyplňování a opakovaných kontrol. Údaje si budou moci sdílet například při přijímacím řízení nebo přestupu žáka a občané získají přístup k údajům o svém vzdělání a k výpisům, které mohou použít třeba při studiu v zahraničí nebo pracovním pohovoru. Plaga zdůraznil důslednou ochranu osobních údajů a přístup jen na základě oprávnění. Místo rodného čísla se má používat bezvýznamový identifikátor a data pro analýzy se budou pseudonymizovat. Účinnost je plánována od 1. září 2028, některá ustanovení později.
Poslanec Boris Šťastný připomněl další přínos: anonymizované propojení s Národním zdravotnickým informačním systémem ukáže, ve kterých lokalitách a školách mají děti častěji nadváhu a obezitu, a umožní tam cíleně podpořit sport. Nadváhu nebo obezitu má podle něj každé čtvrté dítě ve věku od 5 do 17 let, zatímco v roce 1991 to byla desetina dětí. Návrh podpořili i opoziční poslanci a Sněmovna ho 126 hlasy bez jediného proti přikázala výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport.
Zákoník práce: platformová práce a nižší podpora v nezaměstnanosti
Večer Sněmovna pokračovala v prvním čtení vládní novely zákoníku práce a dalších zákonů, která souvisí se zákonem o platformové práci a s posílením zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci. Rozprava byla přerušena už v pátek 16. října a pokračovala hlavně vystoupeními opozice. Kritika mířila na dvě části: nové vymezení závislé práce, které podle opozice usnadní převádění zaměstnanců na živnostenský list, a snížení podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Opoziční kluby navrhly novelu zamítnout.
Rada Českého rozhlasu má nového člena
Ve 20.30 Sněmovna podle schváleného pořadu přerušila zákoník práce kvůli dvěma volebním bodům. Předseda volební komise Martin Kolovratník připomněl, že v prvním kole 14. října byl do Rady Českého rozhlasu zvolen Ondřej Matouš a do druhého kola postoupili Miroslav Ditrich a Jakub Jíra. Ve druhém kole se volby účastnilo 157 poslanců, ke zvolení bylo potřeba 79 hlasů. Jakub Jíra získal 85 hlasů a byl zvolen, Miroslav Ditrich dostal 69 hlasů.
Do kontrolní rady Grantové agentury České republiky postoupila do druhého kola jediná kandidátka, Zuzana Derflerová Brázdová, která získala 52 hlasů a zvolena nebyla. V radě tak zůstávají dvě neobsazená místa a Kolovratník vyzval školský výbor, aby vypsal novou výzvu k podávání nominací.
Juchelka: švarcsystém zůstává nelegální
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka v závěrečném slově odmítl, že by úprava podpory v nezaměstnanosti mířila proti lidem bez práce. Má podle něj posílit motivační funkci systému v době, kdy trh práce trpí vysokým počtem neobsazených míst, zrychlit návrat uchazečů do práce a nasměrovat víc peněz do rekvalifikací a aktivní pomoci při hledání zaměstnání. Rodiče po rodičovské dovolené a pečující budou mít i nadále výrazně vyšší podporu než před rokem 2026: sazba klesá ze 40 na 30 procent, zatímco před poslední změnou činila 15 procent. Podpora při rekvalifikaci bude 60 procent místo 80. Na podporu v nezaměstnanosti bylo letos v rozpočtu 20,6 miliardy korun, skutečnost odhaduje ministerstvo na 23,4 miliardy, zatímco v roce 2025 to bylo 14,6 miliardy. Zvýšení podpory tedy podle Juchelky stojí 8,5 miliardy korun ročně.
K výtce, že hnutí ANO zvýšení podpory dříve samo schválilo, ministr uvedl, že šlo o jedno z jedenácti opatření tehdejší novely a ANO kvůli němu nechtělo potopit ostatní, například pružnější návrat pečujících do práce. Závislou práci novela podle Juchelky nepředefinovává, jen zpřesňuje definici podle soudní judikatury, protože dnešní stav je pro pracovníky i firmy těžko předvídatelný. „Švarcsystém zůstává i touto legislativou nelegální,“ řekl s tím, že rozhoduje skutečný výkon práce, ne text smlouvy. Odhad odborů o ztrátě až 120 miliard korun ročně podle něj vychází z toho, že všech 500 000 platformových pracovníků přejde na živnost s nejnižšími odvody. Anketní otázkou mezi kluby pak upozornil, že většina poslanců včetně kritiků novely má asistenty placené ze sněmovního rozpočtu na živnostenský list. Novela podle ministra obsahuje i změny platových tabulek pro 857 000 zaměstnanců státní sféry a opatření proti nelegálnímu zaměstnávání.
Návrh na zamítnutí neprošel, pro bylo 43 poslanců a proti 78. Novelu dostal výbor pro sociální politiku (122 hlasů pro, nikdo proti) a na ministrův návrh Sněmovna zkrátila lhůtu k projednání o 30 dní (72 pro, 43 proti). Pak předsedající přerušil schůzi do středy do 9 hodin.
Závěr
Úterní jednání ukázalo, co vládní koalice v tomto týdnu prosazuje. Novela na ochranu zvířat proti týrání po druhém čtení míří ke třetímu, v němž se rozhodne o desítkách pozměňovacích návrhů od norování přes kastraci koček po vstup policie do obydlí. Rostlinolékařská novela se po půlročním odkladu blíží konci, registry ve vzdělávání mají napříč Sněmovnou širokou podporu a novela zákoníku práce, kterou opozice chtěla zamítnout, prošla prvním čtením se zkrácenou lhůtou. Jak zákon vzniká, od prvního čtení po podpis prezidenta, vysvětluje příloha o Ústavě. Ve středu Sněmovna začíná projednávat státní rozpočet na rok 2027.
