Povolební prach z komunálních a senátních voleb sedá pomalu a podle debaty ve studiu se po nich všechny opoziční strany prohlásily za vítěze. Nejvíc se prý nafoukl předseda STAN Vít Rakušan. Večer se ale točil i kolem noční roztržky ve Sněmovně, budoucnosti ODS, pražských výsledků, České televize a prezidentovy cesty do Maroka. Tón je satirický a komentáře jsou ostré.
Povolební nafoukanost: Rakušan a voliči ANO
Hnutí STAN vyhrálo senátní volby s deseti mandáty a Rakušan se okamžitě znovu postavil do role budoucího premiéra. Starostové navíc deklarují, že chtějí přetáhnout voliče hnutí ANO – ve studiu se mluví o pětině. Strategie, kterou tu vidí, je podle debaty dost zvláštní: voličům ANO se léta opakuje, že volí hrozbu pro demokracii, a teď je má stejná strana přesvědčit.
Ironie stoupá při srovnání programů. Před deseti lety, kdy ANO do politiky vstupovalo jako jiná strana, by takový přetah možná dával smysl. Dnes jsou klíčové body obou stran podle debaty naprosto opačné: koruna proti euru, národní právo veta proti většinovému hlasování v Bruselu, odmítání migračního paktu proti jeho podpoře. Styčných bodů je tedy, jak zaznívá s nadsázkou, „strašně moc“.
Navíc má STAN podle debaty spíš na talíři ODS, kterou ale ničit nemusí – ta se ničí sama. Povolební nafoukanost se netýká jen Rakušana. Nový předseda lidovců Jan Grolich vyhrál senátní obvod Vyškov už v prvním kole a ve studiu zaznívá, že po vítězství mluví o předčasných volbách a o vládě, kterou by sestavoval sám. Rakušan by si tak měl podle debaty dávat pozor spíš na lidovce, kteří mu mohou brát voliče. A vládu si mezitím „skládá“ i předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, kterému ovšem lidé utíkají právě ke Grolichovi.
Senátní volby bez zemětřesení
Debata pak vítězství opozice relativizuje. Do druhého kola senátních voleb přišla zhruba pětina voličů a v některých obvodech stačilo na senátorské křeslo pět až sedm tisíc hlasů. Vydávat takový výsledek za znamení, že se celá země obrátila proti Andreji Babišovi, je podle studia přehnané. Opoziční koalice se prý chová jako hyeny, které se u domnělé mrtvoly hádají o lepší kus – jenže žádná mrtvola zvaná ANO tu podle debaty neleží.
Čísla ve studiu jsou tato: ANO v senátních volbách neprosadilo ani jednoho ze třinácti kandidátů, kteří postoupili do druhého kola, a jeho senátorský klub se zmenšil o jednoho člena. V komunálních volbách ANO ztratilo jen o trochu víc než STAN a výrazně méně než lidovci a ODS, jejíž předseda Martin Kupka se rovněž prohlásil za jednoho z vítězů. Politická situace v Česku se tedy podle debaty po volbách nezměnila. Volby do Senátu a obcí jsou pro opozici, která loni prohrála sněmovní volby, spíš terapií.
Senát podle debaty zrcadlí opak Babišovy povahy: premiér je zaměřený na exekutivu, rychlé rozhodování a akci, horní komora na pravý opak. Voliči ANO to cítí, a proto k senátním volbám tolik nechodí. Pro vládu přesto letos získaly na důležitosti, protože Senát dává souhlas s prezidentovými kandidáty na ústavní soudce. Prezident Petr Pavel jich podle výkladu ve studiu jmenoval už třináct z patnácti.
Ve studiu zaznívá i otázka, jak mohl Petr Fiala prohrát sněmovní volby o jedenáct procentních bodů, když měl na své straně prezidenta, Ústavní soud, armádu i většinu institucí. Odpověď zní stroze: prohrál, protože byl Fiala. A kdyby byla situace opačná a Babiš ovládal Senát, Ústavní soud i Hrad, byly by podle debaty ulice plné demonstrantů nepřetržitě.
Havlův odkaz a jeho dnešní dědicové
Divácký dotaz otevírá téma Václava Havla a „havloidní“ hodnotové politiky. Debata je ambivalentní. Havel si zaslouží uznání za to, že v kritickém roce 1989 převzal roli vůdce opozice a nebyl totalitně smýšlející člověk. Pak ale podle debaty začala nepolitická politika, naivita a odpor ke standardnímu systému politických stran. Historickým štěstím bylo, že Havel dostal silného protihráče Václava Klause, který jako první pochopil, že nastal čas klasických stran, v roce 1991 založil ODS a o rok později s ní vyhrál volby.
Kriticky zní i vzpomínka na tlustou čáru za minulostí a na Havlovo spojenectví s předlistopadovým ministrem Marianem Čalfou, který zůstal premiérem. Čalfa byl podle výkladu ve studiu spoluautorem takzvaného obuškového zákona, mířeného proti disentu včetně Havla samotného. Antikomunismus tím podle debaty zjalověl. Ilustruje to historka z tiskového oddělení Občanského fóra: po Havlově výzvě k boji proti komunistům v podnicích tam začaly zvonit telefony, kde se lidé ptali, co mají se „svými“ komunisty dělat – a odpověď zněla, že je tam mají také.
Dnes se na Havla podle debaty odvolávají politici jako Jan Lipavský nebo Markéta Pekarová Adamová a jeho heslo o pravdě a lásce vulgarizují do dělení společnosti na demokraty a nedemokraty. Havel byl originální osobnost s myšlenkami, se kterými šlo nesouhlasit. Jako velký ironik by si z dnešních „dědiců“ možná sám utahoval.
Noční Sněmovna: Ševčík, Šebelová a slovo menopauza
Hlavní kauzou české politiky posledních dní je noční incident ve Sněmovně. Poslanec SPD Miroslav Ševčík po půlnočních obstrukcích pronesl slovo menopauza a předsedkyně poslaneckého klubu STAN Šebelová ho vztáhla na sebe. Ševčík tvrdí, že slovo na ni nemířilo a že do něj Šebelová strkala. Poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková, která byla u toho, popisuje průběh také jinak.
Ve studiu zaznívá jasný verdikt: slovo menopauza vůči kolegyni do Sněmovny nepatří a rychlá omluva by Ševčíkovi slušela. Každý se ale někdy přeřekne a Ševčík je natolik inteligentní, že to ví. Zároveň debata nešetří Šebelovou, jejíž předchozí vystoupení podle studia už nepřipomínalo Sněmovnu, ale hádku domovnice z paneláku. Pochopení je i pro nervy poslanců koalice po dvouhodinových přestávkách a obstrukcích opozice kolem jedenácté večer.
Za „happy end“ považuje debata ohlášení opozičních politiků, že se Ševčíkem nebudou chodit do televizních debat. Kdyby nechodili vůbec, bylo by to podle studia ještě lepší. Lepší způsob, jak koalice může vracet rány, je podle debaty prostě plnit sliby voličům – zrušit poplatky veřejnoprávním médiím, přestat dotovat neziskovky a tvrdě prosazovat vlastní program.
Má ODS ještě budoucnost?
Na otázku, zda má ODS ještě osobnosti, které ji zachrání, nebo míří stejnou cestou jako ČSSD, padá skeptická odpověď. Bývalý místopředseda strany Jan Zahradil si podle vyprávění ve studiu před koncem v europarlamentu objel krajské organizace ODS, aby zjistil, zda má smysl ve straně zůstat. Našel prý jen pár lidí původního myšlenkového ražení, kteří už nemají sílu k odporu. Kontrarevoluce proti „fialismu“ podle něj nebyla možná.
Současný předseda Martin Kupka je podle debaty důkazem, že to nejde: poslanecký klub ODS tvoří lidé jako Jan Lipavský, Eva Decroix nebo Černochová a s takovým klubem se jiná politika dělat nedá. Za poslední hřebík do rakve ODS považuje debata právě Lipavského angažmá a symbolem nové ODS je pro ni Decroix jako ministryně spravedlnosti ve Fialově vládě. Projevem rozkladu je i pražská ODS, která podle studia místo jasného odmítnutí zvažuje spolupráci se STAN, Piráty a Prahou sobě.
Praha volila jinak než zbytek republiky
Praha se podle debaty volebně vymyká zbytku republiky. Magistrátní volby vyhrálo hnutí STAN, druhá skončila koalice ODS a TOP 09 a třetí Praha sobě. Piráti výrazně oslabili, koalice kolem SPD i Motoristé zůstali pod pětiprocentní hranicí.
Paradoxem je podle studia osud Motoristů: jejich dopravní program je prý víceméně totožný s tím, s čím na magistrát kdysi kandidovala ODS, když se budovala infrastruktura pro auta včetně tunelového komplexu Blanka. Dnes z motoristů ostatní dělají radikály. Pražané si podle debaty vybrali strany, které za osm let správy města dostávají v průzkumech špatné známky za bydlení, dopravu i bezpečnost v centru – a přesto dostaly další čtyřletku. Lidé zkrátka volili strany, které jim podle debaty předem slibovaly, že se budou mít hůř.
Česká televize, Rozpleteno a Moravcův rozhovor
Divácký dotaz míří na Jana Moláčka z České televize a jeho reakci na díl pořadu Rozpleteno o covidu, ve kterém vystoupili Rajchl a Peková. Moláček díl veřejně označil za skandální, napsal, že ho s kolegy urgentně řeší a nenechají ho bez reakce, a zdůraznil, že pořad nevznikl ve zpravodajství. Debata v tom vidí ukázku myšlení části lidí z ČT, kteří jednají, jako by jim televize patřila. Díl Rozpleteno se přitom podle diváka jen „snažil dotknout pravdy“.
Všechno zlé je ale podle debaty k něčemu dobré: i ti, kdo ještě pochybovali, teď vidí, jak část veřejnoprávních novinářů přemýšlí. Ve stejné době dal Václav Moravec, donedávna tahoun ČT, rozhovor Reflexu, ve kterém prohlásil, že by Rajchla nikdy do debaty nepozval, protože je to podle něj „nácek“.
Prezident, Maroko a lustrační zákon
Satirický tón vrcholí u prezidenta Petra Pavla a jeho cesty do Maroka. Na výpravu odletěl soukromým letadlem a fotografie z ní Hrad podle debaty zveřejnil až s odstupem, když opadl největší rozruch. Ve studiu nad nimi ironicky hodnotí PR: prezident na nich prý nezachránil žádné topící se dítě, a je to tedy selhání komunikace.
Další dotaz se ptá, k čemu je lustrační zákon, když se prezidentem mohl stát bývalý člen KSČ. Debata zmiňuje blížící se výročí 28. října a 17. listopadu, které podle ní budou pro „soudruha prezidenta“ těžké svátky. Rozčilení vyvolává i fotografie Mikuláše Mináře, který na Národní třídě po Pavlově zvolení pokládal kytku – revoluce přece byla podle debaty namířená právě proti lidem s Pavlovou minulostí. Diváckou námitku, že si Pavla „zvolili Pražáci“, ale studio odmítá: Pavel získal téměř 3,4 milionu hlasů a je to celorepublikový fenomén.
Konečná u Patriotů a osud Stačilo!
Poslední velké téma je vstup Kateřiny Konečné do frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Debata ho považuje za logický krok: Konečná v europarlamentu vystupuje konzervativně a realisticky a hájí národní zájmy i zájmy českého průmyslu. Průmyslníci by o ní podle studia řekli, že je „jejich“, jen by to nahlas nepřiznali.
V televizní debatě o evropských tématech působila Konečná vedle Jana Farského a Markéty Gregorové jako úplně standardní národní politička, zatímco její oponenti podle studia zněli spíš jako ústřední výbor komunistické strany. Konečná už v čele KSČM nestojí. Její projekt Stačilo! se do Sněmovny nedostal a teď podle debaty spíš spí. Ekonomický program jí psala ekonomka Švihlíková, argumentačně zdatná kritička hospodářské politiky Fialovy vlády. Výhrada zní, že program chtěl rozpočtové problémy řešit hlavně na příjmové straně, tedy vyššími daněmi, místo škrtání výdajů. Útoky na Konečnou během kampaně považuje debata za přehnané i politicky neúčelné.
Závěr
Povolební měsíc podle debaty nepřinesl žádný zlom. Opozice slaví senátní a komunální výsledky jako vítězství nad Babišem, ale ANO zůstává silné a vítězové se spíš přetahují o pozici budoucího premiéra. Ve Sněmovně se řeší jedno slovo místo programu, ODS hledá smysl, Praha volí jinak než zbytek země a Česká televize podle studia sama ukazuje, jak uvažuje. Radou pro vládu je nenechat se rozptylovat a plnit, co slíbila.
