Rajchl versus redaktorka ČT: rozbor rozhovoru o Báře Stárek a dvojím metru

Redaktorka České televize přijela za poslancem a advokátem Jindřichem Rajchlem kvůli jeho příspěvku o Báře Stárek, která stojí v čele spolku Díky, že můžem. Rozhovor trval necelých devět minut a Rajchl si ho nechal natočit i vlastní kamerou. Komentovaný rozbor ho pouští celý, průběžně ho přerušuje a sleduje dvě věci: jak se veřejnoprávní médium staví k nenávisti na sociálních sítích podle toho, koho se týká, a jak se z otázek předem připravených pro střih skládá reportáž.

Proč rozebírat devítiminutový rozhovor

klip od 00:01

Spor začal jedním příspěvkem a jedním videem. Rajchl v nich upozornil, kdo spolek Díky, že můžem financuje.¹ Pod příspěvkem se rozjela ostrá diskuse a část lidí Báře Stárek hrubě nadávala. Nejhorší z nich Bára Stárek sdílela na vlastní stránce, téma okamžitě převzala média i opozice a z kritiky jedné neziskové organizace se stal „útok na ženy“. Rajchl pak přidal druhé, delší video, které informace rozvedlo. Jeden z komentátorů, kteří na spor reagovali, podle rozboru fakta potvrdil a lži ani dezinformaci v nich nenašel; vytkl jen tvrdý tón, ve kterém Rajchl Báru Stárek tak trochu onálepkoval jako poslušnou aktivistku vycvičenou Aspenem.

Sociální sítě rozdělují společnost a ostré komentáře i výhrůžky schytávají i jiní tvůrci, rozbor nevyjímaje. Policie ani Česká televize to dřív neřešily. U Rajchlova příspěvku to televize řeší najednou. Srovnání, jak média přistupovala k Báře Stárek a jak přistupují k Natálii Vachatové, chystá kanál do samostatného videa. Tady jde o něco jiného: redaktorka podle rozboru nepracuje jako novinářka, ale jako stroj, který odříká předepsané otázky, aby autor reportáže mohl odpovědi sestříhat podle scénáře, v němž je Rajchl ten zlý a Bára Stárek ta hodná.

Otázka na odpovědnost za komentáře

klip od 03:39

První otázka zní, zda Rajchl cítí osobní odpovědnost za reakce v komentářích pod svým příspěvkem. Rozbor ji považuje za irelevantní: kdo má stovky tisíc sledujících, nemůže ručit za to, co napíše každý z nich. Když je příspěvek fakticky správný a někdo pod ním nadává nebo vyhrožuje, je to rozhodnutí toho člověka. Kdyby platilo opak, musel by za výhrůžky smrtí Natálii Vachatové ve svém vlákně odpovídat Roman Máca ze Štítu demokracie, pravidelný host veřejnoprávních médií. Otázka je podle rozboru postavená tak, aby z odpovědi zbyla jediná věta, „necítím odpovědnost“, a reportáž z ní udělala politika, kterému je jedno, že rozpoutal nenávistnou kampaň.

Rajchl odpovídá, že odpovědnost necítí, protože kauza je podle něj uměle vyvolaná. Média a především Česká televize podle něj straní jedné názorové linii a nevšímají si útoků, které už několik let přicházejí z druhé strany. Napsal prý jen informaci, kterou měla zveřejnit sama veřejnoprávní televize: že za spolkem Díky, že můžem stojí stejní financiéři, kteří podporují hnutí STAN a Petra Pavla. K ničemu nevyzýval. Rozbor dodává, že v příspěvku sice byla zesměšňující nálepka, ale nebyla sprostá a nikoho neponoukala, aby Báře Stárek psal.

Nálepky druhé strany: svině, svoloč, vlastizrádce

klip od 06:23

Rajchl připomíná výrazy, které padají z opačného tábora. Jako první uvádí Foltýnovo slovo „svině“. Tady s ním rozbor nesouhlasí: ta citace je podle něj vytržená z kontextu, protože Foltýn tak označil podporovatele Putinovy invaze na Ukrajinu. Mnohem závažnější je podle rozboru jiná pasáž z téhož rozhovoru na festivalu, kde Foltýn mluvil o zhruba pěti procentech společnosti, které je třeba oddělit příkopem, aby svými antisystémovými myšlenkami „nenakazily“ ostatní.⁴ Tím je de facto postavil na úroveň nemocných zombie.

Další Rajchlovy příklady rozbor bere bez výhrad: Decroix podle Rajchla označila současnou koalici za „svoloč“, Farský o něm mluví jako o vlastizrádci, Petr Hladík ve sněmovně hovoří o „vládě národní zrady“ a Piráti o nácích a fašistech. Ve vysílání České televize se tyto nálepky podle obou nijak neodrážejí.

Od nálepky k násilí a případ Natálie Vachatové

klip od 08:52

Rajchl chce mluvit hlavně o výzvách k násilí a podněcování nenávisti. Rozbor jeho argument rozvádí: kdo o někom řekne, že je vlastizrádce nebo agent nepřátelské mocnosti, už nemusí k násilí vyzývat výslovně, protože tím jednodušším lidem dává svolení. Jako příklad uvádí Charlieho Kirka,⁵ ze kterého udělali fašistu a zrádce do té míry, že pro mnoho lidí je normální, že za své názory může zemřít. Označit někoho za profesionálního aktivistu placeného ze zahraničí podle rozboru výzvou k násilí být nemusí; označit ho za agenta mocnosti, se kterou podle vlastních slov vedeme válku, už ano.

Totéž se podle Rajchla dělo kolem Natálie Vachatové. Spolek Štít demokracie o ní zveřejnil přes padesát příspěvků, jeden z jeho zakladatelů Roman Máca dokonce přes sto, Vachatové chodily osobní výhrůžky a zveřejnila se i její adresa. Rajchl zdůrazňuje, že nic takového nikdy neudělal; adresu Báry Stárek nezveřejnil ani na ni neodkázal. Přesto je to on, koho média popotahují, zatímco Štít demokracie s podobným dosahem jako Rajchlova stránka takovou pozornost nemá. Rajchl připomíná i Forum 24 a Reflex, které ho nazývají Putinovým mazlíčkem, což je podle něj také podněcování zloby vůči jednomu člověku.

Co v příspěvku o Báře Stárek stálo

klip od 11:55

Rajchl trvá na tom, že nenapsal nic dehonestujícího a Báru Stárek nenazval „Sorošovým mazlíčkem“.² Podle svých slov uvedl objektivní informace: že absolvovala program Aspen Institutu,³ že tuto organizaci významně sponzoruje Open Society Foundations George Sorose a že peníze přicházejí ze zahraničí, ze stejných kruhů, které podporují hnutí STAN i Petra Pavla. Občané by podle něj měli vědět, že nejde o spontánní protesty, ale že za nimi stojí titíž financiéři jako za opozicí.

Druhé video a grant pro středoškoláky

klip od 12:33

Redaktorka na Rajchlovy příklady dvojího metru nereaguje a vrací se ke komentářům: proč zveřejnil další video, když už pod prvním příspěvkem proběhla vlna nadávek. Rozbor v tom vidí argumentační faul. Otázka předpokládá, že kdo o někom zveřejní pravdivé informace a pod nimi se objeví urážky, nesmí o tom člověku už napsat nic, i kdyby veřejnost měla právo to vědět.

Rajchl vysvětluje, že druhým videem informace rozšířil. Nejde podle něj jen o to, kde studovala Bára Stárek, ale o celý spolek: Díky, že můžem podle něj dostal od nadace Open Society Foundations grant na vzdělávání středoškoláků v oblasti občanského aktivismu. Že se tímto způsobem a za peníze George Sorose formují lidé mladší osmnácti let, považuje za nepřijatelné. Příjemce takového grantu podle něj musí plnit podmínky nadace, například prosazovat cíle v oblasti klimatu, genderu a inkluze, jinak peníze vrací. Spolek je podle Rajchla podporován i nadací Michelle a Baracka Obamových.

Spor o oslavy 17. listopadu

klip od 15:14

Proč na tom záleží, vysvětluje rozbor oslavami 17. listopadu, které si spolek Díky, že můžem podle něj de facto zprivatizoval. V roce 2017 na Václavském náměstí, na akci, kterou spolek spolupořádal, dostali prostor tři prezidentští kandidáti: Hilšer, Fischer a Drahoš.⁶ Mluvil tam ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, vystoupil Sedláček s tvrzením, že liberální demokracie porazila nacismus i komunismus. Rozbor namítá, že nacismus porazil tvrdý pravicový konzervativec Winston Churchill, který lidem slíbil krev, pot a slzy. Moderátorka Ema Smetana tehdy podle rozboru prohlásila, že by si všichni přáli Pánka za prezidenta. Šlo podle rozboru o agitku, která s výročím neměla nic společného.

Spolek si podle rozboru každý rok zabírá v Praze důležitá místa, aby jinde nemohla vzniknout jiná veřejná akce. Na oslavách se pak bučí na nepohodlné, loni tam podle rozboru jedna žena křičela na Motoristy, že tam nemají co dělat, zatímco dav tleskal Petru Pavlovi. Andrej Babiš tam podle rozboru musí chodit ve čtyři ráno. Protože v Česku zatím neplatí zákon po vzoru amerického FARA, který by organizace financované ze zahraničí odlišil od ostatních, je podle rozboru normální o původu jejich peněz otevřeně mluvit.

Advokátní komora a stížnost

klip od 18:27

Třetí otázka se týká České advokátní komory, která se příběhem zabývá; Rajchl je jejím členem.⁷ Rozbor znovu upozorňuje, že redaktorka na předchozí odpověď vůbec nenavázala, a oceňuje, že si Rajchl rozhovory nechává natáčet sám, protože z necelých devíti minut se do reportáže dostane patnáct vteřin. Pozoruhodné je podle rozboru i to, že pouhé podání stížnosti, o které komora ještě nerozhodla, se okamžitě objeví ve vysílání veřejnoprávní televize. Komora má podle rozboru monopol a je politicky aktivistická; v minulosti pokutovala advokátku za výroky o islámu.

Rajchl odpovídá, že je zvědav, co komora udělá. Když ho senátor Václav Láska⁸ označil za ruského agenta placeného z Moskvy a pod příspěvkem se objevila spousta nenávistných komentářů, komora se tím nezabývala a výhrůžky nejhoršího kalibru, například že „se na něj vaří voda“ a „počkají si na něj“, prohlásila za naprosto v pořádku. Rozbor dodává, že označit někoho za ruského agenta z pozice senátora je výzvou k násilí, protože s vlastizrádci se podle jednodušších lidí smí jednat hrubě.

Výhrůžky, o kterých se nevysílalo

klip od 21:02

Stejně se podle Rajchla zachovala policie. Den po žhářském útoku na výrobnu dronů napsal jeden z aktivistů, že výroba dronů probíhá i na adrese Rajchlova domu, kde bydlí s manželkou a dětmi. Rozbor to označuje za přímou výzvu k žhářskému útoku, o které Česká televize nevysílala. Policie podle Rajchla konstatovala, že je to v pořádku. Člen jihomoravské krajské organizace ODS mu napsal, že „se na každou svini vaří voda“, že „stačí škrtnout sirkou“ a že adresu znají. Rozbor v tom vidí jasnou výhrůžku smrtí a připomíná dalšího člena ODS, který o Natálii Vachatové napsal, že doufá ve fungující tajné služby, které vědí, co dělat, aby to „vypadalo jako nehoda“. Text má podle rozboru dodnes v popisku svého profilu na síti X.

Rajchl redaktorce doporučuje, ať se s otázkami o podněcování nenávisti vydá za ODS. Sám podle svých slov nemá k Rusku žádnou vazbu, v Rusku nestudoval a nedostal odtamtud ani korunu, přesto ho druhá strana léta nazývá vlastizrádcem, kolaborantem a Putinovým mazlíčkem. Česká televize přitom podle něj nebyla nikde.

Etický kodex advokáta

klip od 24:03

Místo reakce přichází otázka na etický kodex advokátní komory: zda ho Rajchl četl a cítí se jím vázán. Na jeho „naprosto, ano“ ho redaktorka žádá, ať odpoví celou větou, protože celou větu potřebuje do střihu. Rajchl ji tedy zopakuje a na doplňující otázku, zda jsou jeho příspěvky v souladu s kodexem, odpovídá, že kodex se týká výkonu advokacie a že výrazy jako „svině“ nebo „svoloč“ nepoužívá. Rozbor dodává, že rozšiřovat profesní kodex na celý život člověka je chyba; platí jen pro výkon povolání.

Vlastizrádce a kolaboranta podle Rajchla používá opoziční strana. Připomíná znovu Václava Lásku, který je rovněž advokát a senátor, a radí redaktorce, ať se jeho zeptá, zda se cítí vázán kodexem. Láska ho podle Rajchla obvinil, že je placený z Ruska, den poté, co byl spáchán atentát na Roberta Fica.⁹ Rozbor to označuje za o to závažnější, že i Ficova útočníka podle něj hnaly nálepky o tom, že je slovenský premiér placený Ruskem.

Příspěvky stáhnout nehodlá

klip od 27:17

Na otázku, zda příspěvky stáhne, Rajchl odpovídá: „V žádném případě. Je tam pravda.“ Rozbor předpovídá, jak to v reportáži dopadne: někdo z druhé strany vysvětlí, že slušný člověk by po útoku na ženu příspěvek smazal, a hned za tím bude Rajchl se svým „nesmažu“. Rajchl se ptá, v čem je jeho text útokem, když v něm není jediná nepravdivost, urážka ani vulgarita. Rozbor varuje, že i tuto pasáž lze sestříhat tak, aby se vztahovala ke komentářům místo k příspěvku, a doplnit ji odborníkem, který řekne, že Rajchl důkazy nepředložil. Rajchl dodává, že druhá strana ho křivě obviňuje z vazeb na Rusko a pod jejími příspěvky se množí nenávistné komentáře.

Kde byla televize u Natálie Vachatové

klip od 30:39

Rajchl vyzývá redaktorku, ať mu ukáže, co je na příspěvku nepravdivého, kde je vulgarita, výzva k násilí nebo zveřejněná adresa či telefonní číslo, tedy to, co podle něj dělala opozice vůči Natálii Vachatové. A ptá se, kde byla Česká televize, když na ni probíhal lynč. Rozbor odpovídá za něj: nikde. Veřejnoprávní média podle něj k útokům spíš přispěla, Český rozhlas pozval hosta, který Vachatovou označil za proruskou, a Seznam Zprávy i Novinky ji tak popisovaly na základě tří starých příspěvků na Facebooku, v nichž o podpoře Putina nepsala, a toho, že její bratr podniká v Rusku.¹⁰ Podle stejné logiky by se dalo říct, že je ruským agentem hnutí STAN, protože někteří jeho sponzoři v Rusku podnikají.

Rajchl připomíná, že Matěj Ondřej Havel napsal, že Vachatová obdivuje ruské teroristy. Rozbor upřesňuje, že předseda TOP 09¹¹ ji doslova označil za podporovatelku ruských teroristů, a považuje to za výzvu k nenávisti. Rajchl se ptá, proč o tom televize nenatáčela. Rozhovor končí poděkováním. Celý záznam je podle rozboru k dispozici na Rajchlově facebookovém profilu.

Závěr

Rozbor skládá dva argumenty. První se týká obsahu: Rajchl podle vlastních slov napsal pravdivé informace o financování spolku, který pořádá oslavy 17. listopadu, a za komentáře pod nimi odpovídat nemůže, zatímco výrazy jako vlastizrádce, svině nebo podporovatelka teroristů z opačného tábora i výhrůžky jemu a Natálii Vachatové zůstávají mimo zájem veřejnoprávní televize. Druhý se týká řemesla: redaktorka neklade doplňující otázky, neposlouchá odpovědi a sbírá věty pro předem napsaný scénář. Z devíti minut se podle odhadu rozboru do reportáže dostane dvacet vteřin.