Půl milionu pro Bradáče? Rozbor sporné nahrávky z Rady České televize

Krátce před plánovanou volbou nových radních České televize v parlamentu se v médiích objevila 37 vteřin dlouhá audionahrávka, na které mají dva muži připomínající radní ČT Pavla Matochu a Romana Bradáče mluvit o nedoplaceném půl milionu korun za jakousi „volbu". Záznam zveřejnil 18. dubna 2026 na serveru Forum 24 publicista Marek Wollner.¹ Pavel Matocha i Roman Bradáč pravost nahrávky odmítají, podali pro pomluvu trestní oznámení a předložili znalecké posudky, podle kterých jde s největší pravděpodobností o materiál vytvořený umělou inteligencí.² Souběžně se v okolí kauzy řeší starší spor o odvolání dozorčí komise Rady ČT a vymáhání náhrady škody po samotných radních.

Kontext: kampaň proti znovuzvolení Matochy

klip od 03:07

Pavel Matocha byl do Rady České televize zvolen v roce 2020 a v období 2020 až 2022 zastával funkci jejího předsedy.³ V roce 2026 mu šestiletý mandát končí a uchází se o znovuzvolení — patří mezi finálové kandidáty, které bude volit Poslanecká sněmovna. Nahrávka, kvůli které se rozjela mediální kauza, vyšla na povrch ani ne týden před plánovaným hlasováním. Tento časový souběh není podle rozboru náhodný: kolem Matochovy osoby běží podle této perspektivy delší kampaň, jejímž cílem je zabránit prodloužení jeho mandátu o dalších šest let.

Do téže linie patří i druhý kandidát na znovuzvolení Luboš Xaver Veselý, který spolu s Matochou a tehdejší radní Hanou Lipovskou tvořil v Radě ČT konzervativnější menšinu. Lipovské zanikl mandát kvůli kandidatuře do sněmovny — což je při srovnání s liberálnějšími radními, kteří mohli při kandidaturách ve funkci pokračovat, vykládáno jako asymetrie.

Starší spor: odvolání dozorčí komise a půl milionu za právní analýzu

klip od 06:05

Vedle nahrávky se aktuálně řeší ještě starší kauza odvolání dozorčí komise Rady ČT, kterou rada odhlasovala v listopadu 2020.⁴ Nejvyšší správní soud následně rozsudkem z 20. října 2022 toto usnesení Rady ČT zrušil a označil odvolání za nezákonné.⁵ Česká televize musela odvolaným členům vyplatit ušlé odměny — vyčíslené veřejně na zhruba 1,5 milionu korun — a část politické scény nyní tlačí na to, aby tuto škodu Česká televize vymáhala přímo po radních, kteří tehdy pro odvolání hlasovali.⁶

K tomu jsou v rozboru dva podstatné kontextové body. Za prvé: tehdejší generální ředitel ČT Petr Dvořák si k odvolání nechal zpracovat právní analýzu — podle Matochy zhruba za půl milionu korun — která konstatovala, že Rada ČT je oprávněna odvolat svůj poradní orgán. Rada se touto analýzou v roce 2021 řídila. Tento dokument nyní z veřejné debaty fakticky zmizel, přestože je klíčový pro otázku, zda radní mohli vědět, že jednají nezákonně. Za druhé: rozhodnutí Nejvyššího správního soudu padlo v roce 2022, ale Česká televize se proti němu nebránila ani nevyužila dostupné právní prostředky — a to v době, kdy pětikoaliční většina v Radě ČT, rozšířené vládou Petra Fialy na osmnáct členů, mohla obranu prosadit.⁷ Otázka, proč by za rozsudek, proti kterému nové vedení rady nebojovalo, měli platit původní hlasující radní, zůstává nezodpovězena.

Nahrávka: „ještě půl mega" a 37 vteřin podivných detailů

klip od 09:44

Samotná nahrávka trvá 37 vteřin. Jeden z hlasů — připisovaný Bradáčovi — v ní žádá druhého muže o doplacení „zbytku peněz za tu volbu" a uvádí konkrétní částku 500, tedy půl milionu. Druhý hlas, připisovaný Matochovi, odpovídá: „No, já teda zjistím, jak to celý je. Ale určitě to dostaneš." Záznam má pocházet z přestávky zasedání Rady České televize.

Při poslechu vyvstává několik anomálií. Rada ČT má od roku 2023 osmnáct členů a kolem zasedání se pohybují asistenti i další personál — přesto dvojice na nahrávce mluví nahlas, jako by byla v místnosti sama, a navíc bez jakékoli obavy, že je někdo poslouchá. Tón hlasu připisovaného Matochovi je při hovoru o údajném úplatku stejně otevřený jako jeho běžné mluvení do mikrofonu ve studiu při starším rozhovoru o veřejných tématech. K tomu se přidává typický nestabilní šum a kolísavá frekvence, jaký znají uživatelé volně dostupných AI nástrojů pro generování audia.

Bradáč se navíc ve vyjádření pro Forum 24 ohrazuje proti samotné konstrukci tvrzení: údajný úplatek by se měl týkat volby generálního ředitele ČT, jenže v době, kdy Petr Dvořák podruhé obhajoval mandát ředitele a uspěl, Bradáč ještě nebyl členem Rady ČT — byl jím až po této volbě. A v době, kdy Dvořák při třetí kandidatuře ředitelský post neobhájil (zvolen byl tehdy Jan Souček),⁸ zase nedává smysl, aby někdo za neúspěšnou volbu Dvořáka platil úplatek. Forum 24 podle rozboru tuto logickou nesrovnalost ve svém článku zamlčuje.

Posudky: piráti proti Matochovi s Bradáčem

Kolem pravosti nahrávky se vytvořila dvě paralelní balíky znaleckých posudků. Česká pirátská strana předložila sedm posudků — část z nich ze zahraničí, jeden z Česka — a podle pirátů z nich plyne, že nahrávka je „pravděpodobně autentická".⁹ Žádný z těchto posudků ovšem podle dostupných informací neuvádí jednoznačnou pravost — pohybují se v rozmezí od „na hraně" po „pravděpodobně pravé".

Matocha s Bradáčem si naopak zadali tři posudky, podle kterých jde s vysokou pravděpodobností o materiál vytvořený umělou inteligencí. Soudní znalec ve fonoskopii Zdeněk Švenda — sedm let pracoval pro Bezpečnostní informační službu a více než dvacet let je soudním znalcem — ve svém posudku uvedl, že Matochův hlas nebylo možné analyzovat kvůli nedostatku kvalitních dat, zatímco u Bradáčova hlasu vyhodnotil systém shodu s reálným řečníkem na pouhých 12,5 procenta — což je na škále 12,5 až 97 procent nejnižší možná hladina.¹⁰ Švenda v posudku doslova píše: „Zaznamenaný dialog zní značně nepřirozeně, strojově, nuceně. Tempo rozhovoru je nepřirozeně pomalé. Při zkoumání nahrávky bylo nalezeno značné množství nestandardních znaků, které se nepodařilo přirozeně vysvětlit. Nelze prohlásit, že se jedná o autentickou nahrávku."

Anonymní zdroj a otázka novinářské etiky

klip od 19:18

Klíčový kontext, který se v hlavních médiích neobjevuje, doplnil sám Pavel Matocha. Audionahrávka byla rozeslána nejméně několika novinářům — kromě Marka Wollnera ji obdržel například i redaktor serveru Praha In Jan Hloubě. Pochází z anonymního telefonního čísla, které po odeslání souboru přestalo fungovat. Z dostupných informací plyne, že všichni novináři kromě Wollnera s nahrávkou zacházeli jako s neověřeným materiálem z anonymního zdroje a nepublikovali ji — což je v souladu se základním pravidlem novinářské etiky i kodexem České televize. Wollner toto pravidlo porušil, ač má za sebou dlouhá léta v ČT, kde je striktně formulováno.

I redaktor levicového Deníku N, který nepatří k Matochovým spojencům, ve vyjádření připustil, že pravost záznamu nelze ověřit: při prvním poslechu mu hlas Bradáče zněl podobně, hlas Matochy nikoli, a celá nahrávka může být výtvor umělé inteligence. Aktuálně.cz přesto v titulku napsalo, že nahrávka „je podle expertů pravděpodobně autentická", a opřelo se přitom výhradně o piráty objednané posudky — bez zmínky o protichůdných posudcích, které si nechali zpracovat Matocha s Bradáčem. Echo24 naproti tomu informovalo o obou stranách znaleckého sporu a v titulku zmiňuje verzi, že záznam mohl být vytvořen uměle.

Závěr: presumpce neviny a otevřená otázka motivu

Po souhrnu okolností — anonymní zdroj, neschopnost ověřit pravost, technické anomálie zvuku, posudky znalce z fonoskopie hovořící proti autenticitě, načasování těsně před volbou v parlamentu — se výsledek dá shrnout takto: pravost nahrávky není a podle dosavadních posudků pravděpodobně ani nebude prokázána. Pokud platí presumpce neviny, je obtížné udržet veřejné tvrzení, že radní ČT spáchali korupci. Reálnější interpretace zní, že jde o pokus zabránit Pavlu Matochovi v obhajobě mandátu — a to nezávisle na tom, jaký by byl jeho výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně.