Průzkum zveřejněný v průběhu živého přenosu ukázal, že drtivá většina diváků Českou televizi nepovažuje za důvěryhodnou instituci. Z více než 2 300 hlasujících odpovědělo kladně pouhé 4 procenta. Výsledek zapadá do širšího kontextu: i interní data Rady ČT ukazují na rychle klesající důvěru veřejnosti v tento veřejnoprávní subjekt.
XTV jako jediné médium s rozhovorem obou premiérů
Při příležitosti společného zasedání české a slovenské vlády na zámku v severomoravském regionu poskytli premiéři Andrej Babiš a Robert Fico exkluzivní rozhovor právě kanálu XTV — jako jedinému médiu přítomnou mediálního mixtu více než stovky akreditovaných médií. Rozhovor natočila reportérka Alexandra Minářová.
Oba premiéři se shodli na potřebě obnovit spolupráci zemí Visegrádské skupiny a případně ji rozšířit o Německo a Rakousko. Babiš zdůraznil, že jeho vláda nebude opakovat přístup předchozí garnitury, která podle něj V4 aktivně narušovala. Fico připomněl, že Slovensko jako člen eurozóny přispívá k integraci regionu a že rozhodnutí v energetice nelze přijímat izolovaně každý stát zvlášť. Oba se shodli na klíčové roli Německa pro stabilitu regionálních energetických tras.
Volba nových členů Rady ČT a kandidatura
Sněmovní mediální výbor vyslechl desítky kandidátů na šest uvolněných míst v Radě České televize. Z původního počtu přibližně 36 uchazečů postoupilo do užšího výběru 18 jmen, o jejichž osudu rozhodne v tajné volbě plénum Poslanecké sněmovny. Moderátor, dosavadní člen Rady ČT, se k volbě přihlásil znovu — na webu deníčkového kanálu zveřejnil záznam svého vystoupení před mediálním výborem, který do několika hodin nasbíral přes 30 000 shlédnutí.
Kandidát na místě zdůraznil otázku třetího programu ČT (ČT3), jehož zastavení v době žádostí managementu o navýšení poplatků označil za nevhodné gesto vůči divákům. Připomněl také, že 47 procent plátců televizních poplatků tvoří senioři — právě ta skupina, která by z archivního kanálu nejvíce těžila. Náklady na provoz ČT3 přitom dlouhodobě představovaly přibližně jedno procento celkového rozpočtu televize.
Oskar Krejčí o Trumpovi a válce v Íránu
Politolog Oskar Krejčí, poradce někdejšího premiéra Ladislava Adamce a účastník přechodového procesu v roce 1989, se vyjádřil ke konfliktu USA s Íránem v pořadu zaměřeném na zahraniční politiku. Krejčí upozornil, že Trump se dostává do politicky obtížné situace: americké zákony mu ukládají požádat Kongres o souhlas s válečnými operacemi po 60 dnech od jejich zahájení — lhůta, která již uplynula. Trump přitom v dubnu 2026 opakovaně avizoval blížící se konec bojů, aniž by jednání přinesla konkrétní výsledky.
Krejčí poukázal na asymetrii v závislosti na Hormuzském průlivu: Spojené státy jsou energeticky soběstačné, zatímco Evropa — poté, co se odřízla od ruských dodávek — je na ropných trasách procházejících tímto regionem životně závislá. Trump tak de facto hází rukavici Evropě a Asii, aniž by nabídl reálné řešení. Přesvědčivý průlom v mírových rozhovorech, které v dubnu probíhaly v Pákistánu, se podle Krejčího nedostavil.
Matěj Gregor: Green Deal, uhlí a jaderná energetika
Poslanec Matěj Gregor (Motoristé) v rozhovoru pro XTV nastínil, jak by Česká republika měla reagovat na případně nevyhovující revizi evropské Zelené dohody. Podle Gregora je klíčem diplomatické řemeslo — budování koalic s podobně smýšlejícími zeměmi napříč EU. Upozornil, že Česko v čele s premiérem Babišem disponuje silnou vyjednávací pozicí, protože tématu energetiky rozumí a umí hledat společného jmenovatele i s průmyslově orientovanými státy.
Za strategický základ české energetiky označil Gregor jaderné elektrárny. Uhlí sice hodnotí jako náš nejsilnější fosilní zdroj s dlouhou tradicí, zároveň však varoval před jeho předčasným uzavřením bez dostupné náhrady. Za nespolehlivé považuje větrné a fotovoltaické zdroje i dovozní zkapalněný plyn. Česko si podle Gregora od Fialovy vlády odneslo poučení: Německo zavřelo jaderné elektrárny — Česko nikoli, a dnešní situace potvrzuje, že to byl správný postup.
Václav Klaus o zelené ideologii a souboji s EU
Ve čtyřiosmdesátém dílu rozhovoru s názvem Pane prezidente se Václav Klaus vrátil k tématu zelené ideologie. Podle Klause se nové ideologické nebezpečí začalo formovat koncem 60. let, kdy vznikl Římský klub a vydal publikaci Limity růstu — dílo, které Klaus pokládá za základ dnešního ekologismu. Upozornil, že kritika zelených neziskovek se dnes vydává za útok na přírodu, přestože moderní zelené hnutí s ochranou studánek a sbíráním plechovek nemá nic společného. Jde podle něj o politický projekt přeměny světa podle záměrů ambiciózních elit.
Klaus se také vyjádřil k situaci v Íránu. Bezprostředního pokroku v jednáních se podle něj nedočkáme — Trump podle Klause ve vnitropolitickém souboji v USA ztrácí. Válka pokračuje, lidé umírají, ale diplomaticky se situace v podstatě nepohnula.
Archiv ČT a budoucnost veřejnoprávního vysílání
Pokles sledovanosti České televize a nárůst YouTube jako primárního zdroje zpravodajství a přímých přenosů se v páteční debatě opakovaně vracely jako leitmotiv. Jako příklad zaznělo sledování papežovy návštěvy Monaka výhradně přes YouTube kanály — v několika délkových variantách a bez editorské předpřípravy. Podobně i start americké komerční lunární mise, na niž jeden z diváků dokonce zakoupil symbolický „boarding pass“, byl přenášen výhradně online.
V debatě o archivu ČT zaznělo, že bohatství nasbíraného obsahu je plýtváno — pořad ČT3, který archiv zpřístupňoval, byl zastaven za okolností, jež řada komentátorů označuje za politický manévr. Zájem veřejnosti přitom potvrdily i časy vysílání na soukromém kanálu CS Film, který podobný formát nabízí.
