Hlavní město drží na účtech desítky miliard korun a zároveň léta nedokáže dostavět městský okruh. Byty se v Praze rodí spíš v komisích než na stavbách a řidič naráží na jednosměrky, cyklopruhy vedené do protisměru a křižovatky, ze kterých zmizely semafory. Takhle vypadá Praha před komunálními volbami z pohledu kandidátky, která chce radnici vrátit k dopravě, výstavbě a hospodaření s majetkem.
Advokátka z Prahy 6 vede pražskou kandidátku Motoristů
Kandidátku Motoristů sobě do pražského zastupitelstva vede Klára Sovová — advokátka s pětadvacetiletou praxí, podnikatelka provozující dvě velké horské boudy v Krkonoších a autorka knížek pro děti. Narodila se na Žižkově, celý život žije v Praze, dnes na Praze 6.
Kandidovat v Praze právě za Motoristy není politicky levná volba: proti straně stojí velká část mediálního prostředí. Rozhodnutí přijmout ji stálo na dvou věcech — na vlastní zkušenosti s byrokracií a omezováním osobní svobody z posledního roku a na programovém důrazu na svobodnou volbu a respekt k veřejným penězům.
Deset let, kdy se Praha přestala rozvíjet
Za poslední zhruba dvě volební období, tedy deset let, město přestalo investovat a všechno kolem se zkomplikovalo. Kdo si chce v Praze cokoli vyřídit, je v roli prosebníka — a to platí především o stavebním povolení. U investičního projektu to jde ještě dál: Praha 7 uzavírá s developery smlouvy, ve kterých po nich požaduje například předání části garáží.
Přitom právě rozvoj je to, co by Pražanům přineslo nejvíc. Město se podle tohoto čtení mohlo za stejnou dobu posunout výrazně dál, než kam se dostalo.
Cyklopruhy, jednosměrky a zelené kolíky místo stromů
Motoristé vznikli jako obrana řidičů a práva svobodně se rozhodnout, jestli auto použít, nebo ne. Odtud plyne i pražská priorita: přestat bojovat proti řidičům. Terčem kritiky nejsou cyklostezky, ale cyklopruhy namalované na hlavních tazích — pro cyklistu jsou nebezpečné a pro řidiče stresující. Vídeň vede cyklotrasy mimo hlavní tahy, Praha je namalovala rovnou do nich.
K tomu přibyly jednosměrky, a v nich značky pouštějící cyklisty do protisměru — řidič se tak potkává s protijedoucím kolem a řeší, kdo uhne. Ze slibu milionu stromů, se kterým šel do pražských voleb Zdeněk Hřib (Piráti), zbyly po městě hlavně zelené kolíky. Namalovanou čáru přitom stačí smazat, pokud k tomu bude politická vůle a voliči si to vyžádají.
Sto osmdesát miliard leží na účtech
Praha má podle rešerší Motoristů na účtech zhruba 180 miliard korun; veřejné analýzy pracují s číslem kolem 175 miliard. Část těch peněz musí zůstat jako rezerva — na metro D a na městský okruh, který si město financuje samo. Zbytek by ale měl jít do investic.
Jednou z oblastí, kde Praha ve srovnání s podobně velkými městy zaostává, jsou sportoviště; srovnání zpracovával Boris Šťastný, dnes ministr pro sport, prevenci a zdraví za Motoristy. Investice do sportovní infrastruktury by přitom mladým lidem v Praze přinesly nejvíc.
Městský okruh: ze čtyř kilometrů tunelu skoro celá trasa
V roce 2019 byla projektová příprava dostavby okruhu hotová a stavět se mělo začít v roce 2023. Tehdy přišli tehdejší náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) a náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček, dnes lídr pražských Starostů, s tím, že se projekt musí zásadně přepracovat a trasa schovat do tunelů. Z jedenácti kilometrů dostavby byly původně tunelem necelé čtyři kilometry, po přepracování jde pod zem drtivá většina trasy — odhady se pohybují kolem devíti kilometrů.
Výsledek: výstavba se zastavila, projekt se vrátil o několik let zpátky a dnes se znovu žádá o povolení záměru, protože podle nového stavebního zákona jsou řízení sloučená. Celá věc navíc visí na posouzení vlivů na životní prostředí, které leží na ministerstvu životního prostředí; tamní odbor posuzování vlivů se podle svého vyjádření věci pečlivě věnuje a je připraven vyjít vstříc.
Cena stoupla úměrně tomu: současný odhad je kolem 120 miliard korun, tedy prakticky celý roční rozpočet Prahy — ta pro letošek počítá s příjmy kolem 116 miliard. Zdržení se počítá na tři až čtyři roky a netýká se jen Pražanů, protože nedostavěným okruhem trpí doprava z celé republiky. Paradox celé věci: zatímco okruh se má schovat pod zem, podchody pod magistrálou u Václavského náměstí se zasypaly.
Zrušené semafory a přechody, kudy se nedá projít
Na Strossmayerově náměstí zmizely při přestavbě semafory. Přejít křižovatku, kterou ze všech stran protínají tramvaje, je od té doby obtížné pro děti a prakticky neschůdné pro lidi, kteří nevidí nebo neslyší — chybí zvuková signalizace a nevidomí Pražané se návratu ozvučených semaforů domáhají peticí. Argument, že normálním lidem takové řešení nevadí, pomíjí přesně ty, kdo pomoc potřebují nejvíc.
Stejná logika platí i o autech obecně. Zdravý člověk bez závazků může jet na kole. Rodič, který ráno veze děti do školy a odpoledne jídlo a prádlo stárnoucím rodičům, tramvají potřeby dvou domácností neobslouží.
Priority: průjezdná, bezpečná a čistá Praha — a tvrdé audity
Program má tři pilíře: doprava, bezpečnost, čistota. V dopravě dostavba městského okruhu a zrušení opatření, která se za posledních osm let nasbírala — jednosměrky, zúžení, přechody bez semaforů. Do stejné kategorie patří i plán přechodu přes magistrálu před hlavním nádražím, pod nímž vede funkční podchod. K tomu zjednodušení správy majetku, víc městských strážníků v ulicích a čistší město.
Motoristé počítají s odporem a rámují ho jako střet o peníze: podle nich část dotovaných spolků aktivně brzdí bytovou výstavbu i zprůjezdnění města a dostavbu okruhu. Odkazují přitom na to, co strana provedla na ministerstvu životního prostředí, které za ni vede Petr Macinka (zároveň ministr zahraničí) — škrty projektů, které považuje za zbytné. Pro Prahu z toho plyne slib tvrdých auditů a otázka, kam peníze vytažené z kapes Pražanů reálně tečou.
Proč v Praze nevznikají byty
Bytů je v Praze málo a jsou drahé, jenže příčina neleží v tom, kdo je staví, ale v tom, že se stavět nedá. Stavební řízení se podařilo zablokovat a velký podíl na tom má digitalizace, kterou zaváděl Ivan Bartoš (Piráti) — počet vydaných stavebních povolení po ní spadl na nejnižší úroveň za desítky let. Kdo o čem v přípravě stavby vlastně rozhoduje — obec, stavební úřad a stát — shrnuje přehled kompetencí úřadů.
Praha včetně městských částí drží asi 31 000 bytů. Zjistit, kolik z nich je pronajato a za jakých podmínek, ale naráží na smlouvy začerněné v registru. Řešením není další městská firma, ale podmínky: aby stavěli velcí developeři i drobní investoři, kteří chtějí zobytnit půdní vestavbu a nemají u památkářů předem prohráno. Developer nemá být v Praze sprosté slovo a drobná výstavba navíc hlídá ceny.
Jak dopadá opačný přístup, ukazuje městská Pražská developerská společnost: provoz stál kolem 400 milionů korun a první stavební povolení má na dvaadvacet bytů. Byty prostě nevznikají v komisích ani na úřednickém stole.
Daně nezvyšovat — a proč se ODS posunula
Před volbami i ODS připustila myšlenku, že byty postaví vyšší daň z nemovitosti. Pravicová odpověď Motoristů je opačná: daně nezvedat a nastavit podmínky tak, aby si lidé mohli postavit vlastní byt. Rozdíl je zásadní — bude to jejich majetek, se kterým si naloží po svém, ne pronajatá střecha nad hlavou od města.
Sovová byla členkou ODS a její názory se podle vlastních slov nezměnily; posunula se strana, a to doleva. Případná koalice by proto měla jasné podmínky: žádné zvyšování daní, osekání byrokracie, rozjetí bytové výstavby a případně i zvláštní změna zákona, která by schválení městského okruhu výrazně zrychlila. Rozdělovat funkce dřív, než je dohodnutý program, nedává smysl.
Kandidátky a padesát sedm městských částí
Nová strana naráží na prozaickou překážku: sestavit kandidátky. Do zastupitelstva Prahy 6 se volí pětačtyřicet lidí, tolik jmen tedy kandidátka potřebuje. Řada příznivců Motoristů podporuje, ale na politickou funkci si netroufá — nemají čas nebo cítí, že rozhodování o části města je nad jejich síly.
Padesát sedm městských částí je z hlediska nákladů hodně: každá má uvolněného starostu, tajemníka a vlastní aparát. Rušit je ale není na pořadu dne — takhle si to občané zvolili a chtějí o svém okolí rozhodovat sami.
Obce sedí na penězích, Praha na majetku za 473 miliard
Že obce v celé republice drží velké prostředky na účtech a neinvestují je, upozorňuje i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Situace je přitom absurdní: stát se zadlužuje a půjčuje si na trzích za vysoký úrok, zatímco města sedí na hotovosti. Řešení není boj ministerstva financí proti obcím, ale dohoda — stát i samosprávy jsou jedna ekonomická jednotka a když se bude dařit špatně jednomu, dopadne to i na druhého.
Samotná Praha je na papíře bohatá. Podle účetní závěrky ministerstva financí ke konci roku 2025 drží majetek za 473 miliard korun, a to bez majetku městských částí. Špatná zpráva je, jak se s ním hospodaří: výnosy jsou malé. Vystěhovaný obecní byt zůstane pět měsíců prázdný, opravené veřejné budovy nejsou pronajaté a restauratér, který chce otevřít zahrádku o měsíc dřív, narazí na byrokracii, která městu sama zablokuje výběr nájmu.
Dvacet miliard do MHD, čtyři zpátky z jízdného
Debata o zdražení jízdného se vede v situaci, kdy provoz městské hromadné dopravy dotuje rozpočet Prahy zhruba dvaceti miliardami korun ročně, zatímco na jízdném se vybere kolem čtyř miliard. Cestující tedy platí zlomek a otázka zní spíš obráceně: jestli výběr jízdného není nákladnější než to, čeho se jím dosáhne.
Nabízí se komerční potenciál, který město nevyužívá — model sponzorovaného dne, kdy dopravu na jeden den zaplatí firma a cestující se to dozví. Reklama nemusí být agresivní, aby vydělala. Předtím ale patří na stůl analýza, komu je reklamní prostor v dopravě pronajatý a za jakých podmínek; kdo má za sebou pětadvacet let advokacie, pozná ve smlouvě, kudy běží korupční zajíc. Stejnou otázku si zaslouží i to, jak jsou úročené miliardy na účtech města a u koho leží.
Za tím vším stojí jednoduchá představa o řízení města: nechat lidem osmdesát procent svobody v rozhodování a řídit těch dvacet procent, které opravdu ovlivňují čistotu, bezpečnost a komfort. Město nemá lidem určovat, komu co pronajmou a jak naloží se svým majetkem — ať radši investují do oprav vlastních domů. Ostatně nejošklivější baráky v Praze bývají státní nebo městské.
Závěr
Pražská kampaň Motoristů stojí na jedné linii: město má peníze i majetek, ale nedokáže je proměnit v dostavěný okruh, nové byty ani ve funkční dopravu. Recept je tomu úměrně jednoduchý — nezvyšovat daně, odblokovat stavební řízení, zrušit opatření namířená proti řidičům a prosvítit smlouvy audity. Jestli to voliči koupí, se ukáže na podzim.
