Petr Lachnit, první místostarosta Prahy 5 s gescí pro finance, sociální oblast a bezpečnost, strávil hodinu nad tím, co podle něj nejvíc trápí obyvatele městské části i celé Prahy. Nejdřív doprava, pak drogy na Andělu, senioři bez míst v domovech, parkování, koše a alkohol na náplavce. Na řadu otázek z chatu odpovídal podobně: to podstatné nemá městská část v rukou, rozhoduje magistrát.
Plzeňská: ze dvou pruhů zbyl jeden
Do studia jel Lachnit městskou hromadnou dopravou. Z Motola nejezdily tramvaje, na Muzeu se z metra napoprvé ani napodruhé nedostal k magistrále a nakonec prošel kolem taxíků přes uzavřené staveniště. Praha 5 je podle něj zvláštním dopravním experimentem radniční koalice. Doprava přitom patří velké radnici, městské části na ni nemají prakticky žádný vliv.
Od února do konce léta byla zavřená řada tras včetně Plzeňské ulice. Lachnit ji z tramvaje sledoval a podle jeho pozorování se pracovalo zhruba do dvou odpoledne, pak tam nikdo nebyl. V jedné etapě se prý nepracovalo celý měsíc. Uzavřené byly i objízdné trasy a přes Řeporyje a Barrandov se sundávaly mosty, které se podle Lachnita půl roku předtím opravovaly za nemalé peníze. Snaha domluvit se s Technickou správou komunikací na menším počtu uzavírek nebyla vyslyšena. Lachnitovi to připadá jako pomsta aktivistické části magistrátu, která fandí kolům a koloběžkám.
Opravená Plzeňská má v klíčovém úseku mezi Andělem a Klamovkou směrem z města místo dvou jízdních pruhů jen jeden. Druhý pruh stavebníci řízení magistrátem obětovali odstavnému pruhu, který se ještě dělí s cyklopruhem. K tomu přibyly ostrůvky s plastovými sloupky. Řidiči podle Lachnita nevědí, kudy smějí jet, a viděl tam několik nehod. Výpadovka má přitom auta z Prahy co nejrychleji odvést, ne je držet ve městě. Cyklisty v tom úseku prý nevídá. Sám jezdí autem i na kole, ale cyklopruhům se vyhýbá, protože mu připadají nebezpečné. Odstavné pruhy a cyklopruh se objevily i po opravě Peroutkovy ulice a přívodní komunikace k ní.
Radlická radiála a odebraná rozhodnutí
Na otázku, zda by pomohla Radlická radiála, odpovídá Lachnit, že měla stát dávno. Chápe, že obyvatelům Jinonic se některé části projektu nelíbily. Přepracování ale podle něj zašlo tak daleko, že je stavba teď prakticky neufinancovatelná. Bez radiály si řešení představit neumí, sama o sobě ale všechno nevyřeší. Dokud nebude hotový okruh, nezužoval by výpadovky odstavnými pruhy ani cyklopruhy.
Odbor dopravy Prahy 5 se na jaře a v létě pokoušel u několika staveb zasáhnout v rámci řízení, které vede jako výkon státní správy. Magistrát si ale řízení jako nadřízený úřad takzvanou atrakcí převzal a městské části rozhodování odňal. Problém má podle Lachnita i dolní část Radlické u Anděla, kde podle dopravního podniku auta brzdila tramvaje. Dnešní omezení vjezdu jen v určitých hodinách považuje za polovičaté.
Na samotné Plzeňské už jednou cyklopruhy a odstavné pruhy před pár lety zmizely. Na odbočkách k motolské nemocnici a k Homolce začaly vadit integrovanému záchrannému systému, a tak se vodorovné značení odbrousilo. Lachnit doufá, že po volbách přijde na magistrát někdo, kdo bude dopravu brát věcně a bude s městskými částmi mluvit.
Senioři na prvním místě: heslo, ze kterého si někdo dělá legraci
Jeden ze čtyř Lachnitových billboardů s heslem Senioři na prvním místě se dostal na internet a někteří mladší lidé si z něj dělali legraci. Lachnit se sociální oblastí zabývá od roku 2011 a říká, že tehdy seniory v sociálních službách skoro nikdo nevnímal. Dnes je situace lepší, ale blíží se růst počtu seniorů, kterému říká, bez pejorativního podtextu, seniorská hrozba. Děti se nerodí, senioři přibývají a Praha na to nemá terénní služby, pracovníky ani domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.
Když mu někdo v týdnu volá o pomoc, jde nejčastěji o rodiče nebo prarodiče s demencí či Alzheimerovou chorobou. V počáteční fázi rodina péči zvládne s terénní službou, v pokročilé už ne. Pobytových míst je málo a většinu nabízejí soukromá zařízení, která jsou pro rodiny finančně nedostupná, nebo je vyčerpají. Cenově přijatelná zařízení by podle Lachnita měly stavět kraj a obce. Jak se chováme k seniorům, je podle něj naše vizitka, a kdo se hesla vysmívá, vypovídá tím hlavně o sobě. Připomíná, že stárneme všichni. Jemu samotnému je 59 let.
Substituce na Andělu: od ordinace přes lékárnu na ulici
Bezpečnost na Andělu podle Lachnita nekončí na Andělu, celé město potřebuje restart bezpečnostního systému i sociálních služeb. Na Praze 5 převažují zneužívané substituční přípravky typu Subutex. Při správném užívání pod jazyk fungují, jak mají. Závislí je ale rozpouštějí a aplikují nitrožilně a účinek je pak srovnatelný s heroinem nebo pervitinem, jen za méně peněz. Právě to je vidět na Andělu: vyčerpaní staří uživatelé, kteří se perou o platíčko a prášky přeprodávají po 50 až 100 korunách. Objevují se i na Praze 1 a Praze 8.
Podstatné je podle Lachnita, odkud se látky berou. Poblíž Anděla funguje lékárna napojená na zdravotnické zařízení, které se věnuje substituční léčbě, a městská část zjistila, že velká část substitučních látek jde právě touto cestou: ordinace, recept, lékárna. Recepty se jinam nedostanou a přeprodej se soustřeďuje do okolních ulic. Lachnit ocenil návrh generála Frydrycha, ředitele Národní protidrogové centrály, inspirovaný vídeňským vzorem. Balení by šlo otevírat a vydávat jen dvě tři tablety a jedna lékárna by už nemohla držet recepty jednoho lékaře, takže by se výdej rozptýlil. Teď je podle Lachnita na ministerstvu zdravotnictví a poslancích, aby návrh převzali a změnili zákon.
O řešení situace žádal Lachnit i prezidenta republiky při jeho únorové návštěvě Prahy 5 a předal mu materiály o těchto zařízeních. Vedle substitucí zmínil takzvané technické drogy. V minulém volebním období se podle něj mnohé z nich legalizovaly a člověk závislý třeba na kratomu se pak léčí opět substitucí. Kruh se tak uzavírá.
Policie a strážníci: tabulky se jen snižovaly
Divák popisuje strach projít večer parkem nebo vedlejšími ulicemi na Smíchově a ptá se, jestli pomůže víc strážníků. Lachnit souhlasí. Za poslední dva roky Praha 5 našla s Policií ČR společnou řeč a policie loni i letos provedla v okolí Anděla rozsáhlé protidrogové akce, které situaci dostaly pod kontrolu. Bez změny legislativy ale podle něj problém trvale nevyřeší, dokud se substitučními látkami bude kšeftovat ve velkém a v uvozovkách skoro legálně.
Naplněnost tabulkových míst městských strážníků i státních policistů na Praze 5 je podle Lachnita zoufalá. Okrskář dnes obchází tři čtyři rajony a na každý má málo času. Vedení městské policie považuje za zkušené, do městské policie by ale hlavní město mělo dát víc peněz. Zvážil by i mírnější psychotesty a přijímací nároky, kvůli kterým podle něj neprojdou lidé, z nichž by byli dobří strážníci. Předchozí vedení městské policie navíc tabulková místa opakovaně snižovalo, takže skutečný nedostatek je ještě větší, než ukazují čísla.
Domovy pro seniory, Palata II a vyvařovna v Radlicích
Další dotaz přichází od člověka, který už nezvládá péči o maminku a nemůže pro ni sehnat místo v domově. Nešlo by postavit nový? Populace v Praze stárne a v uplynulých osmi letech podle Lachnita převažoval v pražském vedení názor, že se péče o seniory vyřeší doma. Nevyřeší. Jako příklad uvádí městské zařízení Palata na Praze 5. Jeho ředitel léta připravoval pavilon Palata II pro lidi s Alzheimerovou chorobou a demencí, politická reprezentace se ale kolem let 2018 a 2019 rozhodla, že ho stavět nebude. Teprve v současném volebním období ředitel přesvědčil magistrát k zahájení stavby. Hotovo by mělo být zřejmě začátkem roku 2028.
Mezitím vzniklo Centrum duševního zdraví pro seniory, společný projekt Prahy 5, Palaty a hlavního města. Příspěvková organizace městské části zajišťuje terénní sociální službu a po dostavbě Palaty II převezme komplexní zdravotní péči Palata. Pilotní projekt už pečuje asi o 50 rodin se seniorem s demencí. Podobných projektů by podle Lachnita mělo být víc, jenže sociální služby narážejí na tři překážky: nemovitost, peníze na stavbu a provoz a hlavně zaměstnance. Práce je nesmírně náročná, lidé odcházejí a bez vyšších platů se to nezmění.
Jiný dotaz se týká levné jídelny pro seniory, kteří na restauraci nemají. Příspěvková organizace Prahy 5 rozváží jídla, ale jen tam, kde sociální pracovnice ověří skutečnou potřebu. Po prodeji Ženských domovů přišla městská část o vlastní vyvařovnu a dnes ji zajišťuje externí firma. Zastupitelstvo ale schválilo odkup téměř rozpadlé budovy na pozemku v Radlicích. Po demolici tam má vzniknout vyvařovna s jídelnou, která by zásobovala i budoucí pobytová zařízení, takže by nemusela mít vlastní kuchyně.
Parkovací zóny nonstop a parkovací domy
Problémy s parkováním si Praha 5 podle Lachnita nevymyslela. Přelily se k ní, když Praha 1 a Praha 2 zavedly a rozšířily zóny placeného stání a vytlačily auta do okolních čtvrtí. Zóny na Praze 5 platily ve všední dny od osmi ráno do osmi večer a o víkendu bylo volno. Brzy se ukázalo, že je to příliš volné řešení: do ulic se na noc vracely dodávky a auta lidí, kteří tam nebydlí. Po ročním martyriu na magistrátu vyšlo opatření obecné povahy a od konce srpna se na Praze 5 platí nonstop od neděle 20 hodin do pátku 20 hodin. Místa se podle Lachnita už uvolňují, plný efekt přijde, až přestupcům dorazí pokuty.
Dlouhodobě ale považuje za neúnosné, aby zóny sloužily jen obyvatelům jedné městské části. Když má sám něco vyřídit na Praze 6, neví, jak funguje automat ani aplikace. Představit si umí jednotnou zónu nebo dvě zóny pro celou Prahu. Návrh stavět etážové parkovací domy považuje za správný. Praha 5 měla studie na několik z nich, chyběly ale peníze. Další parkovací dům by si zasloužil hlavně Barrandov, kde je kritický nedostatek míst. Hledat se musí citlivé umístění, protože stavbu nikdo nechce mít vedle sebe.
Dražší jízdenky? Nejdřív audit dopravního podniku
Některé politické subjekty tvrdí, že bez zdražení jízdného dopravní podnik zbankrotuje. Lachnit by nejdřív udělal po všem, co se v podniku v minulosti dělo, další audit. Zvážil by i rozdělení podniku na dva, aby se daly lépe ohlídat. Úspory by hledal uvnitř a o drobném zdražení by uvažoval až v budoucnu, když další nenajde. Život v Praze je drahý a dražší MHD by podle něj lidi zahnala zpátky do aut.
Cyklostezky tam, kde jsou, mu tolik nevadí. Problém vidí v cyklopruzích na ulicích, které jsou někdy až žertovné. Doufá, že skalních příznivců tohoto řešení z řad Pirátů bude na magistrátu po volbách méně.
Přetékající koše a úklid, který si nikdo nekoordinuje
Přetékající koše Lachnita dopalují. V krátké ulici na Praze 5 může stát 60 košů a vysypává je několik firem, protože patří různým vlastníkům. Největší část má hlavní město přes Technickou správu komunikací a její vysoutěžené firmy, další koše patří dopravnímu podniku a některé městské části, a každý vlastník má svou firmu. Obaly a plechovky od potravin a parné léto plné turistů v parcích koše zahltí, a ukázněnost lidí prý velká není. Lachnit by zvážil, aby se o pořádek jednotně staralo hlavní město.
Stejná roztříštěnost podle něj stojí za nepořádkem u Billy na Barrandově. Plochy tam patří hlavnímu městu, městské části i soukromým vlastníkům, úklidová auta přijíždějí každé zvlášť a nic není koordinované. U prodejny navíc postávají lidé bez domova, kteří přežívají v lesíku na katastru sousední městské části a přes silnici chodí žebrat. Trnkovo náměstí je nešťastně postavené jako amfiteátr, každý zvuk se tam rozléhá a svoz popelnic budí celé okolí. Pozemek patří hlavnímu městu, Praha 5 ho proto požádala o svěření náměstí, aby úklid mohla zajistit sama a prostor zkultivovat.
Další zařízení pro závislé na Smíchově ne
Na Smíchově už je jedno kontaktní centrum pro závislé, další funguje na Praze 1. Center je v Praze málo, Lachnit ale odmítá, aby vznikala další právě v těchto lokalitách. Primátor podle něj v uplynulých čtyřech letech sliboval, že se nová centra rozprostřou po městě, a nic se nestalo. Žádná městská část si podle něj takové zařízení dobrovolně nevezme. Ve Vídni se to řeší motivací: městská část, která zařízení přijme, dostane třeba peníze na novou školu s tím, že centrum u ní bude deset let.
Dokud se nevyřeší problém s narkomany, nechtěl by na Smíchově ani nová nízkoprahová zařízení pro lidi bez domova, protože by se obě skupiny smísily. Bez vyřešení lékárny s ordinací, která zneužívané substituce předepisuje, se podle něj nic nepohne. Tři velké neziskové organizace v roce 2011 napočítaly v Praze asi 20 tisíc injekčních uživatelů drog, šetření z let 2018 a 2019 zhruba 10 tisíc. Aktuální číslo Lachnit nezná. Uživatelé ale stárnou a v hantýrce se jim říká staré kusy.
Alkohol v parcích a nonstop večerky
Na dotaz, co dělat s opilci, kterých se lidé večer bojí na lavičkách v parku na Smíchově, připomíná Lachnit dnešní vyhlášku, která vymezuje zóny se zákazem pití alkoholu a sankcionuje ty, kdo ho tam pijí. Podle něj se ukazuje, že tento způsob není úplně účinný. Magistrát proto podle Lachnita připravil návrh vyhlášky, který princip otáčí: městské části mají sdělit, kde by pití na veřejnosti tolerovaly. K tak razantní změně by se podle něj měli nejdřív vyjádřit odborníci.
Problémem je i nonstop prodej alkoholu ve večerkách. Na náplavce si turisté nekupují pití u provozovatelů, ale ve večerkách v okolí, a nábřeží pak podle toho vypadá. Lachnit by prodej ve večerkách ve večerních hodinách omezil a pomohlo by i víc policistů v ulicích.
Koordinace uzavírek a odpovědnost politiků
Koordinaci uzavírek se Lachnit věnoval už v článku, který psal zhruba před dvěma lety. Do roku 2010 se podle jeho zjištění scházel primátor s náměstky a se zástupci všech, kdo kopou, tedy plynařů, energetiků, vodárenských firem a dopravního podniku, jednou za 14 dní na celý den. Probírali aktuální a chystané uzavírky a platil úzus, že kde se jednou kopalo, tam se další dva roky nekopalo, s výjimkou havárií. Politici tehdy podle něj přebírali část odpovědnosti a mysleli na občany.
V roce 2018 přišli Piráti a začali tvrdit, že politici se do uzavírek plést nemají a mají je řešit odborníci. Kdo ti odborníci jsou, prý nikdo pořádně neví. Úředníkovi je podle Lachnita jedno, kolik se toho uzavře. Připomíná nedávný případ, kdy se agenda uzavírek na úřadě podle jeho slov zprivatizovala a teď ji řeší policie a státní zastupitelství. Koordinace by podle něj existovat měla a Praha by se měla z velké části vrátit k dřívějšímu modelu.
Znepokojují ho i smlouvy a soutěže. Na Plzeňské se podle něj vysoutěžily termíny, podle kterých se zhruba tři měsíce nepracovalo, ulice byla přitom zavřená půl roku a nikdo nic neporušil. Zatímco ve Vídni nebo v Mnichově se pracuje na dvě směny, v Praze se podle jeho pozorování začíná v devět a končí ve dvanáct. Smlouvy by se proto měly zaměřit na termíny. Politici se podle Lachnita nemají schovávat za odborná doporučení. Mají mít odborné podklady, rozhodnutí je ale politické a za to je lidé volí.
Závěr
Lachnitův obraz Prahy 5 je obrazem městské části, která nese dopady cizích rozhodnutí: uzavírek, které nařizuje magistrát, parkování vytlačeného z centra, substitučních léků vydávaných jednou lékárnou a nedostatku míst pro seniory. Řešení vidí v návratu politické odpovědnosti, v koordinaci uzavírek, ve změně zákona o výdeji substitucí a v penězích na sociální služby i městskou policii. Hodně z toho podle něj rozhodnou nadcházející volby.
