Místostarosta Prahy 4 a lídr pražské kandidátky hnutí ANO Jan Hušbauer v rozhovoru rozebírá, co by se v hlavním městě změnilo pod jeho vedením: doprava, peníze ležící na účtech magistrátu, sídliště, bezpečnost a spolupráce s vládou. Rozhovor vznikl ještě před komunálními volbami 9. a 10. října 2026, v nichž hnutí ANO v Praze se ziskem 14,36 % hlasů skončilo čtvrté.
Osm let bez výsledků a Praha, kterou je potřeba zprůjezdnit
Změnu si podle Hušbauera přeje více než 72 % Pražanů. Osm let vedou město STAN a Piráti, poslední čtyři roky k nim přibyly ODS a TOP 09 a v předchozím volebním období byla ve vedení i Praha sobě. Všichni měli možnost Prahu posunout, a přesto podle něj neudělali vůbec nic. Nový primátor má být na rozdíl od toho stávajícího vidět a slyšet všude.
Prvním úkolem je Prahu zprůjezdnit. Hned se dá zřídit například koordinátor dopravních staveb. Hnutí ANO ho v zastupitelstvu navrhovalo za poslední čtyři roky nesčetněkrát a nikdo na to neslyšel; teprve na posledním zastupitelstvu před volbami pro něj hlasovali i další – s výjimkou Pirátů, které Hušbauer označuje za strůjce dopravního pekla a chaosu v Praze.
Hlavní změnou ale má být, že se do Prahy začne investovat, a to i do každodenních problémů, které Pražany trápí: chybí dostupné bydlení, z města se vytratil subjektivní pocit bezpečí a nestačí kapacity středních škol. Změnu mají poznat i sídliště, na která se zapomínalo. Bydlí na nich necelá polovina Pražanů a od doby, kdy se postavila, se na ně v podstatě nesáhlo. K tomu obnova sportovišť a víc peněz do sportu.
Magistrála u hlavního nádraží: cyklopruhy pryč, nejdřív okruhy
Přestavba magistrály na Wilsonově ulici před hlavním nádražím, kam se mají vrátit tramvaje, je podle Hušbauera naprojektovaná a vysoutěžená. Jako první by ale nové vedení města řešilo cyklopruhy, které se objevily před hlavním nádražím a mají pokračovat dál. Označuje je za nesmyslné a životu nebezpečné: omezují automobilovou dopravu a ohrožují i samotné cyklisty.
Město by se podle něj mělo spíš postarat o to, aby lidé mohli z hlavního nádraží projít bezpečnými a čistými průchody, kde je neobtěžují lidé bez domova a žebráci. Samotný předprostor nádraží je kapitola sama o sobě – ve dne i v noci je to podle něj šílenost.
Snahu zlepšit dostupnost nádraží, které je klíčové pro dopravu po celé republice, Hušbauer v zásadě přijímá. Nesouhlasí ale se zužováním magistrály, která je dnes hlavní a přetíženou tepnou města, dokud nebudou dokončené okruhy – městský i pražský – a tranzitní doprava se z centra neodvede jinudy. Jde i o načasování: síly se měly nejdřív napnout na dostavbu městského okruhu. Bývalá koalice slibovala, že ho za čtyři roky dokončí, a nepostavil se ani metr. Stát začal stavět pražský okruh a město na něj má navázat parkovacími domy a další infrastrukturou. Městský okruh musí podle Hušbauera co nejdřív na staveniště.
205 miliard: ne úspory, ale neproinvestované peníze
Na účtech Prahy dnes leží zhruba 205 miliard korun. Ostatní politici se podle Hušbauera vykrucují zavádějícími informacemi, že jde o peníze našetřené na velké infrastrukturní stavby, jako je městský okruh nebo metro D. On to vidí jinak: peníze nejsou našetřené, ale neproinvestované. Kdo se na to podívá optikou finanční gramotnosti, zjistí, že peníze, které leží ladem, ztrácejí hodnotu.
Druhým argumentem je tempo. Když si město naplánuje, že proinvestuje 48 miliard ročně, a proinvestuje jen 23, nejde o šetření. Při tom, jak peníze do pražské pokladny přitékají, bude mít Praha v roce 2030 na účtech místo 200 miliard třeba 300 a částka bude dál růst. Hušbauer k tomu zpracoval vlastní analýzu: z grafu je podle něj vidět, že peníze na velké stavby se začnou čerpat postupně. Městský okruh nezačne odčerpávat peníze dřív než zhruba za tři roky, až bude vybraný zhotovitel. Část peněz se proto podle něj dá investovat do kvality života Pražanů.
Zdůrazňuje přitom, že netvrdí, že je všech 205 miliard volných. Jde o neproinvestované peníze a investiční plán města je potřeba aktualizovat – a začít investovat nejen do sídlišť, ale i do bezpečnosti, kapacit škol a dopravy.
Sídliště nejsou druhá liga
Na prvním místě by byla obnova sídlišť. Krč, Prosek, Barrandov, Jižní Město nebo Ďáblice – každé trápí něco trochu jiného, ale hlavní priority mají společné: rozbité chodníky, zeleň, chybějící stromy a pítka a především dětská hřiště a sportoviště. Městské části na takové akce nemají dost peněz, proto se musí zapojit město. ANO na magistrátu navrhovalo fond obnovy těchto prostor, stávající koalice však neslyšela.
Městské části na sídlištích mají řadu základních a mateřských škol se sportovišti, která by bylo dobré zrevitalizovat a zpřístupnit. Největším problémem jsou ale chybějící haly na podzim a v zimě. Program ANO proto počítá s jednoduchými montovanými halami na stávajících sportovištích, které by sloužily veřejnosti, základním i středním školám a hlavně klubům, kterým zázemí chybí. Cílem je Prahu „rozsportovat“: děti tráví čas u mobilů a televize a z toho vzniká obezita a později i problémy s duševním zdravím.
Vestibuly metra jako nalévárna a noclehárna
Do bezpečnosti chce Hušbauer investovat jednoznačně. Za poslední rok a půl objížděl problémové stanice metra – Palmovku, Černý Most, Kačerov na Praze 4 nebo Anděl. Na lavičkách ve vestibulech podle něj potkáte v podstatě jen lidi bez domova, kteří tam spí, teče tam spousta alkoholu a porušuje se vyhláška. Z míst, která by měla být krásným veřejným prostorem, se tak stává nalévárna a noclehárna. Bezpečnost je proto potřeba řešit v celé Praze – nejen úpravou prostor, ale i řešením lidí, kteří Pražanům subjektivní pocit bezpečí kazí.
Pomoc uprchlíkům ano, nerespektování pravidel ne
Na otázku po skupinkách Ukrajinců popíjejících na různých místech Prahy Hušbauer odpovídá, že o problému ví každý Pražan, jen se o něm každý bojí mluvit veřejně, natož na kameru. On sám se nebojí: slýchá to od lidí v kampani i při setkáních s obyvateli v roli místostarosty Prahy 4. I na Praze 4 jsou sídlištní oblasti, kde je problém nejhorší – lidé z balkonů sledují, co se děje na lavičkách pod okny, večer nemohou spát a cestou na nákup potkávají lidi, kteří nerespektují pravidla Prahy a myslí si, že jim území patří.
Lidem, kteří objektivně utíkají před válkou, je podle něj potřeba pomoct. Velké procento lidí z Ukrajiny i dalších zemí z východu je pro Prahu nepostradatelné – bez nich by se neobešlo stavebnictví ani zdravotnictví – a takových lidí si váží. Problémem jsou ti, kdo pravidla nerespektují: partičky popíjející na lavičkách nebo mladí Ukrajinci v bourácích, kteří si spletli ulice se závodní dráhou. Všichni před tím zavírají oči a je potřeba to začít řešit systémově. Netýká se to přitom jen Ukrajinců, ale i lidí bez domova, žebráků a dalších, kteří nedodržují pravidla.
Řešení vidí ve spolupráci s vládou. Řada Ukrajinců, kteří sem přicházejí za pomocí, má podle něj spoustu dávek nad rámec toho, co dostávají běžní čeští občané. Nechce je házet do jednoho pytle (sám s nimi má zkušenosti ze soukromé sféry), ale u problémových lidí, kteří pobírají dávky a nerespektují pravidla, je potřeba se nad systémem zamyslet. Praha dnes nemá mnoho nástrojů, jak takové případy řešit, a to platí i pro bezdomovce, žebráky, opilce a výtržníky.
Praha a vláda místo házení klacků pod nohy
Kdo jiný by měl být hlavním partnerem vlády, ptá se Hušbauer, než člověk z hnutí, které má premiéra a důležité ministry. Chce, aby Praha ze spolupráce s vládou konečně něco získala, místo aby si obě strany házely klacky pod nohy, jak se to podle něj dělo posledních osm let. Zdeněk Hřib podle něj řešil jen svoje ego a šel proti vládě a potenciál uplynulých čtyř let na vládní úrovni nevidí.
Jako příklad uvádí školství. Hnutí STAN mělo pražského radního pro školství, radního pro školství ve Středočeském kraji, hejtmanku i ministra školství. Část kapacit pražských středních škol přitom zabírají Středočeši – a za čtyři roky se s tím nestalo vůbec nic. Dítě v Praze dnes podle Hušbauera potřebuje na střední školu 70 až 75 bodů, zatímco ve Zlíně stačí 30.
S kým vládnout: dveře otevřené, kromě Hřiba
Na otázku, zda není chybou vymezovat se vůči možným partnerům ještě před volbami, Hušbauer odpovídá, že se ANO k žádné spolupráci nezavírá – s výjimkou Zdeňka Hřiba, se kterým si nesedne do koalice ani k jednomu stolu. S pirátskou kandidátkou Nislerovou by si spolupráci představit uměl, ta se ale hned na začátku prohlásila za kandidátku Zdeňka Hřiba, čímž je spolupráce s ANO prakticky vyloučená.
Děsí ho, že se v předvolebním období dosavadní partneři navzájem zvou na pivo a chtějí koalici složit znovu. Praha sobě si podle něj vzala přeběhlíky z lidovců ze Spolu a navázala na sebe extremisty z řad Zelených, kteří Prahu nikam neposouvají, naopak ji blokují. Hnutí STAN Praze za osm let podle něj nepřineslo nic kromě omalovánek: Pražská developerská společnost za šest let nadělala spoustu plánů za 400 milionů korun, ale nepostavila jediný byt. Petr Hlaváček ze STAN přesto chce tuto společnost rozšiřovat a svěřit jí i Vltavskou filharmonii. Pro projekt, který ještě není ani vyprojektovaný, se pak vypsalo výběrové řízení na reklamu za zhruba 120 milionů korun – to se podle Hušbauera naštěstí podařilo na zastupitelstvu zastavit. Třetími do party jsou Piráti. Říkají si koalice slunce, jenže slunce se v Praze za posledních osm let moc neobjevilo.
Komunální politika se podle Hušbauera musí lišit od celostátní – je především o mezilidských vztazích, konkrétních lidech a konkrétních projektech. Na Praze 4, největší městské části se 140 000 obyvateli, která by počtem obyvatel byla pátým největším městem v zemi, vládne ANO už druhé volební období v koalici s ODS a TOP 09 a v dalších městských částech je v koalicích napříč politickým spektrem. Prahu si ale podle něj vzali jako rukojmí někteří celostátní politici, ať už Rakušan, nebo Hřib, a Petr Hlaváček už několik dní hlásá heslo „všichni proti“. To považuje za obrovskou chybu. Ostatní proto vyzval ke změně – koalici, ve které by znovu byli Piráti a Praha sobě, si nepřeje.
Co od Prahy chce Andrej Babiš
Andrej Babiš podle Hušbauera chce za Prahu partnera, se kterým bude moci spolupracovat. Stát má v metropoli řadu důležitých infrastrukturních projektů – železnici, pražský okruh, nemocnici nebo nově Invalidovnu – a Prahu vnímá jako město pro republiku zásadní. Chce partnera, se kterým se dá komunikovat, a ne se dohadovat, jako se dohadoval se Zdeňkem Hřibem v předminulém volebním období.
Stejně tak Praha potřebuje partnera ve státu. Měla by vládě přinést návrhy legislativních změn, které by jí daly nástroje k plošné regulaci – například k tomu, aby mohla vymýtit žebrání z ulic centra, což dnes celoplošně udělat nemůže, nebo aby mohla regulovat Airbnb.
Závěr
Hušbauerův program stojí na třech pilířích: rozhýbat investice z peněz, které podle něj na účtech města zbytečně leží, zprůjezdnit Prahu dostavbou okruhů místo zužování magistrály a navázat těsnou spolupráci s vládou, která má Praze dát nástroje proti žebrání, nepořádku a problémovým skupinám ve veřejném prostoru. Vedle toho chce obnovit sídliště a sportoviště a koalici Pirátů, STAN a Prahy sobě odmítá jako pokračování osmi let, které Praze podle něj nic nepřinesly.
