Po komunálních volbách a prvním kole senátních voleb převažují špatné zprávy. Prezident Petr Pavel přerušil dovolenou v Maroku jen kvůli rychlé cestě k urně a hned odletěl zpátky. Praha dala nejvíc hlasů hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan už mluví o vedení příští vlády, a v novém pražském vedení se mohou ocitnout i Piráti. Motoristé se bez Filipa Turka na magistrát nedostali podruhé za sebou.
Prezident na otočku: z Maroka k urně a zpátky
Prezident přiletěl volit na otočku soukromým tryskáčem a stejným letadlem se vrátil na dovolenou do Maroka. Hrad přitom nejdřív oznámil, že se kvůli soukromé zahraniční cestě voleb v Černoučku nezúčastní. Prezident vyhlásí volby, v době jejich konání odjede do Maroka jezdit na motokárách a motorkách, a když vidí, jaký průšvih způsobil hlavně své vlastní opozici, nechá se na pár hodin dovézt k urně. Tři a půl hodiny letu tam, hlas do urny, tři a půl hodiny zpátky.
Po návratu Pavel uznal chybu, zároveň ale mluvil o hysterii, která se kolem jeho cesty strhla. Omluva zněla podrážděně a nic nenapravila. Že se prezident „napravil“, jak to podala jemu nakloněná média, je podle tohoto čtení iluze: cesta byla účelová a měla jen zabránit tomu, aby po něm zůstala škoda na pověsti. Politická stránka úřadu ho nebaví a i to málo času, které mu zabírá, překáží jeho koníčkům. Během dovolené se navíc objevil ve videu na sociálních sítích Orlenu, dlouholetého sponzora závodního týmu, za kterým v Maroku zajel. Podle závodníka šlo o spontánní setkání.
K urně prezident přišel v pohorkách a sportovním oblečení. Prezidenti přitom k volbám chodili aspoň v saku, protože volby jsou svátkem demokracie a hlava státu zastává nejreprezentativnější funkci, jakou ústava zná. Manželé Pavlovi trávili dovolenou každý jinde, prezident v Maroku, první dáma Eva Pavlová na Kanárských ostrovech, a ona k volbám nepřijela vůbec.
Z koaličních řad zaznívá, že by prezident měl zveřejnit, kolik soukromá cesta stála a kdo ji zaplatil. Let tryskáčem sem a zpátky vyšel podle odhadů v řádu milionů korun. Hrad tvrdí, že prezident platí ze svého a náklady si účastníci výpravy rozdělili. Právě to ale dělá z hlavy státu hračku miliardářů, kteří si svého prezidenta sami dovezou k urně a zase odvezou. Pro srovnání se nabízí Německo: prezident Christian Wulff v roce 2012 rezignoval i kvůli tomu, že mu podnikatel David Groenewold hradil část dovolené. Soud ho později obžaloby zprostil.
Zároveň je teď jasné, že Pavel bude kandidovat podruhé. Kdyby nemusel, do Česka by se kvůli volbám nevracel. Fraška s dovolenou mu u části voličů uškodí a soupeři ji v prezidentské kampani vytáhnou, pokud se ale neobjeví opravdu silný protikandidát, volby mu neprohraje. Poprvé ho ovšem museli kritizovat i jeho političtí spojenci a lidé, kteří ho dosud obdivovali.
Prezident se svou hlavou a mediální obhajoba
Nejvděčnější epizodou celé kauzy je komentátor Petros Michopulos. V televizním rozhovoru hájil prezidenta slovy, že si Češi zvolili bývalého výsadkáře a generála, který se umí rozhodovat v kritických situacích a za svými rozhodnutími stojí, i když jsou pro něj nevýhodná. Že se Pavel rozhodl odjet do Maroka, nezvrátí podle Michopulose ani poradci. Dřívější prezidenti prý byli víc ovládaní svými poradci, nevykonávali úřad nebo porušovali ústavu, tento má svou hlavu.
Prezident se svou hlavou se pak nechal dovézt tryskáčem k urně. A pokud jde o porušování ústavy, podle kritiků ji nerespektoval právě Pavel, když odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem, a to s ironií sobě vlastní ve jménu ochrany ústavy.
Podobně dopadla snaha napravit prezidentovu reputaci na zpravodajském serveru ze skupiny Seznam. Titulek tvrdil, že Pavel není první prezident, který nešel volit, a jako příklad uvedl Andreje Babiše. Babiš ale nikdy prezidentem nebyl. V roce 2018 byl premiérem a jako šéf ANO nešel do druhého kola senátních voleb, protože kandidát, kterého volil v prvním kole, nepostoupil. Hlavě strany těžko lze vyčítat, že nedala hlas protibabišovskému kandidátovi konkurence.
STAN slaví a Rakušan se vidí v čele vlády
STAN po volbách přetéká sebevědomím. Vít Rakušan dal najevo, že bude usilovat o vedení příští vlády, a Babišovi vyčítá, že lidi zklamal. Představa Rakušana jako premiéra, který skládá vládu, je přitom ta nejstrašidelnější, jakou mohl nabídnout. Sebevědomí mu dodalo vítězství v Praze, kde STAN s lídrem Petrem Hlaváčkem skončil první, i průzkumy, které hnutí dávají přes 15 procent, zatímco ODS se blíží deseti. Rakušan se tak vidí jako opoziční dvojka hned za prezidentem; dvojkou podle něj nebude předseda ODS Martin Kupka.
Hlaváček, architekt a urbanista, je ve vedení Prahy osm let. Hnutí přitom vyhrálo v době, kdy soud stále projednává kauzu Dozimetr, která STAN politicky zatěžuje od roku 2022; o vině obžalovaných soud dosud nerozhodl.
Volba STAN přesto není pozitivní. Opozice je tak zoufalá a marná, že část jejích voličů z nouze utíká k Starostům, v Praze navíc ze vzdoru vůči Babišovi. Rakušan s tím obratně hraje. Strategie je zřejmá: nechat ODS vyhladovět, stát se jasným opozičním lídrem a před sněmovními volbami diktovat podmínky. Že to umí, ukázal v roce 2021, kdy jako slabší koaliční partner díky preferenčním hlasům zredukoval Piráty na čtyři poslance. V Praze teď STAN jedná nejdřív se Spolu, potom s Prahou sobě a Piráty. Pokud by STAN ODS vyšachoval, vládly by Praze tři pirátské strany: Starostové a Praha sobě jako piráti s malým p a Piráti s velkým P. Pro Prahu by to byl pohřeb.
Kdo vlastně prohrál: čísla místo dojmů
Kdo vyhrál a kdo zklamal voliče, ukazuje srovnání počtu mandátů s rokem 2022 podle dat Českého statistického úřadu. KDU-ČSL, která se prohlásila za jednoho z vítězů, ztratila 16,3 procenta mandátů, STAN 2,4 procenta a ODS, které se prý zadařilo, 25 procent. ANO, které podle Rakušana zklamalo voliče, přišlo o 5,6 procenta mandátů, tedy méně než lidovci i ODS. TOP 09 ztratila 23,8 procenta a Piráti 27,4 procenta.
V roce 2022 ANO vyhrálo výrazně, podle tohoto srovnání v osmi krajských městech proti dnešním šesti. Tehdy ale bylo v opozici a těžilo z bezprecedentní inflace, energetické krize a demonstrací proti Fialově vládě. Teď vládne, mobilizovali se proti němu „chvilkaři“ a média vedou permanentní negativní kampaň. Kdyby byl STAN opravdu v takové formě, jak tvrdí, vyhrál by komunální volby, tedy volby starostů, i na procenta. Ze stran ale podle stejného srovnání vyhrálo na procenta ANO a STAN skončil za ním. Nejvíc zastupitelů mají jako obvykle nezávislí kandidáti.
Nejhorší výsledek mělo ANO v Praze, jenže Praha je epicentrem antibabišismu. Pražané, jejichž favorité prohráli sněmovní volby, trestali Babiše, přestože ANO je na pražském magistrátu už osm let v opozici. Vyhrát naopak nechali STAN, který za stav Prahy nese velkou spoluodpovědnost, posílili Prahu sobě a na druhé místo poslali Spolu, které dosud vedlo magistrát. Komunální kampaň navíc řídily stranické centrály v Praze jako kvazisněmovní volby, podobně jako před čtyřmi lety Petr Fiala nadiktoval pražské ODS koalici kopírující vládní pětikoalici. Rakušan tak podlehl dojmu, že proběhla zkouška sněmovních voleb, ty jsou ale až za tři roky. Rok 2027 bude po dlouhé době bez voleb a vláda by ho měla využít k prosazení slibů. V roce 2028 přijdou krajské volby a rok 2029 bude peklo: na jaře evropské, na podzim sněmovní.
Elektronické volby a obava z mocenského dvojbloku
Rakušan se rychle postavil vstřícně k debatě o pružnějším hlasování, kterou cesta prezidentského páru rozvířila, a elektronické volby do budoucna nevylučuje. Kritici to čtou jako okamžitou službu prezidentovi, kterého má opozice za svého lídra.
Představa, kam by to mohlo vést, je znepokojivá. Bývalý ministr vnitra Rakušan by byl premiérem a měl by po ruce svého prezidenta Pavla. K tomu by se přidal opoziční, převážně starostovský Senát a Ústavní soud. Takový mocenský dvojblok by ovládl Česko. Pavel na Pražském hradě a Rakušan ve Strakově akademii je vyhlídka, ze které se nedá spát.
Senát: druhé kolo a ústavní většina v nedohlednu
Senát zrušit sám sebe nemůže. Na to je potřeba změna ústavy a k ní třípětinová ústavní většina v obou komorách. Vládní koalice má ve Sněmovně 108 poslanců, tedy prostou většinu, ale ne ústavní, a Senát je opoziční. Za současné politické konstelace se na ústavní změny dá zapomenout, včetně zrušení Senátu. Ostudně nízká účast je přitom dlouhodobě jedním z argumentů a některé země, například Švédsko, horní komoru zrušily. Senát tu ale nejspíš zůstane navždy.
Ne každý, kdo svědomitě volil v prvním kole senátních voleb, půjde i do druhého. Na Praze 9 se o mandát utká Smoljak ze STAN s Peckovou z ODS a kdo volil kandidáta, který nepostoupil, nemusí volit ani jednoho z nich. To je demokracie.
Motoristé bez Turka neprojeli
Volby něco ukázaly i Motoristům: na pražský magistrát se nedostali už podruhé. Filip Turek po volbách prohlásil, že Motoristům ublížilo, že nekandidoval, a že mu prezident Pavel dluží omluvu. V tom prvním má pravdu. Když Motoristé kandidovali v Praze poprvé v roce 2022, kandidátku vedli Petr Macinka a ekonom Vladimír Pikora a Turek ještě nebyl tváří kampaně. Neprošli. V eurovolbách 2024 byl Turek lídrem a přinesl témata, se kterými strana uspěla: konec Green Dealu, záchranu českého průmyslu včetně automobilového a zastavení evropské sebedestrukce s epicentrem v Bruselu. Motoristé byli skokany voleb. Turek byl tváří i loňské sněmovní kampaně a Motoristé se dostali do Sněmovny a rovnou do vlády. Letos v Praze Turek chyběl a přišel další neúspěch.
Lidé nevolí Motoristy kvůli zbytečnému ministerstvu sportu, ale kvůli ekonomickým a průmyslovým tématům, a jejich ztělesněním je Turek. Strana už jednou na krizovém sněmu před sněmovními volbami uznala chyby, vrátila se k tématům a do tří měsíců propad zvrátila. Teď by měla znovu přiznat, kdo je tváří jejího úspěchu, a nenechat se zviklat mediálními pseudokauzami, jako je kunička na pozemku nebo jogurty.
Skutečnou událostí byla jen červencová autonehoda v Praze. Policie konstatovala, že se nestal trestný čin a mohlo jít nanejvýš o přestupek, možná obou řidičů. Média přesto vzbuzovala dojem trestného činu a titulek jednoho z článků se měnil několikrát. Podle zprávy, kterou komentář cituje, se šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský Turkovi za tvrzení o znacích trestného činu omluvil. Malým zadostiučiněním je i jediné velké město, kde Motoristé uspěli: v Ostravě s Matějem Gregorem pronikli na magistrát.
Ukrajina, Starlink a ruská nafta pro Ameriku
O tom, zda Ukrajina smí Starlink využívat k navádění dronů, rozhoduje jako majitel Elon Musk, ne americká vláda. Washington ale na Kyjev tlačí i jinak: podle médií pohrozil omezením zpravodajských informací, pokud Ukrajina nepřestane útočit na ruské rafinerie, ačkoli Donald Trump tvrdí, že sdílení pokračuje. Něco se děje. Snaha válku ukončit je zřejmá a stejně tak to, že Zelenskyj nedosáhne cíle, kvůli kterému nechává umírat tolik lidí a ničit vlastní zemi: vytlačit Rusy z východu Ukrajiny a z Krymu. Trump ovšem může příští týden zase chválit Zelenského a hanit Putina.
Dohodu Trumpa s Moskvou o dodávkách ruské nafty označil premiér Babiš za facku Evropě. Je to facka, ale facka politického a geopolitického realismu. Amerika hájí své národní zájmy, jak to dělají všechny normální státy. Trump chce před volbami do Kongresu pomoci republikánům a ví, že Američany štvou vysoké ceny paliv. Jde přitom hlavně o naftu, které je kvůli nedostatku rafinérských kapacit málo, a ta stejně skončí v Evropě. Evropa zatím nemůže udělat nic, jen platit, a zbyla z ní peněženka Ukrajinců. Američané si navíc stěžují, a přitom mají benzin i naftu výrazně levnější než Evropané, přestože evropské vlády ceny tlačí dolů stropy na marže i snižováním daní.
Hlaváčkova Praha: dražší MHD, parkování i mýto
Voliči STAN dostali po volbách dárek. Petr Hlaváček hned po volbách zopakoval, že chce zdražit pražskou MHD i parkování a zavést mýto za vjezd do centra.
Piráti: propad, předplatné a zastávka Biskupcova
Digitalizace stavebního řízení pod Piráty selhala a stála peníze daňových poplatníků, aniž by to pro ně mělo vážnější následky. Premiér Petr Fiala sice kvůli tomu vyhodil z vlády Ivana Bartoše a ostatní pirátští ministři odešli s ním, Piráti ale v loňských sněmovních volbách dál sázeli na bydlení a v Praze s ním kandidovala i jejich lídryně Tereza Nislerová. Pražané je aspoň zmenšili na polovinu: z 18 procent spadli na zhruba 9 procent.
Po volbách, v nichž si stěžovali na nedostatek peněz na kampaň, vyzývají podle titulku, který komentář cituje, příznivce k pravidelným příspěvkům: „Předplaťte si nás jako Netflix.“ Tak strašidelný seriál by se na Netflixu hledal těžko.
Ukázkou pirátského vládnutí v Praze je tramvajová zastávka Biskupcova na Žižkově. Zdeněk Hřib, dnes předseda Pirátů a dřív primátor a náměstek pro dopravu, se v roce 2023 chlubil jejím rozšířením: nástupní ostrůvky měly být bezpečnější pro chodce v jednom z nejnebezpečnějších míst Prahy. Rozšíření ale ubralo pruh autům a do kolejiště svedlo autobusy, pro které je koridor příliš úzký. Podle zprávy, kterou komentář cituje, je proto zastávka znovu rozkopaná a ostrůvky se zase zužují. Něco takového by nevymyslel ani Jaroslav Dietl; může to zůstat jedině tramvajovou zastávkou Zdeňka Hřiba.
Hlaváček a Rakušan přesto nevylučují, že Piráty vezmou do příští pražské koalice. Piráti by tak zůstali ve vedení metropole už třetí čtyřleté období a všechno by pokračovalo dál. Po debaklu se dá čekat, že Hřib přitvrdí a bude ještě arogantnější. Za dosavadní pražskou koalici v čele s primátorem Svobodou, ve které měl dopravu dlouho na starosti Hřib a teď jeho nástupce Beránek, nese odpovědnost Petr Fiala. Za tu příští ponese Vít Rakušan, protože ji skládá s Hlaváčkem.
Ústavní soud a cesta do Ankary
Je skoro polovina října a Ústavní soud o kompetenční žalobě kvůli cestě do Ankary stále nerozhodl, přestože se s rozhodnutím počítalo dřív. Možná s ním vyčkává až po volbách, možná se mu do něj vůbec nechce. Rozhodnutí ale v podstatě už padlo: předběžným opatřením soud prezidentovi Pavlovi cestu na summit NATO do Ankary umožnil a vyhověl mu přesně tak, jak potřeboval. To, o co šlo, už proběhlo.
Lenochod večera: glosa o nenápadném vítězi
Prezidentovu frašku s neúčastí ve volbách, dovolenou v Maroku a přílet tryskáčem bylo těžké obhájit i pro opoziční média a politiky. Chodili kolem svého opozičního lídra po špičkách, ale kritika se jim vyhnout nedala. Jedna glosa na Novinkách si to přesto vyložila po svém a označila Petra Pavla za nenápadného vítěze senátních a komunálních voleb. Není to vtip, ironie ani kachna, ale zcela vážně míněný komentář.
Autorem je Petr Šabata, šéfredaktor deníku Právo a dřív šéfredaktor stanice Český rozhlas Plus. Titul lenochoda večera je jeho.
ODS bez tváře: Skopeček, Kupka i odcházející Němcová
ODS nezachrání ani Jan Skopeček. Po sněmovních volbách v roce 2021 počítal s tím, že jako jeden z mála ekonomů ve straně bude ministrem financí ve vládě Petra Fialy. Ministrem se ale stal Zbyněk Stanjura, protože byl prvním místopředsedou ODS. Podle tohoto výkladu pak Skopeček jako šéf středočeské ODS Fialovi nejdřív vytýkal, že vláda popírá vlastní programové prohlášení, tradiční program ODS i předvolební sliby. Kritika ale brzy utichla a Skopeček začal politiku Fialovy vlády ochotně hájit v médiích. Dal přednost kariéře a takovému politikovi se věřit nedá.
V ODS dnes není nikdo, kdo by hájil její tradiční program. Fiala ODS pohřbil a Martin Kupka v tom pokračuje po svém. Kupka se navíc podle všeho raduje, že ANO v Praze prohrálo, jenže ANO v Praze jen udělalo špatný výsledek. Prohrála ODS, protože přišla o vedení metropole a primátorský řetěz. Z politiky odchází i senátorka Miroslava Němcová, která v ní strávila zhruba tři desítky let. Konec její kariéry je podle tohoto čtení smutný a nedůstojný.
Závěr
Povolební týden ukázal prezidenta, kterého politický úřad obtěžuje a který se nechá dovézt k urně miliardářským tryskáčem. Rakušan se po vítězství v Praze vidí v čele vlády, Praha může dostat dražší dopravu i další období s Piráty a Motoristé zjistili, že bez Filipa Turka nikam nedojedou. Do sněmovních voleb jsou ale ještě tři roky a vláda má v roce bez voleb šanci splnit, co slíbila.
