Národní třída si letos připomněla 37. výročí sametové revoluce a také málo zmiňované výročí popravy studentů nacistickým Německem v roce 1939. Revoluce z roku 1989 byla sametová, protože byla mírumilovná, na rozdíl například od Rumunska. Oslavy svátku si ale přivlastnila jedna část společnosti a vládne v nich prvotřídní pokrytectví: lidé, kteří bučí na „komunisty“ ve vládě, tleskají prezidentovi, jehož komunistická minulost je mnohem pestřejší a režimu mnohem věrnější.

Vyhozené květiny a pískot na Klause mladšího

Ohlédnutí za oslavami 17. listopadu na Národní třídě v minulých letech

klip od 0:51

V roce 2018 položili květiny k památníku na Národní třídě různí lidé, mezi nimi Andrej Babiš, spojenci Miloše Zemana nebo Tomio Okamura. Krátce nato přišla skupina lidí, kteří s nimi nesouhlasí, jejich květiny od památníku sebrali a vyhodili do nedalekého koše.

O rok později přišel položit květinu tehdejší poslanec za ODS Václav Klaus mladší, aby budoucí generaci ukázal, proč je důležité vážit si svobody. Vzal s sebou i malou dceru. Dav na něj začal tak sprostě řvát a pískat, že vzal dcerku radši do náruče. Fanatičtí a sprostí lidé nebrali ohled ani na malé dítě. Dívka si tak zažila, že svobodu slova zneužívají ti, kdo zároveň volají po boji proti dezinformacím a nenávisti, tedy po omezení svobody slova.

Loni se křičelo hlavně na zástupce Motoristů sobě. Jedna paní na ně volala „fuj“, a když jí někdo z nich odpověděl, že je přece demokracie, odsekla: „Jaká demokracie? Nemáte tady co dělat.“ Tím dala najevo, co si někteří lidé o demokracii skutečně myslí: má zřejmě platit jen do doby, než vyhrávají jejich zástupci.

Babiš v Izraeli, Klempíř a selektivní paměť

Komentář k nepřítomnosti premiéra a k minulosti ministra Klempíře

klip od 2:25

Andrej Babiš letos nepřijel, protože odletěl do Izraele, což hlasitě kritizoval Zdeněk Hřib, který sám s Jurečkou odletěl na Tchaj-wan.1 V minulých letech chodil premiér velmi brzy ráno, protože lidé, kteří na něj pokřikují, že byl estébák, tak brzy z postele nevstanou.

Lidé, kteří Babišovi jeho minulost připomínají, letos na Národní stojí a zřejmě ji připomenou i ministru Klempířovi, pokud přijde. Klempíř se ke své minulosti přiznal už v roce 2019.2 Tehdy se ho zastala jeho kapela i celá mediální scéna, drtivá většina ocenila jeho otevřenost a historici v médiích potvrzovali, že pro StB zřejmě nedonášel zcela dobrovolně. Dnes je ale ministrem za „špatnou“ stranu, a tak mu většina lidí na Národní připomíná přesně to, co mu dávno odpustila, než vstoupil na kandidátku Motoristů.

Bučení na Havlíčka a Schillerovou, příchod TOP 09

Pískot na ministry a příchod představitelů TOP 09 na Národní třídu

klip od 4:00

Bučení se ozvalo i letos. Mířilo na Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, dav skandoval „StB, StB, StB“. Kdo tu smí křičet o StB, nemůže se divit, když jiný nahlas připomene rozvědku. Mluvit do mikrofonu stejně hlasitě jako oni je stejné právo.

Pak dorazila TOP 09. V čele šel její předseda Matěj Ondřej Havel, který označil Natálii Vachatovou za podporovatelku ruského terorismu, načež se na ni snesly výhrůžky smrtí. Asi deset metrů za ním kráčel Jiří Pospíšil, který podal trestní oznámení na Tomia Okamuru a SPD kvůli plakátu o „chirurzích z dovozu“.3 Takoví jsou zastánci svobody a demokracie. Následoval sbor zástupců velvyslanectví, který nenesl jedinou českou vlajku, jen vlajku Evropské unie.

Kde byl Petr Pavel 17. listopadu 1989

Příchod prezidenta Petra Pavla a jeho minulost v roce 1989

klip od 5:51

Od Mikulandské ulice přichází Petr Pavel a s ním jeden z největších paradoxů české demokracie. Část lidí píská, většina tleská. Lidé, kteří nadávají na komunisty, tleskají Petru Pavlovi.

Seznam Zprávy popsaly, jak prezident prožíval začátek sametové revoluce 17. listopadu 1989. Byl nablízku, demonstrace se ale neúčastnil. Tehdejší předseda základní organizace KSČ se ocitl v samém centru dění: osmadvacetiletý důstojník Československé lidové armády v hodnosti kapitána byl ve třetím semestru postgraduálního zpravodajského kurzu, který pořádala vojenská rozvědka. Každý den docházel do budovy zpravodajského institutu v ulici Karoliny Světlé 34, asi 550 metrů a sedm minut chůze od Národní třídy.4 Pro Seznam Zprávy si posteskl, že se mu z kurzu hůř dostávalo domů: policie uzavírala přístupy na Národní třídu, omezen byl pohyb i v okolních ulicích a kvůli zmatku, hloučkům lidí a uzávěrám se jen s obtížemi dostal na nádraží a za rodinou do Prostějova.

Tak vzpomíná na den, kdy se začal hroutit totalitní režim, jehož chtěl být součástí. Kdyby revoluce nepřišla, sbíral by zřejmě jako příslušník vojenské rozvědky v zahraničí informace o „zlých buržoazních“ západních státech a jejich agentech. Před prezidentskými volbami přitom opakovaně odmítal uznat, že byl zaměstnancem přímo vojenské rozvědky, a tím s veřejností manipuloval. Až po prezidentském slibu se tato část životopisu otevřeně objevila na stránkách Pražského hradu.

Na vrcholu kariéry byl ve chvíli, kdy se režim začal hroutit. Aby mohl postoupit dál, sepsal v roce 1987 ručně životopis, ve kterém mimo jiné stojí: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Letošní 17. listopad je zároveň třetím výročím slova „prezidentčík“, spojení slov prezident a rozvědčík. Dne 17. listopadu 2023 se objevilo v titulku článku Echo24 a odtud pronikalo do politických debat. Ať Petr Pavel v budoucnu udělá cokoliv, nevyváží to podle tohoto pohledu průšvihy a kroky proti České republice, které už napáchal.

Kádrování ministrů a Ústava podle potřeby

Spor o jmenování ministrů a výklad článku 68 Ústavy

klip od 9:42

Ještě za prezidenta Miloše Zemana řekl v rozhovoru pro DVTV tehdejší místopředseda ODS Martin Kupka, že si premiér nemůže nechat kádrovat ministry a že Petr Fiala prezidentovi neustoupí. V roce 2022 se k tomu přidal i tehdejší kandidát na prezidenta Petr Pavel: prezident podle něj nemá kádrovat ministry. Jako prezident před volbami 2025 rétoriku upravil a řekl, že by měl problém jmenovat ministrem člověka, který by nechtěl pokračovat v členství Česka v Evropské unii a NATO.

Po volbách 2025 začal uvádět jiné a v mnoha případech vymyšlené důvody, proč nejmenovat Filipa Turka ministrem zahraničí ani ministrem životního prostředí. Ve veřejném dopise předložil zcela nepodložené argumenty o obhajobě totalitního režimu, ponižování žen či schvalování trestných činů na dětech.6 Důvěryhodné zdroje k tomu nemá. Jiný zdroj než Deník N totiž neexistuje, a v jeho mediální radě Petr Pavel do roku 2019 seděl.5 Deník N má navíc spolumajitele a dárce, kteří se shodují s dárci jeho prezidentské kampaně. Zdrojem jsou tedy jeho finanční i ideologičtí spojenci, což v žádném případě není důvěryhodné. Tím omlouval porušení Ústavy.

Článek 68 Ústavy říká, že vláda je odpovědná Sněmovně, že předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.7 O povinnosti tam nic výslovně nestojí. Spolutvůrce Ústavy ale podle jejich vyjádření nenapadlo, že by prezident článek 68 takto vykládal, protože v odstavci pět téhož článku stojí, že prezident na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády jmenuje a také odvolává. Pokud odstavec dva neznamená povinnost ministry jmenovat, nemá prezident ani povinnost je odvolávat. Podle výkladu Petra Pavla a jeho týmu by tedy mohl odmítnout odvolat ministra, který bude mít na krku průšvih, přestože za ministra odpovídá premiér, a to Sněmovně. Z Ústavy se tak stal guláš, který se míchá podle toho, jak se to zrovna hodí.

Esemesky, trestní oznámení a Kolář bez prověrky

Kauza zpráv poslaných poradci prezidenta Petru Kolářovi

klip od 12:17

Petr Pavel dokonce vyvolal policejní vyšetřování a zároveň odhalil, že vláda s ním nemůže komunikovat napřímo. Veškerá komunikace jde přes telefon Petra Koláře, muže, jehož smlouva s Pražským hradem vypršela v roce 2024 a který nemá žádnou bezpečnostní prověrku.8 Macinka tehdy Kolářovi napsal esemesky, v nichž pohrozil zhoršením vztahů, pokud Pavel Filipa Turka nejmenuje.

Prezident reagoval teatrálním, skoro ubrečeným rychlým vystoupením pro média. Esemesky nezveřejnil, ale oznámil, že podal trestní oznámení a zprávy předal NCOZ. Novinářům nedovolil položit jediný dotaz a odjel na dovolenou do Španělska. U svých příznivců tím doslova vyvolal dojem, že mu Macinka vyhrožoval násilím. NCOZ případ odložila.9 Zástupci Motoristů pak tvrdili, že jim Pavel slíbil jmenovat Filipa Turka, pokud ho premiér navrhne na ministra životního prostředí, a ne zahraničí. Kdo mluví pravdu, se zřejmě nikdy nedozvíme, neustále si odporující prohlášení prezidenta ale mluví sama za sebe.

Summit NATO: od „je to na vládě“ k Ústavnímu soudu

Spor prezidenta s vládou o účast na summitu NATO v Ankaře

klip od 13:22

Obrovský a rychlý obrat předvedl Petr Pavel před summitem NATO. Česká televize odvysílala úryvek rozhovoru, ve kterém jasně říká, že je na vládě, jaké členy delegace si vybere. O čtyři dny později oznámil, že chce delegaci vést. Následovala kompetenční žaloba a na poslední chvíli návrh na předběžné opatření. Ústavní soud zareagoval rekordně rychle a protistraně nedal možnost se vyjádřit. Pak přišla Ústavním soudem vynucená cesta Petra Pavla na summit NATO do Ankary.10

Prezident neustále ukazuje, že ho baví spory, nejspíš ale jen s touto vládou. Ať si je vede a ať je klidně lídrem opozice. Řeči, které ohrožují národní suverenitu, by si ale mohl odpustit.

Jeden velký celek místo 27 států

Výhrady k prezidentovým výrokům o Evropské unii a euru

klip od 14:12

Petr Pavel touží po faktickém ukončení existence České republiky, což nedávno znovu zopakoval i pro německá média. Stále opakuje, že abychom byli relevantní, nemůžeme dál fungovat jako skupina 27 malých samostatných zemí, ale jako jeden velký celek.11 Touha podřídit se velkému celku v něm zřejmě přetrvává a je mu jedno, jestli je to celek moskevský, berlínský, nebo papírově bruselský.

Je to on, kdo prohlašuje, že Česko vlastně nemá existovat a že se máme plně podřídit Bruselu. Je to on, kdo i na Vánoce rád připomene, jak je česká koruna špatná a že máme přijmout euro. A je to on, kdo si ohýbá Ústavu tak, aby mu vyhovovala. Především jeho tým jedná přinejmenším stejně netransparentně jako bývalé vedení Hradu pod Milošem Zemanem: opět je tu blízký pobočník s velkým vlivem a bez prověrky, který se zdá být hlavou mnoha prezidentových kroků.

Životopis z roku 1987 a debata s pamětnicí

Ukázky životopisu Petra Pavla a rozhovor s pamětnicí roku 1989

klip od 15:27

Kdo bojuje proti komunistům, má bojovat proti všem. Na Národní byl k nahlédnutí výřez z ručně psaného životopisu, ve kterém Petr Pavel obhajuje invazi vojsk Varšavské smlouvy, a jeho záznamy a změny v centrálním registru členů KSČ. Kdo by se na ně podíval, možná by si příště potlesk pro „bojovníka proti komunismu“ rozmyslel.

Jedna z přítomných se ohradila, proč se taková akce nekoná spíš na shromáždění Okamury nebo Rajchla. Sama v roce 1989 stála v Mikulandské ulici, když demonstranty mlátili. Právě proto stojí za zmínku, že Petr Pavel v době, kdy je mlátili, dělal 550 metrů odtud rozvědný kurz. Namítla, že šlo o vojenské zpravodajství. Kdyby ale revoluce nepřišla, pro koho by kurz dokončil? Komunistická strana měla 2,5 milionu členů, třeba i předky kohokoliv z přítomných, a o to nejde. Jde o to, že dav bučí na lidi, kteří ve straně možná ani nebyli, a tleská člověku, který by dělal zpravodajskou službu proti „nepřátelským buržoazním“ státům.

Podle jedné z přítomných to Pavel svým dalším životem odčinil a v NATO ho Američané jistě prověřili. Jenže do NATO se dostal i díky vzdělání z východních mocností. Zájemci o nahlédnutí do životopisu se našli a jeden z přítomných se během minuty vzdal vlajky Evropské unie. Lidé tak tleskají člověku, který v roce 1987 ve svém životopise označil invazi vojsk Varšavské smlouvy za návštěvu přátel ze Sovětského svazu.

Rakušan, policejní prezident a Dozimetr

Komentář k příchodu Víta Rakušana

klip od 18:25

Přicházejí další velcí bojovníci za svobodu slova. Například člověk, který zradikalizoval Centrum proti hybridním hrozbám a za jehož působení na ministerstvu vnitra vznikl dokument, podle něhož by státní úředníci se „špatnými“ názory na vládu měli být vyhledáni a zostuzeni. Za jeho působení navíc Česká televize nechtěla odvysílat několikadílný dokument o střelbě na Filozofické fakultě, protože prý vše proběhlo dokonale a bez chyby.

Paradoxem je, že tentýž politik se dnes ohání sprostotou současných ministrů. V roce 2021, když bylo jasné, že bude v koalici a stane se ministrem vnitra, si ještě před jmenováním promluvil s tehdejším policejním prezidentem a ten pak bez jakéhokoliv vyjádření médiím narychlo opustil svůj post.12 Vít Rakušan tak de facto způsobil konec policejního prezidenta, aniž byl ministrem. Když měla ministerstvo vnitra získat SPD a Tomio Okamura jen zmínil, že by odvolal policejního prezidenta jmenovaného právě Rakušanem, okamžitě se strhla mela. Ta v médiích chyběla, když Rakušan nechal skončit policejního prezidenta dřív, než se sám stal ministrem.

Nejzajímavější je, že hnutí, kterému Rakušan předsedá, bylo vyšetřováno kvůli obrovské korupční kauze s krycím názvem Dozimetr.13 A Vít Rakušan v té době stál jako ministr vnitra nad Policií České republiky.

Svoboda slova jen pro některé

Závěrečná rekapitulace přístupu politiků ke svobodě slova

klip od 20:20

Na závěr krátká rekapitulace přístupu některých přítomných ke svobodě slova. Bývalý předseda ODS Petr Fiala prohlásil, že lidé mají právo na korigované informace. Matěj Ondřej Havel prohlásil o Natálii Vachatové, že podporuje ruský terorismus, a přestože to byla lež, sklidila za to řadu výhrůžek smrtí. Nikdo ho z ničeho neobvinil. Jiří Pospíšil zase nahlásil hnutí SPD a Tomia Okamuru kvůli údajně nevhodnému plakátu o chirurzích z dovozu. Plakát se přitom objevil poté, co podobný „chirurg z dovozu“ ve Velké Británii ubodal několik dětí. Svoboda tedy platí jen pro některé.

Závěr

Letošní 17. listopad na Národní třídě ukázal starý paradox v plné síle: pískot a skandování „StB“ pro ministry současné vlády a potlesk pro prezidenta, který v listopadu 1989 studoval zpravodajský kurz vojenské rozvědky a v životopise z roku 1987 popsal okupaci jako návštěvu přátel. K tomu spor o výklad Ústavy při jmenování ministrů, kauza esemesek přes poradce bez prověrky, summit NATO vynucený soudem a volání po jednotné Evropě. Kdo bojuje proti komunistům, má podle tohoto pohledu bojovat proti všem.

Ověřená tvrzení

1 Blesk s odkazem na iDnes.cz, zpráva o opoziční delegaci na Tchaj-wanu během státního svátku. blesk.cz, 2026; Expats.cz. „Czech PM under fire for trip to Israel on Velvet Revolution anniversary.“ expats.cz, 2026.

2 Seznam Zprávy, článek o estébáckém svazku ministra kultury Klempíře. seznamzpravy.cz, 2025. Klempíř se ke spolupráci s StB poprvé přiznal v rozhovoru pro Reflex v roce 2019.

3 Echo24. „Pospíšil z TOP 09 dal trestní oznámení na SPD kvůli kampani s mužem tmavé pleti.“ echo24.cz, 2024; CNN Prima News. „Pospíšil podal trestní oznámení na SPD. Kampaň s chirurgy z dovozu je podle něj nenávistná.“ cnn.iprima.cz, 2024.

4 Seznam Zprávy. „Šest neznámých stránek o Petru Pavlovi: jak si vedl v kurzu pro zpravodajce.“ seznamzpravy.cz; Echo24. „Co dělal prezident Pavel 17. listopadu 1989? Vlastně jsem se učil na špiona.“ echo24.cz. Zpravodajský institut Zpravodajské správy Generálního štábu sídlil v ulici Karoliny Světlé; číslo popisné zdroje neuvádějí.

5 Echo24. „Pavlova ‚malá domů‘. Do Ústavního soudu chce akademičku spjatou s jeho sponzory.“ echo24.cz. Pozn.: zdroj uvádí členství v redakční radě Deníku N v roce 2019.

6 ČTK. „Prezident by se podle Macinky měl poslanci Turkovi omluvit.“ ceskenoviny.cz, 2026. Prezident v dopise premiérovi zdůvodnil, proč Filipa Turka nejmenuje ministrem životního prostředí; Turek se ministrem nestal.

7 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 68 odst. 1, 2 a 5.

8 CNN Prima News. „Pavlův poradce Kolář nebude mít prověrku od NBÚ. Nepotřebuje ji, tvrdí Hrad.“ cnn.iprima.cz, 2024; Echo24, článek o tom, že poradce Kolář nebude mít prověrku NBÚ. echo24.cz. Smlouvu s Kanceláří prezidenta od ledna 2025 neprodloužil, zůstal v externím poradním týmu.

9 ČT24. „Hrad nepodá stížnost proti odložení prověřování Macinkových zpráv.“ ceskatelevize.cz, 2026; CNN Prima News. „Macinkovy SMS zůstanou bez trestu: Policie odložila prověřování zpráv poslaných Pavlovu poradci.“ cnn.iprima.cz, 2026.

10 Seznam Zprávy. „Pavel podal kompetenční žalobu, soud rozhodne o přednostním jednání.“ seznamzpravy.cz, 2026; Forbes Česko. „Vláda musí umožnit Pavlovi účast na summitu NATO, rozhodl Ústavní soud.“ forbes.cz, 2026. Summit se konal 7.–8. července 2026.

11 ČTK. „EU musí zbrojit, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, řekl Pavel.“ ceskenoviny.cz. Pozn.: konkrétní rozhovor pro německá média se nepodařilo dohledat; zdroj dokládá prezidentovu výzvu, aby EU mluvila jedním hlasem.

12 ČT24, zpráva o konci tehdejšího policejního prezidenta k 31. březnu 2022 a o výběru nástupce. ceskatelevize.cz, 2022. Pozn.: tehdejší policejní prezident se s Rakušanem sešel před jeho nástupem na ministerstvo a o několik dní později, v polovině prosince 2021, oznámil odchod na sociální síti; Rakušan nátlak popřel.

13 ČT24, zprávy o kauze Dozimetr a o vyloučení obviněného člena z hnutí STAN. ceskatelevize.cz. Pozn.: obviněn byl mimo jiné bývalý pražský náměstek primátora za STAN; samotné hnutí jako právnická osoba obviněno nebylo.